Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Po necelém roce vyšlo aktualizované liveCD projektu Arch Hurd. Přináší zejména aktualizované balíčky, odstraňuje TCP wrappery a vylepšuje instalátor a inicializační skripty.
Tiskni
Sdílej:
19.8.2011 23:37
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Nikde tam ale nevidím 64-bitovou verzi. Což je při dnešních velikostech RAM dost velký handicap.
Jardík tu má zjevně spoustu fanoušků. Ne, takhle ostře jsem to opravdu nemyslel.
Pouze jsem toho názoru, že je škoda nebýt schopen namapovat si třeba obraz BluRay disku do paměti, když to hardwrare umožňuje. Jasně, ne každý stroj má tolik fyzické RAM, ale to vůbec nevadí. Jde o adresní prostor. Na 32-bitovém stroji musí aplikace explicitně počítat s omezeními adresního prostoru a nějak je ošetřit, například postupným přemapováním velkých souborů po částech během jejich zpracování. To je nepříjemné jak z pohledu aplikace, tak i z pohledu systému. (Netřeba zdůrazňovat, co všechno obnáší zrušení mapování na SMP.) Na 64-bitovém stroji všechna omezení odpadají, dokud nepotřebuji pracovat se soubory řádově srovnatelnými s 16 EB.
Zkrátka a dobře, protože některé projekty, na kterých pracuji v Eclipse, vyžadují víc než 4 GB RAM (na jeden proces), je 32-bitový systém pro mě příliš nepříjemné omezení. Tedy 64-bitový Hurd bych velmi rád vyzkoušel a už dlouho jsem na něj zvědavý, zejména když bude mít userspace z ArchLinuxu. Jenže 32-bitový systém je pro mě bezcenný. Nemyslím si ale, že Hurd je šmejďárna. Jeho vývoj je jen otázka času. Ještě 10 let a už to bude!
22.8.2011 10:03
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
22.8.2011 11:32
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
22.8.2011 14:10
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
Ne. Jeden 32-bitový adresní prostor má vždy přesně 4 GiB.
PAE (Physical Address Extension) se týká čísel fyzických rámců a uspořádání stránkovacích tabulek, které s tím souvisí. Na virtuální adresy nemá žádný vliv.
Nejjednodušší zdůvodnění je takové, že 32-bitový pointer nikdy nemá víc hodnot než 232.
PAE neřeší můj problém. Já potřebuju, aby měl jeden proces (například Eclipse) pro sebe víc než 4 GiB RAM. Že fyzické paměti může být 32-bitovým CPU spravováno (možná, občas, pokud to CPU errata dovolí) až 64 GiB (všemi procesy v součtu dohromady), to je mi prd platné.
Problém s mapováním velkých souborů do paměti PAE taky neřeší. S PAE zůstává limit na teoretických 4 GiB (a v praxi o něco méně, protože každý program má spoustu knihoven a každá z nich se musí někam do jeho adresního prostoru namapovat). Do toho nenamapuju ani jedno DVD. 64-bitový systém umí téměř 16 EiB na některých platformách (Itanium, SPARC) a kolem 2 TB na těch méně elegantních platformách (Intel64). To už je lepší.
22.8.2011 09:48
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
20.8.2011 08:13