Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Joe "Zonker" Brockmeier komentuje ve svém blogu na ZDNetu článek Toma Callawaye, který tvrdí, že neexistuje naprosto svobodná linuxová distribuce.
Tiskni
Sdílej:
Kdyby jsi ten článek četl, věděl bys, že vyvrací i svobodnost OpenBSD :)
The same analogy is true about OpenBSD and their security claims, but I digress.
Spomina bezpecnost OpenBSD, nie slobodu.
Nechápu, proč to tvrzení ve zprávičce " že neexistuje naprosto svobodná linuxová distribuce" neodkazuje na ten článek, který o tom pojednává. Takto je to zmatečné a nelogické. Odkaz na komentář Brockmeiera pak měl být na slově komentuje. Aneb základy odkazování.
existuje - kdysi se tu psalo u Gobuntu (a z nej odvozene gNewSense)
+1
Kdyby sis přečetl odkazovaný článek, tak bys věděl, že to není pravda. Oni o sobě sice tvrdí, že jsou 100% free, ale zaručit to nemohou (dokud neudělají kompletní audit každého souboru v distribuci), i když se toho snaží dosáhnout.
Kacířská myšlenka: a vzniká z toho nějaký problém? Mně osobně to opravdu nevadí. Tedy za předpokladu, že v softwaru dodávaném v distribuci nebudou zadní vrátka.
Myšlenka, že vše bude úplně zdarma je taková ... no podivná. Tak a teď do mě:) Za software klidně zaplatím.
Aha. A víš, že „free“ neznamená jen zdarma, ale i „svobodný“, což je přesně ten význam, o který tu jde?
Ano, také o tom zčásti mluvím. Žíly mi netrhá, že v Kubuntu bude nějaký program, který nebude mít veřejně přístupné zdrojové kódy. Samozřejmě pokud budu mít jistotu, že tam nejsou nějaká zadní vrátka. A protože svobodný==zdarma (v drtivé většině), tak kdyby celý svět měl mít otevřený přístup ke zdrojovým kodům, tak bychom se asi daleko nedostali. Nebo ano? Jaká by pak byla motivace pro firmy vytvářet programy se zajímavými funkcemi, když by to pak každý mohl zkopírovat bez placení. A prodej toho produktu např. s technickou podporou, třeba AutoCad? Myslíte, že by se tím zaplatil vývoj?
Když by fungoval systém, že bude vše free free free a lidé by si kupovali programy s nějakou přidanou hodnotou, že by se programátoři zaplatili, tak proč ne. Ale fungovalo by to?
Software, o který v článku šlo, ale otevřené zdrojové kódy má. Jen není „svobodný“ ani podle definice FSF, ani podle Debianu, přesto se nacházel i v repozitářích např. gNewSense, které o sobě tvrdí, že je 100% svobodnou distribucí.
Problem je to ve chvili, kdy ten program vyviji lide, kteri (uz?) nemaji sami prilis velkou motivaci, protoze ho treba ani tak moc nepotrebuji a zaroven ale z toho nemaji ani zadny prijem.
Jistotu, že program bez zdrojových kódů nemá zadní vrátka, mít nemůžete.
pokud nekdo zije v zajeti utkvelych predstav, tak nebude svobodny s zadnym OS