O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Linux Foundation vítá nového člena, je jím ARM, firma stojící za vývojem procesorů používaných v telefonech a spoustě menších zařízení. ARM je už dlouhou dobu přispěvatelem do linuxového jádra.
Tiskni
Sdílej:
ARM není výrobcem procesorů. ARM procesory vyvíjí a licencuje IP.
Adidasky tiež vyrába v Číne nejaká rákosnícka Xon Xu Xan pre Adidas a ešte som nepočul o tom že by sa to nazývalo licencovanie, to je len chytanie za slovíčka.
Zase někdo, kdo absolutně netuší o co jde a srovnává naprosto nesrovnatelné věci.
Adidasky vyrábí plno firem po celé východní Asii pro firmu Adidas, která je pod svojí značkou prodává.
Firma ARM vyvíjí procesory, které prodává ve formě IP jiným firmám. ARM nic nevyrábí ani si nic nenechává vyrábět (kromě testovacích a ověřovacích prototypů, samozřejmě). Oni prodávají pouze licence na své duševní vlastnictví, takže pak jiná firma (třeba ST, NXP, Atmel apod.) vyrábí a prodává procesory s jádrem ARM.