V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Britští konzervativci (v opozici) nedávno ve svém prohlášení kritizovali vládu za slabou podporu nasazení open source software. Podle americké společnosti Fortify Software to ale nutně nemusí být chyba, protože otevřený software je nebezpečný. Píše o tom techworld.com.
Viceprezident výše zmíněné společnosti Richard Kirk prohlásil, že podle jejich průzkumu open source vystavuje uživatele znatelnému nebezpečí, protože bezpečnost je často přehlížena a uživatelé se tak stávají více zranitelnými. Dále tvrdí, že komerční software sice není bez rizika, ale jsou zde mnohem rychleji opravovány chyby, protože výrobce takového softwaru může ztratit více než programátor OSS. Dodal, že britská vláda by neměla na otevřený software nahlížet jen jako na nástroj ke snížení nákladů, ale také garantovat bezpečnost takového řešení.
Tiskni
Sdílej:
Samozřejmě že existují.
koukni na web Secunia.com. Tam je krásně vidět, že ten pán blábolí z hladu.
Ono hlavne jsem zjistil na Slashdot ze tato firma je distributor a partner Microsoftu. Navic, cituji znamy a davno vyvraceny FUD firmy Forrester Group.
Klasicky FUD. To ani nema smysl snad v komunite sirit, pokud se nechysta okamzita protiakce.
Viceprezident výše zmíněné společnosti Richard Kirk prohlásil, že podle jejich průzkumu open source vystavuje uživatele znatelnému nebezpečí, protože bezpečnost je často přehlížena a uživatelé se tak stávají více zranitelnými.Přesně tak, když se přišlo na tu chybu v Internet Exploreru, tak Microsoft hned ten začal usilovně pracovat na opravě a pracoval na ní několik týdnů. Když se přijde na takovouhle chybu u OSS, po dvou dnech již většinou nikdo nepracuje na tom, aby byla opravena.
Samozřejmě proto, že za dva dny je již oprava hotová ;)
Neco mi rika, ze toto vysveleni nebylo potreba. Alespon teda ja a geckon jsme ten vtip pochopili.
Takový názor bych čekal od pubertálního jedince, který si včera "nainstaloval ty Linuxy" a dneska začal šířit Pravdu a Lásku a ukřižovávat (samozřejmě jen v diskuzích) uživatele nejmenovaného komerčního produktu. Ale ne od jinak rozumného a vzdělaného muže.
> ohrožuje zisky z úplatků pro úředníky
To je hezká pohádka, ale s realitou má nulový průnik.
I open source (potažmo svobodný) software musí někdo vyrobit, dodat, nainstalovat, spravovat a podporovat. Subjekty, které toto budou vykonávat, je třeba vybrat. V ideálním případě pomocí nějakého výběrového řízení, v horším případě pomocí zmanipulovaného výběrového řízení a v nejhorším případě přímým zadáním kamarádovi kamaráda.
Představa, že svobodný software roste někde na veřejně prospěšném stromě a nainstaluje si ho sama úřednice (vždyť se o tom může poradit v tolika tzv. komunitních diskuzích!), případně ještě bude sama dělat záplaty... tomu snad nikdo nevěří.
I open source (potažmo svobodný) software musí někdo vyrobit, dodat, nainstalovat, spravovat a podporovat. Subjekty, které toto budou vykonávat, je třeba vybrat.
A closed source se snad instaluje a supportuje sám? Tyhle náklady jsou tam taky a k nim se ještě přidají náklady na licence. Nemluvě o tom, že ty closed source produkty mají obvykle i ten samotný support dražší. Větší zakázka, více prostoru pro motivaci.
> A closed source se snad instaluje a supportuje sám?
Neříkám, že ne. Já naopak říkal, že v tomto není žádný rozdíl mezi svobodným a proprietárním software.
> Tyhle náklady jsou tam taky a k nim se ještě přidají náklady na licence.
To už jsme trochu uhnuli z diskuze o tom, že nasazování svobodného softwaru "ohrožuje zisky z úplatků pro úředníky", ne?
> Nemluvě o tom, že ty closed source produkty mají obvykle i ten samotný support dražší.
Co to znamená obvykle? Jak se to dá ověřit?
Já naopak říkal, že v tomto není žádný rozdíl mezi svobodným a proprietárním software.
A já opakuji, že podle mne je. Proprietární řešení podle mne těch příležitostí vytvářejí víc.
To už jsme trochu uhnuli z diskuze o tom, že nasazování svobodného softwaru "ohrožuje zisky z úplatků pro úředníky", ne?
Nemyslím. Netvrdil jsem přeci, že open source by korupci zcela vymýtil. Jen že by "ohrozil zisky". Když někdo způsobí, že získáte méně, vám to nepřipadá jako "ohrožení zisků"?
Co to znamená obvykle? Jak se to dá ověřit?
Namátkou mne - z oblasti, kde se pohybuji - napadají třeba velmi výrazné rozdíly v cenách školení Linuxu a komerčních produktů. Zdá se mi nepravděpodobné, že by ti, kdo ta školení absolvují, nepočítali s tím, že se jim ten rozdíl vyplatí.
> A já opakuji, že podle mne je. Proprietární řešení podle mne těch příležitostí vytvářejí víc.
Stále nechápu, podle čeho tak soudíte.
> Netvrdil jsem přeci, že open source by korupci zcela vymýtil. Jen že by "ohrozil zisky".
Já jsem otázce porozuměl.
> Když někdo způsobí, že získáte méně, vám to nepřipadá jako "ohrožení zisků"?
Tato otázka se mě bohužel snaží zahnat od tématu a nutí mne odpovědět "ano". To ale vůbec nesouvisí s tím, o čem byla původní diskuze: že prodej proprietárního softwaru (ne)vynucuje větší míru úplatků.
> Namátkou mne - z oblasti, kde se pohybuji - napadají třeba velmi výrazné rozdíly v cenách školení Linuxu a komerčních produktů. Zdá se mi nepravděpodobné, že by ti, kdo ta školení absolvují, nepočítali s tím, že se jim ten rozdíl vyplatí.
No, školení obecně bych sem raději vůbec netahal. Školení jsou podle mě předražená (v 95 %), ať už se školí databázové systémy (i např. svobodný software) nebo Microsoft Office, a výsledky po školení neodpovídají ceně školení...
Tady je spíš otázka, jestli úřednice potřebují školení se zaručeně pozitivním školitelem a laserovými efekty, nebo jen nějakou knížku o konkrétním textovém procesoru.
Tady je spíš otázka, jestli úřednice potřebují školení se zaručeně pozitivním školitelem a laserovými efekty, nebo jen nějakou knížku o konkrétním textovém procesoru.Samozřejmě potřebují školení, přece kvůli práce nebudou doma něco číst...
Vsichni to vime z praxe.Ti co vedi houby se jen blbe ptaji jak to my ostatni vime.Vtip je v tom,ze Vam to otevrene nikdo neprizna.Mel jsem tu cest kolem INDOSe a jinych projektu a to MS mastil zainteresovanym kapsy skrze spratelene partnery az se prasilo a tak je to vzdy.A je to podobne i z touto zpravou.Cim vice jim tece do bot,tim vice bude takovych bludu a snah vyhrat vyberove rizeni za kazdou cenu.
Rozhodně nesouhlasím, podle mě jsou lepší kostkované košile než květované...
(To je nějaká soutěž, kdo napíše víc příspěvků zcela mimo téma předchozího komentáře?)
Tady je spíš otázka, jestli úřednice potřebují školení se zaručeně pozitivním školitelem a laserovými efekty, nebo jen nějakou knížku o konkrétním textovém procesoru.Jo přesně to si myslim, že nepotřebujou a pokud tam budou zamestnany opravdu uplne vymasteny lidi co nedokazou ovladat pocitac po tom co se presune par ikonek na jiny mista, jakoze ve statni sprave asi budou, tak by školení mohl provádět admin v pracovní době, nevidim v tom problém.
Tyto i další mnohé otázky vysvětluje tvrzení "freshmousy, ty jsi vůl jako anděl".
To není tak docala pravda, mám zkušenosti se státní správou a mohu prohlásit, že na 100% věcí co se na úřadech kam mám přístup dělá by stačil OOo. Každý úřad má správce sítě, kterého musí platit ať se stará o OOo nebo MS O. OOo by ale byl zadarmo, bez administrativy na správu licencí atd atd, kdežto MS se koupí v nesmyslném počtu licencí (i na pc kde se s ním nedělá) a nevěřím, že z každé dodávky nemá někdo provize. Někdo hodně nahoře, protože všechno chodí z ministerstva, jednotlivé úřady si samostatně nic nekupují a ani si nemohou říct, co by chtěly, přijde balík a hotovo (tím myslím i např. NB, zkrátka přijdou 3 přídělem ať je úřad chce nebo ne).
> mám zkušenosti se státní správou a mohu prohlásit, že na 100% věcí co se na úřadech kam mám přístup dělá by stačil OOo.
Mám zkušenosti se státní správou a mohu prohlásit, že tvé tvrzení o OpenOffice.org je dost mimo mísu. Představa, že jediný software, který "báby za přepážkami" potřebují, je operační systém a textový procesor, je pasé jako Jiří Pomeje.
Byla by zajímavá studie o tom, kolik jakého softwaru státní správa potřebuje: kolik "obecného" (textový procesor, operační systém, poštovní klient, ...) a kolik neobecného (speciální aplikace pro konkrétní instituce).
> OOo by ale byl zadarmo
Snad jsou důležité i jiné kvality, než jen cena, ne (myšleno zcela obecně, ne jako srovnání Microsoft Office a OpenOffice.org)?
Napr. v Ostrave-Jih to bez problemu fungovalo s Suse Linuxem.Jenze jako nejvetsi obvod v CR to byla spatna reklama pro Microsoft,kdyz se tim chlubilo i v EU.A tak kdyz to neslo lokalne,protoze mistni radnice i uzivatele byli spokojeni,tak se na to slo od shora a MS se obratil primo na vedeni celeho mesta Ostravy a ti uz se o to postarali a Ostrava-Jih to dostala narizeno prejit na Windows.Jinak vyberova rizeni na Ostravskou radnici jsou UBER prdel : vyhraje ten,kdo da nejzajimavejsi darecky jako reklamaci ci podobnou zalezitost.A kdyby se nahodou nepovedlo,i treba pres elektronickou aukci,tak se to oblibenemu dodavateli oznami a ten patricne upravi cenu pripadne se udela jina uprava no a pokud je nejhure,tak si zavolaji primo majitele prvnich dvou,trech firem a domluvi se kdo co od koho koupi za kolik procent a jakoby to doda jen ten jeden.Nedelam si iluze,ze by to jinde nefungovalo jinde.A licence na MS jsou velmi VELKOU soucasti tohoto kolotoce.
Mohu prosím vědět, na kterou ze čtyř vět, které jsem výše napsal, je toto reakce?
Ještě teoreticky může nastat případ třetí. Máš dva hlavní hráče a je ti úplně jedno, kdo to vyhraje. Protože jeden má lepší jednu věc a druhý zase jinou. A není šance, že by jeden z nich to odkázal upravit
Vypadlo mi tam, že myslím "office" věcí. Podle mě jste to pochopil (dále píšu jen o officech, ale děláte blbého). Samozřejmě, že mají i spešl software ke své agendě - a nechtějte vědět, kolik mega stál (a ročně stojí) a jak debilní je, kolik let se s ním táhnou primitivní lehce opravitelné chyby - samozřejmě X krát hlášené atd.
To "zadarmo" bylo opět myšleno k Office: tomto případě nevím jaké kvality OOo nemá, vrcholem umění zaměstnanců je zarovnávání textu na střed :( Já v OOo dělám docela složitý věci a nikdy nebyl problém, na rozdíl od přímo MS Office, kdy mě celkem jednoduchá Excel tabulka udělaná ve verzi 2003 přestala bez nějakého důvodu fungovat v 2002. Ta samá tabulka (vytvořená v tom Excelu) v OOo funguje.
A kvality dalšího sw? Např. ten o kterém mluvím je natvrdo dělaný na 800x600, hotline arogantní jak.. (taky proč ne, mají nahrabáno a cesta zpět už moc není), opravdu super.
> Vypadlo mi tam, že myslím "office" věcí. Podle mě jste to pochopil (dále píšu jen o officech, ale děláte blbého).
Aha, takže vám tam vypadne podstatné slovo a pak mě nařknete, že to nechápu nebo dělám blbého? Co studená sprcha? Byla už dneska?
> Samozřejmě, že mají i spešl software ke své agendě - a nechtějte vědět, kolik mega stál (a ročně stojí) a jak debilní je, kolik let se s ním táhnou primitivní lehce opravitelné chyby - samozřejmě X krát hlášené atd.
Hmm... Jako člověk, který má jistou možnost se v této oblasti pohybovat, bych se chtěl lehce ohradit. Zaprvé, chyba musí být oficiálně hlášená (takže ne že Franta jen řekne Báře, že je tam chyba). A zadruhé, oprava chyb musí být zpravidla i zakoupená (je-li produkt již otestován a přijat) -- buď je to předplacené, nebo jednorázové.
Pokud to přesto nejde, je možná načase změnit dodavatele.
> To "zadarmo" bylo opět myšleno k Office: tomto případě nevím jaké kvality OOo nemá, vrcholem umění zaměstnanců je zarovnávání textu na střed :( Já v OOo dělám docela složitý věci a nikdy nebyl problém, na rozdíl od přímo MS Office, kdy mě celkem jednoduchá Excel tabulka udělaná ve verzi 2003 přestala bez nějakého důvodu fungovat v 2002. Ta samá tabulka (vytvořená v tom Excelu) v OOo funguje.
Které slovo z výrazu "myšleno zcela obecně, ne jako srovnání Microsoft Office a OpenOffice.org" vám dělá potíže?
> A kvality dalšího sw? Např. ten o kterém mluvím je natvrdo dělaný na 800x600
Opět se musím ohradit. Stává, že je aplikace takto prostě zadána, takže stížnost by měla jít spíš k tomu, kdo dělal zadání. Hodně často si říkám: "Sakra, vždyť takhle se jim to bude blbě používat..." Co ale nadělám, snahy o nějaká vlastní vylepšení jsou většinou potírány.
Byla by zajímavá studie o tom, kolik jakého softwaru státní správa potřebuje: kolik "obecného" (textový procesor, operační systém, poštovní klient, ...) a kolik neobecného (speciální aplikace pro konkrétní instituce).To přece neznamená, že tyto aplikace musí být psány pro komerční software nějaký konkrétní firmy. Stejně tak můžou být a jsou napsány aplikace pro Linux.
Snad jsou důležité i jiné kvality, než jen cena, ne (myšleno zcela obecně, ne jako srovnání Microsoft Office a OpenOffice.org)?Vždyť kvalita linuxových desktopů je dostačující až dost navíc ještě z pohledu kolik toho uživatelé reálně využijou. V tom přece taky není problém.
V ideálním případě pomocí nějakého výběrového řízení, v horším případě pomocí zmanipulovaného výběrového řízení a v nejhorším případě přímým zadáním kamarádovi kamaráda.Odkud máš to pořadí? Myslím, že tyto 3 verze nemají žádné platné pořadí. Někdy může být nejlepší i zmanipulované VŘ, jindy může být nejlepší přímé zadání. Kdybys věděl, jakým způsobem firmy zneužívají výběrová řízení, asi bys zaplakal. Už jsem dělal mnoho výběrovek a mám z toho vždy těžkou hlavu, protože skoro vždy je za nejlepší nabídkou schovaný nějaký podraz, a firma doufá, že si toho zákazník nevšimne včas, nebo že prostě nebude po příčině nízké ceny pátrat. Vždy na nejlepší nabídku telefonuji, a pak se dozvídám, že to byl překlep, že se přehlídli, že ale ten Made In Ťaman, který ve skutečnosti nabízejí, je stejně kvalitní, jako zboží, které jsem poptával... Některá tržiště jsou dokonce nastavena tak, že ani nesmíš požadovat konkrétní věc, ale smíš zadat jen obecný popis. To potom zadáš, že chceš například propisku. Samozřejmě nevyhraje firma, která ti chce prodat skvělou propisku, která by ti vydržela do konce života, za skvělou cenu třeba 40 Kč, ale vyhraje firma, která ti nabídne předražený šmejd za 5 Kč, se kterým se vůbec nedá psát. V takovém případě je opravdu levnější zajít do obchodu a koupit za 60 Kč tu propisku, kterou bys mohl mít za 40 - je to zjednodušené, ale tak nějak to funguje.
To je presne
No a pak jsou takove vyberove rizeni, kde se neco instaluje, jenom aby se to instalovalo, tedy nekdo zhrabl provize, mnohdy se to ani nevybali z krabice, viz nerozbalena ustredna na ministerstvu, pak jsou veci, jako ze clovek pride delat nejakou vec a dozvi se, ze u je na tu samou vec existuji duplicitne 3 od jinych vyrobcu a vsechny jsou vypnuty, pak se clovek dozvi ze i jeho bude vypnuta .... sranda na ntou.
No a v jednom urade koupili Office 2007 jenom proto, ze na to dostali od statu penize a tak odstavili napr. OpenOffice ... na dotaz s cim byli nespokojeni, tak s nicim, ale pry tam byl kdysi office nelegalne a tak se na nej zase vratili, ale az zase dotace nebude a uz to bude out, tak se zase vrati k OpenOffice ... takovy statni uplatek M$, protoze urady prechazeli na alternativy, tak to nekdo dodotuje aby se nahodou nezvyklo na konkurenci a nekdo by nezjistil, ze investice X milionu je vlastne vyhazovanim penez ... ale v teto zemi to nezajima vubec nikoho, penize se toci a jede se dal, ten kdo na to opravdu kapne, s tim uz zatoci a bude klid.
any flaws on commercial applications tend to get patched a lot faster than on open sourceJako vtip dobry! :D
Omyl. Roflmao! Ovšem věřím, že to Jarda nemyslel zcela vážně.
Ovsem ja neverim a tak jsem ho zase soupnul do blokace se svezokrysou, PTomesem, Dadem, Faunem a podobnou mistni smetankou.
A navíc rychlost oprav je opravdu neuvěřitelná. Včera jsem se rýpal s nefunkční Thusneldou:
Program received signal SIGSEGV, Segmentation fault. [Switching to Thread 0xb6d5e6c0 (LWP 22095)] 0xb75234bf in *__GI_memcpy (dstpp=0x94ec030, srcpp=0x3, len=3064401952) at memcpy.c:55 55 memcpy.c: No such file or directory. in memcpy.c (gdb) bt #0 0xb75234bf in *__GI_memcpy (dstpp=0x94ec030, srcpp=0x3, len=3064401952) at memcpy.c:55 #1 0xb75f442f in ogg_stream_iovecin (os=0x8065480, iov=0xbffdd8ac, count=1, e_o_s=-1230192224, granulepos=668460944648568832) at /usr/include/bits/string3.h:52 #2 0xb75f45cf in ogg_stream_packetin (os=0x8065480, op=0xbffdd8d8) at framing.c:329 #3 0x0805209c in oggmux_add_video () #4 0x0804e3ae in ff2theora_output () #5 0x0805089f in main () (gdb)
a ze zlosti jsem vlezl na IRC na #theora a jen se zeptal jestli někomu funguje nejnovější Thusnelda. Teď jsem se probudil, pro jistotu provedl svn update
a hle. Už to zas jede. Kdyby tak opravovali chyby všichni(a hlavně jedna nejmenovaná americká korporace).
nefunkčnosti cheese
Nefunkčnost cheese? V čem konkrétně? Mně jede všechno jak má.
Ty pako, a keď je chyba aj v Chesse, akože nieje lebo mne a ostatným to šlape OK, ako rýchlejšie opravíš chybu v closed kóde |v closed dokonca porušuješ zákon zasahovaním do kódu}, alebo open source a poďalšie jasným dôkazom bezpečnosti open riešení je to obrovské množstvo výrusov pod Linuxom, čo samozrejme Windows nemá ;)
Jedine čo Ťa môže ospravedlniť pri takýchto úvahách, že si duševne chorý a za to nemôžeš, alebo druhý krát sa nad tým než niečo napíšeš zamysli, čo sa dá ľahšie opraviť auto bez návodu kde ani netušíš čo kde je, alebo auto s dokumentáciou + horda ľudí čo poznajú každú súčiastku.
No tak tohle je klasicky Gobbels a FUD.
Teorie strujce propagandy tvrdi, ze nezalezi co se rekne za den ci kdykoliv jindy, ale ted, nikodo uz za den nebude zajimat, ze nekdo neci projev popre, projev byl prednesen a padly polopravdy, ktery ovsem v ten okamzik plati a podle nich se udela rozhodnuti. Ukazuje to na spinavost a tohoto cloveka to spojuje s velikany jako Adolf Hitles, V. Stalin a jini vudcove, kteri svoji politiku zalozili na propagande.
Popravde je to na Anglii tezky kalibr, protoze tamni politika se snazi hodne sazet na fakta, oni si fakta vymysleli podle hesla existuji 3 lzi, mala velka a statistika a neb neverim statistice, kterou si sam zfalsuji. Doufam, ze za tento mrzky podvrh zaplati svou cti a uz nikdy nebude mit moznost promluvit nekde, kde by bylo jeho slovum davana jakakoliv vaha.
Ono totiz 80% obcanu jsou hlupaci a jen male procento z tech zbylich 20% rozumi IT, takze i kdyz kazdy bezpecnostni expert vi jak to ve zkutecnosti je a ze tento pan berzmezne lze, ale je to prd platne, nebot ten zbytek to nevi, pokud se to ale dozvi, bude mit v kulturni zemi trable, protoze samotni politici za nej mozna budou muset odstupovat a on sam uz si bude moct pronaset projevy tak leda v cirkuse.
Adolf Hitles, V. Stalin
Když už mermomocí potřebujete dodat svému příspěvku váhu použitím známých jmen, nestálo by za to najít si někde, jak skutečně znějí?
neverim statistice, kterou si sam zfalsuji
Tak tenhle citát taky původně zněl trochu jinak… :-)
jjj melo byt neverim statistice.... sam nezfalsuju ...
a Hitler a ne Hitles ... jenom preklep