Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Microsoft na svém blogu věnovaném vývojářům představil GVFS (Git Virtual File System). Cílem tohoto virtuálního souborového systému je urychlit práci s Git repozitáři. Soubory jsou stahovány až při jejich prvním otevírání. Microsoft uvádí, že například klonování obrovského repozitáře díky GVFS netrvá více než 12 hodin, ale pouze několik minut. Zdrojové kódy klienta jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Tiskni
Sdílej:
Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo. Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři. Vždyť i kernel, firefox nebo libreoffice jsou počtem souborů i velikostí o dva řády níž (kromě počtu souborů u firefoxu, tam je to jen o jeden).
git submodule
repo(1) urobil first-class aplikáciu, aby sa dala použiť na integráciu Git repozitárov vo všeobecnosti, a najmä, aby ju bolo možné používať bez Gerrit-u.
Ano, v různých garážovkách mají ve zdrojácích zadrátované cesty jako C:\Dev\Produkt\… a běda kdyby sis chtěl dát zdrojáky jinam, nebude ti to fungovat. V MS asi dělají něco podobného.
Pro příležitostné nahlédnutí do gitu projektu, se kterým člověk rutinně nepracuje a ani to nemá v úmyslu, by to smysl mít mohlo.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Jinak samozřejmě bude narážet na to, že se rychlý jednorázový clone na začátku mnohonásobně vrátí ve výrazně pomalejších běžných operacích při vlastní práci.
Tohle je jedna z velkých výhod distribuovaných verzovacích systémů a MS se tak vrací o víc než deset let zpátky.
U toho use case, který tam popisují (kompletní codebase Windows, 3.5 milionu souborů, 270 GB) mi ale připadá, že zásadní chyba je už v tom, že to potřebují mít všechno v jednom repozitáři.
+1 je to pořádný hnůj. Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Na občasné nahlédnutí jsou různé webové UI – které ti navíc můžou nabídnout i rychlé hledání (což s tím FS nepůjde, protože by se muselo všechno postahovat k tobě).
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame".
Tohle mělo být jednoznačně modularizované a rozdělené do více malých repozitářů.
Nebo aspoň do více velkých. :-)
Tam jsem ale omezen tím, co to webové UI nabízí. Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame".
Měl jsem za to, že tohle je běžná vlastnost. Mercurial to umí v základu (to výchozí webové rozhraní resp. server), jmenuje se to annotate. U gitu používám Kallitheu a tam je taky funkce Show Annotation.
Nevzpomínám si třeba, že bych viděl webové UI ke gitu, které by umělo ekvivalent "git blame".
Příklad: https://gitlab.com/gitlab-org/gitlab-ce/blame/1e97a6df24f66f70811fdd4b1412432e40ab8ebe/README.md
).
git worktree znám, ale tenhle projekt používá Mercurial. Nicméně, i kdyby to byl git, je vytvoření worktree stejně levné jako klon v ZFS? Klon 2GB hg repo je se ZFS vytvořen téměř instantně.
Další výhoda ZFS/Btrfs jsou snapshoty, např. vždy, než dělám nějakej složitější rebase, nejprv vytovřim snapshot, takže když ten rebase nějak zvořu nebo se něco nějak pokazí, můžu rollbackovat (opět téměř instantní operace) na stav před.
git reset.
Je ještě levnější, protože object store není sdílený přes COW, ale přímo, takže repack a pull nevytváří nové kopie.Object store mě nijak netrápí, úzké hrdlo je vytvoření novýho pracovního adresáře. Pokud tomu dobře rozumim,
git worktree add musí udělat checkout repo do novýho adresáře - v podstatě tam vytvořit celý adresářový strom a nakopírovat všechny data. Děkuji, nechci.
Rollback rebase se dělá pomocí git reset.Tak jasný, ono to obvykle stačí, ale když dělám nad repo něco divočejšího, je fajn mít to zajištěno na jiné vrstvě.
#dnf list | grep -i gvfs | wc -l 18...tak doufam, ze se to bude jmenovat jinak, nez to Poeterring zacleni do systemd :/
git clone --depth 1. Pokud je potřeba práce s velkými soubory, máme LFS.
.
Nas tym pracuje na prototypu bytecode-based operacniho systemu, kde krome VM zpracovavajici MSIL nebude zadny nativni kod.Nechtěli tohle udělat ve Vistách?
BTW blé další android.
že trvá dlouho přijímání patchů do kernelu
Záleží na subsystému (resp. maintainerovi). :-)
.
Ale třeba diskuze o spojení hwmon/thermal byla taky vtipná. Skoro každý driver může mít ve jménu pomlčku, ale libsensors tu pomlčku používá pro oddělovaní atributů ... změna libsensors by byla změna ABI, náhrada za podtržítko taky, ale přidání ".auto" stringu do jména nikomu nevadilo. Nakonec prej to spojení jmen revertli
.