Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Open source DRM systém nazvaný Marlin je prý připravený konkurovat obdobným technologiím z dílen Microsoftu a Applu. Za softwarem stojí firmy jako Sony a Samsung a podle zástupce vývojářské komunity nebude technologie uživatele přehnaně omezovat. Takové DRM prý nebudou lidé nesnášet. Více na PC Pro.
Tiskni
Sdílej:
budou porušovat zákon a hotovo tečkaPokud ti stačí svěřit ochranu svého duševního vlastnictví do rukou zákona, pak vůbec nemusíš řešit nějaké DRM, stačí se spolehnout na zákon.
a?A třikrát hurá.
sice chválím aktivity jako třeba defective by design a sám nemám rád drm a celý uvažování dementních distributorů audiovizuálních děl, ale s tím nic nenadělám.Ale nadělám. Budu ignorovat a nebo ještě lépe aktivně bojkotovat. Min. jednou to mělo svůj smysl a povedl se tím pohnout ledy, takže proč ne podruhé?
takže radši podporu pro drm než úplná nemožnost přehrávání.No tak to já teda váhám. Problémem by zvláště mohli být s méně uvědomělými uživateli. Byl bych nerad, kdyby si velké korporace mohli udělat fajfku u položky "bašta OSS dobyta".
nakonec se stejně objeví actaNo tak ale to je hnus velebnosti. Chápu správně, že mimo jiné tím bude zavlečena do zemí Evropské unie obdoba IP a softwarových patentů?
nebo podobná dohoda jako mcaMCA?
a budeme úplně v prdeli.Tak to souhlas. I když je otázka, zda-li to bude tak velká změna, když většina SW firem má své sídla v USA a největší trh je v USA a tak je defaultně již vlastně akceptováno celým světem kvůli jednomu idiotskému státu.
a když jsem tak o tom přemýšlel, tak to klidně může fungovat jako opensource, prostě to distribuce zahrnou v nějaké binární podobě a hotovoPozor, co jsem tak očima rychle proletěl, je to jen specifikace a ještě se musí implementovat.
pak ti piráti ze somálské zátoky si ty zdrojáky klidně můžou opatchovat(stejně jako můžou upravit drm řešení pro windows), budou porušovat zákon a hotovo tečka.? Proč by měl někdo něco upravovat či patchovat?
nakonec to možná aspoň trochu obměkčí ty distributory a nebudou to tak moc omezovat.Tak tomu snad nevěří ani ti největší optimisté. IHMO tohle bude jen začátek aneb začneme zlehka a pak budeme přidávat a zkoušet co uživatelé dovolí a až dorazíme k hranici, tak se přes ni se budeme tlačit.
zdroje sw mimo usa.Ovšem jen pokud se tam nedostanou softwarové patenty.
implantovat i lidem do hlavyTo mě netrápí, mám dostatek EMP generátorů
.
Ja treba nechapu postoj, proc by mel Stallman ci Linus mit pravo omezovat lidi, jak mohou nakladat s jejich dilem, ale treba takovy autor hudby nikoli.Jak Stallman nebo Linus omezuje lidi? Předpokládám, že odpověď zní licencí. Proč mě tedy autor resp. majitel práv také neomezuje pouze licencí, ale snaží se mi vnutit DRM, o které nestojím?
. Autorské právo se začalo rozvíjet někdy v 17. století, takový zajímavý mezník je Bernská úmluva z roku 1886. To když se tedy chceme ohlédnout do historie
. S právem na život, svobodu, soukromí a podobně je to vcelku srovnatelné, není to vymyšlenost posledních 20 let, jak by se snad mohlo podle tvých slov zdát.
Mimochodem, rovnost mužů a žen před zákonem je ještě mladší než autorské právo,Domnívám se, že některé kultury ve starověku měly rovnoprávnost minimálně větší než v dobách před "moderní" rovnoprávností.
V některých kulturách byli privilegovanou skupinou muži, v dalších ženy, jinde na tom nezáleželo. Nemyslím, že "rovnoprávnost" je přirozené lidské právo - muži a ženy nejsou totéž, přestože by dnes některé skupiny rády ukázaly opak. Zároveň ale neexistuje ani žádné právo na to, aby to jedna skupina měla lepší než ta druhá - a protože mužů a žen je stejně, obvykle to zkonverguje časem k něčemu smysluplnému.
Rovnost před zákonem nemáme dodnes. Já třeba v práci nesmím tahat břemena těžší než 15 kilo, Ty můžeš až 50. Přijde mi to zcela spravedlivé.
A nepřijde mi zas tak moc divné, že některé kultury mají těch odlišností podstatně víc - dokud se v tom všichni cítí dobře, je to v pořádku.
Jak už jsem ti jednou psal, přirozené právo je jen jedno, a to právo silnějšího, všechna ostatní práva jsou dohodnutá a vynucovaná silou společnosti.To je nesmysl, už proto, že kdo je silnější, je také dané silou ostatních členů společnosti. Jinými slovy i to vaše právo silnějšího je naprosto relativní, takže taková definice přirozeného práva je zhola nanic.
Ženy v evropské kultuře byly nerovnoprávné co paměť sahá,To je dost možné, ale to, kterým směrem byla rovnováha vychýlena, se v průběhu věků měnilo.
Při dodržení tohoto principu jednoduše nelze říct, že Stallman může omezovat použití svého díla, kdežto např. Havel nebo Madona nikoli.......Buď si ochranu zaslouží výsledky veškeré práce, nebo žádné.Stallmanovo GPL pouze zaručuje to aby si nikdo zdroják někoho jiného nemohl uzavřít. Chránil tím způsob jakým se vyvíjel software na univerzitách.
Jediné přirozené právo je právo silnějšíhoNa to se dá zase odpovědět, že když někdo třeba umí obejít ochranu proti kopírování dat, tak se dá říct, že je silnější než ten co ji vymyslel a je tedy v právu. Pokud máme být civilozovanější, tak zase bude platit myšlenka Aničky o návratnosti investic.
Tohle "přirozené právo" je relativně novinka, nic takového jako právo na život, majetek nebo soukromí.Inu pokud uznáváš právo na soukromý majetek, pak už stačí jen prohlásit, že vlastní autorská tvorba je soukromým majetkem autora a máme hotovo, ne?
Na DRM jako principu neni nic spatneho. DRM je system, ktery ma ohlidat, ze se s autorskym dilem naklada omezene podle prani jeho autora.A nezdá se vám trochu divné, že by všichni museli respektovat sebenesmyslnější přání autora? Proč by měl autor nějakého díla (v tomto případě dokonce spíš jeho distributor) měl mít právo poskytnutí díla ostatním podmiňovat tím, že si může klást libovolné podmínky? Odpovím si sám: toto právo nemá, neboť ve většině civilizovaných zemí autorský zákon nejen chrání díla autorů, ale také chrání uživatele těchto děl tím, že některé způsoby užívání (u nás například kopie hudby pro vlastní potřebu) explicitně prohlašuje za legální. Mnohým autorům a distributorům ovšem tato práva uživatelů nejdou pod fousy, tak se je pokoušejí pomocí DRM omezit. Proč bychom je v tom proboha měli podporovat?
(Nemluvme teď o zákonech, ale o přirozeném právu, když jste mé argumentaci autorským zákonem uhnul tím, že prý zákon v tomto případě uměle upírá autorovi jeho přirozená práva.)
Myslím, že bychom se konečně měli rozhodnout, zda autorská díla stavíme na roveň koblížkům, nebo nestavíme. Pokud stavíme, měla by pro ně platit stejná pravidla jako pro koblížky a kdo si autorské dílo koupí, měl by mít právo s ním zacházet, jak uzná za vhodné. Nebo jsou básničky něco úplně jiného než koblížky, ale pak se není fair tvářit, že pro ně automaticky platí starobylé právní koncepty, jako je třeba vlastnictví. Ona ta básnička je konec konců jen vyjádřením myšlenky a vlastnit nějakou myšlenku je svým způsobem naprosto absurdní.
BTW: Nejsou uz ted problemy s DRM servery?
Podle me ma Linux skutecne nakroceno na mene vykonna/jednoucelova zarizeni a tam pritomnost DRM muze pomoci otevrit nove trhy. Sel pouzit v mobilu nebo mmc (stahovani hudby, mozna casem videa...). Bavime se o zarizeni pro masy, ktere aby vyrobci a dodavatele obsahu prijali, musi pouzivat zavedena pravidla.