Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Na adrese linux-faq.cz byl dnes zveřejněn český překlad článku Linux frequently asked questions for newbies, který vyšel na TuxRadaru. Cílem projektu je vytvořit aktualizovaný seznam nejčastějších otázek týkajících se Linuxu, které pokládají začínající uživatelé. Web je dostupný ve formě wiki stránek, a je proto snadno kýmkoliv upravitelný.
Tiskni
Sdílej:
Linux podporuje víc hardwaru než jakýkoli jiný operační systém na světě. Ano, včetně Windows. Navíc, podpora zařízení je zahrnuta přímo v Linuxu, takže když zapojíte do počítače novou síťovou kartu a spustíte Linux, měla by být nalezena a nakonfigurována automaticky – nemusíte stahovat žádné ovladače. Když se začne prodávat nějaký nový hardware, vývojáři se snaží dostat podporu do dalšího vydání Linuxu, takže možná budete potřebovat upgradovat na novější verzi vaší distribuce.Je to pravda, ale bfu si to vyloží tak, že mu v linuxu pojede veškerý hw. A bude možná zklamán. Chtělo by to třeba doplnit, že kvůli obstrukcím výrobců hw (nespolupráce s vývojáři, absence specifikací), případně u minoritního hw, ovladače v jádru nejsou a ani brzo nebudou, takže si to chce zkontrolovat, jestli je zařízení podporované, třeba na abclinuxu.
Mně připadá smutné, že úplně odumřel projekt učebnice.
Kdyby se podařilo takovou učebnici sepsat a dostat do fáze vhodné například k tisku, bylo by to obrovské plus. Když psal David Watzke články o standardních příkazech (a asi ještě nějaké napíše), pokaždé mě napadlo, že něco takového by se mělo rovnou dávat do učebnice.
Myslím si, že podrobná učebnice, z níž by bylo možné vygenerovat zaprvé text pro základní seznámení (do 100 stran) a zadruhé podrobnou verzi s důkladným rozborem všech detailů a s kapitolami specializovanými na jednotlivé distribuce, by v konečném důsledku udělala GNU/Linuxu mnohem lepší službu než FAQ.
Tím nechci naznačit, že by překlad FAQ byl zbytečný. Je to rozhodně důležitý a chvályhodný počin. Jen se mi zdá, že pro větší rozšíření Linuxu je dobré spíš trpělivě vysvětlovat a dokumentovat než vykřikovat něco ve stylu „Linux je lepší než Windows“.
Zdůvodnění některých věcí v těch FAQ je poněkud ubohé. Například „Co Linux umí a Windows ne?“. Je tam zmínka o nějakých čtyřech klikacích nástrojích. To je naprostá ptákovina. Uživatele-klikače to nezaujme, protože příslušné nástroje nikdy neviděl. (Ani já jsem žádný z nich neviděl.) Uživatel, který o počítačích aspoň něco ví, nejspíš hledá zcela jiný typ informací, které tam ovšem zoufale chybí. (Souborové systémy (Btrfs (COW, snapshot, subvolume, ...), Coda, NFS), sítě (router, bridge, filter, 6to4, IPSec ...), multiuser (multiseat), vzdálená správa, maximální využití hardware (RAID, LVM, Btrfs) — to všechno jsou záležitosti, o kterých FAQ mlčí.)
Účelem FAQ by nemělo být zaujmout klikače, který je spokojený s Windows. To nemá smysl. Cílová skupina by měli být technicky orientovaní uživatelé Windows, programátoři pracující na Windows, správci Windows-only sítí (například učitelé výpočetní techniky základních a středních škol) a podobné typy lidí. Netechnicky zaměřený uživatel si stejně žádné FAQ nikdy nepřečte a k Linuxu se může dostat jen a pouze osobním kontaktem s někým zkušenějším, kdo mu ho doporučí, případně nainstaluje.
Myslím si, že stránka proc.linux.cz je koncipovaná mnohem lépe, pokud jde o četbu vhodnou pro nováčky. Nepíše žádné přehnaně detailní technické podrobnosti a přesto je napsaná poměrně elegantním a objektivním stylem.
Ano, teoreticky může, ale jak je vidět, něco takového se příliš často neděje.
Pro začátek by bylo nejlepší vytvořit stručný seznam chybějících, nedostatečně zpracovaných a nejčastěji diskutovaných témat. Tyto seznamy by IMO měly být hned na úvodní stránce abclinuxu, někde tam, kde je poradna a blogy. Věřím, že čas od času by se někdo na seznam podíval a obohatil některé téma, kterému rozumí.
Wiki je z principu encyklopedie určená k vyhledávání jednotlivých hesel. Učebnice by neměla být encyklopedie. Měl by to být text, který lze vytisknout jako knihu (ježto z žádné obrazovky, ani z Kindle, se zatím nečte tak dobře jako z papírové knihy) a poté přečíst jako knihu, od začátku do konce.
Začátečník nepotřebuje referenční příručku ani encyklopedii, protože nemá tušení, co přesně by v ní měl hledat. Pokud chci přidat k mému IPv6 rozhraní další adresu, podívám se do manuálové stránky příkazu ip. Začátečník ale neví, že takový příkaz existuje a kam a proč by ho měl zadat. A vůbec, co je to síťové rozhraní? To je síťová karta? (Ne, je to jen jakási abstrakce, která nemusí být spojená s hardware... Ale tohle začátečník neví.) V učebnici by tedy mělo jít především o seznámení uživatele se základními pojmy, aby věděl, co má hledat.