Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
Firma Google uvolnila další ze svých interně používaných nástrojů jako open source. Tentokrát jde o její šablonovací systém zvaný Google XML Pages, který z jedné (kompilované) XML šablony umí generovat jak XHTML, tak HTML, umí typovou kontrolu, validaci, má podporu pro DI a další vlastnosti. Systém je zatím dostupný pouze pro Javu, ale probíhají práce na knihovně pro C++. Ačkoliv je knihovna uvedena jako 0.2 beta, není třeba se bát nestability. Jde o 7 let aktivní projekt používaný v aplikacích Reader, AdSense, Analytics, Blogger a dalších. Informaci přinesl server OSTATIC.
Tiskni
Sdílej:
Hixie to říká chytře, někteří lidé prostě vzývají značkovací bohy
Co takhle na něčem, co vysvětlím HTML kodérovi za pět minut a nehodí mi to na hlavu?WTF?? Tvuj koder chape lepe nejake novotvary nez markup, se kterym uz tak jako tak dela? Koderovi, ktery by nebyl schopen pochopit namespacy a par novych tagu ci atributu, bych zmenil pracovni zarazeni na uklizecku...
<gxp:template name='com.google.sample.ThisGxp
...>
<gxp:constructor java:annotate='@Inject'>
<gxp:param name='user' type='User' />
</gxp:constructor>
<java:annotate element='interface'
with='@ImplementedBy(ThisGxp.Instance.class)'/>
...
</gxp:template>
? Fakt ne, díky
(Já vím, to je pokus o důkaz sporem, ale prostě mi to nedalo. Když jsem uviděl tohle monstrum, říkal jsem si: dependency injection super, ale tudy ne, přátelé.)
Jasny, GXP evidentne neni moc cileny na kodery, ale napr. toto:
<ul tal:condition="x = y">
<li tal:repeat="val vals">${val}</li>
</ul>
snad nelze ani porovnavat s paskvily jako:
{if $x eq $y}
<ul>
{foreach from=$vals item=val}
<li>{$val}</li>
{/foreach}
</ul>
{/if}
nebo:
{% if x == y %}
<ul>
{% for val in vals %}
<li>{{ val }}</li>
{% endfor %}
</ul>
{% endif %}
To se na me nezlobte, ale druha a treti ukazka je drbani se levou rukou za pravym uchem. JSPX je o neco ukecanejsi nez prvni ukazka, ale alespon je to to taky cisty markup a da se na to rozumne koukat...
#if($x == $y) ... #endif než <c:if test="${x == y}"> ... </c:if>.
<% if @x == @y -%> some markup <% end -%>než se učit šablonovací jazyk, který přehlednosti nepřidá.
Takže tak nějak není moc důvod jim často cpát řetězce nebo jiné prasárny.
A vůbec, HTML je ve výsledku text a jinak než skládáním řetězců se vytvořit nedá, ne? Takže to "generují HTML skládáním řetězců" mi přijde trošku příliš vágní, než aby se dalo něco dodat - prasit se dá ve všem, a technologie != uživatel. To bych si pod tím také mohl představit nějakou pěknou kombinátorovou knihovnu nejlépe s monadickou polevou na vrchu a taky by to bylo "generování HTML skládáním řetězců", přestože bych se to v takovémhle případě neopovážil prohlásit za prasárnu.
V porovnání něčím takovým bych za prasárnu klidně mohl prohlásit spíš ty šablonovací jazyky.
Druhý odstavec byl jeden konkrétní příklad a rozhodně podle něj neodsuzuju celou technologii (kterou taky sám používám).
O všemožných evalech v Ruby nic moc nevím, monádám nerozumím (nesnáším haskellisty, jsou zřejmě chytřejší než já
), ale nic to nemění na skutečnosti, že když v jakémkoli jazyce napíšeš read-eval-print smyčku (v Ruby taky na pár řádek), máš vlastně (mimo jiné) šablonovací jazyk. A ať si kdo chce takový jazyk používá jak chce, pořád mi to přijde lepší než GXP
Byla napsaná v roce 1995 v Common Lispu, a měla hodně flexibilní programovatelné šablonování pomocí strukturního editoru přímo v prohlížeči (byl to webový obchod, který později koupilo Yahoo jako Yahoo Stores, a chtěli tudíž každému zákazníkovi (== provozovateli obchodů) umožnit tvorbu vlastního obchodu na míru). Viz RTML.
Zákazník nepochopí mako, zákazník nepochopí genshi, zákazník potřebuje jednoduché rozhraní a pokud možno co nejmíň věcí co může zkazit. Pro náročnější zákazníky je vhodná volba něco jako "pokročilé". Moje zkušenost
PS: Design stejně dělá designér, takže u mě jsou mako šablony použitelná volba a celkem flexibilní (právě díky pythonu)