Řídící výbor GCC schválil rozšíření frontendů GCC o WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Do Fedory 12, využívající kernel 2.6.31, byl backportován DRM kód z jádra 2.6.32 pro kernel mode-setting and 3D podporu na kartách ATI R600/700. Fedora se tak stává distribucí s funkčními open source 3D ovladači pro Radeony. Podle testů na Phoronixu není 3D akcelarace bez chyby, zejména ve hrách se objevují vady zobrazení, ale třeba Compiz již běhá bez problémů.
Tiskni
Sdílej:
)
Spíš by se dost velká část kernel API změnila na ABI se vší tou byrokracií.Co furt máte všichni s tím ABI? Nějaký nesplněný dětský sen? Základním stavebním kamenem v otevřeném světě je možnost zkompilovat.
Modul z jednoho jádra by nešel s druhýmNo a to by vadilo jako komu? Kompilace je základním stavebním kamenem.
protože API se mění jak na běžícím pásu.To není důvod proč nejdou spustit. Tím je vnitřní ochrana zvaná vermagic, která lze vyřadit z provozu a pak s trochou štěstí, pokud sedí adresy symbolů spustit jde. Jinak že by se zrovna toto měnilo jako na běžícím páse mi nepřijde. Ale to je snad úplně jedno, ne? Když je dostupná zdroják.
To by bylo trochu k ničemu.Proč by to bylo k ničemu?
proč nejdou skompilovat moduly určené pro jiný (starší,novější) kernel.Protože je ten kernel v bordelu a API je stabilní asi stejně jako jaderná elektrárna Černobyl šestadvacátýho dubna '86.
no, jak se to vezme, zase by museli udržovat kompatibilitu s hromadou jader, což nepřispívá stabilitěZas tak brutálně ne. Stačilo by jako libswscale. Vnitřní API stejně všechny mají a aspoň se o něm bude vědět když se do něj furt bude rýpat.
Ale veverky. Jádro má vlákna a když sletí ovladač a nepoškodí něco zásadního, tak se uživatel může dočkat tak max. Oopsu.No právě. Co mám zkušenost, tak Ooopsů vidím minimum, většinou vidím kernel panic protože Null pointer assignment. Jádro je už tak velký (dávno pryč jsou ty doby, kdy se vešlo na disketu) že jeho správa začíná být problematická. Všechny ovladače i moduly mají přístup do kernel space, takže stačí jediná chybička a všechno letí do kopru. U Microsoftu si to už uvědomili a sedmičky už mají ovladače v userspace. Jestli si to v Linuxu neuvědomíme taky, tak do pár let už žádnýho Linuxu nebude protože tahle strategie skrátna není dlouhodobě udržitelná. Už aby konečně pohli s GNU/Hurd....
Už aby konečně pohli s GNU/Hurd....Nestras. Wine 1.0 mame, DNF nebude... posledni jistota a Ty nam ji chces sebrat?
Co mám zkušenost, tak Ooopsů vidím minimumTak to já Panic neviděl ani nepamatuju. Sem tam sletí ovladač, zacyklí se jaderné vlákno, ale jádro samotné drží.
dávno pryč jsou ty doby, kdy se vešlo na disketuCo? Jádro se dí dostat na 512kb FLASku u AVR32 i s programama. To je jen na člověku co si do něj všechno zakompiluje. A možná by to šlo i míň.
Všechny ovladače i moduly mají přístup do kernel space, takže stačí jediná chybička a všechno letí do kopru. U Microsoftu si to už uvědomili a sedmičky už mají ovladače v userspace.To je snad vtip. V době mikrokernelů se hailovalo na Widlema a jak je to suprově rychlé a kdesicosi(o tom, že GNU/Hurd kdesi smrdí už jakou dobu radši ani nemluvím) a teď kdy se to konečně podařilo dovést do alespoň trochu stabilního stavu se na to zase nadává? Jinak Windows 7 určitě nemá všechny ovladače v user-space. Je to asi jako na Linuxu unified userspace <-> kernelspace connector, který některé ovladače využívají. Microsoftí systém, který by to tak měl mít bude až Singularity(o tom jak jsem četl, jak zas Microsoft vymyslel přelomovou myšlenku radši mlčím), ale to už radši snad i ten GNU/Hurd.
Jestli si to v Linuxu neuvědomíme taky, tak do pár let už žádnýho Linuxu nebude protože tahle strategie skrátna není dlouhodobě udržitelná.To je fakt něco. To lidi vždycky chtějí přesný opak toho co se udělá už jen tak z principu?
Už aby konečně pohli s GNU/Hurd...S čím na něm mají hýbat? Kdo chce použít už normálně používá. Včetně mě.
mode-setting and 3D podporu