Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Vyšlo OpenBSD 4.5. Přináší počáteční podporu OpenMoko, rozšiřuje podporu hardware a přidává novou funkcionalitu. Přichází se spoustou předkompilovaných balíčků pro všechny podporované architektury. Vizte též podrobnější seznam změn.
Tiskni
Sdílej:
Lepe mozna uvest hlavni stranku :
http://www.openbsd.org/45.html
Plus neco pro pobaveni :
http://www.openbsd.org/lyrics.html#45
Jinak jsem tim uspesne nahradil korporatni Windows.
Lepe mozna uvest hlavni stranku :Nechápu. Přesně na tohle přece odkazuju.
http://www.openbsd.org/45.html
Nn,odkazujete na stranku 'plus',ktera je spise urcena pro ty,co jiz OpenBSD pouzivaji.Pro ty "marketingove" ucely je ta bez toho 'plus' v adrese a pouziva se s drobnou upravou napr. i na journalu.
http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20090430171848
Ale jinak je to pochopitelne jedno.Nejsou ambice (a je to dobre) z toho delat Ubuntu BSD sveta a ti co vedi a pouzivaji,tak je jim to jedno na kterou stranku se podivaji.
Je to sice dobre,ale necekejte automatiku a klikani az do umoru S trochou pocatecni trpelivosti se tento system kralovsky odmeni a s chuti pak na ostatni OS zapomenete,at komercni nebo free.
S gnashem pod OpenBSD mam vcelku dobre zkusenosti.Pripadne je mozne pouzit Operu v Linuxove emulaci,ale tam je jen Flash 7.Co nezvladne gnash resim bud pomoci yt nebo on-line konvertoru na lidstejsi formaty videa.
V zakladu ani vim neni a ja si ho ani neinstaluji.Vystaci mi vi a kdyz delam neco vetsiho,tak Beaver.
Jj audio,acpi a dalsi veci to je parada.Doporucuji vyzkouset systat sensors a vubec man systat.
NetBSD pouziva cca 5.5% uzivatelu BSD systemu.Ma to sice nektere zajimave vlastnosti a zacalo se na necem podobnem jako je PC-BSD od FreeBSD,ale nevim jak moc to bude uspesne v nejakem sirsim prolomeni zajmu.To spise sleduji DragonFlyBSD a jejich HAMMER FS,zatim velmi povedeny projekt.
NetBSD pouziva cca 5.5% uzivatelu BSD systemu.Máte zdroj, kde jsou nějaké statistiky? Zajímalo by mě, kolik % lidí používá BSD (většinou ve statistikách bývá něco jako win 89%, mac 5%, linux 5%, zbytek 1%), jako, jestli je to třeba spíš 0,5% nebo spíš 0,05%, i kolik % z toho je FreeBSD, kolik NetBSD, kolik OpenBSD atd.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Bsd_distributions_usage.svg
na bsdmag.org byl take pomerne dobry dotaznik,ktery daval takrka stejne cisla jen NetBSD melo nizsi cisla.V obou pripadech je zajimavy rychly nastup DragonFlyBSD.Jde ale stejne o to,ze o statistiky se tady nehraje.
Ano,ve -stable verzich byvaji obvykle velmi stare veci i napr. X,ktere jsou v 4.4 z roku 2006.V OpenBSD komunite neni Flash povazovany za neco zrovna extremne uzitecneho,takze to co je dostacuje i na Youtube a podobne veci.
Z inzert modu se vzdy vyskakuje pomoci Esc,i je pro vstup do inzertniho modu.s je na neco jineho,ted asni sam nevim na co
Vyssi cislo verze neznamena nutne lepsi program,bezpecnost nebo cokoliv jineho.
No ja mam -current a i s 3D mam glxgears cca 136 na svoji Intel v notebooku,ale Marco Peereboom ma pry mene,tak co Sipky mne funguji podivne v NetBSD pod Qemu.Nebo lepe receno nefunguji vubec.
K tomu xmonad :
http://www.undeadly.org/cgi?action=article&sid=20070921145833 (dole v clanku je odkaz na detaily)
A jinak by urcite (kdyz vas zajima xmonad) stal za uvahu wm primo od Marca :
http://www.peereboom.us/scrotwm/html/scrotwm.html
Ale vypada to,ze v novem NetBSD si poradili s Flashem velmi dobre.Musim to ozkouset.
http://wiki.netbsd.se/Adobe_Flash
To ano.Podporovanych systemu je spousta a ne jen BSD,ale i co se tyce jen tech BSD,tak jsou preci jen mezi nimi rozdily,ktere mohou znemoznit nektere "kompatibility".
Vidim,ze jsem na to uplne zapomnel.V BSD je preci jen ten vi trochu jiny.Zde napr. uryvek z NetBSD Guide :
NetBSD's vi (nvi) was written by Keith Bostic of UCB to have a freely redistributable version of this editor and has many powerful extensions worth learning while being still very compatible with the original vi. Nvi has become the standard version of vi for BSD.
No a jinak stranka autora http://www.bostic.com/vi/
Ja teda nevim,ale ze zacatku jsem taky nemohl moc pisnim prijit na chut,ale casem jak jsem se s tim szival,poslouchal ty pisne a zjistoval si vice o tech realnych pribezich za pisnemi,tak jsem to nejak pobral a ted se mne libi prakticky vsechny Ale hlavne : 3.1,3.4.,3.5,3.6,3.9,4.3,4.4 a 4.5