Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny překonala hranici 50 000 dolarů (1 065 640 korun) [reddit].
Tiskni
Sdílej:
Letos ta bublina splaskne a změní se v nic.Tak uvidíme.
Protože když budu každý rok říkat, že letos Bitcoin už určitě splaskne, tak jednou se prostě trefím a já vám to říkal, žejo.Já těmto lidem (ještě víc tedy v případě akciového trhu) začal nabízet akcie do shortu. Zatím jsem potkal 2 typy reakcí:
transakce se konfirmuje podepsáním bloku a občas se požaduje až 6 konfirmací - 6 dokončených blokůA tohle souvisí se spotřebou jak? (a rychlost bloků se taky sama nastavuje podle výkonu sítě a tedy podle spotřeby elektřiny) Dívej se na to takhle:
rychlost bloků je náhodná, občas to vyjde hned, občas za dlouho, průměr je 10 minut.. a tvoje transakce se posílá všem minerům a s cenou kterou jsi ochoten zaplatit za rychlou confirmaci... to trošičku elekřiny žere... navrhovanej přechod na "lighting fast" službu kde se transakce budou dělat zvlášť v několika bitcoin nodech by mohl bejt podstatně efektivnější, ale za cenu centralizace... představ si že chceš někomu poslat bitcoin, potřebuješ ověřit transakci - čekáš až se ti podepíše, podle velikosti odměny se to stane dříve nebo pozdějc, potřebuješ to víckrát, blok trvá průmerně 10 minut a kdo ho vykopá ten confirmuje, v roce je 52596 deset minut - transakce se tedy dá ověřit průměrně 52596krát v roce a potřebuješ až 6 ověření takže jen 8766krát.Stále nechápu, jak tohle souvisí se spotřebou.
"vždy spotřebuje tolik, aby mu po zaplacení elektřiny a HW nepatrně zůstalo" - tohle je blbost... chceš do toho započítat všechny ty výpočty co ti byly k ničemu protože si nebyl dost rychlej?Samozřejmě jsem to uvažoval včetně tohoto problému (který činí odhaduji několik procent?)
Stále nechápu, jak tohle souvisí se spotřebou.nevadí, zkusil jsem to.. nechceš-li chápat tak vysvětlení zřejmě nepomohou.
jo, několik.. nějakejch 99.99% od 2017 pro vlastníky těch nejnašlapanějších počítačů pro normální lidi.. imho"vždy spotřebuje tolik, aby mu po zaplacení elektřiny a HW nepatrně zůstalo" - tohle je blbost... chceš do toho započítat všechny ty výpočty co ti byly k ničemu protože si nebyl dost rychlej?Samozřejmě jsem to uvažoval včetně tohoto problému (který činí odhaduji několik procent?)
jo, několik.. nějakejch 99.99% od 2017 pro vlastníky těch nejnašlapanějších počítačů pro normální lidi.. imhoTy tvrdíš že orphaned bloků je 99.99%?
Teoreticky si můžeš nastavit nějakou bezpečnou strategii, abys nebyl nikdy v mínusu a jen pomalu stoupal. Jenže pak se ti dost možná ten algoritmus zastaví po nějakém výkyvu, který byl v tvůj neprospěch, protože nebude chtít riskovat větší ztrátu (jenže tím způsobí ušlý zisk z obchodů, které neuskutečnil). Takže do toho stejně budeš muset občas ručně vstoupit a říct si: teď něco risknu a snad to vyjde.
No nevim co je na tom tezkeho... koupim za 1000 prodam za 2000Tvůj algoritmus koupil v listopadu 2013 za 1000 a prodal v květnu 2017 za 2000*. Od té doby cena nikdy pod 2000 neklesla, takže držíš cash a nemáš bitcoiny. Jak by měl tvůj algoritmus postupovat dál?
a kdyz nepude cena nahoru tak proste neprodavamTo je jenom jedna polovina problému - ještě musíš vyřešit, kdy chceš naopak nakupovat. * Přičemž celé 2015 to bylo za 230 -- to píšu kvůli tomu, že spousta lidí psychicky nevydrží několik let trvající propad o 75% a v panice to prodají. Ve skutečnosti i mnohem menší - například akcie spousta lidí prodala loni v březnu v okamžiku kdy to spadlo o 20%. Osobně akcie nemám problém držet donekonečna a o prodeji v březnu jsem ani neuvažoval, ale u Bitcoinu nevím jestli bych to dal, takže s ním radši neobchoduji.
Osobně akcie nemám problém držet donekonečna a o prodeji v březnu jsem ani neuvažoval, ale u Bitcoinu nevím jestli bych to dal, takže s ním radši neobchoduji.
Jaký máš důvod se k Bitcoinu chovat jinak než k akciím? Přijde mi, že když jsi schopný (psychicky) ustát jeho běžné výkyvy, tak pak pokud by to mělo nějak totálně propadnout, tak si to přiznáš, až když bude pozdě – a v tu chvíli fakt už nemá cenu prodávat, protože tím prodejem získáš jen pár drobných, zatímco, když to budeš držet dál, může se to ještě obrátit ve tvůj prospěch.
Já tedy vidím spíš rozdíl v neprospěch akcií – akciová společnost může definitivně padnout, její akcie klesnou na nulu a už bude jasné, že ji nikdo nikdy nevzkřísí a že ty cenné papíry jsou bezcenné1. Zatímco u těch kryptoměn ta definitivní smrt vlastně nenastává a vždycky je šance, že se to odrazí ode dna a v dlouhodobém horizontu ještě vyděláš. Resp. ta definitivní smrt by znamenala, že se všichni odpojí od té sítě, bude jasné, že už se nikdy nepřipojí, a pro jistotu smažou všechny kopie blockchainu.
[1] možná si je za padesát let koupí nějaký sběratel jako kuriozitu – pokud by tedy byly v papírové podobě
Já tedy vidím spíš rozdíl v neprospěch akcií – akciová společnost může definitivně padnout, její akcie klesnou na nulu a už bude jasné, že ji nikdo nikdy nevzkřísí a že ty cenné papíry jsou bezcenné.Nemám individuální akcie, nechci se tomu věnovat a stejně málokdo dokáže dosahovat nadprůměrných výsledků, mám celosvětové indexové ETF.
Jaký máš důvod se k Bitcoinu chovat jinak než k akciím?