Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Con Kolivas nabídl sadu patchů pro zlepšení reakčního času jádra, se zaměřením na desktop, ale - dle jeho slov - vhodných i pro jiné zátěže. Součástí sady je i Conův plánovač BFS (BrainFuck Scheduler).
Tiskni
Sdílej:
Btw. je někde uvedeno co všechno (kromě BFS) nový CK patchset obsahuje? Pro ten původní (než Con znechucen opustil vývoj jádra) existovaly webové stránky, ale co se teď Con vrátil tak jsem o tom nic nenašel...
A ted to jde i když jsem znovu AdBlock a Flashblock aktivoval, tak nevím, nějaká Chromium-magie
Jinak ten web jsem našel taky, ale tam kromě linku ke stažení prakticky nic není, žádný popis patchů obsažených v CK patchsetu (nebo jsem opět slepý
).
Btw. je někde uvedeno co všechno (kromě BFS) nový CK patchset obsahuje?
No, právě v tom mailu:
Full patch list: 2.6.33-sched-bfs-315.patch sched-add-above-background-load-function.patch mm-make_swappiness_really_mean_it.patch mm-kswapd_inherit_prio.patch mm-background_scan.patch mm-idleprio_prio.patch mm-lru_cache_add_lru_tail.patch kconfig-expose_vmsplit_option.patch hz-default_1000.patch hz-no_default_250.patch hz-raise_max.patch preempt-desktop-tune.patch ck-version.patch Each separate patch has a brief summary of its purpose in the patch itself.
Např.:
- config HZ_250
+ config HZ_250_NODEFAULT
bool "250 HZ"
help
- 250 Hz is a good compromise choice allowing server performance
- while also showing good interactive responsiveness even
- on SMP and NUMA systems. If you are going to be using NTSC video
- or multimedia, selected 300Hz instead.
+ 250 HZ is a lousy compromise choice allowing server interactivity
+ while also showing desktop throughput and no extra power saving on
+ laptops. No good for anything.
+
+ Recommend 100 or 1000 instead.
Nebo také:
- bool "Voluntary Kernel Preemption (Desktop)"
+ bool "Voluntary Kernel Preemption (Nothing)"
help
This option reduces the latency of the kernel by adding more
"explicit preemption points" to the kernel code. These new
@@ -31,7 +31,8 @@ config PREEMPT_VOLUNTARY
applications to run more 'smoothly' even when the system is
under load.
- Select this if you are building a kernel for a desktop system.
+ Select this for no system in particular (choose Preemptible
+ instead on a desktop if you know what's good for you).
Volit na desktopu cokoliv jiného než úplnou preempci je nesmysl. Co se týče frekvence časovače, tak tam už bych se zcela neshodl (na takovém čtyřjádru je už 1000 Hz dle mého názoru zbytečné, viz nedávná diskuze), ale pro jednojádro a možná i dvoujádro je jeho komentář platný
Už jsem myslím někde psal, že by to chtělo mít v repozitáři "kernel pro desktop", "universal" a "kernel pro server". Ono to není totiž jen v CONFIG_HZ_*.
Docela by se mi líbila nějaká automatizace buildu vlastního jádra, debian už nějaký ten kpkg (tak nějak) má, ale ... řekněme automatický "make oldconfig" (s výzvou k manuální kontrole třeba) při updatu kernelu během aktualizace systému, to by bylo panečku něco. Nemuselo by to být ve stylu "buď distribuční nebo věčné štvanice s ručním udržováním, kompilováním a kopírováním kernelu". Ne vždy je nutné mít možnost aplikovat patche, udržovat si vlastní repozitář, ..., kolikrát stačí upravit 2 config hodnoty.
Volit na desktopu cokoliv jiného než úplnou preempci je nesmysl.No vidíš, já mám nastavenou dobrovolnou a bez problémů. A když se trhá video, tak stačí donutit přehrávač, aby používal jedno konkrétní jádro (a tady aby ho plánovač nenastěhoval na jádro, které běží na nízkém taktu a nestíhá přehrávat.)
(na takovém čtyřjádru je už 1000 Hz dle mého názoru zbytečné, viz nedávná diskuze)Rád bych Vás touto cestou upozornil, že z té diskuse jste se vykouřil aniž byste své argumenty něčím podpořil...
To že vy s mým argumentem/úvahou (myslím že byla pod příspěvkem trekkera.dk) nesouhlasíte je jiná. Z mého pohledu je tato úvaha logická a mám jí podloženou osobní zkušeností, vyzkoušet si to můžete sám. Pokud máte 4-jádro, není problém zkompilovat si jeden kernel s 300 Hz a druhý s 1000 Hz, mezi testy přebootovat a vyblokovat zbylá jádra pomocí for i in 1 2 3; do echo 0 > /sys/devices/system/cpu/cpu$i/online; done
Co se týče zdroje, snažil jsem se ho teď dohledat a bohužel moc se nezadařilo (našel jsem jen příspěvky v různých diskuzních fórech které tvrdili to samé, ale nic jako originální podložený zdroj). Bylo to na 99% v nějaké diskuzi na LKML (ovšem už několik let zpátky).
Pokud máte 4-jádro, není problém zkompilovat si jeden kernel s 300 Hz a druhý s 1000 Hz, mezi testy přebootovat a vyblokovat zbylá jádraTo je dobré, ale co mám testovat a co mi má vyjít?
Bohužel testy na latence nejsou zrovna jednoduché (tak aby měly skutečně reálnou vypovídací hodnotu). Stačí tedy alespoň když si otestujete interaktivitu desktopu "by voko" u věcí kde se to nejvíc projevuje - pokud si žádného rozdílu nevšimnete, tak můžete považovat 300 Hz u vícejádrového systému za dostatečnou hodnotu.
Stačí tedy alespoň když si otestujete interaktivitu desktopu "by voko" u věcí kde se to nejvíc projevujeZákladní metoda všech bojovníků za vyšší interaktivitu. Asi taky napíšu nějaký placebo patch.
pokud si žádného rozdílu nevšimnete, tak můžete považovat 300 Hz u vícejádrového systému za dostatečnou hodnotu.A jaký důvod teda má to vypnutí všech CPU?
Volit na desktopu cokoliv jiného než úplnou preempci je nesmysl.BTW, tak jsem si všiml, že jeden desktop provozuju bez preempce už pár let a ničeho špatného jsem si nevšiml