Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Joe "Zonker" Brockmeier komentuje ve svém blogu na ZDNetu článek Toma Callawaye, který tvrdí, že neexistuje naprosto svobodná linuxová distribuce.
Tiskni
Sdílej:
Kdyby jsi ten článek četl, věděl bys, že vyvrací i svobodnost OpenBSD :)
The same analogy is true about OpenBSD and their security claims, but I digress.
Spomina bezpecnost OpenBSD, nie slobodu.
Nechápu, proč to tvrzení ve zprávičce " že neexistuje naprosto svobodná linuxová distribuce" neodkazuje na ten článek, který o tom pojednává. Takto je to zmatečné a nelogické. Odkaz na komentář Brockmeiera pak měl být na slově komentuje. Aneb základy odkazování.
existuje - kdysi se tu psalo u Gobuntu (a z nej odvozene gNewSense)
+1
Kdyby sis přečetl odkazovaný článek, tak bys věděl, že to není pravda. Oni o sobě sice tvrdí, že jsou 100% free, ale zaručit to nemohou (dokud neudělají kompletní audit každého souboru v distribuci), i když se toho snaží dosáhnout.
Kacířská myšlenka: a vzniká z toho nějaký problém? Mně osobně to opravdu nevadí. Tedy za předpokladu, že v softwaru dodávaném v distribuci nebudou zadní vrátka.
Myšlenka, že vše bude úplně zdarma je taková ... no podivná. Tak a teď do mě:) Za software klidně zaplatím.
Aha. A víš, že „free“ neznamená jen zdarma, ale i „svobodný“, což je přesně ten význam, o který tu jde?
Ano, také o tom zčásti mluvím. Žíly mi netrhá, že v Kubuntu bude nějaký program, který nebude mít veřejně přístupné zdrojové kódy. Samozřejmě pokud budu mít jistotu, že tam nejsou nějaká zadní vrátka. A protože svobodný==zdarma (v drtivé většině), tak kdyby celý svět měl mít otevřený přístup ke zdrojovým kodům, tak bychom se asi daleko nedostali. Nebo ano? Jaká by pak byla motivace pro firmy vytvářet programy se zajímavými funkcemi, když by to pak každý mohl zkopírovat bez placení. A prodej toho produktu např. s technickou podporou, třeba AutoCad? Myslíte, že by se tím zaplatil vývoj?
Když by fungoval systém, že bude vše free free free a lidé by si kupovali programy s nějakou přidanou hodnotou, že by se programátoři zaplatili, tak proč ne. Ale fungovalo by to?
Software, o který v článku šlo, ale otevřené zdrojové kódy má. Jen není „svobodný“ ani podle definice FSF, ani podle Debianu, přesto se nacházel i v repozitářích např. gNewSense, které o sobě tvrdí, že je 100% svobodnou distribucí.
Problem je to ve chvili, kdy ten program vyviji lide, kteri (uz?) nemaji sami prilis velkou motivaci, protoze ho treba ani tak moc nepotrebuji a zaroven ale z toho nemaji ani zadny prijem.
Jistotu, že program bez zdrojových kódů nemá zadní vrátka, mít nemůžete.
pokud nekdo zije v zajeti utkvelych predstav, tak nebude svobodny s zadnym OS