Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Před dvěma týdny GitHub aktualizoval podmínky používaní poskytovaných služeb (GitHub Terms of Service). Nadace pro svobodný software (FSF) provedla jejich analýzu: podmínky GitHubu nejsou nekompatibilní s copyleftem, dle etických kritérií hodnocení softwarových repozitářů je ale GitHub hodnocen známkou F.
Tiskni
Sdílej:
Narazil jsem na nějaké https://github.com/drone/drone , ale jaká je funkčnost fakt netuším.
Na "takové to domácí repozitářování" to nepotřebuju No… zrovna CI je i na „domácím repozitářováním“ velmi užitečné. Najde se dost věcí, které jsou nějak nasazené, a je otrava po nějaké pozdější opravě zjišťovat, kam a jak se to vlastně tehdy nahrávalo. I jednoduchý deploy skript v CI toto řeší velmi elegantně a docela bezstarostně.
Najde se dost věcí, které jsou nějak nasazené, a je otrava po nějaké pozdější opravě zjišťovat, kam a jak se to vlastně tehdy nahrávalo.
Tohle řeším lokálním (a rovněž verzovaným skriptem), který akorát pustím1 – a nepotřebuji na to žádné CI ani další server. CI má smysl hlavně při práci v týmu a u větších systémů, kde vývojář často dělá změnu jen v malé komponentě2 a pak je potřeba ověřit, že ta změněná komponenta nerozbila větší celek.
Navíc nepovažuji za šťastné používat CI na produkci – ta by měla být oddělená od testů/vývoje a mělo by dojít k vydání artefaktů označených číslem verze a jejich předání3. (jasně, týká se to trochu serióznějšího vývoje – na hodně místech se to různě bastlí a taky jim to nějak funguje, aspoň občas nebo nakonec).
[1] umí nasadit na test i na produkci
[2] a zkouší si tu nebo pustí jen jednotkové testy
[3] tzn. ideálně i personálně oddělené
Tam mě napadá jediný přínos – ověří se, že ve verzovacím systému je všechno (ale i tohle si můžu ověřit sám tím, že udělám klon vedle a přeložím si to tam).
Jinak si ale můžu pustit všechny nástroje sám lokálně – a výhoda je v tom, že běží i nad rozpracovaným programem – kdežto CI normálně běží až nad tím, co bylo zaverzované.