Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Na Britských listech vyšel překlad Stallmanova "How the Swedish Pirate Party Platform Backfires on Free Software" kritizující návrh švédské Pirátské strany na omezení copyrightu na pět let, což by poškodilo svobodný software.
Tiskni
Sdílej:
Proprietární software je omezený licenčním ujednáním pro koncového uživatele (EULA), tedy nejen autorským právem, a uživatelé navíc nemají jeho zdrojový kód. I pokud by autorské právo povolovalo nekomerční sdílení, EULA ho může zakazovat.Já myslel, že EULA by po těch 5 letech platila dál. Pak by prostě stačilo "okopírovat" GPL a nazvat to EULA a nechat to potvrdit uživatele (instalační dialogy, blé) a platilo by to dál. Každopádně tenhle návrh na změnu poměrů v oblasti softwaru je imho zbytečný, spíš bych změnil zákony v oblasti multimédií. Taky by byl dobrý zákon zpřístupňující dokumentaci hw
podle mne logicke by bylo kdyby po 20 letech prestala platit GPL pro konkretni balik zdrojaku datovany 20 let zpatky. Stejne kusy zdrojaku s novejsimi zmenami by podle mne dale mely byt pod GPL dle data posledni zmeny.To mě také okamžitě napadlo. Novějšími změnami zveřejněnými pod GPL licencí by téměř nebylo možné opravovat staré chyby. Opravdu zajímavé
tak je mu jasné, že svobodným licencím jako BSD by podobná změna mohla být celkem ukradená.Tak se schvalne zkus zamyslet, proc se tak moc zmenila GPLv3 oproti GPLv2 (TiVo ti neco rika?). Dale pak se zkus projit zpravicky, nebo radeji se podivej na http://gpl-violations.org/, kolik firem pouziva GPL veci ve svych komercnich produktech a porusily GPL. Me osobne se zda, ze to, co navrhuje ta strana se hodne podoba BSD licenci - kazdej si muze vzit, muze uzavrit a distribuovat dal zdarma. GPL ma zarucovat uzivateli jeho svobodu - zdrojove kody, moznost upravdy a distribuce. To by opravdu bylo pro uzivatele GPL spatne, kdyby po 5 letech tyhle prava ztratil. A naopak si myslim, ze spousta firem by si 5 let pockala, vzala par GPL projektu, pridelala tam mirne upravy (napr. v nejakem binarnim protokolu nebo ve formatu souboru) a produkt vydala uzavreny. Tim padem by odrizla vsechny alternativni produkty, protoze by nikdo nemel zdrojovy kod k tem upravam. A samozrejme uzivatel by prisel o moznost upravy zdrojaku. Podobne jako to udelala TiVo - nacpali tam GPL, ale HW overuje podpis nebo checksum SW a kdyz podpis nesedi, tak se SW nespusti. Uzivatel ma sice moznost upravit si GPL SW, ale uz ho na HW nespusti. To resi tusim prave GPLv3, ktera pridava podminku, ze se zdrojovym kodem musi byt distribuovane vsechny dalsi casti tak, aby bylo zajistene spusteni pozmeneho kodu (nebo tak nejak to tam myslim je).
A není pravda, že BSD licence se toto netýká. I BSD vyžaduje, aby byl zachován copyright a informace o autorství ve zdrojácích, tj prakticky nesmíte daný kód vydávat za svůj. To by po uplynutí stanovené doby taky přestalo platit.ale to snad Piráti rušit nehodlají, ne? nevím, jak různě jinde, ale u nás si ze zákona nikdo autorství přisvojovat nemůže, přenosná jsou pouze majetková práva, kterých se právě to omezení na X let týká ...
Současný návrh by nevyžadoval, aby vývojář uvolnil zdrojový kód, a dá se předpokládat, že většina by to dobrovolně ani nikdy neudělala. Uživatelům, pořád bez přístupu ke zdrojovému kódu, by nebylo umožněno používat program ve svobodném duchu. Program by dokonce mohl mít "časovanou bombu", která by zajistila, že po pěti letech přestane fungovat; v tom případě by kopie ve "veřejné doméně" vůbec nefungovaly. Tedy, podle návrhu Pirátské strany by za pět let vývojáři proprietárního softwaru dostali k využití kód pod GPL, ale vývojáři svobodného softwaru by na oplátku nedostali kód proprietární