Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Před dvěma týdny GitHub aktualizoval podmínky používaní poskytovaných služeb (GitHub Terms of Service). Nadace pro svobodný software (FSF) provedla jejich analýzu: podmínky GitHubu nejsou nekompatibilní s copyleftem, dle etických kritérií hodnocení softwarových repozitářů je ale GitHub hodnocen známkou F.
Tiskni
Sdílej:
Na "takové to domácí repozitářování" to nepotřebuju No… zrovna CI je i na „domácím repozitářováním“ velmi užitečné. Najde se dost věcí, které jsou nějak nasazené, a je otrava po nějaké pozdější opravě zjišťovat, kam a jak se to vlastně tehdy nahrávalo. I jednoduchý deploy skript v CI toto řeší velmi elegantně a docela bezstarostně.
Najde se dost věcí, které jsou nějak nasazené, a je otrava po nějaké pozdější opravě zjišťovat, kam a jak se to vlastně tehdy nahrávalo.
Tohle řeším lokálním (a rovněž verzovaným skriptem), který akorát pustím1 – a nepotřebuji na to žádné CI ani další server. CI má smysl hlavně při práci v týmu a u větších systémů, kde vývojář často dělá změnu jen v malé komponentě2 a pak je potřeba ověřit, že ta změněná komponenta nerozbila větší celek.
Navíc nepovažuji za šťastné používat CI na produkci – ta by měla být oddělená od testů/vývoje a mělo by dojít k vydání artefaktů označených číslem verze a jejich předání3. (jasně, týká se to trochu serióznějšího vývoje – na hodně místech se to různě bastlí a taky jim to nějak funguje, aspoň občas nebo nakonec).
[1] umí nasadit na test i na produkci
[2] a zkouší si tu nebo pustí jen jednotkové testy
[3] tzn. ideálně i personálně oddělené
Tam mě napadá jediný přínos – ověří se, že ve verzovacím systému je všechno (ale i tohle si můžu ověřit sám tím, že udělám klon vedle a přeložím si to tam).
Jinak si ale můžu pustit všechny nástroje sám lokálně – a výhoda je v tom, že běží i nad rozpracovaným programem – kdežto CI normálně běží až nad tím, co bylo zaverzované.