V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede David Heidelberg, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Společnost Framework představila nový Framework Laptop 12 s Intel Core Series 3, Thunderbolt 4, Wi-Fi 7, volitelnou čtečkou otisků prstů a podsvícenou klávesnicí s open-source firmwarem ZMK. Objednat lze s předinstalovanou Fedorou 44 KDE Plasma.
Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
David Edmundson, vývojář KDE Plasmy 5, rozebírá v příspěvku How does systemd relate to Plasma? na svém blogu volitelné závislosti Plasmy na systemd.
Tiskni
Sdílej:
Na systemd nemám moc vyhraněný názor, ale tyhle argumenty vypadají celkem rozumně.
Co by mě ale zajímalo (a zatím jsem neměl čas to zjistit):
Odpověď na první otázku je hodně subjektivní. Podle mého názoru ano. ls -l /lib/systemd/**/*.service(.) |wc -l mi ukazuje cca přes stovku služeb. Libovolnou z nich lze nahradit vlastní implementací. Většina z nich je binárka a nikoliv shell scripty, což u spousty lidí vyvolává zděšení, protože se nemůžou operativně vrtat v implementaci spouštění služby, pokud se objeví problém. Těmto lidem se pak jeví systemd jako všepožírající (a nemodulární) moloch.
Nikde není ale dáno, že služba musí být binárka, může to být i shell script. Požadavky na službu pro systemd jsou menší než v případě klasických unixových deamonů (detaily např zde: systemd-psani-unixovych-demonu
Odpověď na otázku číslo dvě snad ani objektivní být nemůže. Všechny služby poskytují (díky systemd) rozhraní pro spuštění/zastavení/restart/zjištění stavu služby. Hodně služeb poskytuje svoje rozhraní skrze sběrnici D-Bus, jiné mají jen socketové rozhraní. Rozhraní služeb nemá se samotným systemd nic moc společného. ( Pokud opominu to, že služby lze startovat na požádání pokud přijde požadavek na dbus rozhraní )
Pokud bych měl srovnat např. službu consolekit versus systemd-logind, tak je to nebetyčný kvalitativní posuv. Ale, že systemd-logind d-bus rozhraní zůstane tak jak je navrženo dalších 5 let? Tak za to bych ruku do ohně nedal.
Díky za odpověď.
Odpověď na první otázku je hodně subjektivní. Podle mého názoru ano. ls -l /lib/systemd/**/*.service(.) |wc -l mi ukazuje cca přes stovku služeb. Libovolnou z nich lze nahradit vlastní implementací. Většina z nich je binárka a nikoliv shell scripty, což u spousty lidí vyvolává zděšení, protože se nemůžou operativně vrtat v implementaci spouštění služby, pokud se objeví problém. Těmto lidem se pak jeví systemd jako všepožírající (a nemodulární) moloch.
S binárkami nemám až tak problém (pokud k nim mám zdrojáky :-). Spíš mi šlo o to, zda jde zkompilovat třeba jen některé služby – některé nekompilovat a nahradit si je v distribuci vlastní implementací.
Čekal bych, že výsledkem kompilace bude několik (možná desítek) balíčků, které budou mít mezi sebou různé závislosti. A já budu moci některé ty komponenty vyřadit nebo nahradit vlastní implementací dané služby.
Rozhraní služeb nemá se samotným systemd nic moc společného.
Se samotným systemd (ve smyslu init systém) asi ne, ale se systemd (které chápu spíš jako kolekci různých služeb/programů) ano. A ty aplikace (např. KDE) se stávají závislé na té kolekci služeb/programů, ne na samotném init systému.
Pokud bych měl srovnat např. službu consolekit versus systemd-logind, tak je to nebetyčný kvalitativní posuv.
Je klidně možné, že jednotlivé části systemd jsou hezky napsané a že přinášejí něco užitečného. Ale mám celkem obavy ohledně celkového návrhu, architektury a modularity.
Ale, že systemd-logind d-bus rozhraní zůstane tak jak je navrženo dalších 5 let? Tak za to bych ruku do ohně nedal.
Standard/specifikace není až tak o, že to bude pořád stejné, jako spíš o tom, že se věci budou měnit nějakým předvídatelným způsobem. GNU/Linux na desktopu, ale třeba i v mobilech, jde hodně rychle dopředu – a nemyslím si, že by bylo potřeba dělat nějaké rigidní standardy a fixovat něco na pět let dopředu. Klidně se může něco dohodnout/vymyslet a za půl roku nasadit do produkce. Ale měl by to být nějaký řízený proces. Ne že někdo namrská do gitu, co ho zrovna napadlo, a ostatní ať se z toho třeba poserou.
Ten protokol, kterým se komunikuje po soketu, nebo to D-Bus rozhraní, by mělo být někde zdokumentované – ovšem ne zpětně po implementaci, ale dopředu – měl by vyjít standard určité verze (mělo by se dodržovat sémantické verzování) a k tomu by měla vyjít referenční implementace opět pod nějakou verzí. Měl by existovat plán, jak často bude vycházet standard a jak dlouho bude referenční implementace podporovat kterou verzi standardu. Mělo by to být co nejvíc zpětně kompatibilní, starý klient by měl fungovat s novým serverem. Nekompatibilní změny můžou přijít, ale musí být oznámeny s dostatečným předstihem a musí být řádně označené (inkrementací major verze).
Jakkoli tohle může někomu připadat jako „korporátní“ a „byrokratické“ uvažování, je to IMHO správně a způsob, jak neskončit v úplném bordelu.
Jak moc je systemd modulární?Nijak a ani to nieje v pláne. Jako samotný init by to používalo dosť ľudí, ale odhodíš jednu komponentu a sype sa to jak domček s kariet. Mám vyladený desktop dosť vecí si riešim sám a so systemd to proste nechodí. Skúšal som to na Archu a stratil hocijakú nádej že by sa to dalo nejak obísť. Tak možno uselessd.
wc, to je zarucene dobra volba.
Na to by úplně stačilo, kdyby se nepsalo proti implementaci systemd, ale proti nějakému otevřenému standardu.
systemd bude může být hlavní proud, ale vedle toho by mohly existovat jiné implementace standardu v „alternativních“ distribucích nebo třeba v tom BSD.
KDE je maly projektHoly shit!