V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny překonala hranici 50 000 dolarů (1 065 640 korun) [reddit].
Tiskni
Sdílej:
Letos ta bublina splaskne a změní se v nic.Tak uvidíme.
Protože když budu každý rok říkat, že letos Bitcoin už určitě splaskne, tak jednou se prostě trefím a já vám to říkal, žejo.Já těmto lidem (ještě víc tedy v případě akciového trhu) začal nabízet akcie do shortu. Zatím jsem potkal 2 typy reakcí:
, bude pak elektriky nadbytek a bude levná.
transakce se konfirmuje podepsáním bloku a občas se požaduje až 6 konfirmací - 6 dokončených blokůA tohle souvisí se spotřebou jak? (a rychlost bloků se taky sama nastavuje podle výkonu sítě a tedy podle spotřeby elektřiny) Dívej se na to takhle:
rychlost bloků je náhodná, občas to vyjde hned, občas za dlouho, průměr je 10 minut.. a tvoje transakce se posílá všem minerům a s cenou kterou jsi ochoten zaplatit za rychlou confirmaci... to trošičku elekřiny žere... navrhovanej přechod na "lighting fast" službu kde se transakce budou dělat zvlášť v několika bitcoin nodech by mohl bejt podstatně efektivnější, ale za cenu centralizace... představ si že chceš někomu poslat bitcoin, potřebuješ ověřit transakci - čekáš až se ti podepíše, podle velikosti odměny se to stane dříve nebo pozdějc, potřebuješ to víckrát, blok trvá průmerně 10 minut a kdo ho vykopá ten confirmuje, v roce je 52596 deset minut - transakce se tedy dá ověřit průměrně 52596krát v roce a potřebuješ až 6 ověření takže jen 8766krát.Stále nechápu, jak tohle souvisí se spotřebou.
"vždy spotřebuje tolik, aby mu po zaplacení elektřiny a HW nepatrně zůstalo" - tohle je blbost... chceš do toho započítat všechny ty výpočty co ti byly k ničemu protože si nebyl dost rychlej?Samozřejmě jsem to uvažoval včetně tohoto problému (který činí odhaduji několik procent?)
Stále nechápu, jak tohle souvisí se spotřebou.nevadí, zkusil jsem to.. nechceš-li chápat tak vysvětlení zřejmě nepomohou.
jo, několik.. nějakejch 99.99% od 2017 pro vlastníky těch nejnašlapanějších počítačů pro normální lidi.. imho"vždy spotřebuje tolik, aby mu po zaplacení elektřiny a HW nepatrně zůstalo" - tohle je blbost... chceš do toho započítat všechny ty výpočty co ti byly k ničemu protože si nebyl dost rychlej?Samozřejmě jsem to uvažoval včetně tohoto problému (který činí odhaduji několik procent?)
jo, několik.. nějakejch 99.99% od 2017 pro vlastníky těch nejnašlapanějších počítačů pro normální lidi.. imhoTy tvrdíš že orphaned bloků je 99.99%?
Teoreticky si můžeš nastavit nějakou bezpečnou strategii, abys nebyl nikdy v mínusu a jen pomalu stoupal. Jenže pak se ti dost možná ten algoritmus zastaví po nějakém výkyvu, který byl v tvůj neprospěch, protože nebude chtít riskovat větší ztrátu (jenže tím způsobí ušlý zisk z obchodů, které neuskutečnil). Takže do toho stejně budeš muset občas ručně vstoupit a říct si: teď něco risknu a snad to vyjde.
No nevim co je na tom tezkeho... koupim za 1000 prodam za 2000Tvůj algoritmus koupil v listopadu 2013 za 1000 a prodal v květnu 2017 za 2000*. Od té doby cena nikdy pod 2000 neklesla, takže držíš cash a nemáš bitcoiny. Jak by měl tvůj algoritmus postupovat dál?
a kdyz nepude cena nahoru tak proste neprodavamTo je jenom jedna polovina problému - ještě musíš vyřešit, kdy chceš naopak nakupovat. * Přičemž celé 2015 to bylo za 230 -- to píšu kvůli tomu, že spousta lidí psychicky nevydrží několik let trvající propad o 75% a v panice to prodají. Ve skutečnosti i mnohem menší - například akcie spousta lidí prodala loni v březnu v okamžiku kdy to spadlo o 20%. Osobně akcie nemám problém držet donekonečna a o prodeji v březnu jsem ani neuvažoval, ale u Bitcoinu nevím jestli bych to dal, takže s ním radši neobchoduji.
Osobně akcie nemám problém držet donekonečna a o prodeji v březnu jsem ani neuvažoval, ale u Bitcoinu nevím jestli bych to dal, takže s ním radši neobchoduji.
Jaký máš důvod se k Bitcoinu chovat jinak než k akciím? Přijde mi, že když jsi schopný (psychicky) ustát jeho běžné výkyvy, tak pak pokud by to mělo nějak totálně propadnout, tak si to přiznáš, až když bude pozdě – a v tu chvíli fakt už nemá cenu prodávat, protože tím prodejem získáš jen pár drobných, zatímco, když to budeš držet dál, může se to ještě obrátit ve tvůj prospěch.
Já tedy vidím spíš rozdíl v neprospěch akcií – akciová společnost může definitivně padnout, její akcie klesnou na nulu a už bude jasné, že ji nikdo nikdy nevzkřísí a že ty cenné papíry jsou bezcenné1. Zatímco u těch kryptoměn ta definitivní smrt vlastně nenastává a vždycky je šance, že se to odrazí ode dna a v dlouhodobém horizontu ještě vyděláš. Resp. ta definitivní smrt by znamenala, že se všichni odpojí od té sítě, bude jasné, že už se nikdy nepřipojí, a pro jistotu smažou všechny kopie blockchainu.
[1] možná si je za padesát let koupí nějaký sběratel jako kuriozitu – pokud by tedy byly v papírové podobě
Já tedy vidím spíš rozdíl v neprospěch akcií – akciová společnost může definitivně padnout, její akcie klesnou na nulu a už bude jasné, že ji nikdo nikdy nevzkřísí a že ty cenné papíry jsou bezcenné.Nemám individuální akcie, nechci se tomu věnovat a stejně málokdo dokáže dosahovat nadprůměrných výsledků, mám celosvětové indexové ETF.
Jaký máš důvod se k Bitcoinu chovat jinak než k akciím?