Editor kódu Zed (Wikipedie) má nově v sobě integrovaný debugger. Podporuje Rust, C/C++, JavaScript, Go, Python a pomocí rozšíření i další programovací jazyky.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované GIFy.
Nejnovější X.Org X server 21.1.18 a Xwayland 24.1.8 řeší další bezpečnostní chybu.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 210. sraz, který proběhne 20. června od 18:00 v Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A nebo také online.
Byla vydána nová verze 17 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.05.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Nově je implementováno standardizované simulační rozhraní ROS (Robot Operating System) 2.
Nejnovější X.Org X server 21.1.17 a Xwayland 24.1.7 řeší 6 bezpečnostních chyb: CVE-2025-49175, CVE-2025-49176, CVE-2025-49177, CVE-2025-49178, CVE-2025-49179 a CVE-2025-49180. Nils Emmerich je nalezl koncem března a dnes publikoval detaily.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.4 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
UN Open Source Week 2025 probíhá tento týden v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Středeční a čtvrteční jednání bude možné sledovat na UN Web TV.
Byla vydána nová verze 2.50.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 98 vývojářů, z toho 35 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Čína pochválila britského premiéra za jeho postoj k cenzuře Internetu. Jsou rádi, že i Západ uvažuje nad hranicemi svobody projevu.
Tiskni
Sdílej:
Co např. občas sleduju info o stíhačce J-20, tak prý Číňani pořád ještě po deseti letech nedokážou pořádně obšlehnout ruské motory. Takže naštěstí tak šikovní nejsou. Což nevypovídá samozřejmě nic o jejich nebezpečnosti či konkurenceschopnosti.
Kéž by to Cameron a jeho spolek brali jako pořádně velkou ťafku.Ano, když někoho vás pochválí země, která je nechvalně prosnulá cenzurou internetu, měl by se nad tím opravdu, ale opravdu zamyslet. To už je jako kdyby vás chválil Irán za příkladné řešení problematiky homosexuálů nebo Severní Korea za to samé v oblasi lidských práv.
To by ale museli myslet hlavou a ne svými politickými orgány.Kdyby používali alespoň politické orgány, tohle je taková ***ovina, že na to určite museli použít zcela jiné orgány ... PS: Jediná rozumná rekce na něco podobného je asi tahle
Co jsem si všim, tak Anglie se snažila vždy udržovat na kontinentu dva rivaly proti sobě.
To je vskutku originální rozbor, nic tak podivuhodného jsem ještě nikdy nečetl . Užíváte asi velmi kvalitní a mocný hulicí materiál
Polemizovat by se dalo snad se vším, co jste napsal, akorát bych asi souhlasil s tou poznámkou o účtování nákladů za naše vojáky ve Velké Británii. To mi přijde opravdu absurdní, nechat si proplatit náklady za někoho, kdo dobrovolně za ně bojoval a riskoval život.
Co vim, tak Poláci nemuseli platit Angličanům nic za svoje vojáky.
Jak absurdní? Prostě politika.
To jsem pochopil, že je řeč o tomhle. Ale to se většinou dělá z úplně jiných důvodů než bezpečnostních a i tam, kde jsou důvody i bezpečnostní, to ani zdaleka není základní bezpečnostní opatření, protože blokování známých problematických webů má asi tak stejný účinek pro bezpečnost jako blokování známých problematických adres proti spamu - prakticky žádný. Když už se chce z bezpečnostních důvodů něco filtrovat, tak spíš přenášené soubory podle obsahu nebo typu (a ani tam nejsou výsledky o moc lepší). A označit antispam za bezpečnostní opatření, to už je naprostý úlet.
Hlavní problém ale vidím v tom, že řada formulací v tom článku (a hlavně v tom druhém o "Internetu 2.0" naznačuje, že Pavel Houser má velmi špatné povědomí o tom, jak komunikace na Internetu vlastně funguje, takže mimo jiné moc nerozlišuje mezi webem a HTTP na jedné straně a Internetem a IP na druhé. Ve druhém případě je to samozřejmě především vina původního autora, ale kdokoli, kdo má aspoň trochu ponětí, jak síťová komunikace funguje, by odkaz na takový článek uveřejnil nanejvýš v kategorii "humor". Nemluvě o zcela obráceném smyslu poslední věty, na který jsem upozornil před téměř dvěma měsíci, ale dodnes nikdo chybu neopravil ani jinak nereagoval.
Mimochodem, ten popis je tak mlhavý, že mám vážné podezření, že se tam ve skutečnosti za horkou novinku vydává nějaká variace na systémy, které se už dávno používají v praxi (třeba TOR).
blokování známých problematických adres proti spamuPozor na to, blacklisty „zlých nameserverů“ mají navzdory tomuto rozšířenému názoru stále ještě velmi dobrou úspěšnost, a při kombinaci s greylisty je velmi těžké nějakým obsahovým filtrem dosáhnout podobné úspěšnosti, kterou blacklisty a greylisty nabízí takřka bez práce.