Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Vývojáři jádra opravili v aktualizaci 2.6.35.2 pět let starou chybu, která umožňovala lokálnímu útočníkovi získat práva roota. Bug popsal v roce 2005 Gael Delalleu, ale nikdo si ho moc nevšímal, dokud Rafal Wojtczuk nepředvedl způsob, jak chybu zneužít s pomocí Xorg serveru. SUSE mělo chybu ve svých distrech opravenu už od roku 2004. Píše The Register.
Tiskni
Sdílej:

Nebylo by spíš rozumnější tu chybu opravit než přemešlet jak ji zneužít? Pokud je to tak jak říkate tak se pak nedivim že se nestíhájí opravovat chyby.
Nebo snad jste extremistického názoru že správný administrátor pracuje jenom v konzoli?
Extrémistický? Pokud už na serveru musí být (z nějakého opodstatněného důvodu) grafické prostředí, tak tam neběží X jako taková (k čemu by to taky bylo?), ale nějaké to prostředí ve vnc. Případně ty gui aplikace lze spouštět přes ssh X-Forward.
Dále pokud jste to moc nepochopil tak jsem se snažil upozornit na často milně vyzdvihované vlastnosti opensource protože se toho mnohdy více nakecá než tomu doopravdy je.
Ale jo, pochopil. Já nejsem fanatický zastánce ničeho, sám tu mám pár kritických komentářů proti opensource a linuxu. Jen jsem chtěl upozornit na drobný detail a to je dělání závěru z jednoho případu. A to já prostě nemám rád. On nikdo soudný nikdy netvrdil, že opensource programy jsou bez chyby. Ale ty chyby se zkrátka opravují a mluví se o nich.
Na začátku jsem byl přesvědčen (i předvědčován) že linux je mnohem stabilnější a bezpečnější než windows.
Njn. Když oni to srovnávali s Windows řady 95. O řadě NT někteří přesvědčovači ani nevěděli.
Postupně jsem však zjišťoval že neexistuje žádný operační systém který by neobsahoval nějaké bezpečnostní chyby.
To byla, s prominutím, hodně naivní představa.
A co zveřejněná zpráva o 17 let staré chybě ve 32 bitových verzích windows přímo v kernelu?
Jenže to je opět jeden případ. Na tom nelze stavět žádnou statistiku.
Za další, není důležité jak stará chyba to je ale za jak dlouho vyjde oprava této chyby (resp. jak dlouho se už o chybě ví). Navíc vzhledem k tomu že ke zdrojovým souborům OSS programu má přístup kdokoliv, by měla být rychlost odhalení a opravy o to víc palčivější.
No jasně. Nikomu ta chyba (tehdy bez možnosti zneužití) nepřišla tak závažná, aby to opravoval. Jakmile někdo přišel s exploitem, tak to někdo fixnul. Tedy na (v tu chvíli) již reálnou chybu rychle zareagoval patchem. Mě by se taky líbilo, kdyby se opravovalo všechno. Ale to by pak šíleně brzdilo vývoj. A současný stav zkrátka funguje. Navíc bezpečnost není stav systému, to je proces. Služby, jejich nastavení, firewall, fyzické zabezpečení. On se ten útočník k tý zneužitelný chybě často ani vůbec nedostane (resp. admin by měl pro to udělat své maximum).
Nikomu ta chyba (tehdy bez možnosti zneužití) nepřišla tak závažná, aby to opravoval. Jakmile někdo přišel s exploitem, tak to někdo fixnul. Tedy na (v tu chvíli) již reálnou chybu rychle zareagoval patchem.dovolil bych si poopravit - nikoliv "jakmile někdo přišel s exploitem", nýbrž "jakmile někdo zveřejnil exploit", jinak s tím exploitem mohl někdo přijít dávno, otázkou je za kým ... mně zas přijde naivní představa, že chyba se stane "reálnou" teprv ve chvíli, kdy je veřejně znám exploit, jako kdyby se každej podloudnej živel hned chlubil u MITRE/CVE, co všecko používá k průniku do systému, a tudíž chyba nemohla být zneužívána předtím, než je exploit veřejně znám ...
Zkusil jsem najít o který bug šlo, ale je jich v tom Excelu moc, takže nevím přesně. Ale možná je to tenhle:
Zajímavé je že VisiCalc počítá v BCD, je to pomalejší, ale přesnější...
Google to spočítá správně, protože pro něj má mocnina větší prioritu než negace, v těch spreadsheetech je to naopak. Co z toho je správně matematicky?
Popravdě zdá se mi to i logičtější. Unární mínus je vlastně důležitá část čísla,. Stejně jako 5 a 6 není to samé číslo, tak 5 a -5 není to samé číslo. Dalo by se říci, že - říká, že mám násobit číslo -1 krát. Proč rozdělovat -5^2 jako (-1)×(5^2). To bychom mohli stejně dobře říci, že 6^2 se bude počítat jako 2×(3^2).
Tímto Vás křiklouny vyzývám k častějšímu testování -rc verzí místo remcání v diskuzi!