Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o naší práci, prostředí ve kterém pracujeme a o naší firemní kultuře. Letos se dveře otevřou 26. 11. 2025 v 16:00. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem naši inženýři v Praze pracují, jak spolupracujeme se zákazníky, partnery i studenty, proč máme rádi open source a co pro nás skutečně
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Open source DRM systém nazvaný Marlin je prý připravený konkurovat obdobným technologiím z dílen Microsoftu a Applu. Za softwarem stojí firmy jako Sony a Samsung a podle zástupce vývojářské komunity nebude technologie uživatele přehnaně omezovat. Takové DRM prý nebudou lidé nesnášet. Více na PC Pro.
        Tiskni
            
                Sdílej:
                
                
                
                
                
                
            
    
budou porušovat zákon a hotovo tečkaPokud ti stačí svěřit ochranu svého duševního vlastnictví do rukou zákona, pak vůbec nemusíš řešit nějaké DRM, stačí se spolehnout na zákon.
a?A třikrát hurá.
sice chválím aktivity jako třeba defective by design a sám nemám rád drm a celý uvažování dementních distributorů audiovizuálních děl, ale s tím nic nenadělám.Ale nadělám. Budu ignorovat a nebo ještě lépe aktivně bojkotovat. Min. jednou to mělo svůj smysl a povedl se tím pohnout ledy, takže proč ne podruhé?
takže radši podporu pro drm než úplná nemožnost přehrávání.No tak to já teda váhám. Problémem by zvláště mohli být s méně uvědomělými uživateli. Byl bych nerad, kdyby si velké korporace mohli udělat fajfku u položky "bašta OSS dobyta".
nakonec se stejně objeví actaNo tak ale to je hnus velebnosti. Chápu správně, že mimo jiné tím bude zavlečena do zemí Evropské unie obdoba IP a softwarových patentů?
nebo podobná dohoda jako mcaMCA?
a budeme úplně v prdeli.Tak to souhlas. I když je otázka, zda-li to bude tak velká změna, když většina SW firem má své sídla v USA a největší trh je v USA a tak je defaultně již vlastně akceptováno celým světem kvůli jednomu idiotskému státu.
a když jsem tak o tom přemýšlel, tak to klidně může fungovat jako opensource, prostě to distribuce zahrnou v nějaké binární podobě a hotovoPozor, co jsem tak očima rychle proletěl, je to jen specifikace a ještě se musí implementovat.
pak ti piráti ze somálské zátoky si ty zdrojáky klidně můžou opatchovat(stejně jako můžou upravit drm řešení pro windows), budou porušovat zákon a hotovo tečka.? Proč by měl někdo něco upravovat či patchovat?
nakonec to možná aspoň trochu obměkčí ty distributory a nebudou to tak moc omezovat.Tak tomu snad nevěří ani ti největší optimisté. IHMO tohle bude jen začátek aneb začneme zlehka a pak budeme přidávat a zkoušet co uživatelé dovolí a až dorazíme k hranici, tak se přes ni se budeme tlačit.
zdroje sw mimo usa.Ovšem jen pokud se tam nedostanou softwarové patenty.
 
            implantovat i lidem do hlavyTo mě netrápí, mám dostatek EMP generátorů
.
            Ja treba nechapu postoj, proc by mel Stallman ci Linus mit pravo omezovat lidi, jak mohou nakladat s jejich dilem, ale treba takovy autor hudby nikoli.Jak Stallman nebo Linus omezuje lidi? Předpokládám, že odpověď zní licencí. Proč mě tedy autor resp. majitel práv také neomezuje pouze licencí, ale snaží se mi vnutit DRM, o které nestojím?
            
. Autorské právo se začalo rozvíjet někdy v 17. století, takový zajímavý mezník je Bernská úmluva z roku 1886. To když se tedy chceme ohlédnout do historie 
. S právem na život, svobodu, soukromí a podobně je to vcelku srovnatelné, není to vymyšlenost posledních 20 let, jak by se snad mohlo podle tvých slov zdát.
            Mimochodem, rovnost mužů a žen před zákonem je ještě mladší než autorské právo,Domnívám se, že některé kultury ve starověku měly rovnoprávnost minimálně větší než v dobách před "moderní" rovnoprávností.
V některých kulturách byli privilegovanou skupinou muži, v dalších ženy, jinde na tom nezáleželo. Nemyslím, že "rovnoprávnost" je přirozené lidské právo - muži a ženy nejsou totéž, přestože by dnes některé skupiny rády ukázaly opak. Zároveň ale neexistuje ani žádné právo na to, aby to jedna skupina měla lepší než ta druhá - a protože mužů a žen je stejně, obvykle to zkonverguje časem k něčemu smysluplnému.
Rovnost před zákonem nemáme dodnes. Já třeba v práci nesmím tahat břemena těžší než 15 kilo, Ty můžeš až 50. Přijde mi to zcela spravedlivé.
A nepřijde mi zas tak moc divné, že některé kultury mají těch odlišností podstatně víc - dokud se v tom všichni cítí dobře, je to v pořádku.
            Jak už jsem ti jednou psal, přirozené právo je jen jedno, a to právo silnějšího, všechna ostatní práva jsou dohodnutá a vynucovaná silou společnosti.To je nesmysl, už proto, že kdo je silnější, je také dané silou ostatních členů společnosti. Jinými slovy i to vaše právo silnějšího je naprosto relativní, takže taková definice přirozeného práva je zhola nanic.
Ženy v evropské kultuře byly nerovnoprávné co paměť sahá,To je dost možné, ale to, kterým směrem byla rovnováha vychýlena, se v průběhu věků měnilo.
Při dodržení tohoto principu jednoduše nelze říct, že Stallman může omezovat použití svého díla, kdežto např. Havel nebo Madona nikoli.......Buď si ochranu zaslouží výsledky veškeré práce, nebo žádné.Stallmanovo GPL pouze zaručuje to aby si nikdo zdroják někoho jiného nemohl uzavřít. Chránil tím způsob jakým se vyvíjel software na univerzitách.
Jediné přirozené právo je právo silnějšíhoNa to se dá zase odpovědět, že když někdo třeba umí obejít ochranu proti kopírování dat, tak se dá říct, že je silnější než ten co ji vymyslel a je tedy v právu. Pokud máme být civilozovanější, tak zase bude platit myšlenka Aničky o návratnosti investic.
            Tohle "přirozené právo" je relativně novinka, nic takového jako právo na život, majetek nebo soukromí.Inu pokud uznáváš právo na soukromý majetek, pak už stačí jen prohlásit, že vlastní autorská tvorba je soukromým majetkem autora a máme hotovo, ne?
            
            Na DRM jako principu neni nic spatneho. DRM je system, ktery ma ohlidat, ze se s autorskym dilem naklada omezene podle prani jeho autora.A nezdá se vám trochu divné, že by všichni museli respektovat sebenesmyslnější přání autora? Proč by měl autor nějakého díla (v tomto případě dokonce spíš jeho distributor) měl mít právo poskytnutí díla ostatním podmiňovat tím, že si může klást libovolné podmínky? Odpovím si sám: toto právo nemá, neboť ve většině civilizovaných zemí autorský zákon nejen chrání díla autorů, ale také chrání uživatele těchto děl tím, že některé způsoby užívání (u nás například kopie hudby pro vlastní potřebu) explicitně prohlašuje za legální. Mnohým autorům a distributorům ovšem tato práva uživatelů nejdou pod fousy, tak se je pokoušejí pomocí DRM omezit. Proč bychom je v tom proboha měli podporovat?
(Nemluvme teď o zákonech, ale o přirozeném právu, když jste mé argumentaci autorským zákonem uhnul tím, že prý zákon v tomto případě uměle upírá autorovi jeho přirozená práva.)
Myslím, že bychom se konečně měli rozhodnout, zda autorská díla stavíme na roveň koblížkům, nebo nestavíme. Pokud stavíme, měla by pro ně platit stejná pravidla jako pro koblížky a kdo si autorské dílo koupí, měl by mít právo s ním zacházet, jak uzná za vhodné. Nebo jsou básničky něco úplně jiného než koblížky, ale pak se není fair tvářit, že pro ně automaticky platí starobylé právní koncepty, jako je třeba vlastnictví. Ona ta básnička je konec konců jen vyjádřením myšlenky a vlastnit nějakou myšlenku je svým způsobem naprosto absurdní.
            
BTW: Nejsou uz ted problemy s DRM servery?
Podle me ma Linux skutecne nakroceno na mene vykonna/jednoucelova zarizeni a tam pritomnost DRM muze pomoci otevrit nove trhy. Sel pouzit v mobilu nebo mmc (stahovani hudby, mozna casem videa...). Bavime se o zarizeni pro masy, ktere aby vyrobci a dodavatele obsahu prijali, musi pouzivat zavedena pravidla.