O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Microsoft se před dvěma týdny připojil k organizaci Open Invention Network, zkráceně OIN, založené v roce 2005 za účelem vytvoření a správy portfolia patentů, jeho sdílení a použití v patentových sporech k ochraně Linuxu a open source softwaru. Díky tomu může Fedora povolit plnohodnotné subpixelové vykreslování chráněné patenty Microsoftu na ClearType ve FreeType.
Tiskni
Sdílej:
Tom Callaway oznámil, že se nyní mohou ve Fedoře zcela legálně použít a že už o tom informoval správce balíčku freetypeZkus alespoň trochu přemýšlet, oznámil to Tom Callaway na lists.fedoraproject.org, to je asi jediné spojení.
snaha znicit linux desktop projektema jako systemd, flatpak apod.[citation needed]
Především desktopový Linux krom Fedory a Mintu v ČR docela umřel.[...]vypustit *buntu znamena, ze neumis stahnout jeho jinou variantu a/nebo doinstalovat neco-desktop

At this point MacOS is turning into Linux..
Therefore not Linux, but I was referring to the fact many "little" things break all the time now and the solution is to paste some obscure commands in the terminal we found on the Internet.
hezky s HDMI portem, tuším IPS. Tak jsem ho zkusmo připojil jako druhý k noťasu. A zkusil jsem ho naležato i nastojato.
No a zůstal jsem civět na rozdíl v těch displejích. Kdo si myslíte, že vyhrál?
Ano správně - jednoznačně příjemnější na oči je dnešní TN displej v levném notebooku. Má takové nudné a neutrální podání, na hranách v obraze "se nic moc neděje". Vedle něho staré EIZO má kolem hran "červený stín", ať dělám co dělám.
Zkoušel jsem si hrát právě s nastavením ClearType - a že Windows něco konfigurovat umožňují, dokonce per displej. Výsledek: je to úplně buřt, různé varianty nastavení dávají různě tučné a kostrbaté písmo, ale s tou "červenou prasklinou" na starém EIZU to nic neudělá.
Vysvětlení zřejmě spočívá v konstrukci jednotlivých pixelů. Je to po létech prvně, co to zblízka zkoumám. Ten mladý TN displej v Lenovu nějakým zázračným způsobem ukazuje zřejmě skoro celý pixel jednolitě probarvený. Nevím jak to dokáže. Zato IPSko ve starém EIZO vypadá zblízka jak trinitron nebo televizní in-line CRT: prostě svislé RGB pruhy. Pixel zblízka není pixel ale trikolóra.
Tuším jsem někde četl, že ClearType umí právě s tou "trikolórou" trochu pracovat. Úpravou jasu jednotlivých barevných subpixelů trochu vyhladí hrany, za cenu mírného lokálního barevného zkreslení.
Nojo, ale tohle "subpixelové barvokřivení" přece velice závisí na konkrétní geometrii subpixelů konkrétního displeje! Řeší tohle někdo? Neřeší! To by ten MS Wizard musel mít ještě několik dalších voleb právě k té variantě subpixelové geometrie. Nebo pokud by uvažoval "klasickou trikolóru", tak aspoň zohlednit orientaci (možnost otočení o 90*). Možná ještě dobře, že to tak nakonec zřejmě nefunguje.
Uzavírám, že pro mě je subpixelové vyhlazování zřejmě stejně jenom akademické cvičení, které v lepším případě zafunguje na bázi "anti-aliasingu hran".
Takže mi vůbec nevadí, že poslední dobou dávám přednost Debianu.
P.S.: a pak si kupte displej k počítači na internetu, aniž byste ho napřed viděli na vlastní oči.
To bych měl vyzkoušet na tom starém eizu. Každopádně to vypadá slibněji, než 9 variant co nabídnou Windowsy, a jsou všecky tak nějak stejně na ...
10-no-sub-pixel.conf -> /usr/share/fontconfig/conf.avail/10-no-sub-pixel.conf fontconfig-config: /usr/share/fontconfig/conf.avail/10-no-sub-pixel.conf