Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Čína pochválila britského premiéra za jeho postoj k cenzuře Internetu. Jsou rádi, že i Západ uvažuje nad hranicemi svobody projevu.
Tiskni
Sdílej:
Co např. občas sleduju info o stíhačce J-20, tak prý Číňani pořád ještě po deseti letech nedokážou pořádně obšlehnout ruské motory. Takže naštěstí tak šikovní nejsou. Což nevypovídá samozřejmě nic o jejich nebezpečnosti či konkurenceschopnosti.
Kéž by to Cameron a jeho spolek brali jako pořádně velkou ťafku.Ano, když někoho vás pochválí země, která je nechvalně prosnulá cenzurou internetu, měl by se nad tím opravdu, ale opravdu zamyslet. To už je jako kdyby vás chválil Irán za příkladné řešení problematiky homosexuálů nebo Severní Korea za to samé v oblasi lidských práv.
To by ale museli myslet hlavou a ne svými politickými orgány.Kdyby používali alespoň politické orgány, tohle je taková ***ovina, že na to určite museli použít zcela jiné orgány ... PS: Jediná rozumná rekce na něco podobného je asi tahle
Co jsem si všim, tak Anglie se snažila vždy udržovat na kontinentu dva rivaly proti sobě.
To je vskutku originální rozbor, nic tak podivuhodného jsem ještě nikdy nečetl
. Užíváte asi velmi kvalitní a mocný hulicí materiál 
Polemizovat by se dalo snad se vším, co jste napsal, akorát bych asi souhlasil s tou poznámkou o účtování nákladů za naše vojáky ve Velké Británii. To mi přijde opravdu absurdní, nechat si proplatit náklady za někoho, kdo dobrovolně za ně bojoval a riskoval život.
Co vim, tak Poláci nemuseli platit Angličanům nic za svoje vojáky.
Jak absurdní? Prostě politika.
To jsem pochopil, že je řeč o tomhle. Ale to se většinou dělá z úplně jiných důvodů než bezpečnostních a i tam, kde jsou důvody i bezpečnostní, to ani zdaleka není základní bezpečnostní opatření, protože blokování známých problematických webů má asi tak stejný účinek pro bezpečnost jako blokování známých problematických adres proti spamu - prakticky žádný. Když už se chce z bezpečnostních důvodů něco filtrovat, tak spíš přenášené soubory podle obsahu nebo typu (a ani tam nejsou výsledky o moc lepší). A označit antispam za bezpečnostní opatření, to už je naprostý úlet.
Hlavní problém ale vidím v tom, že řada formulací v tom článku (a hlavně v tom druhém o "Internetu 2.0" naznačuje, že Pavel Houser má velmi špatné povědomí o tom, jak komunikace na Internetu vlastně funguje, takže mimo jiné moc nerozlišuje mezi webem a HTTP na jedné straně a Internetem a IP na druhé. Ve druhém případě je to samozřejmě především vina původního autora, ale kdokoli, kdo má aspoň trochu ponětí, jak síťová komunikace funguje, by odkaz na takový článek uveřejnil nanejvýš v kategorii "humor". Nemluvě o zcela obráceném smyslu poslední věty, na který jsem upozornil před téměř dvěma měsíci, ale dodnes nikdo chybu neopravil ani jinak nereagoval.
Mimochodem, ten popis je tak mlhavý, že mám vážné podezření, že se tam ve skutečnosti za horkou novinku vydává nějaká variace na systémy, které se už dávno používají v praxi (třeba TOR).
blokování známých problematických adres proti spamuPozor na to, blacklisty „zlých nameserverů“ mají navzdory tomuto rozšířenému názoru stále ještě velmi dobrou úspěšnost, a při kombinaci s greylisty je velmi těžké nějakým obsahovým filtrem dosáhnout podobné úspěšnosti, kterou blacklisty a greylisty nabízí takřka bez práce.