Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
V některých brněnských dopravních prostředcích se testují čtečky čipových karet, pomocí kterých má být v budoucnu možno kupovat jízdenky. Uživatelské prostředí (přístupné pomocí dotykového displeje) silně připomíná Windows 98, ale skrývá se za ním Linux 2.6.22.9.
Tiskni
Sdílej:
které GUI v linuxu vypadá jako tohle? Nebo je to jejich tvořivý produkt?
99% lidi ani nevi, ze existuje neco jineho nez WidleNo jo, tak nějak. Dnes jsem měl poprvé tu čest vidět na vlastní oči na obrazovce veselou hlášku, že se jedná "patrně" o kradený systém. Tak jsem si hned musel rýpnout - majitelé PC říkali, že jsou si toho vědomi, ale plánují nákup nového PC už i s legálními Windows. Když jsem zmínil, že používám Linux, tak jsem zjistil, že vůbec netuší, co to je, a že to vůbec existuje. Když člověk něco bere jako samozřejmost, bývá pak zaskočen tím, že lidé kolem o jeho "samozřejmosti" v životě neslyšeli.
. A já už se těšil že nebudu muset platit vysokohorskou přirážku (při kupování jízdenek u řidiče), hledat nedostatkové drobné (při koupi v automatu), ani ukazovat trafikantům zvednutej prostředníček ("jízdenky neprodáváme, nejsme dopravní podnik!").
Tak si zase budu muset spravit náladu v Praze (aspoň že mají ty SMS jízdenky), nebo ve Vídni / Paříži / Londýně / ..., kde mají všude automaty na běžné platební karty
.
Ale to grafický prostředí je zajímavý. Původně jsem si myslel že jde o fwvm95 nebo něco takového, ale ... ten se stará jen o vzhled oken, že? Tlačítka a spol. si už vykresluje aplikace. Proč se někdo snaží na Linuxu napodobit Windows 95, to je mi fakt záhadou :-o.
. Kazdopadne i ty Windows CE je je nadrazeny rizeni, jinak to ridi drive Intel 196 rodina, dneska pouzivaj tusim nejaky pohonovy Thomsony. Pokud to zdechne, nic se nedeje, prumyslovej srac to bezpecne odstavi a necha nejakej postmort ve flashce.