Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Firma Google uvolnila další ze svých interně používaných nástrojů jako open source. Tentokrát jde o její šablonovací systém zvaný Google XML Pages, který z jedné (kompilované) XML šablony umí generovat jak XHTML, tak HTML, umí typovou kontrolu, validaci, má podporu pro DI a další vlastnosti. Systém je zatím dostupný pouze pro Javu, ale probíhají práce na knihovně pro C++. Ačkoliv je knihovna uvedena jako 0.2 beta, není třeba se bát nestability. Jde o 7 let aktivní projekt používaný v aplikacích Reader, AdSense, Analytics, Blogger a dalších. Informaci přinesl server OSTATIC.
Tiskni
Sdílej:
Hixie to říká chytře, někteří lidé prostě vzývají značkovací bohy
Co takhle na něčem, co vysvětlím HTML kodérovi za pět minut a nehodí mi to na hlavu?WTF?? Tvuj koder chape lepe nejake novotvary nez markup, se kterym uz tak jako tak dela? Koderovi, ktery by nebyl schopen pochopit namespacy a par novych tagu ci atributu, bych zmenil pracovni zarazeni na uklizecku...
<gxp:template name='com.google.sample.ThisGxp
...>
<gxp:constructor java:annotate='@Inject'>
<gxp:param name='user' type='User' />
</gxp:constructor>
<java:annotate element='interface'
with='@ImplementedBy(ThisGxp.Instance.class)'/>
...
</gxp:template>
? Fakt ne, díky
(Já vím, to je pokus o důkaz sporem, ale prostě mi to nedalo. Když jsem uviděl tohle monstrum, říkal jsem si: dependency injection super, ale tudy ne, přátelé.)
Jasny, GXP evidentne neni moc cileny na kodery, ale napr. toto:
<ul tal:condition="x = y">
<li tal:repeat="val vals">${val}</li>
</ul>
snad nelze ani porovnavat s paskvily jako:
{if $x eq $y}
<ul>
{foreach from=$vals item=val}
<li>{$val}</li>
{/foreach}
</ul>
{/if}
nebo:
{% if x == y %}
<ul>
{% for val in vals %}
<li>{{ val }}</li>
{% endfor %}
</ul>
{% endif %}
To se na me nezlobte, ale druha a treti ukazka je drbani se levou rukou za pravym uchem. JSPX je o neco ukecanejsi nez prvni ukazka, ale alespon je to to taky cisty markup a da se na to rozumne koukat...
#if($x == $y) ... #endif než <c:if test="${x == y}"> ... </c:if>.
<% if @x == @y -%> some markup <% end -%>než se učit šablonovací jazyk, který přehlednosti nepřidá.
Takže tak nějak není moc důvod jim často cpát řetězce nebo jiné prasárny.
A vůbec, HTML je ve výsledku text a jinak než skládáním řetězců se vytvořit nedá, ne? Takže to "generují HTML skládáním řetězců" mi přijde trošku příliš vágní, než aby se dalo něco dodat - prasit se dá ve všem, a technologie != uživatel. To bych si pod tím také mohl představit nějakou pěknou kombinátorovou knihovnu nejlépe s monadickou polevou na vrchu a taky by to bylo "generování HTML skládáním řetězců", přestože bych se to v takovémhle případě neopovážil prohlásit za prasárnu.
V porovnání něčím takovým bych za prasárnu klidně mohl prohlásit spíš ty šablonovací jazyky.
Druhý odstavec byl jeden konkrétní příklad a rozhodně podle něj neodsuzuju celou technologii (kterou taky sám používám).
O všemožných evalech v Ruby nic moc nevím, monádám nerozumím (nesnáším haskellisty, jsou zřejmě chytřejší než já
), ale nic to nemění na skutečnosti, že když v jakémkoli jazyce napíšeš read-eval-print smyčku (v Ruby taky na pár řádek), máš vlastně (mimo jiné) šablonovací jazyk. A ať si kdo chce takový jazyk používá jak chce, pořád mi to přijde lepší než GXP
Byla napsaná v roce 1995 v Common Lispu, a měla hodně flexibilní programovatelné šablonování pomocí strukturního editoru přímo v prohlížeči (byl to webový obchod, který později koupilo Yahoo jako Yahoo Stores, a chtěli tudíž každému zákazníkovi (== provozovateli obchodů) umožnit tvorbu vlastního obchodu na míru). Viz RTML.
Zákazník nepochopí mako, zákazník nepochopí genshi, zákazník potřebuje jednoduché rozhraní a pokud možno co nejmíň věcí co může zkazit. Pro náročnější zákazníky je vhodná volba něco jako "pokročilé". Moje zkušenost
PS: Design stejně dělá designér, takže u mě jsou mako šablony použitelná volba a celkem flexibilní (právě díky pythonu)