Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Čína pochválila britského premiéra za jeho postoj k cenzuře Internetu. Jsou rádi, že i Západ uvažuje nad hranicemi svobody projevu.
Tiskni
Sdílej:
Co např. občas sleduju info o stíhačce J-20, tak prý Číňani pořád ještě po deseti letech nedokážou pořádně obšlehnout ruské motory. Takže naštěstí tak šikovní nejsou. Což nevypovídá samozřejmě nic o jejich nebezpečnosti či konkurenceschopnosti.
Kéž by to Cameron a jeho spolek brali jako pořádně velkou ťafku.Ano, když někoho vás pochválí země, která je nechvalně prosnulá cenzurou internetu, měl by se nad tím opravdu, ale opravdu zamyslet. To už je jako kdyby vás chválil Irán za příkladné řešení problematiky homosexuálů nebo Severní Korea za to samé v oblasi lidských práv.
To by ale museli myslet hlavou a ne svými politickými orgány.Kdyby používali alespoň politické orgány, tohle je taková ***ovina, že na to určite museli použít zcela jiné orgány ... PS: Jediná rozumná rekce na něco podobného je asi tahle
Co jsem si všim, tak Anglie se snažila vždy udržovat na kontinentu dva rivaly proti sobě.
To je vskutku originální rozbor, nic tak podivuhodného jsem ještě nikdy nečetl . Užíváte asi velmi kvalitní a mocný hulicí materiál
Polemizovat by se dalo snad se vším, co jste napsal, akorát bych asi souhlasil s tou poznámkou o účtování nákladů za naše vojáky ve Velké Británii. To mi přijde opravdu absurdní, nechat si proplatit náklady za někoho, kdo dobrovolně za ně bojoval a riskoval život.
Co vim, tak Poláci nemuseli platit Angličanům nic za svoje vojáky.
Jak absurdní? Prostě politika.
To jsem pochopil, že je řeč o tomhle. Ale to se většinou dělá z úplně jiných důvodů než bezpečnostních a i tam, kde jsou důvody i bezpečnostní, to ani zdaleka není základní bezpečnostní opatření, protože blokování známých problematických webů má asi tak stejný účinek pro bezpečnost jako blokování známých problematických adres proti spamu - prakticky žádný. Když už se chce z bezpečnostních důvodů něco filtrovat, tak spíš přenášené soubory podle obsahu nebo typu (a ani tam nejsou výsledky o moc lepší). A označit antispam za bezpečnostní opatření, to už je naprostý úlet.
Hlavní problém ale vidím v tom, že řada formulací v tom článku (a hlavně v tom druhém o "Internetu 2.0" naznačuje, že Pavel Houser má velmi špatné povědomí o tom, jak komunikace na Internetu vlastně funguje, takže mimo jiné moc nerozlišuje mezi webem a HTTP na jedné straně a Internetem a IP na druhé. Ve druhém případě je to samozřejmě především vina původního autora, ale kdokoli, kdo má aspoň trochu ponětí, jak síťová komunikace funguje, by odkaz na takový článek uveřejnil nanejvýš v kategorii "humor". Nemluvě o zcela obráceném smyslu poslední věty, na který jsem upozornil před téměř dvěma měsíci, ale dodnes nikdo chybu neopravil ani jinak nereagoval.
Mimochodem, ten popis je tak mlhavý, že mám vážné podezření, že se tam ve skutečnosti za horkou novinku vydává nějaká variace na systémy, které se už dávno používají v praxi (třeba TOR).
blokování známých problematických adres proti spamuPozor na to, blacklisty „zlých nameserverů“ mají navzdory tomuto rozšířenému názoru stále ještě velmi dobrou úspěšnost, a při kombinaci s greylisty je velmi těžké nějakým obsahovým filtrem dosáhnout podobné úspěšnosti, kterou blacklisty a greylisty nabízí takřka bez práce.