Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
Thomas Skora, německý bezpečnostní expert, vytvořil a na Google Play zveřejnil aplikaci, která pomocí NFC dokáže přečíst bezkontaktní platební karty. Funkčnost byla dokázána na PayPass Mastercard a populární GeldKarte. Aplikace se v Google Play dlouho neohřála a její zdrojové kódy byly dostupné na GitHubu. Už ale zmizely i odtamtud, nyní jsou na bitbucket.org.
Tiskni
Sdílej:
Proč ten budoucí čas? Já bezkontaktní kartu mám. (V České republice a od „české“ (lze-li ji tak nazvat) banky.) Tato zpráva mě pochopitelně příliš netěší. Ať už lze přečíst „pouze“ osobní údaje nebo i autorizovat transakce, v obou případech je to nepříjemné.
Ale to o čem vy mluvíte jsou karty fungující na jiné frekvenci, než ty bezkontaktní vydávané bankami.
Ty od bank jsou 13.56MHz, zatímco ty průmyslové nebo zabezpečovací jsou na frekvencích 134kHz. Od toho se taky radikálně liší vzdálenost, na kterou lze s nimi komunikovat.
Měl jsem na mysli zapezpečovací ve významu ochrana proti krádeži, jinak jsou pochopitelně naprosto nepoužitelné. Dokonce u nás na VŠ (UTB) se používají ty 134kHz všude jako přístupové karty, do menzy a podobně, dost smutné...
Dělal jsem na tohle téma bakalářku a dost mě to v té době překvapilo, ale už se nedivím ničemu. 
Měl jsem zaměření víc na praktickou část..
Akorat ze HF(13.56MHz) komunikuje modulaci magnetickeho pole(elektromagneticka indukce), takze ta karta musi byt v poli te ctecky/anteny aby to fungovalo. Takze vetsi cteci vzdalenost = vetsi antena.Karta bude v magnetickém poli vysílače i když bude dva metry daleko, magnetické siločáry jsou nekonečné. Jen bude problém s intenzitou.
(mluvím o ČS)
Pokud se nepletu, nejedná se navíc o první aplikaci, kterou GitHub z podobných "důvodů" smazal. :-/
- nakolko ide o vysoko bezpecnu cipovu technologiu, pravdepodobnost zneuzitia je velmi nizka.Inými slovami: je to bezpečné lebo je to bezpečné.
V pripade straty/kradeze karty, ak ju klient nahlasi do 24 hodin, banka aj spatne berie zodpovednost za transakcie, ktore klient neuskutocnil a teda klient neutrpi ziadnu financnu skodu (netyka sa napr. transakcii uskutocnenych s pouzitim spravneho PIN kodu).To znie už lepšie. Ale počkám si na prvé medializované reklamácie z tohto súdka a som zvedavý, koľko oštary bude mať klient s tým, aby preukázal, že transakcie neuskutočnil.
To znie už lepšie.Ne, nezní. Víš proč? Protože ty peníze, které odtečou na fraudu (a že jich je), musí banka
Vis kolik tu bylo v obehu nekonecnych karet do telefonich automatu?To bych teda docela rád věděl. Od té doby, co karty nejsou jen epromky imho nula. Docela jsem se tomuhle tématu věnoval a i když je pravda, že v té době jsem neměl zrovna skill ohledně těchto věcí, tak challenge/response protokol pokud vím nikdo neobešel dodnes.
.
a parkrat to stejne dopadlo i s diskem.Možná by pomohlo strčit si do toho batohu předtím funkční disk :)
Je to síce off-topic, ale nemám problém odpovedať.
Na likvidácii tohto účtu sa intenzívne pracuje, ale momentálne by to bolo ešte nevýhodné, a zadávať príkazy na pobočke by sa predražilo ešte viac. Krok s bezkontaktnými kartami bol už len ďalším, aj keď nie zanedbateľným impulzom k urýchleniu odchodu ku konkurencii.
Myslím že nemá zmysel rozoberať to ďalej v tomto vlákne, ak chceš, môžeme to prebrať v súkromnej komunikácii.
Hlavne dúfam, že v budúcnosti bude aspoň niekto ponúkať skutočne na výber medzi normálnou a bezkontaktnou kartou.
Budoucnost je spíš v mobilech s NFC. Mohlo by to fungovat nějak takhle:
U pokladny vytáhnu mobil, odemknu, přiložím ke čtečce a auomaticky se otevře platební aplikace. Čtečka se šifrovaně spojí s mobilem a pošle účet, který se zobrazí na displeji telefonu. Jedním kliknutím potvrdím a mobil pošle povolení k provedení této platby. To povolení může vypadat jako "kdo + kolik + komu + náhodné číslo", celé zašifrované privátním klíčem. Pro bezheslové platby by byl nějaký denní limit, po překročení by bylo třeba zadat PIN.
Online platby (nákup u Amazonu atd.) by fungovaly skoro stejně. Jenom místo přiložení ke čtečce by se v online obchodě zadalo něco jako číslo karty. Pak by to probíhalo stejně, jenom ne přes NFC, ale přes internet - na mobil by mi došel účet, který bych potvrdil.
třeba spolužáci na mě koukali jak na zjevení, když jsem namítl, že webový systém pro jídelnu, kde je username ve tvaru příjmeníjméno a čtyřmístný pin se dá na 10000 pokusů, tedy za dvě hodiny, bruteforcnoutNo vidíš, já zase zažil člověka, co chtěl na zamčený kufřík s jedním číselným zámkem volat zámečníka. Prostě, používání mozku bolí.
vzpomínáte si na kalkulačky z tržnice z 90. let?Jo ty byly hustý. Dokonce snad měly něco jako zvukový generátor, protože si pamatuju, že když jsem to jako dítě rozebíral tak jsem si všiml dvou plošek, na které když se připojilo piezo, tak pípalo. Jinak ad banky a zabezpečení. Asi se snaží jít cestou nejnižšího odporu. Kdyby zákazníci museli lovit znaky jako #$%^@&, tak by bance asi nepoděkovali
. Stačí si vzpomenout na otisky a certifikáty datových schránek... no vlastně i na datové schránky obecně
.
Dokazu si ale predstavit, ze timhle zpusobem se daji precist i urcite informace z pasu. Mozna i vic, nez by se zdalo.Takovýmhle argumentem můžete zpochybnit naprosto cokoli, včetně papírového pasu, bankovek nebo třeba valounků zlata. Když máte takovou představivost, představte si taky to, že předávané informace mohou být zašifrované a heslo je na tom pasu vytištěné. Takže kdo chce informace přečíst, musí ten pas vidět. Celé to pak funguje na stejném principu, jako byste to měl na pasu napsané, akorát se nemusí používat nějaké OCR nebo QR kódy a vejde se tam toho víc.