Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Vyšel Libav 0.7. Mezi nejzajímavější novinky patří vícevláknové dekódování VP8, H.264 a dalších video formátů a dekódování 10-bitového H.264. Jako obvykle přibyla řada nových dekodérů, např. zmíněné VP8, AMR-WB, HE-AACv2 a další. AC3 kodér byl obohacen o vylepšení z projektu Aften a nově umí kódovat do E-AC3. Bylo začleněno i několik nových (de)muxerů a mnoho dalšího.
Tiskni
Sdílej:
threads=<1-8> (pouze MPEG-1/2) počet vláken použitých pro dekódování (výchozí: 1)
threads=<0-16>
Number of threads to use for decoding. Whether threading is actually supported depends on codec. 0 means autodetect number of cores on the machine and use that, up to the maximum of 16. (default: 0)
(nehledě na fakt, že moc nechápu k čemu takový mplayer-mt využít)WTF? Pokud chce člověk na vícejádru přehrávat plynule 1080p H.264 ripy (což je možná se budeš divit velmi častá činnost) a chce k tomu přehrávání používat mplayer, byl až donedávna mplayer-mt jedinou možností. Bez něj by mi např. moje linuxové HTPC bylo na hovno.
Čistě pro zajímavost: S uniformní kvantizací aplikovanou na obraz také blbnu. Zatím se mi s MPEG-1 podařilo dostat na nějakých 600Mhz pro dekódování (800Mhz i s režií) o rozlišení 1920x1080 a věřím že s optimalizovaným formátem i přehrávačem by to šlo ještě o mnoho níž. A jak se zdá, Monťák se na prostou blbou frekvenčně-časovou reprezentaci pomocí prosté Fourierky vykváknul též.
Nicméně já jako uživatel s tím nic nesveduTohle nesnáším. Jakože ti co to píšou, navrhují nebo ripují jsou co? Nějací polobohové? A hubu (resp. teda klávesnici) na vřískání má snad každý (jeden by až řekl, že si stačí vzít příklad z Ubunťáků, teda samozřejmě kdyby chtěl rýpat
A skutečně existují videa, které jedno jádro mého procíku neutáhneTak to samozřejmě i na můj (dokonce bych spíš řekl majorita a nejen
nějaká videa). Já jsem jen tak fikaný, že to nedávám za vinu ani mně, ani mému procíku, ale všem ostatním.
Takže uvítám, když je možnost vícevláknového přehrávání anebo HW dekódování.To je moc jednoduché. Samozřejmě že to uvítám i já (resp. jsem vítal snad dva roky zpět nebo tak), ale neznamená automaticky že neexistují i jiné (i když nehotové možnosti).
Dostal byste se na 600 MHz při 60 fps?K tomu se nebudu vyjadřovat, jelikož bych se zase vzteknul nad tou obnovovací frekvencí.
Kecáte hovadiny pane. Nejlépe je to napsat takto naplno.Mám úplně stejný názor ohledně vás.
Kecáte hovadiny pane.Jo, jo. Protože to já umím nejlíp.
Možná se budete divit, ale takový ARM ve vícejádrovém provedení v úsporném režimu docela více jader ocení.No když už nic, tak ARMy (aspoň OMAPy určo) mají DSPčka, které zpravidla jedou díky speciálním registrům a instrukcím ještě na nižší frekvence, mají jedno jádro a hlavně to na nich těžko přehraje Mplayer.
Nehledě na to, že i můj 4jádrový AMD na 3,2 GHz poměrně ocení vícejádrový přehrávač. Ono milý pane, pokud 4jádra drží v klidu na low výkonu, pak spotřeba cpu = 19,5 W. Když byť jedno jádro jede naplno, pak spotřeba = 119 W. S Cool'n'Quiet se automaticky podtaktovává cpu, když není třeba plný takt.Tento odstavec zní tak že bych se z něj největší radostí smíchy potrhal. Komplexnost dekódování má vliv na dvě věci: Na výrobní cenu (řekněme DSP) čipu a o něco méně pak na jeho nároky na energie (když je potřeba udržovat na živu víc registrů, tak to holt víc žere a víc topí, atd.). A i když první bod argumentace byl ze začátku stěžejní, tak díky tomu že DSPčka dělá kdejaký Vietnamec, tak stále více pomíjí a naopak do popředí se dere bod druhý – tedy náročnost na energie. Jediný Ponkrác na celém širém světě je snad schopný to domotat tak, že z neschopnosti výrobce svého procesoru dovede udělat výhodu. Věřím, že manipulace je Vaším denním chlebem, no bohužel na mě to neplatí. Já si ty Vaše kecy bohužel ověřuju.
Takže rozdíl mezi vícejádrovým a jednojádrovým přehrávačem se dá snadno vyjádřit i finančně v prospěch multithreaded.LOL. Žádný technik by se do takové kraviny jako finančního vyčíslování tak komplexní věci nechtěl pouštět (krom Manažera, ale to není technik takže to nemůže chápat), takže blahopřeju. To jste si znova naběhl.
Ne všechny video přehrávače mají x86 procesor a pokud ano, ne všechny mají výkonný x86 procesor.Znova parádní náběh. Třeba takový ne-x86 procesor TMS320C62x (C64x) od TI na tyto věci dělaný dokonce komplexnější věci než je H.264 Baseline (tzn. snad všechny dnešní BDRipy) ve svém firmwaru odmítá přehrávat protože víc než na jádra klade důraz právě na tu komplexnost. Samozřejmě nemám nic proti provozování více jader s nízkým taktem. Ale ruku na srdce, kdo to v praxi viděl? (a až uvidím budu upřimně rád)
Také znovu připomínám, nejste pupek světaŘíká Ponkrác? To snad zapíšu do memoárů.
Jinak co jste jako argumenty použil, je zhruba inteligenční odborný šum používaný asi tak v úrovni pro ekologické zdůvodnění, proč musí být zakázány žárovky.Nápodobně. Přesně takto to vidím já. Jen jsem ještě nepřišel na to jestli schválně nebo Vás to jen prostě tak ukrutně baví.
ale pak vyjde třeba takový WebM kodekS VP8 je to velmi složité. Technicky jde o formát, který vychází právě ze standardů MPEG-4 AVC a jen ho kopíruje, ale je s jeho bitstreamem nekompatibilní. Teda až právě na ty profily. Sice má VP8 nějaké možnosti nastavení, ale jednak nejsou příliš modulární a jednak je stejně oficiálně doporučováno nic neměnit a nechat to tak jak je, protože výsledek bude k ničemu (výchozí je profil
slow,
fastprostě není nijak optimalizován a je tam jenom protože tam je). K libVpx se nevyjadřuji vůbec, protože to je bazmek pomalý, který je holt nahackovaný na libVP8, který zase pro změnu nepsali hackeři a podle toho to také vypadá. Celý formát prostě vznikl z toho důvodu aby mohl zajistit existenci firmy On2 Technologies (takových kopírovačů standardů co prodávají špatně okopírovaný naleštěný prd bylo v historii mnohem víc) a normálně bych řekl, že je to právě jeden z formátů, který to přehrávání nezaslouží (V tomhle jsem prostě radši pro standardy, protože z technického hlediska jsou mnohem promakanější). Bohužel všichni víme jaká je patentově-licencová situace a tak je těžké říct jestli si zaslouží nebo nezaslouží být přehráván. Prostě z licenčního hlediska není na výběr. Určitě si zaslouží být více optimalizován.
Pro zajímavost: S přehráváním VP8 na mobilech bych si nedělal moc nadějí. LibVPX sotva dává i při malých rozlišeních můj počítač, ne můj mobil. FFVP8 možná. Sice se dívám, že jeho podpora v Andoridu 2.3.3 přibila, ale to nemá žádné racionální opodstatnění, ale je tam jen protože Google. Současné DSP to dají těžko (teda aspoň to moje určitě). Vím o tom, že Google měl s výrobci DSP nasmlouvanou podporu VP8 právě v nějakých DSPčkách, ale sám jsem moc zvědavý jak se s tím vývojáři vypořádají. Ale ať to shrnu: Technicky dementní návrh rozhodně není omluva pro nároky, které je možné uspokojit až s více jádry.
nebo člověk narazí na nějaký MS formát nepodporovaný v hwDivX
Stále existují přehrávače používající sw cestu i pro mobilní telefony.Nechci do toho kecat, ale nainstaloval jsem si do své LGiny Mplayer, který právě dekóduje SW a s videi se kterými HW přehrávání nemá problém to nebylo fakt nijak slavné. Teda pokud cílem opravdu neměla být slideshow. Pokud to bude tak komplexní formát, že bude potřebovat víc jader a nezvládne ho DSP, tak SW přehrávání to určitě nevytrhne.
Ffmpeg-mt jsem samozřejmě spokojeně používal (už několik let).Však proto nechápu to
konečně. A v GITu to trčí také už nějakou dobu. A kdo nepoužívá verzi z repositáře je buď debil nebo 0K!AS.
nebo OK!AS... samozřejmě že jsem používal 0.7 už před vydáním (pre), ale jsem rád, že to konečně oficiálně vydali
... samozřejmě že jsem používal 0.7 už před vydáním (pre), ale jsem rád, že to konečně oficiálně vydaliSpíš jsem chtěl říct, že jediná správná verze u libav je tato. Teda jestli vůbec, protože i tam snad existují nějaké branche a i mimo je spousta užitečných patchů.
Co jsem se tak díval, tak má ten repositář nasměrovaný i v Downloadech. Co? Jaká je s ním řeč? Hraje Zagorku?
[h264 @ 0x886e540]number of reference frames exceeds max (probably corrupt input), discarding oneA ty artefakty jsou zbytky obrazu po předchozím snímku před seekem. Ty jsou pak hnedka nahrazeny novými daty. Na x264 knihovně to nezávisí, protože stejný video enkódovaný 0.6.2 a 0.7b2 v prvním případě funguje OK a ve druhým má ony problémy. (musel jsem si to znova vyzkoušet
ffmpeg -i $1 -an -vcodec libx264 -vpre fastfirstpass -b 500k -bt 500k -s 480x320 -threads 2 2test1.mkvale moc to na parametrech nezávisí)