AMD uvolňuje kód pro hardwarově podporované enkódování videa na GPU

Dnešním dnem byl uvolněn kód umožňující využít VCE (Video Codec Engine) na grafikách z rodiny Sea Islands, Kabini apod. Prozatím je podporováno VCE2. Více na Phoronixu a v konferenci mesa-dev.

5.2.2014 07:19 | BigWrigley | Nová verze

Komentáře

[Grunt]

Enkódovat? Jinak pokud to bude fungovat, tak asi velice vážně začnu zvažovat Radeon jakožto další grafiku na osobním PC.

[Spike]

Pěkný pokrok. Taky už nějakou dobu funguje VDPAU ve FOSS driverech. Doma používám vývojovou verzi OpenELEC 4.0 (na Zotac ZBOX nano AD10), kde vyhodili proprietární fglrx, zatím s tím nemám problémy. Linux - Radeon OSS with vdpau (howto)

[ovoce]

To je tak schválně, aby se na tom vybíjela energie kverulantů, pro které je důležitá etymologie slov. Je to spiknutí příznivců konvencionální teorie smyslu.

[Petr Ježek]

Konveční ? :)

[Petr Ježek]

Ech vypadlo druhé "n", budu muset ten Logitech vyměnit...

[w4rr10r]

Trolled?

[ovoce]

Jo, pravda, konvencionální je anglicismus (conventional). Už je to pár let...

[Sh]

Enkódovat znamená něco jako enšifrovat? Žeby nová správná czenglish špráche?

[vlastikroot]

Co na tom zalezi? Stejne to neni kodovani ve smyslu prevodu cisel, ale spis komprimovani.

[Sh]

Sám jsi to napsal - není to ani enkódování, ani kódování, ale prostě komprese.

Proč to ale napsat česky, když to jde napsat czenglish... 

U lidí s výučákem by to člověk pochopil a toleroval, ale na odborném serveru...

[Grunt]

Stejne to neni kodovani ve smyslu prevodu cisel,

Samotný opak je pravdou.

[potato]

Ale no tak. Encoding je ve standardní terminologii jednoznačná representace. Pokud budeš považovat za encoding jakoukoli operaci s čísly, např. vyplnění paměti nulami, tak se daleko nedostaneme.

[Michal Kubeček]

Co třeba encoding videa nebo audia, který je dnes ve většině případů ztrátový?

[Conscript89]

Porad je to kodovani, potom by totiz nebylo mozny oznacit za kodovani ani IEEE 754.

[vlastikroot]

Vicemene je ztratove kazde pocitani v pocitaci

[Michal Kubeček]

V určitém smyslu ano - ale to kódování videa se tak nějak nabízelo, už s ohledem na téma původní zprávičky (pokud si ho tedy ještě někdo pamatuje). :-)

[:::]

Grunt, sh: "enkodovat" == opak od "dekodovat"

[Grunt]

Něco jako rekomponovat?

[:::]

predpona "re" znamena neco jako "znovu", pripadne "zopakovat", "predelat"

[Grunt]

No já jen že předpona „de-“ je latinská předpona pro opak.

[:::]

Nikdy jsem nezkoumal co znamena "en-" a spis jsem to chapal intuitivne, ale treba tohle vysvetleni zni celkem logicky:

a prefix occurring originally in loanwords from French and productive in English on this model, forming verbs with the general sense “to cause (a person or thing) to be in” ...

[Grunt]

No a teď česky:

EN- (tvoření slovesa)

Poslední část věnujme příponě EN- (pozor! vyslovujeme /m/), která může být ale i příponou a to dokonce se stejným významem. Pro předponu EN- i příponu -EN platí stejná definice:

Umožňuje nám z přídavného (nebo podstatného) jména vytvořit sloveso.

large = velký → enlarge = zvětšit

Nikdy jsem nezkoumal co znamena "en-"

Co máš z toho, já taky ne.

[Petr Ježek]

Od? :)

[Grunt]

Ta bude asi echt česká. Akorát že odkódovat, odšifrovat, … to zní jak kdyby to říkal můj děda.

[Grunt]

Předpona „en-“ je anglický prefix.

[Grunt]

Vlastně předpona, ne prefix.

[J. M.]

Předpona a prefix v jazyce jedno jest.

[J. M.]

Grunt, sh: "enkodovat" == opak od "dekodovat"

Nikoli v českém jazyce. Slovo „enkódovat“ či „enkodér“ v češtině neexistuje (lze snadno dohledat v slovnících českého jazyka). V češtině jej používají jen jazykoví neznalci. I v překladových slovnících anglicko-českých slovo „encode“ znamená prostě „zašifrovat či „zakódovat“. Stejně tak „encoder“ je v češtině prostě „kodér“. „Enkodér“ se vyskytuje jen v amatérské internetové czenglish.

Předpona „en“ se používá v jazyce anglickém, kde značí uvedení do nějakého stavu. V jazyce českém se nepoužívá, ten má k vyjádření procesu či změny stavu předpony jako „z“, „za“, „o“ či „ob“. Český a anglický jazyk jsou dva odlišné jazyky.

Několik příkladů:

enlarge: zvětšit (nikoli „envětšit“)
enslave: zotročit (nikoli „entročit“)
enforce: vynutit (nikoli „ennutit“)
enrich: obohatit (nikoli „enbohatit“)
encircle: obkroužit, obklopit (nikoli „enkroužit“ či „enklopit“)
encrypt: zašifrovat (nikoli „enšifrovat“)
encode: (za)kódovat (nikoli „enkódovat“)

[Conscript89]

+1

[Grunt]

je v češtině prostě „kodér“.

Ještě mě napadlo…jak by se jmenoval člověk co píše kód (nebo něco do kódu převádí)?

[David Jaša]

Stejně. A mimochodem i v té angličtině je to stejně, proto má slovo "codec" a nikoliv "encdec".

[Grunt]

Stejně.

Ok a jak se to rozlišuje od stroje/softwaru, který vykonává tu samou činnost jako člověk? Nemělo by to být spíš „kódovadlo“ nebo tak něco? (kodér, kódovačka, kódovadlo – až teď je člověk plně schopen pochopit Japonskou posedlost panenkami a androidy obecně, stejně jako docenit krás obou jazyků )

[J. M.]

Rozlišuje se to gramaticky. Lidé jsou kodéři, nástroje jsou kodéry. Ale samozřejmě v základním tvaru to je stejné, tam to ale většinou člověk pochopí z kontextu.

Mimochodem, v „oficiální“ češtině, zdá se, existuje jen kodér jako neživotné slovo, tedy nástroj, anglicky encoder. Pro člověka to je zatím jen IT slang.

[ovoce]

V slovnících není, protože v nich chybí docela podstatná část IT termitů... Nemůžou se v nich objevit přes noc.

[J. M.]

V tomto případě se ale nejedná o IT termit, ale o prostou hloupost, danou neznalostí jazyka či nedostatkem jazykové inteligence (která tu neznalost vynahradí, protože si to lze odvodit). Ne každá pitomost, kterou někdo někde používá, je termit.

[:::]

V tomto případě se ale nejedná o IT termit

to je tvuj nazor.

Zajimalo by me co te vede k zaveru ze "enkodovat" je spatne zatimco slovo "kod" je v poradku?

ale o prostou hloupost

temahle kecama ztrapnujes sam sebe

[J. M.]

to je tvuj nazor.

Ten názor mám podpořený argumenty. Na rozdíl od zastánců názoru opačného.

Zajimalo by me co te vede k zaveru ze "enkodovat" je spatne zatimco slovo "kod" je v poradku?

Za prvé, není to názor, ale fakt. Slovo „enkódovat“ v češtině neexistuje, slovo „kód“ ano. To je prokazatelné. Za druhé, předpona „en“ v češtině neexistuje a ten, kdo ji používá ve slově „enkódovat“, si neuvědomuje, co a proč činí. Je to jen jazykové nepochopení. Objektivně k tomu není jediný dobrý důvod.

temahle kecama ztrapnujes sam sebe

Za mnoho let zkušeností s internetovými diskusemi jsem nashromáždil řadu postřehů, které fungují prakticky neomylně. Jednou z nich je zkušenost, že kdykoli někdo o někom v diskusi řekne, že se něčím (nějakým tvrzením) ztrapňuje, tak plácá. Je to jeho zbožné přání, které není schopen ničím podložit, a zpravidla ani realita v diskusi na nic takového neukazuje. Je to taková zoufalá snaha předstírat převahu nad oponentem, když je člověk v úzkých. Pracovně se to dá nazvat „argument Petra Tomeše“.

Když se podíváme na odezvu (malou, ale odezvu) na mé příspěvky v této diskusi, tak nic nenasvědčuje tomu, že bych se zde ztrapnil. A čistě z věcného hlediska (což je to jediné, o co mi tou poznámkou o hlouposti šlo) nevidím nic, co by proti tomu šlo namítnout.

Proč jde o prostou hloupost, tedy neznalost jazyka a nedostatek jazykové inteligence?

• Slova „kód“, „kódovat“, „zakódovat“ a „kodér“ v češtině prokazatelně existují a to i ve významech, o kterých se tu bavíme. Například Slovník spisovného jazyka českého uvádí heslo „kodér, -u m. tech. kódovací zařízení“. To slovo skutečně oficiálně existuje ve spisovné češtině v tomto významu. Není to to dokonce ani speciální slang, ale slovo tak běžné, že je součástí spisovného jazyka jasně, oficiálně vysvětleno. Konec diskuse. Ten kdo používá czenglické patvary, se zkrátka mylně domnívá, že ekvivalenty těchto anglických slov v češtině nejsou a tudíž je potřeba vynalézt pro ně „termity“. Je to neznalost.
• Používání předpony „en“ v českém jazyce je omyl, který může mít dvě různé příčiny:
1. Dotyčný si neuvědomuje, že se jedná o předponu (a nechápe její význam), myslí si, že to je prostě základní tvar slova.
2. Dotyčný si myslí, že když se předpona „en“ používá v angličtině, používá se i v češtině.
• Jak už jsem vysvětlil výše, je to neznalost jazyková, navíc i jazykové nepochopení a hloupost (kdyby hloupost nebyla, logicky by mohlo dojít k pochopení, tudíž by ani nevadila neznalost). Zastánci „enkodérů“ si neuvědomují, že to je standardní anglický způsob, jak vesměs vyjadřovat v angličtině dokonavost či daní věcí do pohybu, tedy uvedení něčeho do nějakého stavu. Tak jako třeba když „rage“ znamená mimo jiné „zuřit“, tedy proces, tak „enrage“ je vyjádřením stavu poté, tedy „rozzuřit“, uvést do rozzuřeného stavu. To, že v češtině se k tomuto účelu rozhodně nepoužívá předpona „en“, ale jiné předpony, jako třeba to „roz“, opět není věc názoru, ale fakt, o kterém diskutovat je plýtvání kilobajty zde. To, že si někdo myslí, že slovo „enkódovat“ je nějaká jediná výjimka v českém jazyce, kde má jakékoli rozumové opodstatnění nepoužívat standardní českou předponu, je prostě jen omyl. Ani v angličtině ve slově „encode“ skutečně nejde o nic jiného než kódováním uvést do zakódovaného stavu, tedy zakódovat. Žádný jiný, nevysvětlitelný, magický, mystický význam, který mu zastánci „enkódování“ přisuzují, to slovo nemá.
• Je to i neznalost faktická. Zastánci „enkódování“ namítají, že „enkódování“ je něco jiného než „kódování“ (aniž by byli schopni vysvětlit proč), tudíž je potřeba pro to vynalézt nové slovo. To, že se i v případě komprese videa jedná o omyl, neznalost problematiky, už výše připomenul Grunt (to, že probíhá komprese, nijak nevylučuje to, že probíhá kódování, navíc ne každé kódování videa či audio musí být komprimací), navíc ani v angličtině to slovo nic jiného než prosté zakódování neznamená.
• Stejně tak jako v dalších případech patlavé češtiny praxe jasně ukazuje, kde je pravda. Stejně jako jiné patlavé a czenglické termíny se i „enkódování“ vyskytuje výhradně v amatérských internetových textech nejnižší kvality (do toho patří i nekvalitní amatérské překlady svobodného softwaru). V profesionálních českých překladech, ale ani v kvalitních amatérských (dělaných lidmi, kteří ovládají jazyk na úrovni) se tyto patlavé termíny nevyskytují. Vím, že třeba Microsoft zde není v kurzu (taky jej nemám rád), ale jeho překlady jsou na mimořádně vysoké úrovni, konzultované i s odborníky na český jazyk, a tento způsob jazyka se v jeho překladech nevyskytuje. Ale to je obecné vodítko: vždycky je dobré si všímat, jak kvalitní je úroveň českého jazyka dotyčného autora či překladatele. Ti, kteří česky umějí dobře, prostě takovéto „termity“ typu „enkódování“ nebo „envětšení“ nepoužívají. Protože to je prostě nesmysl. Jediný důvod, proč to někdo používá, je to, že si to neuvědomuje (z neznalosti či nepochopení vyplývající z hlouposti).

[:::]

Za prvé, není to názor, ale fakt. Slovo „enkódovat“ v češtině neexistuje, slovo „kód“ ano. To je prokazatelné. Za druhé, předpona „en“ v češtině neexistuje a ten, kdo ji používá ve slově „enkódovat“, si neuvědomuje, co a proč činí. Je to jen jazykové nepochopení. Objektivně k tomu není jediný dobrý důvod.

slovo "kod" neni puvodne cesky a kdyz se zacalo pouzivat tak se urcite nasli puritani co tvrdili jak je to spatne a ze kdokoli to pouzije je hlupak. "Bitvu" nakonec prohrali a dneska je to bezny slovo.

Uplne stejnej osud ceka "en-" a "enkodovat".

Jazyk neni uzavrena mnozina slov a pravidel definovana nejakou autoritou. Jazyk je to co lidi pouzivaji a od tud se to se zpozdenim dostava do slovniku, "pravidel pravopisu", atd.

Takze jsem prave vyratil tvuj jedinej argument (je to ve slovniku). Ty ostatni "argumenty" ad hominem budu ignorovat; jsou pod uroven...

[J. M.]

slovo "kod" neni puvodne cesky a kdyz se zacalo pouzivat tak se urcite nasli puritani co tvrdili jak je to spatne a ze kdokoli to pouzije je hlupak. "Bitvu" nakonec prohrali a dneska je to bezny slovo.

Toto je obecně velmi častý, a velmi hloupý argument lidí, kteří komolí jazyk. Za prvé, to, že slovo není původem české, neznamená, že to není české slovo. Není to ani nic nenormálního, protože velmi valná část slov v češtině (ale i v jiných jazycích včetně angličtiny) pochází původem z jiných jazyků.

Za druhé, je to opět jen zbožné přání, přání otcem myšlenky. Lidé, kteří neovládají češtinu a používají chybné patvary, se často hájí tím, že to „jednou bude kodifikováno“. To je velmi chabý postoj:

• Tito lidé často tvoří jen maličkou skupinku. Slova jako „enkódovat“ či „enkodér“ používá jen velmi maličká skupinka několika lidí. Je to naprosto okrajový jev, minimální výskyt, který na udávání jazykových standardů celé společnosti nemá vliv. Tito lidé vesměs mají společné dvě věci. Jednak to, že neovládají pořádně jazyk (anglický ani český), což je vede k takovýmto patvarům, které vyplývají pouze z nepochopení problematiky, a jednak to, že žijí v bludu, že jejich okrajový omyl jednou bude kodifikován pro všechny.
• Je to způsob, jak ignorovat veškeré faktické, racionální námitky, a tím se vyhnout nutnosti jejich racionálního obhájení. Když se nemá čím protiargumentovat, tak se prostě argument zavrhne bez vysvětlení. A hotové, vyřízené. Jak jednoduché. Jak laciné. Jak zbabělé.
• Také si neuvědomují, že kodifikace věcí se řídí nějakou logikou. Ve výrazech jako „enkódovat“ žádná jazyková logika není, tam je jediným motivátorem skutečně jen hloupost. Hlouposti se vesměs nekodifikují. Mohl bych uvést řadu obdobných příkladů.
• Neuvědomují si, že to už dávno kodifikované je, ty výrazy v češtině dávno existují, jsou zaneseny v slovnících normativních, výkladových i překladových. Neuvědomují si, že vynalézáním jiného, zkomoleného výrazu pro výraz existující vynalézají kolo, objevují Ameriku, dělají zbytečnou, nepotřebnou věc. Toto je obecně společná vlastnost mnoha laických patlalů ve všech oborech. Potřeba řešit dávno vyřešené, tvořit dávno vytvořené, zato v daleko horší kvalitě.
• Dlouhodobá zkušenost ukazuje, že prostě kecají. Mnoho, mnoho let vídám tyto lidi argumentovat, že jejich zkomolené tvary budou kodifikovány, zaužívány. Nikdy se tak nestalo. Argumentovat křišťálovou koulí umí každý, to je jen podlý způsob, jak se vyvléct z argumentace.

Uplne stejnej osud ceka "en-" a "enkodovat".

Nečeká. Není k tomu jediný důvod, a nic tomu nenasvědčuje. Člověk ani nemusí vlastnit křišťálovou kouli, aby dokázal odhadnout, že nesmyslné slovo z okrajového oboru, které používá jen velmi malá hrstka hlupáků, která nemá žádnou sílu ho prosadit do širokého povědomí, čeká úplně jiný osud, tedy zůstane okrajovým jazykovým omylem hrstky jazykových ignorantů.

Jazyk neni uzavrena mnozina slov a pravidel definovana nejakou autoritou.

To je velmi častá útěcha, kterou se chlácholí lidé, kteří píšou blbě česky.

Jazyk je to co lidi pouzivaji a od tud se to se zpozdenim dostava do slovniku, "pravidel pravopisu", atd.

Za prvé, tyto patlavé termíny se nepoužívají, respektive v poměru k těm správným se používají asi v takovém poměru, v jakém je kapka v moři, za druhé, jak jsem řekl, tato slova (v správných tvarech) už dávno v slovnících a pravidlech pravopisu jsou. Stačí se jen informovat.

Takze jsem prave vyratil tvuj jedinej argument (je to ve slovniku). Ty ostatni "argumenty" ad hominem budu ignorovat; jsou pod uroven...

Takže tím se to vysvětluje. Pokud jsi z toho všeho, co jsem napsal, vyvodil, že jediným mým argumentem je to, že je to ve slovníku, a to, že používání zkomolených výrazů je důsledkem hlouposti, považuješ za argumenty ad hominem, potom potvrzuješ tu zmíněnou příčinu ještě šířeji, než jsem původně zamýšlel.

[potato]

.... slovo z okrajového oboru, které používá jen velmi malá hrstka hlupáků, která nemá žádnou sílu ho prosadit do širokého povědomí...

Výborný argument. Použitelný na jakékoli odborné slovo, které se tímto také stává jazykovým omylem, protože žádné odborné slovo nikdy nebude používat víc než hrstka lidí (tímto překřtěných na hlupáky). Tedy až na výjimky, kdy se řízením osudu slovo dostane do běžně řeči -- samozřejmě v pokřiveném smyslu, protože jemnosti původního odborného významu zaniknou.

[J. M.]

Výborný argument. Použitelný na jakékoli odborné slovo, které se tímto také stává jazykovým omylem

Ne. Použití je striktně individuální, posouzení je nutné. V tomto případě argument platí, protože toto není odborný termín. Odborný termín je kódování a kodér, a to je použití, které se široce používá. Mimochodem, tvrzení, že odborné termíny může používat jen hrstka lidí, je opět mylné. Odborné termíny používá téměř každý.

Hrstka lidí není překřtěná na hlupáky. To je opět nepochopení textu. Hlupáci jsou označeni za hlupáky, a důvody, proč je jejich počínání hloupé, zde byly zcela jasně v několika bodech vysvětleny (jejich nepochopení jazykové i faktické, a čím dál víc i bezcharakternost argumentace). Navíc gró sdělení nespočívalo v tom označit je za hlupáky, ale vysvětlit důvod, proč několik lidí toto slovo používá (a ano, tím důvodem je hloupost). Hlupák není ten, kdo používá nějaký odborný termín. Hlupák je ten, kdo naopak objektivně existující odborný termín používat odmítá, vymyslí si místo toho svůj vlastní, který je zcela obskurní, minoritní, důvod není ani po mnoha apelacích schopen sdělit, stejně jako není schopen vysvětlit jazykovou logiku takového použití (protože nepochopil význam slova v původním jazyce, a navíc nechápe ani zákonitosti rodného jazyka).

Čímž bych to asi uzavřel. Hloupý člověk může mozek trochu vytrénovat, ale má to své limity, bohužel ne každému bylo shůry dáno. To tedy není důvod ke kritice. Na charakteru se ale pracovat dá hodně. Autor zprávičky na férovku přiznal, že to slovo použil prostě proto, že nad tím nepřemýšlel. To je skutečný důvod, proč to slovo určitá malá skupinka lidí používá, stejně tak jako se v češtině dělají i jiné jazykové chyby. Autor je chlap a přizná to. Kdo charakter nemá, ten to bude nadále bez jediného argumentu obhajovat už jen proto, aby to přiznat nemusel, a nadále ignorovat a dezinterpretovat argumenty proti (a přestože je v menšině, tvářit se, že je v převaze), diskuse se potáhne donekonečna. Takže z mé strany je to asi k tématu všechno, protože jedna z dalších mých dlouholetých zkušeností je, že zbytečnější než diskuse s blbostí je diskuse s bezcharakterností.

[Grunt]

Nemyslím si, že kvůli jednomu „encoderu“ je nutné tak osočovat. Nikdo z nás nepíše gramaticky správně na 100% (Já dokonce ani na těch 80%, ale já mám na to právo). Je fajn na chybu upozornit, je fajn si kolem nějaké zajímavosti podiskutovat, ale tohle už zavání arogancí. A ta tady nemá co dělat.

[fert]

Tady ho lide nepravem napadnou, ze vysvetlil logicky jak se veci maji a Vy z neho delate aroganta. Me to zase zavani podlejzanim v okruhu fora. Kdo neni snama, je proti nam... co? Jedinou vytku bych mel k " czenglické "

[Martin Mareš]

Mimochodem, tvrzení, že odborné termíny může používat jen hrstka lidí, je opět mylné. Odborné termíny používá téměř každý.

Vážně? Nezdá se mi, že by třeba takový "kodér" byl v běžných jazykových korpusech zastoupený nějak podstatně :)

Velmi to mě to svádí k zamyšlení nad tím, jak odborná terminologie vzniká, jak se ustaluje a jak proniká do slovníků. Zjevně není pravda, že je správně to, co se napíše do slovníku (nebo co úzká skupina, která se prohlásila za autoritu, vyhlásila za správné). Jinak bychom například nepoužívali video či videorekordér, nýbrž magnetoskop (léta páně času onoho oficiální odborný termín, naštěstí už dávno ubytovaný v propadlišti dějin). Nejezdili po dálnici, nýbrž po autostrádě (viz prvorepublikové slovníky). A paměť měřili namísto v bajtech ve slabikách (viz počítačové slovníky z 80. let).

Jenže ono je to naštěstí jinak: i odborná terminologie je živou součástí jazyka a postupně se přizpůsobuje požadavkům uživatelů. Pokud se ukáže, že nějaký termín "nepadne do huby", obvykle časem z vyjadřování zmizí a je nahrazen jiným. A dopředu těžko soudit, kdy se tak stane a kdy ne. Možná ten, koho považujete za jazykového barbara, naopak vnímá jazyk hlouběji než vy a dokáže lépe odhadnout jeho pravděpodobný vývoj. Těžko říci, ale určitě bych kvůli tomu nikoho neodsuzoval.

Česká terminologie má v posledních letech okaté tendence následovat anglickou a narozdíl od dekodéru nám kodér neříká nic explicitního o směru, kterým se proces děje (takže kdybych neznal slovníkovou definici, budu kodér spíš považovat za ekvivalent anglického codec). To je jednak trochu nepraktické, jednak tím v terminologii vzniká podivná asymetrie. Takže si sice vývoj odhadovat netroufám, ale vlastně by mě nepřekvapilo, kdyby za 20 let o kodéru mluvili jen jazykoví puristé a všichni ostatní užívali symetrickou dvojici enkodér a dekodér.

Škoda, že k elegantní české dvojici zakódovat a odkódovat neumíme utvořit příslušná činitelská podstatná jména (zakódovávač je sotva použitelný) a musíme si pomáhat angličtinou, potažmo latinou.

(Paralela: dneska je v módě mluvit o autentizaci a dokonce se dostala i do slovníků. Na druhou stranu autentikace v odborné komunitě také žije a dokonce je to smysluplněji utvořené slovo. Co nakonec zvítězí?)

[David Jaša]

To je jednak trochu nepraktické, jednak tím v terminologii vzniká podivná asymetrie.

A protože je symetrie v jazyce praktická, tak v češtině stejně jako v angličtině enšifrujeme enšifrátorem a dešifrujeme dešifrátorem, že? Aneb konzistence není zrovna typický rys pro přirozené jazyky.

[Martin Mareš]

Není to rys systematický, ale rozhodně se ve většině jazyků vyskytuje poměrně často. Dost často na to, aby vývoj jazyka viditelně ovlivňoval.

[Grunt]

nýbrž magnetoskop (léta páně času onoho oficiální odborný termín, naštěstí už dávno ubytovaný v propadlišti dějin)

Náhodou, tenhle není vůbec špatný.

[Martin Mareš]

Slovo „enkódovat“ v češtině neexistuje, slovo „kód“ ano.

Mimochodem, jak definujete, že nějaké slovo v češtině existuje?

O tom, co přesně je součástí jazyka, se mezi jazykovědci vedou letité spory. Jedna z častých definic je něco ve smyslu "existuje situace, ve které by rodilý mluvčí toto slovo použil", případně rozšířená o "... a jiný rodilý mluvčí by mu rozuměl". A podle té jednoznačně "enkódovat" českým slovem je.

Jak to definujete vy?

Používání předpony „en“ v českém jazyce je omyl,

Například entropie nebo entalpie, případně energie, encyklopedie nebo enkláva ;) Mimochodem, všechno slova, která ve velkých českých slovnících už několik desítek let najdete.

Vím, že třeba Microsoft zde není v kurzu (taky jej nemám rád), ale jeho překlady jsou na mimořádně vysoké úrovni,

Eh... to bych netvrdil v takové obecnosti – třeba microsoftí překlad cancel jako storno je jedna z největších jazykových zhůvěřilostí, které počítačový svět viděl :)

[vlastikroot]

Jak se spravne podle grammar nazi rekne enkoder ve smyslu mechanickeho/magnetickeho/optickeho/etc. snimace napr. binarniho nebo grayova kodu? Rotacni enkoder jako ovladani hlasitosti v aute, snimaci pasek v tiskarne?

[Grunt]

Však už jsem to říkal, ne? „Kódovadlo“ nebo „kódovačka“. Nebo „zakódovávadlo“ a „zakoódovávačka“? Už to mám. Dostane to pracovní codename „kokodák“ a je to vyřešeno.

[Martin Mareš]

Ty příklady mají společné to, že anglickou předponu en- nahrazují nějakou českou předponou. Kdežto u encode považujete za správné předponu prostě zahodit. To nedává moc smyslu :)

[BigWrigley]

Ahoj vsem. Beru to. Enkodovani neni nejlepsi vyraz, ale vcera vecer uz me lepsi nenapadl, nic za tim nehledejte. Priste pouzjiju spojeni treba "hardwarove akcelerovana komprese". Chtel jsem tu zpravu zverejnit, prislo mi to zajimave.

Jinak, mate nekdo konkretni zkusenost s konkretni kartou od AMD, kde by korektne fungovovala hw "dekomprese" videa s VDPAU? Neco ekvivaletniho Nvidii napr. GT610, GT640 (VDPAU feature set C nebo D)?

[frr]

Řekl bych, že "enkódovat" je v daném kontextu velmi vhodný výraz - jasný, jednoznačný a obvyklý. Jsem zvyklý mluvit, jak mi zobák narostl.

Hehe... v souvislosti s obousměrným čítáním dvou fází z inkrementárního čidla se často používá "rotary encoder" ve smyslu *vstupu* = konverze ze dvou fází na číslo v registru. *tohle* mi hlava nebere

[little.owl]

Jinak, mate nekdo konkretni zkusenost s konkretni kartou od AMD, kde by korektne fungovovala hw "dekomprese" videa s VDPAU? Neco ekvivaletniho Nvidii napr. GT610, GT640 (VDPAU feature set C nebo D)?

AMD ma UVDx a funkcni podporu s VDPAU interfacem mate i ve svobodnem OSS driveru od minuleho roku. Pouzivam Trinity/Richland APU a chodi to.

[Sh]

Hezký žes to vzal tak sportovně. Děkuju.

[Petr Ježek]

Dosti jazykového koutku. Obsah zprávičky je zajímavý tím, že nesouvisí se Steamem jako deux ex machina. Dobře že tak činí.