Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Uživatel "staré" verze XScreenSaveru je na tuto skutečnost upozorněn. Co když je ale "starý" XScreenSaver součástí "nového" stabilního Debianu a jeho uživatelé jsou na "stáří" XScreenSaveru upozorňováni (Debian Bug #819703)? Odstranit upozornění ze zdrojových kódů je snadné. Co když si to ale autor Jamie Zawinski (jwz) nepřeje a pokud nebude XScreenSaver v Debianu pravidelně aktualizován, tak žádá o odstranění XScreenSaveru z Debianu? Dějí kolem XScreenSaveru v Debianu se věnuje v příspěvku na svém blogu také Matthew Garrett (mjg59).
Tiskni
Sdílej:
vlock
(umí i zablokovat přepínání VT, takže není potřeba zamykat každý VT zvlášť).
Opravy bezpečnostních chyb jsou - v rámci možností, jako vždy u distribuce spravované hlavně dobrovolníky - backportovány.Já bych jen dodal, že opravdu "v rámci možností". V debianu je dost softwaru, kde na backporty oprav prostě nemají lidi. Příkladem za vše budiž WebKit, kde prostě backporty ani bezpečnostních nezvládají.
python -c "import random; print ' '.join([random.choice(['vole', 'kecy', 'hrozny', 'ale']) for _ in xrange(10)])"
?
Jelikož je to distribuce, která stojí na dobrovolnících, není nic jednoduššího jak opravit chybu, než se stát contributoremNo fajn, jenže a) nejsem programátor b) jsem zaměstnaný a mám rodinu c) do linuxu jsem přispíval posledních dvacet let a už mě to fakt nebaví - už jenom to odstraňování hovadin, které tam přidávají nadšenci z "komunity" - takoví ti co je "baví se vrtat v systemd". Vidím, že to není jen problém Fedory, ale i třeba Debianu. Ale to, že jsou v distribuci balíčky s nefunkčními aplikacemi, táhnoucími se přes několik vydání, to je prostě ostuda. Ostuda toho, kdo takové distribuce vypustí do světa.
Jelikož je to distribuce, která stojí na dobrovolnících, není nic jednoduššího jak opravit chybu, než se stát contributoremAle ten patch existuje, stačí ho aplikovat….
Ve Fedoře se nebackportuje,Vždyť to tvůj předřečník psal,
Například dosbox je i v poslední Fedoře dodáván ve své 64 bitové verzi s chybou, na kterou je patch známý už přes dva roky.Jestliže je patch známý přes dva roky, proč není v upstreamu. Distribuce nejsou od toho, aby suplovaly upstreamový vývoj. Mimochodem, když už si potřebuješ postěžovat v diskuzi, připoj aspoň odkaz na konkrétní nahlášený problém.
Ve Fedoře se nebackportuje, Vždyť to tvůj předřečník psal,Ano psal. A?
Jestliže je patch známý přes dva roky, proč není v upstreamu. Distribuce nejsou od toho, aby suplovaly upstreamový vývoj. Mimochodem, když už si potřebuješ postěžovat v diskuzi, připoj aspoň odkaz na konkrétní nahlášený problém.Proč není v upstreamu netuším, to se musíš ptát jinde. Proč bych měl dávat odkazy na něco, co není předmětem diskuse, kór když si to každý může během vteřiny najít na webu? Že 64 bit dosbox nefunguje je zmíněno dokonce i na wiki. Já jsem dosbox uváděl jen jako příklad aplikací, které nefungují/fungují blbě a tvŮrci distribucí se ani nezalamují tím, aby aplikovali známé patche.
Proč není v upstreamu netuším, to se musíš ptát jinde.No nevím. Házet špínu na jednotlivé distribuce kvůli tomu, že upstream dosud nezačlenil nějaký patch, to mi přijde dost mimo.
Oportunismu? Jsi si jistý významem toho slova? :DPravda, ve tvém případě je to spíše odportunismus
zjevně mají důvod, proč to nezavřeli.Mně to tedy zjevné není. Po aplikování uvedeného patche dosbox stabilně a normálně funguje i na 64 bitu, takže problém s kvalitou patche asi nebude. Tvoji argumentaci neberu - viděl jsi někdy zdrojové balíky aplikací Fedory? Běžně jsou v nich i desítky patchů proti upstreamovým tgz. Mnoho programů, i zcela okrajových (kterýmž dosbox určitě není) má v každé verzi Fedory nové patche. Z toho mi plyne, že nejdůležitějším článkem je maintainer balíku, nikoliv nějaké "základem je mít v pořádku upstream". Ve Fedoře jsou běžně i balíky zkompilované z nestabilních verzí. Na druhou stranu jsou v ní i zahnilé mrtvoly. Souhlasíš, nebo zase ne? BTW bych rád věděl, jak mám popohánět nebo vyměňovat maintainery. To je ale asi spíše otázka pro Rezzu.
viděl jsi někdy zdrojové balíky aplikací Fedory? Běžně jsou v nich i desítky patchů proti upstreamovým tgz
Za prvé: zdaleka ne ve všech; mezi jednotlivými balíčky jsou obrovské rozdíly, ať už v tom, jak funguje upstream, kdo je maintainuje a kolik času jim může/chce věnovat. Za druhé: je velký rozdíl mezi backportem opravy z novější verze a patchem, který v upstreamu není a není ani důvod věřit, že se tam v dohledné době dostane. Udržovat takový specifický patch znamená zátěž navíc přinejmenším s rebasováním při každém upgradu, proto se distribuce snaží takových specifických patchů mít co nejméně.
Tím nechci říct, že tenhle konkrétní patch by si zařazení do distribučního balíčku nezasloužil. Jen že nelze automaticky argumentovat tím, že v jiném balíčku je sto patchů, tak tady na jednom nesejde.
Ve Fedoře jsou běžně i balíky zkompilované z nestabilních verzí. Na druhou stranu jsou v ní i zahnilé mrtvoly.
Já bych s tím souhlasil. S čím ale nesouhlasím, je ta představa, že nějaký všemocný distribuční bůh má po ruce kouzelný proutek, jehož mávnutím tu situaci napraví. V enterprise distribuci spravované komerční firmou takové páky samozřejmě jsou - a ani tam nejde vždycky všechno úplně hladce. V komunitní distribuci závislé na dobrovolných přispěvatelích je to mnohem složitější.
BTW bych rád věděl, jak mám popohánět nebo vyměňovat maintainery. To je ale asi spíše otázka pro Rezzu.
Kdyby šlo o openSUSE, tak bych viděl v podstatě dvě možnosti. Jednak můžete udělat submit request a když ho bude maintainer příliš dlouho ignorovat, je šance, že ho akceptuje maintainer příslušného devel projektu (abych pravdu řekl, spíš mívám problémy opačného rázu). A nebo pokud vám o ten balíček opravdu jde a máte pocit, že maintainer se o něj dostatečně nestará, můžete rovnou vytvořit maintainership request (jste-li připraven na to, že pak budou po fórech nadávat na vás). Jak přesně fungují příslušné procesy ve Fedoře, s tím nemám zkušenosti, ale předpokládám, že oboje bude mít svou obdobu.
Pravda, ve tvém případě je to spíše odportunismusTakže ne. Beru na vědomí.
Mně to tedy zjevné není.Fajn, můžeš se upstreamu zeptat, proč nechávají bug otevřený, přestože v komentáři píšou, že se povedlo vyřešit.
Tvoji argumentaci neberu - viděl jsi někdy zdrojové balíky aplikací Fedory?To se ti moc nepovedlo.
Běžně jsou v nich i desítky patchů proti upstreamovým tgz.Já zase neberu jako argument to, že jsou některé balíky špatně udržované, jiné ty patche z důvodu složité integrace prostě potřebují a u jiných je potřeba backportovat opravy a upstream je příliš divoký na rebase v rámci pouhého update. To je zcela normální stav, podstaté je, aby byly opravy až na zvláštní výjimky v upstreamu, což je taky jedno z pravidel správy balíčků ve Fedoře.
Z toho mi plyne, že nejdůležitějším článkem je maintainer balíku, nikoliv nějaké "základem je mít v pořádku upstream".Upstream first. Názory jsou od toho, aby se lišily, ale trvám na tom, že nemá smysl vinit distribuce z toho, že stojí upstream za prd.
Ve Fedoře jsou běžně i balíky zkompilované z nestabilních verzí.Taky jsem se tohoto prohřešku už dopustil. :)
Na druhou stranu jsou v ní i zahnilé mrtvoly.To je minimálně v případě rawhide chyba, kterou je potřeba nahlásit a řešit. Fedora pokud vím nemá obsahovat neudržované balíky. Buď je má někdo převzít, nebo se mají vyřadit.
BTW bych rád věděl, jak mám popohánět nebo vyměňovat maintainery. To je ale asi spíše otázka pro Rezzu.1) V bugzille se musí něco dít, musí tam být čas od času update, už kvůli ostatním uživatelům. V případech, jako je tento, je dobré tam mít workaround a případně i opravený balík třeba z COPR, pokud to člověk umí. 2) Občas se dá zjistit na daného uživatele IRC nickname. Dá se mu poslat přímý e-mail nebo najít další způsoby, jak ho kontaktovat. 3) Dá se napsat na fedora-devel a oznámit, že maintainer nereaguje. V případě setrvání situace může balíček převzít nový maintainer, který má zájem se o něj aktivně starat. Nic z toho samozřejmě není povinnost, jsou to jen způsoby, jak se aktivně zapojit do dění ve Fedoře, aby balíčky z oblasti tvého zájmu fungovali tak, jak by fungovat měly.
Problém je v tom, že autor považuje všechny změny za opravy bezpečnostních chyb, protože xscreensaver je bezpečnostní software. Správci v Debianu s tím nesouhlasí, protože se mezi jiné jedná o změny typu "přidal jsem nějaké píšťalky a zvonečky" (což je něco, co bezpečnostní chyby neopravuje, ale může to naopak nějaké zavléct) Opravy bezpečnostních chyb jsou - v rámci možností, jako vždy u distribuce spravované hlavně dobrovolníky - backportovány.Zajimave ze spravci v debianu takhle neuvazuji o systemd, ktery prijali jak nic i pres znacny odpor, jsou to zmeny typu "pridali jsme ovladani navic, kterym neziskate nic vyrazne noveho, ktere vas zbrzdi a ktere k nicemu nepotrebujete ale my jsme systemd" a navic tim zavlekli tolik chyb a bugu do stabilni distribuce, nektere veci uzivatelum totalne rozbili, az to pekne neni.
navic tim zavlekli tolik chyb a bugu do stabilni distribuce, nektere veci uzivatelum totalne rozbili, az to pekne neni.Stabilní distribuce neznamená stejný software navždy. Ne že bych chtěl omlouvat způsob, jakým k rozhodnutí přejít na systemd došlo, ale stalo se tak mezi jednotilvými stabilními verzemi a tam při upgrade změny (a nutnost něco řešit) očekávat musíte.
Pozor, at ti nerupne bedna :)Říká se buď "ať ti nerupne cévka", nebo "ať ti nerupne v bedně".
to už se ani nezmůžeš na analogické české výrazy, ty polovzdělaná fachidiotská opice?Zacnete u sebe, treba vyraz "fachidiot" mi take neprijde moc cesky.
fachidiot .. je v rakousku pouzivany pro cloveka ktery je velmi schopny v uzkem zamereni, ale pro zbytek zivota nepouzitelny
Že prostě není v jejich silách backportovat bezpečnostní aktualizace do WebKitu...To je docela problém. Ale co s tím? Mně jako nejlepší vychází se webkitu úplně vyhnout.
V tomto případě by ale možná stálo za to prostě u takové na správu náročné komponenty prostě dát aktualizaci na novou verzi.Dobře, ale je to vůbec prakticky proveditelné? Kolik dalších balíčků by se muselo přizpůsobit nekompatibilním změnám?
Toto je můj názor na věc, který však vývojáři distribuce nesdílí, a já mohu jen jedno - prostě distribuci nepoužívat.Nesmysl. Pokud je to tak jednoduché, jak tvrdíš, jistě není problém udělat si vlastní repo s aktualizovanými balíčky. Když je nabídneš veřejně a dobře zdůvodníš smysl aktualizací, tak to jednak bude moct pár lidí s důvěrou používat, jednak si to budou moci vyzkoušet vývojáři, aby viděli, že upgrade nebolí tolik, jak si mysleli. Podle mě jediné, co v open source opravdu funguje, je to udělat a teprve s výsledkem přesvědčovat ostatní, že máš pravdu.
An upstream author releases a piece of software under a free license. Debian distributes this to users. Debian's policies result in the upstream author having to do more work.
Ne, cele je to o tom, ze Debian maintainer nedela svou praci,Bug links or didn't happen.
Bugy v distribučních balících se mají hlásit v dané distribuci, pokud člověk nemá zjištěné, že se to týká i upstreamu.To se u Debianu moc nedeje, a pokud reportovane bugy hniji v jeho bugzille bez odezvy roky, uzivatele proste zkousi upstream.
jakoze by mel jwz vest v patrnosti seznam vsech maintaineru ze vsech linuxovych pseudodister?Nevim, proc by to delal, a ani jsem nic takoveho nenapsal.
nema se stable nic spolecnyho? ty vis, ze je to rozjebany? ze pridal vlastnost, ktera porusuje kompatibilitu uzivatelum predchozich verzi? ze se to chova jinak? jak to vis? jaktoze to vi nejakej cicmunda z nejakyho distra lip nez jwz? nebo si na vsechny tyhle otazky odpovidas nalepkou "stable" a implementujes to tak, ze to na par let das k ledu? sorry, to je ale nejaka otazka viry pak, ze to nejde delat jinak..Ano, verim, ze maintainer balicku mi v ramci aktualizace najednou do systemu neposle novou verzi, ktera se diky novy funkcionalite zacne chovat jinak. Nevidim duvod rucne udrzovat vsechny aplikace co pouzivam a sledovat changelog, jestli v nich nedoslo ke zpetne nekompatibilni zmene. Proto pouzivam distribuci a ne LFS.
Misto toho dostanou stary s argumentem - chyby jsou zname a nebudeme vas prekvapovat jejich opravami.Tohle teda není oprava chyby, ale co? http://metadata.ftp-master.debian.org/changelogs/main/x/xscreensaver/xscreensaver_5.30-1+deb8u1_changelog
xscreensaver (5.30-1+deb8u1) jessie-security; urgency=medium * Add upstream patch for "xscreensaver aborts when unplugging second monitor" security issue (closes: #802914) http://www.openwall.com/lists/oss-security/2015/10/24/2 -- Tormod Volden <debian.tormod@gmail.com> Sun, 25 Oct 2015 11:35:52 +0100
urgency=medium
Pravdepodobne soudi cely svet podle vlajkovych lodi linuxoveho userlanfu typu gnome/kde, kde nova verze = nove losovani zcela jinych bugu..Tak ono to platí obecně, pokud se software aspoň trochu vyvíjí.
Čo je stabilné? Poznám softvér, ktorý v debiane vôbec nechodí, aj na stránke autora je upozornenie, že v debian stable je úplne nefunkčná verzia (je tam chyba v parsovaní argumentov, nie bezpečnostná, ale zabraňuje to akémukoľvek použitiu softvéru okrem vypísania helpu). No debianovska politika je taká, že opravujú len bezpečnostné chyby a vôbec ich netrápi, že v čase zmrazenia tam dali prakticky nefunkčný produkt, ktorý bol hneď nasledujúci deň opravený.
Čo je stabilné?Ta distribuce. Stabilita distribuce znamená, že se v rámci aktualizací k jedné release udržuje software víceméně stejný a aktualizace se provádí pouze ze závažných důvodů a pokud možno bez regresí. Cílová skupina stabilních distribucí jsou lidi, kteří když si na tom systému něco rozchodí, tak chtějí, aby to bez regresí běželo i po aktualizacích.
No debianovska politika je taká, že opravujú len bezpečnostné chyby a vôbec ich netrápi, že v čase zmrazenia tam dali prakticky nefunkčný produkt, ktorý bol hneď nasledujúci deň opravený.Mluv konkrétně. Většinou se ukáže, že je produkt pro mnohé uživatele zcela funkční. Faktem zůstává, že absence funkcionality není pro uživatele stabilních distribucí zdaleka takový problém, jako ztráta funkcionality (regrese).
... ale "exhibujici 2 roky stare bugy"; alespon to je ten pripad, o kterem se ted bavime..Omlouvam se, asi jsem to v diskusi prehledl, ale muzes prosim upresnit o kterem konkretnim bugu se bavime? A jak uz nekolikrat psali ostatni. Debian stable je predevsim konzervativni. Udrzuje urcitou verzi, pro snizeni rizika zavleceni neznamych problemu nebo zmen v chovani a backportuje jen opravy security bugu (vyjimecne i funkcionalitu).
ty si nevidis na spicku nosuAnonymní pitomeček mě neurazí, takže klidně pokračuj.
a obecne je to presne tak; delals nejaky pruzkum, jak si uzivatele cenni sw s fixlym bugem vs stabilni sw?Není potřeba. Průzkum si dělají uživatelé sami a podle toho volí distribuci, která co nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Jestliže vycházíš z předpokladu, že Debian takovou distribucí prakticky pro nikoho není, tak je to natolik bezvýznamná distribuce, že se o ní tady ani nebavíme. QED. Samozřejmě každá mince má dvě strany a existují i různé anomálie, ale většinou pro ně existuje nějaké vysvětlení. Takže mě zajímá, proč kritici považují Debian za natolik důležitou a zajímavou distribuci, když zároveň dávají najevo, že je vedena zcela špatně. Takový postoj přece musí jít nějak racionálně vysvětlit.
Mluv konkrétně. Většinou se ukáže, že je produkt pro mnohé uživatele zcela funkční. Faktem zůstává, že absence funkcionality není pro uživatele stabilních distribucí zdaleka takový problém, jako ztráta funkcionality (regrese).
Konkrétne ide napríklad o program pngquant, ktorý prevádza png súbory na indexované. Problém v debiane oldstable (donedávna stable) je, že nie je možné dať ako argument cestu k súboru a nefunguje ani stdin ako vstup. Teda vlastne algoritmus je implementovaný, ale nie je možné príkazu pngquant určiť na ktorom súbore ho má vykonať. S politikou debianu neupdatovať to (lebo nie je to bezpečnostná hrozba) mám akurát tak rozbitý nástroj ktorý, nepoužije nikto.
v pojeti dister jajo debian/rhelZrovna v tehle oblasti se RHEL a Debian velmi lisi.
RHEL backportuje i vybrane funkce do stable vetve a to vcetne noveho software. Prikladem muzou byt treba cgroups nebo IPA ve verzi 6.Ano. RHEL skutečně backportuje vybrané funkce v rámci stabilní větve za spolupráce několika různých oddělení se stálými placenými zaměstnanci. Osobně za nejdůležitější v tomto procesu považuju quality engineering, kteří mají na starost právě zabránění regresím. Rozhodně to nefunguje tak, že přijde Franta a řekne, že chce novou verzi tadytoho software, slyší to Pepa a udělá commit, a strčí se to zákazníkům. Kdo chce takovou distribuci, může sáhnout (mezi jinými) třeba po Fedoře, i když i ta se snaží zásadnější změny u důležitých balíků kumulovat do upgrade, ač s relativně krátkým cyklem. Osobně považuju Debian za úžasnou distribuci v tom, že je to prakticky jediná nezávislá binární stabilní distribuce. A docela obstojně funguje. Že nemá prostředky na armádu testerů pro stabilní backporty a stabilní rebase, mi nepřijde na závadu. Na to je tu komerční RHEL a jeho nekomerční klon CentOS. Mám výhrady snad jenom k jejich balíčkovacímu systému. Podle mě je na trhu celá škála distribucí, které pokrývají potřeby spousty různých lidí a pokud si někdo stěžuje na to, že je Debian stabilní distribuce s minimem aktualizací, není to chyba Debianu, ale chyba toho, kdo ho pro daný účel vybral.
libxcb
1.9.x na 1.11.y, ktera ma jine ABI (samozrejme spolu se zavedenim patricneho compat-
balicku).
Abych se priznal, nejsem si zcela jisty, ze RHEL podporuje klienty, jez by se rozhodli zustat treba na 7.0 po celou dobu mnohalete podpory "RHEL 7".Viz https://access.redhat.com/articles/rhel-eus a konkretni data: https://access.redhat.com/support/policy/updates/errata/
Tak jsem jich pár posbíral:
RHEL backportuje i vybrane funkce do stable vetve a to vcetne noveho software. Prikladem muzou byt treba cgroups nebo IPA ve verzi 6.
RHEL backportuje pomerne agresivne -- viz treba to, ze v ramci RHEL7 doslo k upgradu z libxcb 1.9.x na 1.11.y, ktera ma jine ABI (samozrejme spolu se zavedenim patricneho compat- balicku).
Třeba to, že RHEL/CentOS 7.2 má rebase celého desktopu. Z GNOME 3.8 na GNOME 3.14. To je dost zásadní změna, kterou v Debianu nikdy neuvidíš.
To jsou všechno příklady změn, které se nestanou jen tak v rámci běžného maintenance update. Od toho jsou service packy, ať už jim daná distribuce říká jakkoli. Tam se s většími změnami počítá - a mimo jiné i proto si někteří naši zákazníci platí výrazně dražší LTSS support, aby nemuseli přecházet na novější service pack.
Debian AFAIK takový koncept nemá, takže je logické, že se v něm takové změny až na řídké výjimky nedějí.
tvrzení, že v Debianu nenajdeš zásadní změnu, což podle mě vyvrací ten Firefox
Firefox je extrémní příklad, to je balíček, u kterého už na standardní politiku ohledně updatů rezignovali prakticky všichni, tam se updatuje formou nových verzí i ve SLE10. Z toho bych opravdu žádné závěry nevyvozoval.
Nejen na příkladu CentOS je podle mě více než jasné, že se lze za stabilní považovat celou hlavní verzi (řadu), tedy například RHEL/CentOS 6. Možná to jinde funguje jinak, ale Debian a CentOS mají podle všeho víceméně stejnou granularitu s tím, že RHEL nabízí něco navíc, což je celkem pochopitelné.
Opravdu si chceš hrát na to, že jen proto, že RHEL má dost vývojářů na to, aby dokázal tomu jádru, které je v aktuálním RHEL6, stále říkat "2.6.32" jako na začátku, můžeme tvrdit, že mezi Debianem a RHEL/CentOS není vlastně žádný podstatný rozdíl? Jestli ano, tak už toho radši nechám, na další podobně absurdní debatu nemám sílu.
Firefox je extrémní příklad, to je balíček, u kterého už na standardní politiku ohledně updatů rezignovali prakticky všichni, tam se updatuje formou nových verzí i ve SLE10. Z toho bych opravdu žádné závěry nevyvozoval.Já ano. Minimálně bych z toho vyvozoval, že je Debian takové výjimky schopný a tudíž v krajních případech na své standardní politice netrvá.
Opravdu si chceš hrát na to, že jen proto, že RHEL má dost vývojářů na to, aby dokázal tomu jádru, které je v aktuálním RHEL6, stále říkat "2.6.32" jako na začátku, můžeme tvrdit, že mezi Debianem a RHEL/CentOS není vlastně žádný podstatný rozdíl?To slova tvá jsou.
Jestli ano, tak už toho radši nechám, na další podobně absurdní debatu nemám sílu.Přijde mi, že jedeš podle stejného modelu jako vždycky. Vymyslíš si nějaký zcela absurdní konflikt včetně názoru obou stran a prohlásíš, že na tak absurdní debatu nemáš sílu. Not my problem.
Přijde mi, že jedeš podle stejného modelu jako vždycky. Vymyslíš si nějaký zcela absurdní konflikt včetně názoru obou stran a prohlásíš, že na tak absurdní debatu nemáš sílu.
Nepřekvapuje mne, že ti to tak může připadat. Doufám, že ani tebe nepřekvapí, že mně to připadá trochu jinak.
Problem s nekteryma demonama je, ze se daji nastartovat jak z init-u, ale i rucne.Service manager jako je systemd konečně umožňuje startovat službu vždy stejným způsobem ve stejném prostředí. Do té doby se služby při bootu spouštěly přímo z initu a po startu už jenom ze shellu.
... (misto aby udelali rozumnou vyjimku a updatli verzi toho softu coz by resilo problem take). ...A jak by se to tim vyresilo? Behem par mesicu vyskoci ta hlaska znovu. A prubezne menit verzi podle ustreamu popira smysl stable distribuce.
Nehledě na to, že uživatel stabilního Debianu typicky ví, že používá stabilní distribuci se zastarávajícím software.Ona je právě důležitá ta definice slova stabilní, což ten článek taky řeší. Stabilní se dá definovat jako "bez chyb" nebo relativně "s málo chybami", tak to dle mých zkušeností chápe velká část uživatelů Debianu. A takoví uživatelé můžou dojít k tomu, že si řeknou: používám Debian Stable, takže mám ten software v "nejméně chybové podobě" a přesto funguje, jak funguje, to musí být pěkný šmejd. Přitom v upstreamu už to může být dávno opravené. Stabilita v podobě Debianu je ale definována spíše jako "neměnnost". Ale tím se nechci nijak opírat do Debianu. Tam má aspoň každý balíček svého správce a pokud upstream vydává čistě opravné verze, snaží se je v rámci možností poskytovat. To universe v Ubuntu a na něm postavených distribucí je z tohoto pohledu čirá katastrofa.
Ona je právě důležitá ta definice slova stabilní, což ten článek taky řeší.Definice stabilní distribuce už i v této diskuzi několikrát padla a není to žádná rocket science.
Stabilní se dá definovat jako "bez chyb" nebo relativně "s málo chybami", tak to dle mých zkušeností chápe velká část uživatelů Debianu.To nemá s definicí stabilní distribuce nic společného. To samozřejmě nevyvrací tvé tvrzení o většině uživatelů, ale do toho se ani pouštět nechci, to je záležitost dokumentace a osvěty. Uživatelé Debianu, se kterými se já vídám, význam stabilní distribuce a konzervativních aktualizací chápou.
Stabilita v podobě Debianu je ale definována spíše jako "neměnnost".Přesně tak, stabilní distribuce znamená distribuce relativně neměnná, jejíž aktualizace jsou velmi konzervativní z hlediska rizika regresí nebo změny funkcionality. Se stabilitou software to má společného jen to, že to pomáhá ji společně s dalšími vlastnosti software během životního cyklu udržet.
This version of XScreenSaver is very old! Please upgrade!
This version of xscreensaver is VERY OLD!
I know that the author has placed a Big Fat Warning in senescent_p() asking distro maintainers not to remove those warnings. However, as a user I find these warnings rude and obnoxious, and I wish my computer not to be obnoxious to me. Therefore, I ask that you disable the recency check, notwithstanding the author's request.
Dovedu si představit tu frusraci na obou stranách (možná i více stranách). Říka někomu něco pojem žabomyší války?
přesunout diskusi i na jiné portályZapomněl jsem dodat napsání několika blogů.
Když si mám vybrat, na čí city tu srát, tak i z toho vyjde ten whiner maintainer.Jenze vyberna koho se vykaslat neni tu neni mezi vyvojarem a maintainerem, ale mezi vyvojarem a uzivateli. Bud se Debian vykasle na jwz a odmitne jeho pozadavek na vyrazeni XScreenSaveru, nebo jeho pozadavek akceptuje, cimz se vykasle na debiani uzivatele XScreenSaveru, kteri budou muset bud prejit na alternativy, nebo zacit stahovat XScreenSaver z jinych zdroju. Takze ten spor je vcelku jasny - urazene city jwz na jedne strane vs. realne problemy mnoha lidi na druhe. Maintaineri by vzdy meli myslet na to, ze mit dobre vztahy s upstreamem je sice pozitivni, ale primarni zavazek distribuce je vuci jejim uzivatelum.
Já bych to odstranil s poznámkou, že až se autor uklidní, můžeme se bavit o nějakém inteligentním řešení.No, já bych to prostě odstranil. Tečka. Celá ta řešetoidní sračka je bez ohledu na "aktuálnost" verze od dob LCD zcela k ničemu.
A autor vypadá na podobného magora, jako byl ten týpek, co vyvíjel cdrecord. Fakt terno tohle mít v distribuci.
To je dobrý řízekjwz:Please remove XScreenSaver from Debian.
Peter Nowee, please take your sanctimony and go fuck yourself with it.
No, šetřilo se to, že se ti nevypálil statický obraz na monitor.To jde? Resp. šlo?
a co se týče zamykání, očekával bych řešení zaprvé na úrovni X serveruTo já bych taky čekal, ale bohužel to nikdo nenaprogramoval a mně se fakt nechce trávit večery přehrabováním se v kódu Xek a udržováním vlastního forku.
X server jen poskytuje podporu pro to, aby někdo grabnul veškerý vstupAle už neřeší, co se stane, když tento někdo spadne. (v minulé diskuzi se píše, že existuje způsob, jak zařídit, aby sletěla celá Xka, ale KDE5 to tak dělá a zjevně se mu to taky nedaří)
to je přesně typ úlohy, do které se X server neplete a přenechává ji někomu jinému.... a podle toho to taky dopadá.
A5/1 cracking turned out to be a complicated task, at least for some. Unfortunately, I can't provide support with basic Linux and programming skills. These things include for example:a zdá se, že to docela pomohlo. (dostával jsem záplavu mailů od lam, které nedokážou spustit make, nedokážou si přečíst první stránku dokumentace, spouští můj software na Ubuntu 10.04 a tak)Please don't take this as some meanness, I just started getting tons of emails from people who obviously don't follow. If you have found a real bug, have some improvement, or are just interested in technical discussion, you are welcome.
- Ability to read the installation manual and comments in configuration files.
- Understanding the concept of “files”, “directories”, “devices” and “addresses”.
- Understanding the concepts of “Makefile”, “compiler” and “JIT”.