Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Miguel de Icaza se v rozhovoru pro derStandard.at vyjádřil k vývoji Moonlightu, Mono a k otevřenosti Microsoftu. Dotýká se také dokumentace microsoftích API, podpory a financování projektů a plánů vývoje.
Tiskni
Sdílej:
))
. Ale co, já gnomákum MONO přímo doporučuji, brzo se GNOME přejmenuje na windows desktop a bude po prdeli.
))
osobne proti mono a .net nic nemam len proste sa mi nepaci taketo miesanie. nabuduce niekto zo Sun zase prida nejaky applet v jave a bude to mega gulas
V zivote nevideli normalni aplikace .NET na widlich a vetsina ani tu samou aplikaci pod Monem a soudej podle fam.Viděl, co je na nich tak skvělýho? Klasický GUI aplikace, stejný jako ty napsaný pomocí Qt, Gtk nebo v Javě.
)
Celkem by mne to zajímalo. Před časem se na tohle téma objevilo pár slov v komentářích k blogovému zápisku Gilada Brachy invokedynamic a odnesl jsem si z toho, že žádné velké rozdíly mezi JVM a CLR nejsou:
On the subject of language generality in the .NET CLR versus the JVM, my understanding from discussions with Jim Miller and other principals involved in developing the CLR is that the CLR offers only a few features that are missing in the JVM. The only two that I recall are: (i) mandated support for tail-call optimization and (ii) an interface method naming scheme that implicitly includes the interface name as part of the method signature (so two methods with the same explicit signature in different interfaces do not collide if they are in herited by the same class). Of course .NET 2 includes explicit support for generics, but this support is specifically directed at C#. There is no explicit support in CLR for continuations.Pravda, už to jsou dobře tři roky, možná v DLR byly nějaké změny, nevím. Ostatně mám za to, že největší rozdíl mezi Javou a .NETem z pohledu podpory více jazyků je marketingový, např. překladače Ady do javovského bajtkódu existovaly dřív než první verze .NETu
Mimochodem tail cally v Javě s největší pravděpodobností budou (když je vyžadují ve Fortressu, který má být implementován na Javě).
) Takže jo, tak trošku jsem studoval specifikace.
Ale už si to sám moc nepamatuju, protože jsem krátce poté dospěl k názoru, že nativní kompilátory jsou prostě nativní kompilátory, a navíc jtra měl velice přesvdčivou přednášku o Common Lispu, který se ale nad JVM/CLR snad ani v úplnosti udělat nedá.
Když jsem byl mladý a blbý, měl jsem přednášku na OpenWeekendu, na kterou jsem si tyhle věci nastudoval. (Ale když jsem se na to video pak podíval, tak jsem si řekl, že už nikdy přednášet nebudu, nebo aspoň ne před přístrojem, který tu hrůzu vošklivou vodpornou zachová pro další generace.Je to někde k vidění? Považujme mne za tu další generaci)
Nač .NET když je tu Java?Protože pro použití na desktopu je Mono asi poněkud vhodnější než suní Java, která dává smysl možná tak na server? (Hint: sdílení předkompilovaného kódu mnoha současně spuštěnými procesy)
Ne že by nebyly důležité.
S tím Pythonem a spol. je to vůbec zajímavé. Hádal bych, že důvodem je použitý grafický toolkit, jak by na tom asi byly ty Pythony ve srovnání s javovským programem s GUI napsaným v Qt Jambi?
Neco takoveho se lidem, kteri pouzivaji v javu, c#, perl, python, ... nestava.A víš co je nejlepší? Že lidem co neprogramují se nestává, že by museli přemýšlet nad tím kterou použít datovou strukturu a lidé, kteří nejezdí autem neřeší, že jim dochází benzín, lidé kteří nejezdí na kole z něj nespadnou,...
Cas CPU je cim dal levnejsi, zatimco cas lidi(treba muj) se neustale zdrazuje.Jenže já si nekupuji nový hardware proto, aby mohli vývojáři více prasit. Já si jej kupuji kvůli výkonu.
Kvuli race condition jedna knihovna prepsala kus pameti a evolution po nejaky dobe spadnul v uplne jiny knihovne.A v ostatních jazycích je každá drobnost omutexovaná, že nehrozí race condition?
Casto se mi stavalo, ze jsem stravil tyden v gdb-cka abych nakonec nakam pripsal jednu radku.Tak máte v kódu bordel, co k tomu říct.
A v ostatních jazycích je každá drobnost omutexovaná, že nehrozí race condition?Jsou jazyky, co takové blbosti jako mutexy nepotřebují.
Ale zatím tyhle věci používá tak málo lidí, že argumentovat tím proti Cčku je skutečně hloupé, to je pravda.
(No i když zase...možná je to skutečně spíš problém programátorů v Cčku než Cčka samotného.
)
Tak máte v kódu bordel, co k tomu říct.Ten bordel v kodu mame vsichni, kdo pouzivame opensource programy. Vy delate jako kdybyste nikdy nechledal chybu v nejakem opensource projektu. I programatori jsou jenom lide, a dokonce i oni delaji chyby. A pokud jim neco umozni ty chyby snaze opravavat tak je to jen dobre. Programy napsane v Ccku, mohou obsahovat tezko odhalitelne chyby, ktere by jinde nemohly vzniknout, nic vic nic min. Naposledy jsem narazil na takovyhle problem: Muj program vytvoril 2 PDF soubory. Ty soubory se lisily pouze poradim objektu v cross-reference table. Pomoci ghostcriptu jsem ty PDFka vyrenderoval do bitmapy. A ty bitmapy kupodivu nebyly stejne. Rozdily byly v anti-aliasingu u nekterych pismen. Popr. v osazeni radek. Nejspise nekde nekdo pouzil kus neinicializovane pameti, a kvuli tomu rendering true-type pismen dopadl ruzne. Kdyz sectu pocet radek ghostscriptu knihovny freetype a dalsich, tak mam asi 5 milionu radek kodu, ktery musim projit abych zjistil kde a kdo udelal chybu. valgrind, gdb ani e-fence, mi nepomuze. Muzete mi teda poradit jak se resi takovehle chyby?
Ale v tomto případě ten tank (mono) do mojí ulice (systém) jezdit nemusí. Je jen na mě, zda si ho tam pustím, či nepustím.Naštěstí. Bohužel se čím dál více věcí rozváží pouze tanky.
V C++ bych se svými znalostmi rozhodně nenapsal to, co dokážu napsat v C#.A co Vám tedy příjde na C++ tak složité, resp. složitější než C#?
ide o to ze kazdy nadava ake je gnome pomale, pamatovo narocne atd. - jasne ked napr si prihodite na poznamky tomboy namiesto sticky notes. Nie kazdy bude skumat ze ake su zavislosti medzi balickami - a na cestu smerom MS by som nechcel aby sa gnome vydalo - myslim v smere chcete novy OS - ok ale sup sup do obchodu a pekne si doneste novu masinu ktora ma 2x viac pamate a 2x silnejsi procesor
(C,C++ bych samozřejmě nechal běžet nativně)
vim ~/.emacs