Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Čína pochválila britského premiéra za jeho postoj k cenzuře Internetu. Jsou rádi, že i Západ uvažuje nad hranicemi svobody projevu.
Tiskni
Sdílej:
Co např. občas sleduju info o stíhačce J-20, tak prý Číňani pořád ještě po deseti letech nedokážou pořádně obšlehnout ruské motory. Takže naštěstí tak šikovní nejsou. Což nevypovídá samozřejmě nic o jejich nebezpečnosti či konkurenceschopnosti.
Kéž by to Cameron a jeho spolek brali jako pořádně velkou ťafku.Ano, když někoho vás pochválí země, která je nechvalně prosnulá cenzurou internetu, měl by se nad tím opravdu, ale opravdu zamyslet. To už je jako kdyby vás chválil Irán za příkladné řešení problematiky homosexuálů nebo Severní Korea za to samé v oblasi lidských práv.
To by ale museli myslet hlavou a ne svými politickými orgány.Kdyby používali alespoň politické orgány, tohle je taková ***ovina, že na to určite museli použít zcela jiné orgány ... PS: Jediná rozumná rekce na něco podobného je asi tahle
Co jsem si všim, tak Anglie se snažila vždy udržovat na kontinentu dva rivaly proti sobě.
To je vskutku originální rozbor, nic tak podivuhodného jsem ještě nikdy nečetl
. Užíváte asi velmi kvalitní a mocný hulicí materiál 
Polemizovat by se dalo snad se vším, co jste napsal, akorát bych asi souhlasil s tou poznámkou o účtování nákladů za naše vojáky ve Velké Británii. To mi přijde opravdu absurdní, nechat si proplatit náklady za někoho, kdo dobrovolně za ně bojoval a riskoval život.
Co vim, tak Poláci nemuseli platit Angličanům nic za svoje vojáky.
Jak absurdní? Prostě politika.
To jsem pochopil, že je řeč o tomhle. Ale to se většinou dělá z úplně jiných důvodů než bezpečnostních a i tam, kde jsou důvody i bezpečnostní, to ani zdaleka není základní bezpečnostní opatření, protože blokování známých problematických webů má asi tak stejný účinek pro bezpečnost jako blokování známých problematických adres proti spamu - prakticky žádný. Když už se chce z bezpečnostních důvodů něco filtrovat, tak spíš přenášené soubory podle obsahu nebo typu (a ani tam nejsou výsledky o moc lepší). A označit antispam za bezpečnostní opatření, to už je naprostý úlet.
Hlavní problém ale vidím v tom, že řada formulací v tom článku (a hlavně v tom druhém o "Internetu 2.0" naznačuje, že Pavel Houser má velmi špatné povědomí o tom, jak komunikace na Internetu vlastně funguje, takže mimo jiné moc nerozlišuje mezi webem a HTTP na jedné straně a Internetem a IP na druhé. Ve druhém případě je to samozřejmě především vina původního autora, ale kdokoli, kdo má aspoň trochu ponětí, jak síťová komunikace funguje, by odkaz na takový článek uveřejnil nanejvýš v kategorii "humor". Nemluvě o zcela obráceném smyslu poslední věty, na který jsem upozornil před téměř dvěma měsíci, ale dodnes nikdo chybu neopravil ani jinak nereagoval.
Mimochodem, ten popis je tak mlhavý, že mám vážné podezření, že se tam ve skutečnosti za horkou novinku vydává nějaká variace na systémy, které se už dávno používají v praxi (třeba TOR).
blokování známých problematických adres proti spamuPozor na to, blacklisty „zlých nameserverů“ mají navzdory tomuto rozšířenému názoru stále ještě velmi dobrou úspěšnost, a při kombinaci s greylisty je velmi těžké nějakým obsahovým filtrem dosáhnout podobné úspěšnosti, kterou blacklisty a greylisty nabízí takřka bez práce.