Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Podle oznámení na mailing listu přejde Epiphany plně na WebKit. Podpora Gecka bude zahozena, protože je obtížné udržovat abstrakční vrstvu pro obě renderovací jádra a nešlo by využít všech výhod WebKitu. Výhodou WebKitu má být rychlejší vývojový cyklus, lepší API, přímé využívání GNOME technologií (např. přímá podpora pro HTML5 tag <audio> a <video> přes GStreamer), atd. Oznámení vyšlo 1. dubna, ale dle vyjádření se nemá jednat o aprílový žert.
Tiskni
Sdílej:
Ba ne, ale na druhou stranu, nebyl by to špatný aprílový vtípek (bohužel však nikoho nenapadnul a teď je jaksi pozdě) ...
, ale kvůli zbývajícím vývojářům KHTML (nebo přesněji řečeno kvůli jejich uraženému egu) ještě v Konqueroru jako defaultní volba dlouho nebude.výborně sedí k chování vývojáře Sad Eagle např. tady.
A btw. podstatné tam bylo to slovo "zbývajících" - většina původních vývojářů KHTML (včetně samotného jeho tvůrce) totiž odešla vyvíjet WebKit.
Teď ještě zbývá, aby dali Webkit i do Konqueroru...Webkit snad vychází z konqueroru, ne?
).
Dneska je kód WebKitu už dost odlišný od KHTML/KJS (i když architekturu mají stejnou). A je ve spoustě ohledů podstatně lepší než původní KHTML.
Možná teď budu asi plácat, ale když jsem před dvěma lety zkoušel Epiphany, tak mě opravdu moc nenadchnulo. Startovalo pomalu a bylo ošklivé.No jeeeje, ale dva roky jsou dva roky
Dnes je z toho IMHO velice vzdusny a pouzitelny browser, ktery bez problemu staci kazdemu, ktery neni fixovany na nejaka rozsireni pro Operu ci FF (zjednodusene receno). Ale jak rikam, jejich rozsireni pro del.icio.us je na tom dost spatne (ani nestahne zalozky) a to je pro me rozhodujici.
když jsem před dvěma lety zkoušel Epiphany, tak mě opravdu moc nenadchnulo. Startovalo pomalu a bylo ošklivé.Před dvěma lety? To snad ani ještě nebylo primárním prohlížečem GNOME, ne (byl to Galeon)? I když je v několika málo činnostech pomalé (ve verzi 2.20, 2.22 jsem ještě nezkoušel), zrovna se startem problém fakt nemá. Že by bylo ošklivé, to se mi osobně nezdá, ale když vidím poznámku o GTK, tak si myslím, že jsi chtěl spíš říct, že je "ošklivé, pokud ho používám v KDE". Některé prvky jeho ovládání (např. jediné políčko pro zadávání adresy, vyhledávání v záložkách a vyhledávání na webu -- nejprve mi to přišlo divné, ale teď bych už neměnil) bude používat i Firefox 3...
jediné políčko pro zadávání adresy, vyhledávání v záložkách a vyhledávání na webu -- nejprve mi to přišlo divné, ale teď bych už neměnil+1
Jinak, o tom sjednoceném políčku jsem nevěděl, docela jsem na to zvědavý, jak to funguje
Myslím, že to Galeon rozhodně nebyl. Bylo to Epiphany.Špatně jsi to pochopil s tím Galeonem. Já jsem řekl, že Galeon byl (možná) v té době výchozím prohlížečem GNOME, ne že jsi používal Galeon.
Jen doufám, že to opravdu není apríl (a apríl nebyla i ta zpráva, kde tvrdí, že to apríl není
). WebKit se tak postupně stane de facto defaultním webovým renderovacím jádrem v *nixových desktopových prostředích a monstrum jménem Gecko bude už jen doménou Mozilly
Jen doufám, že to opravdu není apríl (a apríl nebyla i ta zpráva, kde tvrdí, že to apríl neníJa jsem o techto uvahach cetl na nekterem z blogu vyvojaru uz nekolik mesicu zpatky, takze to urcite april neni.).
)))
Hlavně, aby i ostatní aplikace v GNOME používaly WebKit. Liferea používá Gecko nebo GtkHTML, Evolution GtkHTML atd. Lepší by byla jednotnost.Nechci v žádném případě vyvolávat nějaké flejmy na téma GNOME vs. KDE, ale kdyby v GNOME bylo něco jako KParts, tak takový problém neexistuje. Prostě by byla KPart používající Gecko vyměněna za KPart používající WebKit a všechny aplikace by rázem měli WebKit místo Gecka. Vážně GNOME žádnou takovou technologii nemá a každá aplikace si to implementuje nezávisle sama?
Každopádně nerozumím "Bonobo has not been widely adopted, mainly because it's hard to use and because it's based on an IPC system, namely CORBA.".
Nebylo by jednodušší nějak zjednodušit a prosadit Bonobo, než psát něco "from scratch"? GSoC bude v létě, takže někdy na podzim bude výsledek, takže se to nejspíš nestihne prosadit do GNOME 2.24, takže v nelepším případě to bude ve verzi 2.24, ale spíš ve 2.26. A to bude knihovna, ne přímo "části", které ji budou využívat.
Mno, ale cením si toho, že někdo něco tvoří.
CORBA je naprosto hrozná šílenost, zjednodušovat to by bylo myslím si o dost složitější (pokud vůbec pořádně realizovatelné), než něco takového napsat "from scratch" třeba založené na DBusu.
Jak se říká: existují dobrá API, špatná API a pak je tu CORBA
A jestli je WebKit rychlejší a spotřebovává méně paměti, není co řešit...A odkaz na testy bude?
Řekl jsem, že ASI předpokládáš -- jinak nevím, proč by ses mě ptal na dokaz.Nepředpokládal jsem nic. Ptal jsem se ze zájmu, jak to ve skutečnosti je. Co na tom nechápeš? Jinak důvody vývojářů chápu. To je věc druhá.