Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
OSNews píše o "instantním" Linuxu Latitude-On, což je samostatný linuxový systém běžící z ARM desky, kterou Dell přibaluje do svých (windowsovských) notebooků Z600. Latitude-On je další z okamžitě bootujících systémů, jež nabízejí základní pracovní prostředí bez nutnosti zapínat hlavní systém. Podle průzkumu Dellu v tomto prostředí uživatelé tráví 70 % času.
Tiskni
Sdílej:
Some users Dell surveyed spent 70 percent of their time working in the instant-on mode.
Mno latitude-on reader je peknej blast, sehnal jsem to na svoji e 4300 ... a je to jen jakej si reader outlooku. nicmene jsem nasel, ze to ma vlastni grub, kterej se spousti, a initrd, tak jsem si tam mistotoho dal xpud (http://www.xpud.org/) a to je uzitecny 
XPUD je zajimavy projekt. Ted z toho systemu pisu. Nabehl za pouhych 5 s a to je hodne dobry.
Pouzil jsem binarku
http://download.xpud.org/xpud-0.9-image
zaveditelnou Grubem.
Ceska klavesnice bohuzel chybi
Nedetekuje implicitne dhcp - musi se tato moznost ziskani adres odkliknout rucne a nebo nastavit static IP
V terminalu nefunguje schranka pres levy a prostredni mysitko. Nejde v nem scrollovat. Takze jedine pouzivat less.
Neobsahuje klienta ssh. Sitovka jede pouze eth0
Nefunguje scroll mysi.
System se tvari jako: Linux 2.6.28
Zaverem: 50 MB soubor na disku snesu a hodi se pro obcasne bleskurychle hledani napovedy na netu. Tj zabydluji toto distro na disku.
Asi to bude srovnatelny s Asus Express gate. Ten vsak obchazi celou rutinu BIOSu a skutecne po zapnuti pc systen nastartuje za onech par sekund.
Mj nevite nekdo jak Express Gate zavest pomoci Grubu ? Jestli to teda jde.
Toto az Steve uvidi.......
"It's not just what it looks like and feels like. Design is how it works." - Steve Jobs
.............
Pokud poradite jak na schranku v terminalu tak sem hodim i nejake systemove vypisy.
XPUD je zajimavy projekt. Ted z toho systemu pisu.O tom žádná. Samotnému se mi docela líbí(hlavně mě velmi potěšil jeden bootovatelný soubor – už ho jen zabalit do ELFu a šup s ním do BIOSu). Teda až pár detailů jako je třeba velikost. Samotný rootfs po rozbalení zabere v paměti 119338kB, což mi teda jako málo nepřijde. Další věc je Firefox. Neříkám, že tam rovnou musí cpát Links. Kdyby už aspoň Fennec nebo něco na WebKitu, ale Firefox? No a pak mi dost vadí Xka(konkrétně XVesa) a asi i složení jádra.
Nabehl za pouhych 5 s a to je hodne dobry.V mém případě je to trochu déle, ale po silných optimalizacích(a použití ještě novějšího jádra) by to klidně ještě šlo smrsknout. Celé to nabíhá tak strašně rychle, protože se spouští jediný ovládací skript(/init) a i ten je tak malý, že se dá přečíst i dokonce a také asi ještě kvůli tomu, že do early-userspacu se jádro dostane pomalu ještě dřív než je celé inicializované.
Nepatří ovšem toto někam jinam?
- Ceska klavesnice bohuzel chybi
- Nedetekuje implicitne dhcp - musi se tato moznost ziskani adres odkliknout rucne a nebo nastavit static IP
- V terminalu nefunguje schranka pres levy a prostredni mysitko. Nejde v nem scrollovat. Takze jedine pouzivat less.
- Neobsahuje klienta ssh. Sitovka jede pouze eth0
- Nefunguje scroll mysi.
- System se tvari jako: Linux 2.6.28
Pokud poradite jak na schranku v terminalu tak sem hodim i nejake systemove vypisy.A co třeba použít přesměrování stdout do souboru pomocí znaku
>?
>>>Nepatří ovšem toto někam jinam?
Ovsem ze jo. Tu jen tak pro zajimavost .
>>>A co třeba použít přesměrování stdout do souboru pomocí znaku >
?
To me vola nenapadlo. (dmesg > dmesg.txt) Jasne ze to jde. A prohlidnout v textaku.
Jako textovy editor je pouzit Geany.
Jeste jsem zkousel multimedia a bezi tez. Audio (hraje) mp3 a video avi. Mplayer je tu jako prehravac.
Cely system ma jeste vice funkci, ale to uz by bylo na cely clanek. Tentom pravda napsat bych jej mohl abych tu mel i nejake zasluhy.
Projekt mne zaujal pac ja sam jsem takovy minimalista.
Projekt mne zaujal pac ja sam jsem takovy minimalista.Což se ovšem netýká tohoto projektu, protože jediná minimalistická věc je tam snad jen ten busybox. Celé je to obří moloch.
Ovsem z pohledu zabraneho mista na disku je to drobecek. To ze potreba pameti je kolosalni je vec druha.
Mno je to v pameti treba moloch, ale vyhoda je fakt ten rychlej boot ... kdyz vlezu nekam, kde je wifi, a potrebuju se akorat kouknout, na to, co davaj v kine, tak bootuju do tohohle ... staci web + konzole. este by se mi tam libil nejakej IM 
Mno je to v pameti treba moloch, ale vyhoda je fakt ten rychlej bootNo moje Fedora nebootuje o moc pomalejší. Ale pak do toho GNOME. Samozřejmě, inicializovat ovladače pro řadiče disku, namountovat a zkontrolovat a pak ještě předat řízení initu si vyžaduje svůj čas, ale… proto říkám, že mountovat by se mělo až jako poslední činnost.
este by se mi tam libil nejakej IMJsou tam plug-iny a je to binárně kompatibilní, takže proti gustu.
Nejde v nem scrollovat.Jinak co se teda té myši týče:
New Features
……
- Mouse wheel scrolling support for Xvesa
Hmm koukam ze nadsenci se zapojili.
Dik moc za info.
Server pise ze soubor neexistuje.
Stahnite .iso, primountujte a skopcite si onen 50 MB soubor.
Nejjednodussi cesta
Zde:
http://rapidshare.com/files/289048315/xpud-0.9-image.html
MD5: EB216E0E8DC11BBEF623B41D6F6921AB
Pokud zrovna mají rozbité linky, jde se na aktuální verzi vždy doklikat tudy: