Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Čína pochválila britského premiéra za jeho postoj k cenzuře Internetu. Jsou rádi, že i Západ uvažuje nad hranicemi svobody projevu.
Tiskni Sdílej:
Co např. občas sleduju info o stíhačce J-20, tak prý Číňani pořád ještě po deseti letech nedokážou pořádně obšlehnout ruské motory. Takže naštěstí tak šikovní nejsou. Což nevypovídá samozřejmě nic o jejich nebezpečnosti či konkurenceschopnosti.
Kéž by to Cameron a jeho spolek brali jako pořádně velkou ťafku.Ano, když někoho vás pochválí země, která je nechvalně prosnulá cenzurou internetu, měl by se nad tím opravdu, ale opravdu zamyslet. To už je jako kdyby vás chválil Irán za příkladné řešení problematiky homosexuálů nebo Severní Korea za to samé v oblasi lidských práv.
To by ale museli myslet hlavou a ne svými politickými orgány.Kdyby používali alespoň politické orgány, tohle je taková ***ovina, že na to určite museli použít zcela jiné orgány ... PS: Jediná rozumná rekce na něco podobného je asi tahle
Co jsem si všim, tak Anglie se snažila vždy udržovat na kontinentu dva rivaly proti sobě.
To je vskutku originální rozbor, nic tak podivuhodného jsem ještě nikdy nečetl . Užíváte asi velmi kvalitní a mocný hulicí materiál
Polemizovat by se dalo snad se vším, co jste napsal, akorát bych asi souhlasil s tou poznámkou o účtování nákladů za naše vojáky ve Velké Británii. To mi přijde opravdu absurdní, nechat si proplatit náklady za někoho, kdo dobrovolně za ně bojoval a riskoval život.
Co vim, tak Poláci nemuseli platit Angličanům nic za svoje vojáky.
Jak absurdní? Prostě politika.
To jsem pochopil, že je řeč o tomhle. Ale to se většinou dělá z úplně jiných důvodů než bezpečnostních a i tam, kde jsou důvody i bezpečnostní, to ani zdaleka není základní bezpečnostní opatření, protože blokování známých problematických webů má asi tak stejný účinek pro bezpečnost jako blokování známých problematických adres proti spamu - prakticky žádný. Když už se chce z bezpečnostních důvodů něco filtrovat, tak spíš přenášené soubory podle obsahu nebo typu (a ani tam nejsou výsledky o moc lepší). A označit antispam za bezpečnostní opatření, to už je naprostý úlet.
Hlavní problém ale vidím v tom, že řada formulací v tom článku (a hlavně v tom druhém o "Internetu 2.0" naznačuje, že Pavel Houser má velmi špatné povědomí o tom, jak komunikace na Internetu vlastně funguje, takže mimo jiné moc nerozlišuje mezi webem a HTTP na jedné straně a Internetem a IP na druhé. Ve druhém případě je to samozřejmě především vina původního autora, ale kdokoli, kdo má aspoň trochu ponětí, jak síťová komunikace funguje, by odkaz na takový článek uveřejnil nanejvýš v kategorii "humor". Nemluvě o zcela obráceném smyslu poslední věty, na který jsem upozornil před téměř dvěma měsíci, ale dodnes nikdo chybu neopravil ani jinak nereagoval.
Mimochodem, ten popis je tak mlhavý, že mám vážné podezření, že se tam ve skutečnosti za horkou novinku vydává nějaká variace na systémy, které se už dávno používají v praxi (třeba TOR).
blokování známých problematických adres proti spamuPozor na to, blacklisty „zlých nameserverů“ mají navzdory tomuto rozšířenému názoru stále ještě velmi dobrou úspěšnost, a při kombinaci s greylisty je velmi těžké nějakým obsahovým filtrem dosáhnout podobné úspěšnosti, kterou blacklisty a greylisty nabízí takřka bez práce.