Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Po necelém roce vyšlo aktualizované liveCD projektu Arch Hurd. Přináší zejména aktualizované balíčky, odstraňuje TCP wrappery a vylepšuje instalátor a inicializační skripty.
Tiskni
Sdílej:
19.8.2011 23:37
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Nikde tam ale nevidím 64-bitovou verzi. Což je při dnešních velikostech RAM dost velký handicap.
Jardík tu má zjevně spoustu fanoušků. Ne, takhle ostře jsem to opravdu nemyslel.
Pouze jsem toho názoru, že je škoda nebýt schopen namapovat si třeba obraz BluRay disku do paměti, když to hardwrare umožňuje. Jasně, ne každý stroj má tolik fyzické RAM, ale to vůbec nevadí. Jde o adresní prostor. Na 32-bitovém stroji musí aplikace explicitně počítat s omezeními adresního prostoru a nějak je ošetřit, například postupným přemapováním velkých souborů po částech během jejich zpracování. To je nepříjemné jak z pohledu aplikace, tak i z pohledu systému. (Netřeba zdůrazňovat, co všechno obnáší zrušení mapování na SMP.) Na 64-bitovém stroji všechna omezení odpadají, dokud nepotřebuji pracovat se soubory řádově srovnatelnými s 16 EB.
Zkrátka a dobře, protože některé projekty, na kterých pracuji v Eclipse, vyžadují víc než 4 GB RAM (na jeden proces), je 32-bitový systém pro mě příliš nepříjemné omezení. Tedy 64-bitový Hurd bych velmi rád vyzkoušel a už dlouho jsem na něj zvědavý, zejména když bude mít userspace z ArchLinuxu. Jenže 32-bitový systém je pro mě bezcenný. Nemyslím si ale, že Hurd je šmejďárna. Jeho vývoj je jen otázka času. Ještě 10 let a už to bude!
22.8.2011 10:03
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
22.8.2011 11:32
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
22.8.2011 14:10
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
Ne. Jeden 32-bitový adresní prostor má vždy přesně 4 GiB.
PAE (Physical Address Extension) se týká čísel fyzických rámců a uspořádání stránkovacích tabulek, které s tím souvisí. Na virtuální adresy nemá žádný vliv.
Nejjednodušší zdůvodnění je takové, že 32-bitový pointer nikdy nemá víc hodnot než 232.
PAE neřeší můj problém. Já potřebuju, aby měl jeden proces (například Eclipse) pro sebe víc než 4 GiB RAM. Že fyzické paměti může být 32-bitovým CPU spravováno (možná, občas, pokud to CPU errata dovolí) až 64 GiB (všemi procesy v součtu dohromady), to je mi prd platné.
Problém s mapováním velkých souborů do paměti PAE taky neřeší. S PAE zůstává limit na teoretických 4 GiB (a v praxi o něco méně, protože každý program má spoustu knihoven a každá z nich se musí někam do jeho adresního prostoru namapovat). Do toho nenamapuju ani jedno DVD. 64-bitový systém umí téměř 16 EiB na některých platformách (Itanium, SPARC) a kolem 2 TB na těch méně elegantních platformách (Intel64). To už je lepší.
22.8.2011 09:48
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
20.8.2011 08:13