KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »FTP tým Debianu koncem listopadu diskutoval o licenci AGPL, zda splňuje kritéria, aby mohl být software pod touto licencí zařazen do hlavního archivu. Výsledkem je, že ano. V e-mailu je pak postoj vysvětlován v podobě odpovědí na nejdůležitější obavy uživatelů.
Tiskni
Sdílej:
Tak třeba můj extrémně známý a úspěšný projekt Esmska :D
Ako je to s podporou posielania SMS slovenskych Orange/O2/T-mobile ?
Nicméně se divím, že ti jí Google dovolí hostovat na Google Code, vím že hostovat projekty s AGPL licencí odmítali a několik jich dokonce zrušili (holt je pro ně AGPL licence nevýhodná, projekty pod ní nelze tak lehce využít/zneužít jako projekty pod GPL, zkrátka nejsou to žádní svatouškové).
Mě to taky nejdřív zmátlo - kamarád dělal pro uživatele windows instalátor Esmsky (bohužel v mém okolí jsou lidé, kteří by to nezvládli někam rozbalit a na plochu si dát zástupce) a jako licenci tam do toho instalátoru dal GPL. Chvilku jsme to pak řešili, ale nebyli jsme si 100% jistí, která licence tam má vlastně být - na googlu je GPL a v nápovědě Esmsky je AGPL. Nakonec se to vyřešilo tak, že jsem se Kamila zeptal v jedné diskusi na konkurenčním serveru.
Java Web Start se z hlediska licence chová stejně jako kterýkoli jiný desktopový program – licenci musí mít konečný uživatel. AGPL je pro ten případ, kdy někdo provozuje program na serveru a konečný uživatel vidí jenom výstupy toho programu – ale to není případ Java Web Startu.Já vím. Jen vidím JWS jako možný důvod pro volbu licence AGPL.
Počítá s tím, že by někdo mohl mít zájem zabalit vnitřnosti do nějaké „knihovny“ a používat to třeba na své webové bráně .