Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Joe "Zonker" Brockmeier komentuje ve svém blogu na ZDNetu článek Toma Callawaye, který tvrdí, že neexistuje naprosto svobodná linuxová distribuce.
Tiskni
Sdílej:
Kdyby jsi ten článek četl, věděl bys, že vyvrací i svobodnost OpenBSD :)
The same analogy is true about OpenBSD and their security claims, but I digress.
Spomina bezpecnost OpenBSD, nie slobodu.
Nechápu, proč to tvrzení ve zprávičce " že neexistuje naprosto svobodná linuxová distribuce" neodkazuje na ten článek, který o tom pojednává. Takto je to zmatečné a nelogické. Odkaz na komentář Brockmeiera pak měl být na slově komentuje. Aneb základy odkazování.
existuje - kdysi se tu psalo u Gobuntu (a z nej odvozene gNewSense)
+1
Kdyby sis přečetl odkazovaný článek, tak bys věděl, že to není pravda. Oni o sobě sice tvrdí, že jsou 100% free, ale zaručit to nemohou (dokud neudělají kompletní audit každého souboru v distribuci), i když se toho snaží dosáhnout.
Kacířská myšlenka: a vzniká z toho nějaký problém? Mně osobně to opravdu nevadí. Tedy za předpokladu, že v softwaru dodávaném v distribuci nebudou zadní vrátka.
Myšlenka, že vše bude úplně zdarma je taková ... no podivná. Tak a teď do mě:) Za software klidně zaplatím.
Aha. A víš, že „free“ neznamená jen zdarma, ale i „svobodný“, což je přesně ten význam, o který tu jde?
Ano, také o tom zčásti mluvím. Žíly mi netrhá, že v Kubuntu bude nějaký program, který nebude mít veřejně přístupné zdrojové kódy. Samozřejmě pokud budu mít jistotu, že tam nejsou nějaká zadní vrátka. A protože svobodný==zdarma (v drtivé většině), tak kdyby celý svět měl mít otevřený přístup ke zdrojovým kodům, tak bychom se asi daleko nedostali. Nebo ano? Jaká by pak byla motivace pro firmy vytvářet programy se zajímavými funkcemi, když by to pak každý mohl zkopírovat bez placení. A prodej toho produktu např. s technickou podporou, třeba AutoCad? Myslíte, že by se tím zaplatil vývoj?
Když by fungoval systém, že bude vše free free free a lidé by si kupovali programy s nějakou přidanou hodnotou, že by se programátoři zaplatili, tak proč ne. Ale fungovalo by to?
Software, o který v článku šlo, ale otevřené zdrojové kódy má. Jen není „svobodný“ ani podle definice FSF, ani podle Debianu, přesto se nacházel i v repozitářích např. gNewSense, které o sobě tvrdí, že je 100% svobodnou distribucí.
Problem je to ve chvili, kdy ten program vyviji lide, kteri (uz?) nemaji sami prilis velkou motivaci, protoze ho treba ani tak moc nepotrebuji a zaroven ale z toho nemaji ani zadny prijem.
Jistotu, že program bez zdrojových kódů nemá zadní vrátka, mít nemůžete.
pokud nekdo zije v zajeti utkvelych predstav, tak nebude svobodny s zadnym OS