Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Na adrese linux-faq.cz byl dnes zveřejněn český překlad článku Linux frequently asked questions for newbies, který vyšel na TuxRadaru. Cílem projektu je vytvořit aktualizovaný seznam nejčastějších otázek týkajících se Linuxu, které pokládají začínající uživatelé. Web je dostupný ve formě wiki stránek, a je proto snadno kýmkoliv upravitelný.
Tiskni
Sdílej:
Linux podporuje víc hardwaru než jakýkoli jiný operační systém na světě. Ano, včetně Windows. Navíc, podpora zařízení je zahrnuta přímo v Linuxu, takže když zapojíte do počítače novou síťovou kartu a spustíte Linux, měla by být nalezena a nakonfigurována automaticky – nemusíte stahovat žádné ovladače. Když se začne prodávat nějaký nový hardware, vývojáři se snaží dostat podporu do dalšího vydání Linuxu, takže možná budete potřebovat upgradovat na novější verzi vaší distribuce.Je to pravda, ale bfu si to vyloží tak, že mu v linuxu pojede veškerý hw. A bude možná zklamán. Chtělo by to třeba doplnit, že kvůli obstrukcím výrobců hw (nespolupráce s vývojáři, absence specifikací), případně u minoritního hw, ovladače v jádru nejsou a ani brzo nebudou, takže si to chce zkontrolovat, jestli je zařízení podporované, třeba na abclinuxu.
Mně připadá smutné, že úplně odumřel projekt učebnice.
Kdyby se podařilo takovou učebnici sepsat a dostat do fáze vhodné například k tisku, bylo by to obrovské plus. Když psal David Watzke články o standardních příkazech (a asi ještě nějaké napíše), pokaždé mě napadlo, že něco takového by se mělo rovnou dávat do učebnice.
Myslím si, že podrobná učebnice, z níž by bylo možné vygenerovat zaprvé text pro základní seznámení (do 100 stran) a zadruhé podrobnou verzi s důkladným rozborem všech detailů a s kapitolami specializovanými na jednotlivé distribuce, by v konečném důsledku udělala GNU/Linuxu mnohem lepší službu než FAQ.
Tím nechci naznačit, že by překlad FAQ byl zbytečný. Je to rozhodně důležitý a chvályhodný počin. Jen se mi zdá, že pro větší rozšíření Linuxu je dobré spíš trpělivě vysvětlovat a dokumentovat než vykřikovat něco ve stylu „Linux je lepší než Windows“.
Zdůvodnění některých věcí v těch FAQ je poněkud ubohé. Například „Co Linux umí a Windows ne?“. Je tam zmínka o nějakých čtyřech klikacích nástrojích. To je naprostá ptákovina. Uživatele-klikače to nezaujme, protože příslušné nástroje nikdy neviděl. (Ani já jsem žádný z nich neviděl.) Uživatel, který o počítačích aspoň něco ví, nejspíš hledá zcela jiný typ informací, které tam ovšem zoufale chybí. (Souborové systémy (Btrfs (COW, snapshot, subvolume, ...), Coda, NFS), sítě (router, bridge, filter, 6to4, IPSec ...), multiuser (multiseat), vzdálená správa, maximální využití hardware (RAID, LVM, Btrfs) — to všechno jsou záležitosti, o kterých FAQ mlčí.)
Účelem FAQ by nemělo být zaujmout klikače, který je spokojený s Windows. To nemá smysl. Cílová skupina by měli být technicky orientovaní uživatelé Windows, programátoři pracující na Windows, správci Windows-only sítí (například učitelé výpočetní techniky základních a středních škol) a podobné typy lidí. Netechnicky zaměřený uživatel si stejně žádné FAQ nikdy nepřečte a k Linuxu se může dostat jen a pouze osobním kontaktem s někým zkušenějším, kdo mu ho doporučí, případně nainstaluje.
Myslím si, že stránka proc.linux.cz je koncipovaná mnohem lépe, pokud jde o četbu vhodnou pro nováčky. Nepíše žádné přehnaně detailní technické podrobnosti a přesto je napsaná poměrně elegantním a objektivním stylem.
Ano, teoreticky může, ale jak je vidět, něco takového se příliš často neděje.
Pro začátek by bylo nejlepší vytvořit stručný seznam chybějících, nedostatečně zpracovaných a nejčastěji diskutovaných témat. Tyto seznamy by IMO měly být hned na úvodní stránce abclinuxu, někde tam, kde je poradna a blogy. Věřím, že čas od času by se někdo na seznam podíval a obohatil některé téma, kterému rozumí.
Wiki je z principu encyklopedie určená k vyhledávání jednotlivých hesel. Učebnice by neměla být encyklopedie. Měl by to být text, který lze vytisknout jako knihu (ježto z žádné obrazovky, ani z Kindle, se zatím nečte tak dobře jako z papírové knihy) a poté přečíst jako knihu, od začátku do konce.
Začátečník nepotřebuje referenční příručku ani encyklopedii, protože nemá tušení, co přesně by v ní měl hledat. Pokud chci přidat k mému IPv6 rozhraní další adresu, podívám se do manuálové stránky příkazu ip. Začátečník ale neví, že takový příkaz existuje a kam a proč by ho měl zadat. A vůbec, co je to síťové rozhraní? To je síťová karta? (Ne, je to jen jakási abstrakce, která nemusí být spojená s hardware... Ale tohle začátečník neví.) V učebnici by tedy mělo jít především o seznámení uživatele se základními pojmy, aby věděl, co má hledat.