UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.0 a 24.04-1.4. Nová verze 24.04-2.0 již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-64600 pojmenované RefluXFS (technické detaily) v XFS. Je tam již od verze Linuxu 4.11, tj. rok 2017. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel může editovat libovolný soubor, například klidně zrušit rootovské heslo v /etc/passwd. Videoukázka na Vimeo. V upstreamu je zranitelnost opravena.
OpenAI / ChatGPT má dnes výpadky (OpenAI Status, DownDetector).
Poskytovatel hostingu svobodných/open-source projektů Codeberg po hlasování na valné hromadě vydal stanovisko k využívání LLM. Kvůli vytěžování infrastruktury a rostoucím cenám hardwaru, ale také hrozbám pro spolupráci v komunitě se k LLM staví kriticky. Nebude poskytovat hosting projektů vytvářených LLM agenty.
Jack Dorsey představil (𝕏) open source týmovou komunikační platformu Buzz (GitHub) s cílem snížit závislost na Slacku a GitHubu.
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 153 s kódovým názvem Meadow. Jedná se o ESR (Extended Support Release) vydání. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vylepšuje OAuth. Thundermail lze používat bez instalace doplňku.
AI tento rok naplno vtrhla do vývoje softwaru a výrazně ovlivňuje také open source projekty. Jiří Eischmann v příspěvku Jak mění AI open source na svém blogu rozebírá několik trendů, které v open source v poslední době v souvislosti s AI pozoruje, a jak tyto trendy svět otevřeného softwaru mění (Inflace projektů, Zahlcení kontroly, Klesající motivace zveřejňovat kód).
Evropská komise (EK) vyměřila americké internetové společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy Kč) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
… více »Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Na adrese linux-faq.cz byl dnes zveřejněn český překlad článku Linux frequently asked questions for newbies, který vyšel na TuxRadaru. Cílem projektu je vytvořit aktualizovaný seznam nejčastějších otázek týkajících se Linuxu, které pokládají začínající uživatelé. Web je dostupný ve formě wiki stránek, a je proto snadno kýmkoliv upravitelný.
Tiskni
Sdílej:
Linux podporuje víc hardwaru než jakýkoli jiný operační systém na světě. Ano, včetně Windows. Navíc, podpora zařízení je zahrnuta přímo v Linuxu, takže když zapojíte do počítače novou síťovou kartu a spustíte Linux, měla by být nalezena a nakonfigurována automaticky – nemusíte stahovat žádné ovladače. Když se začne prodávat nějaký nový hardware, vývojáři se snaží dostat podporu do dalšího vydání Linuxu, takže možná budete potřebovat upgradovat na novější verzi vaší distribuce.Je to pravda, ale bfu si to vyloží tak, že mu v linuxu pojede veškerý hw. A bude možná zklamán. Chtělo by to třeba doplnit, že kvůli obstrukcím výrobců hw (nespolupráce s vývojáři, absence specifikací), případně u minoritního hw, ovladače v jádru nejsou a ani brzo nebudou, takže si to chce zkontrolovat, jestli je zařízení podporované, třeba na abclinuxu.
Mně připadá smutné, že úplně odumřel projekt učebnice.
Kdyby se podařilo takovou učebnici sepsat a dostat do fáze vhodné například k tisku, bylo by to obrovské plus. Když psal David Watzke články o standardních příkazech (a asi ještě nějaké napíše), pokaždé mě napadlo, že něco takového by se mělo rovnou dávat do učebnice.
Myslím si, že podrobná učebnice, z níž by bylo možné vygenerovat zaprvé text pro základní seznámení (do 100 stran) a zadruhé podrobnou verzi s důkladným rozborem všech detailů a s kapitolami specializovanými na jednotlivé distribuce, by v konečném důsledku udělala GNU/Linuxu mnohem lepší službu než FAQ.
Tím nechci naznačit, že by překlad FAQ byl zbytečný. Je to rozhodně důležitý a chvályhodný počin. Jen se mi zdá, že pro větší rozšíření Linuxu je dobré spíš trpělivě vysvětlovat a dokumentovat než vykřikovat něco ve stylu „Linux je lepší než Windows“.
Zdůvodnění některých věcí v těch FAQ je poněkud ubohé. Například „Co Linux umí a Windows ne?“. Je tam zmínka o nějakých čtyřech klikacích nástrojích. To je naprostá ptákovina. Uživatele-klikače to nezaujme, protože příslušné nástroje nikdy neviděl. (Ani já jsem žádný z nich neviděl.) Uživatel, který o počítačích aspoň něco ví, nejspíš hledá zcela jiný typ informací, které tam ovšem zoufale chybí. (Souborové systémy (Btrfs (COW, snapshot, subvolume, ...), Coda, NFS), sítě (router, bridge, filter, 6to4, IPSec ...), multiuser (multiseat), vzdálená správa, maximální využití hardware (RAID, LVM, Btrfs) — to všechno jsou záležitosti, o kterých FAQ mlčí.)
Účelem FAQ by nemělo být zaujmout klikače, který je spokojený s Windows. To nemá smysl. Cílová skupina by měli být technicky orientovaní uživatelé Windows, programátoři pracující na Windows, správci Windows-only sítí (například učitelé výpočetní techniky základních a středních škol) a podobné typy lidí. Netechnicky zaměřený uživatel si stejně žádné FAQ nikdy nepřečte a k Linuxu se může dostat jen a pouze osobním kontaktem s někým zkušenějším, kdo mu ho doporučí, případně nainstaluje.
Myslím si, že stránka proc.linux.cz je koncipovaná mnohem lépe, pokud jde o četbu vhodnou pro nováčky. Nepíše žádné přehnaně detailní technické podrobnosti a přesto je napsaná poměrně elegantním a objektivním stylem.
Ano, teoreticky může, ale jak je vidět, něco takového se příliš často neděje.
Pro začátek by bylo nejlepší vytvořit stručný seznam chybějících, nedostatečně zpracovaných a nejčastěji diskutovaných témat. Tyto seznamy by IMO měly být hned na úvodní stránce abclinuxu, někde tam, kde je poradna a blogy. Věřím, že čas od času by se někdo na seznam podíval a obohatil některé téma, kterému rozumí.
Wiki je z principu encyklopedie určená k vyhledávání jednotlivých hesel. Učebnice by neměla být encyklopedie. Měl by to být text, který lze vytisknout jako knihu (ježto z žádné obrazovky, ani z Kindle, se zatím nečte tak dobře jako z papírové knihy) a poté přečíst jako knihu, od začátku do konce.
Začátečník nepotřebuje referenční příručku ani encyklopedii, protože nemá tušení, co přesně by v ní měl hledat. Pokud chci přidat k mému IPv6 rozhraní další adresu, podívám se do manuálové stránky příkazu ip. Začátečník ale neví, že takový příkaz existuje a kam a proč by ho měl zadat. A vůbec, co je to síťové rozhraní? To je síťová karta? (Ne, je to jen jakási abstrakce, která nemusí být spojená s hardware... Ale tohle začátečník neví.) V učebnici by tedy mělo jít především o seznámení uživatele se základními pojmy, aby věděl, co má hledat.