Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Před dvěma týdny GitHub aktualizoval podmínky používaní poskytovaných služeb (GitHub Terms of Service). Nadace pro svobodný software (FSF) provedla jejich analýzu: podmínky GitHubu nejsou nekompatibilní s copyleftem, dle etických kritérií hodnocení softwarových repozitářů je ale GitHub hodnocen známkou F.
Tiskni
Sdílej:
Narazil jsem na nějaké https://github.com/drone/drone , ale jaká je funkčnost fakt netuším.
Na "takové to domácí repozitářování" to nepotřebuju No… zrovna CI je i na „domácím repozitářováním“ velmi užitečné. Najde se dost věcí, které jsou nějak nasazené, a je otrava po nějaké pozdější opravě zjišťovat, kam a jak se to vlastně tehdy nahrávalo. I jednoduchý deploy skript v CI toto řeší velmi elegantně a docela bezstarostně.
Najde se dost věcí, které jsou nějak nasazené, a je otrava po nějaké pozdější opravě zjišťovat, kam a jak se to vlastně tehdy nahrávalo.
Tohle řeším lokálním (a rovněž verzovaným skriptem), který akorát pustím1 – a nepotřebuji na to žádné CI ani další server. CI má smysl hlavně při práci v týmu a u větších systémů, kde vývojář často dělá změnu jen v malé komponentě2 a pak je potřeba ověřit, že ta změněná komponenta nerozbila větší celek.
Navíc nepovažuji za šťastné používat CI na produkci – ta by měla být oddělená od testů/vývoje a mělo by dojít k vydání artefaktů označených číslem verze a jejich předání3. (jasně, týká se to trochu serióznějšího vývoje – na hodně místech se to různě bastlí a taky jim to nějak funguje, aspoň občas nebo nakonec).
[1] umí nasadit na test i na produkci
[2] a zkouší si tu nebo pustí jen jednotkové testy
[3] tzn. ideálně i personálně oddělené
Tam mě napadá jediný přínos – ověří se, že ve verzovacím systému je všechno (ale i tohle si můžu ověřit sám tím, že udělám klon vedle a přeložím si to tam).
Jinak si ale můžu pustit všechny nástroje sám lokálně – a výhoda je v tom, že běží i nad rozpracovaným programem – kdežto CI normálně běží až nad tím, co bylo zaverzované.