Apple představil nový iPad mini, iMac s čipem M6, 14palcový MacBook Pro s čipem M6 a MacBook Pro s PROLED XDR displejem – první Mac s dotykovým ovládáním.
Nedávno představený projekt mapSTL.com řeší budoucnost. 𝕏: "Netušil jsem, kolik patentů na generování map existuje. Existují patenty na generování fantasy map 🫣. Cokoliv je na 3D tiskárnu a tvoří to produkt, bude to mít patenty. Tak bacha na to!" … více »
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.4 (𝕏). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla objevena zranitelnost Tailworm v Tailscale a Headscale umožňující lokální eskalaci práv přihlášeného uživatele. Následně byla v Tailscale v opravené verzi 1.104.4+ změněna architektura aplikace. Viz příspěvek na blogu Tailscale.
Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Po necelém roce vyšlo aktualizované liveCD projektu Arch Hurd. Přináší zejména aktualizované balíčky, odstraňuje TCP wrappery a vylepšuje instalátor a inicializační skripty.
Tiskni
Sdílej:
Nikde tam ale nevidím 64-bitovou verzi. Což je při dnešních velikostech RAM dost velký handicap.
Jardík tu má zjevně spoustu fanoušků.
Ne, takhle ostře jsem to opravdu nemyslel.
Pouze jsem toho názoru, že je škoda nebýt schopen namapovat si třeba obraz BluRay disku do paměti, když to hardwrare umožňuje. Jasně, ne každý stroj má tolik fyzické RAM, ale to vůbec nevadí. Jde o adresní prostor. Na 32-bitovém stroji musí aplikace explicitně počítat s omezeními adresního prostoru a nějak je ošetřit, například postupným přemapováním velkých souborů po částech během jejich zpracování. To je nepříjemné jak z pohledu aplikace, tak i z pohledu systému. (Netřeba zdůrazňovat, co všechno obnáší zrušení mapování na SMP.) Na 64-bitovém stroji všechna omezení odpadají, dokud nepotřebuji pracovat se soubory řádově srovnatelnými s 16 EB.
Zkrátka a dobře, protože některé projekty, na kterých pracuji v Eclipse, vyžadují víc než 4 GB RAM (na jeden proces), je 32-bitový systém pro mě příliš nepříjemné omezení. Tedy 64-bitový Hurd bych velmi rád vyzkoušel a už dlouho jsem na něj zvědavý, zejména když bude mít userspace z ArchLinuxu. Jenže 32-bitový systém je pro mě bezcenný. Nemyslím si ale, že Hurd je šmejďárna. Jeho vývoj je jen otázka času. Ještě 10 let a už to bude!
Ne. Jeden 32-bitový adresní prostor má vždy přesně 4 GiB.
PAE (Physical Address Extension) se týká čísel fyzických rámců a uspořádání stránkovacích tabulek, které s tím souvisí. Na virtuální adresy nemá žádný vliv.
Nejjednodušší zdůvodnění je takové, že 32-bitový pointer nikdy nemá víc hodnot než 232.
PAE neřeší můj problém. Já potřebuju, aby měl jeden proces (například Eclipse) pro sebe víc než 4 GiB RAM. Že fyzické paměti může být 32-bitovým CPU spravováno (možná, občas, pokud to CPU errata dovolí) až 64 GiB (všemi procesy v součtu dohromady), to je mi prd platné.
Problém s mapováním velkých souborů do paměti PAE taky neřeší. S PAE zůstává limit na teoretických 4 GiB (a v praxi o něco méně, protože každý program má spoustu knihoven a každá z nich se musí někam do jeho adresního prostoru namapovat). Do toho nenamapuju ani jedno DVD. 64-bitový systém umí téměř 16 EiB na některých platformách (Itanium, SPARC) a kolem 2 TB na těch méně elegantních platformách (Intel64). To už je lepší.