Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Sun dnes oznámil uvolnění Java Development Kit jako open source software pod licencí GNU GPLv2. Kód byl předán projektu OpenJDK. Java se tedy stala open source necelý rok poté, co Sun svůj záměr oznámil.
Tiskni
Sdílej:
vývojová prostředí NetBeans nebo Eclipse podle mého názoru nemají konkurenciIntelliJ IDEA!
Ono jde taky programovat bez zámků a masivně paralelní systémy například v telekomunikacích říkají: "Java fuj!".
no ... čistě obecně bych řekl, že neběží "díky" javě. on prostě běží a to že má pod prdelí zrovna javu je holt dáno tím, co umí leoš a spol nejlépe. stejně dobře by šel jistě rozhejbat i jinými jazyky. a pomalost je ostatně závislá hlavně na výkonu/parametrech použitého hw, to fakt s javou nemá moc společného. si vem, že kupříkladu cdr bšěží na freebsd/php/mysql a server je to poměrně vytíženej.No, zalezi jak na ktere aplikaci. Je fakt, ze web stranky pod nejakou tou javou bezi relativne rychle. Na druhou stranu, kdyz se podivam na server s Jira nebo se SSL Explorerem, tak je tam vytizeni fakt vetsi. Napr. SSLExplorer bych asi na 486 nerozbihal, ale openvpn mi tam jede v pohode. Jinak start SSL-Exploreru (kdyz jeste cosi kompiluje) je cca. 1-2minuty, fakt super zazitek, navic jeste kdyz normalni beh a konfigurace se musi spoustet ve dvou ruznych modech. Velkej problem je ale spis s interaktivnima aplikacema v Jave, to je to, co uzivatele prevazne odrazuje rychlosti. Napr. GQ a jXplorer (LDAP browsery/editory) - GQ v nejakym C nebo v cem+gtk, jXplorer Java. Zatimco GQ nabiha temer ihned a chova se svizne, jXplorer nabiha dele a rychlost je pak taky o neco nizsi. Jasne, zese je vyhoda, ze to pobezi vsude a je to OO. Urcite je Java super na programovani vetsich veci, ale malej web bych s tim v Tomcatu urcite nepsal.
Zlaté nativní programy pro Symbian.