Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Na adrese linux-faq.cz byl dnes zveřejněn český překlad článku Linux frequently asked questions for newbies, který vyšel na TuxRadaru. Cílem projektu je vytvořit aktualizovaný seznam nejčastějších otázek týkajících se Linuxu, které pokládají začínající uživatelé. Web je dostupný ve formě wiki stránek, a je proto snadno kýmkoliv upravitelný.
Tiskni
Sdílej:
Linux podporuje víc hardwaru než jakýkoli jiný operační systém na světě. Ano, včetně Windows. Navíc, podpora zařízení je zahrnuta přímo v Linuxu, takže když zapojíte do počítače novou síťovou kartu a spustíte Linux, měla by být nalezena a nakonfigurována automaticky – nemusíte stahovat žádné ovladače. Když se začne prodávat nějaký nový hardware, vývojáři se snaží dostat podporu do dalšího vydání Linuxu, takže možná budete potřebovat upgradovat na novější verzi vaší distribuce.Je to pravda, ale bfu si to vyloží tak, že mu v linuxu pojede veškerý hw. A bude možná zklamán. Chtělo by to třeba doplnit, že kvůli obstrukcím výrobců hw (nespolupráce s vývojáři, absence specifikací), případně u minoritního hw, ovladače v jádru nejsou a ani brzo nebudou, takže si to chce zkontrolovat, jestli je zařízení podporované, třeba na abclinuxu.
Mně připadá smutné, že úplně odumřel projekt učebnice.
Kdyby se podařilo takovou učebnici sepsat a dostat do fáze vhodné například k tisku, bylo by to obrovské plus. Když psal David Watzke články o standardních příkazech (a asi ještě nějaké napíše), pokaždé mě napadlo, že něco takového by se mělo rovnou dávat do učebnice.
Myslím si, že podrobná učebnice, z níž by bylo možné vygenerovat zaprvé text pro základní seznámení (do 100 stran) a zadruhé podrobnou verzi s důkladným rozborem všech detailů a s kapitolami specializovanými na jednotlivé distribuce, by v konečném důsledku udělala GNU/Linuxu mnohem lepší službu než FAQ.
Tím nechci naznačit, že by překlad FAQ byl zbytečný. Je to rozhodně důležitý a chvályhodný počin. Jen se mi zdá, že pro větší rozšíření Linuxu je dobré spíš trpělivě vysvětlovat a dokumentovat než vykřikovat něco ve stylu „Linux je lepší než Windows“.
Zdůvodnění některých věcí v těch FAQ je poněkud ubohé. Například „Co Linux umí a Windows ne?“. Je tam zmínka o nějakých čtyřech klikacích nástrojích. To je naprostá ptákovina. Uživatele-klikače to nezaujme, protože příslušné nástroje nikdy neviděl. (Ani já jsem žádný z nich neviděl.) Uživatel, který o počítačích aspoň něco ví, nejspíš hledá zcela jiný typ informací, které tam ovšem zoufale chybí. (Souborové systémy (Btrfs (COW, snapshot, subvolume, ...), Coda, NFS), sítě (router, bridge, filter, 6to4, IPSec ...), multiuser (multiseat), vzdálená správa, maximální využití hardware (RAID, LVM, Btrfs) — to všechno jsou záležitosti, o kterých FAQ mlčí.)
Účelem FAQ by nemělo být zaujmout klikače, který je spokojený s Windows. To nemá smysl. Cílová skupina by měli být technicky orientovaní uživatelé Windows, programátoři pracující na Windows, správci Windows-only sítí (například učitelé výpočetní techniky základních a středních škol) a podobné typy lidí. Netechnicky zaměřený uživatel si stejně žádné FAQ nikdy nepřečte a k Linuxu se může dostat jen a pouze osobním kontaktem s někým zkušenějším, kdo mu ho doporučí, případně nainstaluje.
Myslím si, že stránka proc.linux.cz je koncipovaná mnohem lépe, pokud jde o četbu vhodnou pro nováčky. Nepíše žádné přehnaně detailní technické podrobnosti a přesto je napsaná poměrně elegantním a objektivním stylem.
Ano, teoreticky může, ale jak je vidět, něco takového se příliš často neděje.
Pro začátek by bylo nejlepší vytvořit stručný seznam chybějících, nedostatečně zpracovaných a nejčastěji diskutovaných témat. Tyto seznamy by IMO měly být hned na úvodní stránce abclinuxu, někde tam, kde je poradna a blogy. Věřím, že čas od času by se někdo na seznam podíval a obohatil některé téma, kterému rozumí.
Wiki je z principu encyklopedie určená k vyhledávání jednotlivých hesel. Učebnice by neměla být encyklopedie. Měl by to být text, který lze vytisknout jako knihu (ježto z žádné obrazovky, ani z Kindle, se zatím nečte tak dobře jako z papírové knihy) a poté přečíst jako knihu, od začátku do konce.
Začátečník nepotřebuje referenční příručku ani encyklopedii, protože nemá tušení, co přesně by v ní měl hledat. Pokud chci přidat k mému IPv6 rozhraní další adresu, podívám se do manuálové stránky příkazu ip. Začátečník ale neví, že takový příkaz existuje a kam a proč by ho měl zadat. A vůbec, co je to síťové rozhraní? To je síťová karta? (Ne, je to jen jakási abstrakce, která nemusí být spojená s hardware... Ale tohle začátečník neví.) V učebnici by tedy mělo jít především o seznámení uživatele se základními pojmy, aby věděl, co má hledat.