Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Thomas Skora, německý bezpečnostní expert, vytvořil a na Google Play zveřejnil aplikaci, která pomocí NFC dokáže přečíst bezkontaktní platební karty. Funkčnost byla dokázána na PayPass Mastercard a populární GeldKarte. Aplikace se v Google Play dlouho neohřála a její zdrojové kódy byly dostupné na GitHubu. Už ale zmizely i odtamtud, nyní jsou na bitbucket.org.
Tiskni
Sdílej:
Proč ten budoucí čas? Já bezkontaktní kartu mám. (V České republice a od „české“ (lze-li ji tak nazvat) banky.) Tato zpráva mě pochopitelně příliš netěší. Ať už lze přečíst „pouze“ osobní údaje nebo i autorizovat transakce, v obou případech je to nepříjemné.
Ale to o čem vy mluvíte jsou karty fungující na jiné frekvenci, než ty bezkontaktní vydávané bankami.
Ty od bank jsou 13.56MHz, zatímco ty průmyslové nebo zabezpečovací jsou na frekvencích 134kHz. Od toho se taky radikálně liší vzdálenost, na kterou lze s nimi komunikovat.
Měl jsem na mysli zapezpečovací ve významu ochrana proti krádeži, jinak jsou pochopitelně naprosto nepoužitelné. Dokonce u nás na VŠ (UTB) se používají ty 134kHz všude jako přístupové karty, do menzy a podobně, dost smutné...
Dělal jsem na tohle téma bakalářku a dost mě to v té době překvapilo, ale už se nedivím ničemu. 
Měl jsem zaměření víc na praktickou část..
Akorat ze HF(13.56MHz) komunikuje modulaci magnetickeho pole(elektromagneticka indukce), takze ta karta musi byt v poli te ctecky/anteny aby to fungovalo. Takze vetsi cteci vzdalenost = vetsi antena.Karta bude v magnetickém poli vysílače i když bude dva metry daleko, magnetické siločáry jsou nekonečné. Jen bude problém s intenzitou.
(mluvím o ČS)
Pokud se nepletu, nejedná se navíc o první aplikaci, kterou GitHub z podobných "důvodů" smazal. :-/
- nakolko ide o vysoko bezpecnu cipovu technologiu, pravdepodobnost zneuzitia je velmi nizka.Inými slovami: je to bezpečné lebo je to bezpečné.
V pripade straty/kradeze karty, ak ju klient nahlasi do 24 hodin, banka aj spatne berie zodpovednost za transakcie, ktore klient neuskutocnil a teda klient neutrpi ziadnu financnu skodu (netyka sa napr. transakcii uskutocnenych s pouzitim spravneho PIN kodu).To znie už lepšie. Ale počkám si na prvé medializované reklamácie z tohto súdka a som zvedavý, koľko oštary bude mať klient s tým, aby preukázal, že transakcie neuskutočnil.
To znie už lepšie.Ne, nezní. Víš proč? Protože ty peníze, které odtečou na fraudu (a že jich je), musí banka
Vis kolik tu bylo v obehu nekonecnych karet do telefonich automatu?To bych teda docela rád věděl. Od té doby, co karty nejsou jen epromky imho nula. Docela jsem se tomuhle tématu věnoval a i když je pravda, že v té době jsem neměl zrovna skill ohledně těchto věcí, tak challenge/response protokol pokud vím nikdo neobešel dodnes.
.
a parkrat to stejne dopadlo i s diskem.Možná by pomohlo strčit si do toho batohu předtím funkční disk :)
Je to síce off-topic, ale nemám problém odpovedať.
Na likvidácii tohto účtu sa intenzívne pracuje, ale momentálne by to bolo ešte nevýhodné, a zadávať príkazy na pobočke by sa predražilo ešte viac. Krok s bezkontaktnými kartami bol už len ďalším, aj keď nie zanedbateľným impulzom k urýchleniu odchodu ku konkurencii.
Myslím že nemá zmysel rozoberať to ďalej v tomto vlákne, ak chceš, môžeme to prebrať v súkromnej komunikácii.
Hlavne dúfam, že v budúcnosti bude aspoň niekto ponúkať skutočne na výber medzi normálnou a bezkontaktnou kartou.
Budoucnost je spíš v mobilech s NFC. Mohlo by to fungovat nějak takhle:
U pokladny vytáhnu mobil, odemknu, přiložím ke čtečce a auomaticky se otevře platební aplikace. Čtečka se šifrovaně spojí s mobilem a pošle účet, který se zobrazí na displeji telefonu. Jedním kliknutím potvrdím a mobil pošle povolení k provedení této platby. To povolení může vypadat jako "kdo + kolik + komu + náhodné číslo", celé zašifrované privátním klíčem. Pro bezheslové platby by byl nějaký denní limit, po překročení by bylo třeba zadat PIN.
Online platby (nákup u Amazonu atd.) by fungovaly skoro stejně. Jenom místo přiložení ke čtečce by se v online obchodě zadalo něco jako číslo karty. Pak by to probíhalo stejně, jenom ne přes NFC, ale přes internet - na mobil by mi došel účet, který bych potvrdil.
třeba spolužáci na mě koukali jak na zjevení, když jsem namítl, že webový systém pro jídelnu, kde je username ve tvaru příjmeníjméno a čtyřmístný pin se dá na 10000 pokusů, tedy za dvě hodiny, bruteforcnoutNo vidíš, já zase zažil člověka, co chtěl na zamčený kufřík s jedním číselným zámkem volat zámečníka. Prostě, používání mozku bolí.
vzpomínáte si na kalkulačky z tržnice z 90. let?Jo ty byly hustý. Dokonce snad měly něco jako zvukový generátor, protože si pamatuju, že když jsem to jako dítě rozebíral tak jsem si všiml dvou plošek, na které když se připojilo piezo, tak pípalo. Jinak ad banky a zabezpečení. Asi se snaží jít cestou nejnižšího odporu. Kdyby zákazníci museli lovit znaky jako #$%^@&, tak by bance asi nepoděkovali
. Stačí si vzpomenout na otisky a certifikáty datových schránek... no vlastně i na datové schránky obecně
.
Dokazu si ale predstavit, ze timhle zpusobem se daji precist i urcite informace z pasu. Mozna i vic, nez by se zdalo.Takovýmhle argumentem můžete zpochybnit naprosto cokoli, včetně papírového pasu, bankovek nebo třeba valounků zlata. Když máte takovou představivost, představte si taky to, že předávané informace mohou být zašifrované a heslo je na tom pasu vytištěné. Takže kdo chce informace přečíst, musí ten pas vidět. Celé to pak funguje na stejném principu, jako byste to měl na pasu napsané, akorát se nemusí používat nějaké OCR nebo QR kódy a vejde se tam toho víc.