Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Instant Hacking, úvod do programování (v Pythonu) od Magnuse Lie Hetlanda, byl přeložen do češtiny. Připomínky jsou vítány.
Tiskni
Sdílej:
29.3.2009 19:49
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
for cislo in range(1,100): ... Funkce range vrací seznam čísel ze zadaného intervalu (včetně prvního a vyjma posledního čísla... V tomto případě [0..99]).[1..99]
Dále, řádkům, které vypadají jako neco = cosi, se říká přiřazení. V případě sirka = 20 říkáme počítači, že od teď by se měla šířka rovnat dvaceti. Co znamená, že "šířka je dvacet"? Znamená to, že proměnná jménem "sirka" je vytvořena (nebo je opětovně použita, pokud již existuje) a je jí předána hodnota 20.
Tohle asi nebude chyba v prekladu, ale je to naprosto blbe, takze tohle asi nebude vhodna literatura k pythonu. Python se nechova jako treba Cecko a s promennymi a cisly pracuje uplne jinak.
Spravne je to tak, ze je vytvoren datovy objekt predstavujici hodnotu 20 a promenna/ukazatel s identifikatorem "sirka" (pokud neexistuje), ktery se nasledne nastavi tak, aby ukazoval na datovy objekt. Datovy objekt a promenna jsou v pameti nezavisle na sobe, promenne se nepredava hodnota, ale pouze adresa datoveho objektu.
A jestli tam jsou takhle spatne a zavadejicne podany uz zaklady, tak je lepsi to ani necist, protoze to laikovi udela v hlave akorat gulas. Protoze od tohohle se odviji rada zajimavych vlastnosti Pythonu, ktere nelze pochopit, pokud si clovek mysli, ze v promenne je ulozena hodnota nikoli adresa datoveho objektu. Popis cehokoli muze byt zjednodusujici, ale nikoli nespravny a zavadejici.
(Nevím jak v Pythonu.)
Za našich mladých let se rozlišovaly reference a ukazatele. To koukám už taky neplatí, že.Za mých mladých let se teda reference a ukazatele nerozlišovaly. Basic na ZX Spectru měl čísla, řetězce, pole a to bylo všechno. Přímý přístup do paměti zajišťovaly PEEK a POKE, které měly jako parametr celé číslo.
Nemuze, protoze 20 je hodnota a Python s hodnotami vubec nepracuje, ten pracuje jen s datovymi objekty a i ta 20 je datovy objekt s radou atributu a metod, takze v promenne je pouze odkaz na ten objekt, jak jsem psal. Tady je videt, jak ten prelozeny clanek stoji za houby. Seznam atributu a metod se v pythonu zjistuje pomoci funkce dir(). S cislem 20 se to ma takto:
>>> dir(20)
['__abs__', '__add__', '__and__', '__class__', '__cmp__', '__coerce__', '__delattr__', '__div__', '__divmod__', '__doc__', '__float__', '__floordiv__', '__getattribute__', '__getnewargs__', '__hash__', '__hex__', '__index__', '__init__', '__int__', '__invert__', '__long__', '__lshift__', '__mod__', '__mul__', '__neg__', '__new__', '__nonzero__', '__oct__', '__or__', '__pos__', '__pow__', '__radd__', '__rand__', '__rdiv__', '__rdivmod__', '__reduce__', '__reduce_ex__', '__repr__', '__rfloordiv__', '__rlshift__', '__rmod__', '__rmul__', '__ror__', '__rpow__', '__rrshift__', '__rshift__', '__rsub__', '__rtruediv__', '__rxor__', '__setattr__', '__str__', '__sub__', '__truediv__', '__xor__']
A jdou delat i takovato kouzla:
>>> class X(type(20)):
def __init__(self, val):
type(20).__init__(self, val)
>>> x=X(1)
>>> x
1
>>> x.__class__
<class '__main__.X'>
>>> x + 2
3
Prekryti metod uz asi ukazovat nemusim.
O Ruby nepisu a ani ho neznam a v Pythonu nemuze. Na rozdil od tebe to vim i bez googlovani, znam strukturu malych cisel ulozenych v pameti u CPythonu. Nutno podotknout, ze to je vec interpretu, nikoli jazyka, tudiz je nespravne mluvit o Pythonu, protoze jazyk Python ma nekolik ruznych interpretu, ktere maji ruzne optimalizace. A Python jako jazyk proste s hodnotami nepracuje, neco takoveho napsat je hloupost. Jestli v ruby takova optimalizace je, vsadil bych boty, ze pro programatora se stejne tvari tak, ze to nedela (za predpokladu, ze je takova specifikace jazyka), a ze programator v ruby s malymi cisly nepracuje jinak, nez s velkymi.
Co se tyce vykonu, ruby je pomalejsi nez Python, takze poznamky o bidnosti jeho optimalizace nejsou na miste, ne ve srovnani s ruby .
Nicméně jsi trochu pozapomněl na mou poznámku o rozdílu mezi referencemi a ukazateli – Python, pokud vím, má čistě referenční objektový model, a reference nemá význam adresy, nýbrž hodnoty (objektu) na ní uložené. Čili celá tahle debata nemá smysl.
Ruby jsem zmínil v závorce jako příklad, kde se tahle optimalizace používá, žádné srovnání jsem nedělal. Stejně tak bych mohl zmínit Lisp.
Jenze v tom clanku se pise o tom chovani na venek, ze se do promenne vlozi hodnota. V clanku se nepise o vnitrni implementaci, kterou beztak nelze popisovat ve vztahu k jazyku, ale jen k danemu prekladaci/interpretu konkretni verze. Mezi tim je rovnez potreba rozlisovat. Z tohoto duvodu nema debata smysl. A v pythonu se predava odkaz na objekt.
Já bych netvrdil, že ten článek "stojí za houby". Je určen pro začátečníky a tak jsem k tomu přistupoval.
Je tam spoustu věcí, ktaré tam chybí, ale pro první seznámení to stačí. Koho to zaujme, tak musí stejně studovat dále.
Jen mi tam vadí nepoužívat interpret. Většina vzorů je určena přímo pro interpert. Jen bych už nemluvil o 2.5 ale 2.6. Dále bych tam zmínil možnost testování a pokusů v ipython
Nejde o to, ze tam neco chybi, ale ze se tam uvadi veci, ktere nejsou pravda. To ze to je pro zacatecniky neni omluvou, spise naopak.
Asi ve treti tride vam rekli, ze nejde odmocnovat zaporne cislo. Prineslo by vam tehdy neco, kdyby vam rekli, ze podle pouziti nekdy delit jde a nekdy nejde? Popr. ze ma vysledek pouze v komplexnim a ne realnem oboru cisel? Podle me by vam to skutecne neco prineslo - zmatek v hlave.
Z hlediska datove abstrakce vytvori. To ze datove objekty malych cisel uz jsou vytvorena predem (a dokonce jsou ulozenu v jiste kompaktni forme) je pro zacatecnika nezajimava optimalizace, ktera pro chapani toho jak jazyk funguje neni dulezita. Ale je nutne pochopit, ze to cislo neni hodnota, ale datovy objekt kdesi v pameti (datovy OBJEKT, tedy i s prislusnym rozhranim) na ktery ta promenna ukazuje. A to je pro chapani toho jazyka velmi dulezite. V pythonu se nikdy nepredava hodnota, pracuje jen s odkazy na datove objekty.
30.3.2009 16:59
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
pro chapani toho jazyka velmi duleziteNení to důležité ani trochu.
Je to dulezite, protoze ani v uvodu v ramci zjednoduseni nelze poskytovat nepravdive informace. Je nebetycny rozdil mezi tim neco zjednodusit a psat nesmysly. Toho si musi byt kazdy autor/pedagog vedom.
30.3.2009 17:19
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
Ja to zde nevysvetluji pro zacatecniky, to je snad zrejme, ne?
A vy jste opravdu nevlozil do promenne hodnotu, dokonce ani objekt ani retezec. Vlozil jste odkaz na objekt. A mimochodem, promenna neni callable a nevola se . Volaji se jen nektere urcite datove typy a int mezi ne nepatri.
>>> sirka = 20 >>> id(sirka) 18777152 >>> sirka = 10 >>> id(sirka) 18777392Technicky vzato je položka v tabulce lokálních proměnných modifikovatelné místo v paměti. Ovšem v předchozím příkladu není žádný rozdíl mezi tím, když se v novém přiřazení sirka zničí a vytvoří znovu, a když se ta tabulka jen aktualizuje. Ani být nemůže, protože nevznikl žádný modifikovatelný objekt.
Preco sa pri preklade nepouzil python3? Za cas, ked sa uplne prejde na python 3, tak niektore konstrukcie z py2 budu zacinajuceho programatora velmi miast, napr.: print "Hello world!", atd...
30.3.2009 14:43
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.3.2009 21:05