Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Vývojáři skriptovacího jazyka PHP oznámili úspěšné dokončení přechodu z verzovacího systému Subversion na Git. PHP má nyní i mirror na GitHubu, odkud může být pohodlně forknut. V příštích několika dnech by se ze Subversion na Git měla přestěhovat i dokumentace k PHP a měly by být uvolněny i GPG klíče.
Tiskni
Sdílej:
... ze git je asi milionkrat vic pouzivanejsi nez bzr (podle ohloh.net).Tím spíš mi přišlo na hlavu, když se rozhodli GRUB2 přemigrovat z SVN na Bazaar, přestože se ozvaly hlasy, které navrhovaly použít raději git.
Pravdepodobne si provedli nejake interni srovnani gitu, hg a bzr a vyslo jim, ze pro ne bude z nejakeho duvodu nejlepsi pouzivat bzr.To zní jako čirá spekulace.
Nerekl bych, ze nas projekt skomiraJá bych řekl že jo, když nestojí ani za jmenování :).
Nerekl bych. Staci zapatrat a podivat se, jak dukladne jednotlive DVCS vyhodnocoval prave OpenSolaris - ten vybiraci proces probihal docela otevrene. Stejne je to v pripade HelenOSu - nekde v ML archivu kolem roku 2009 existuje thread, ve kterem jsme hodnotili vsechny tri a vybrali bzr.Pravdepodobne si provedli nejake interni srovnani gitu, hg a bzr a vyslo jim, ze pro ne bude z nejakeho duvodu nejlepsi pouzivat bzr.To zní jako čirá spekulace.
Jmenoval jsem ho na konci predchozi vety.Nerekl bych, ze nas projekt skomiraJá bych řekl že jo, když nestojí ani za jmenování :).
Jmenoval jsem ho na konci predchozi vety.Pardon, viz výše pod Alešovým upozorněním.
Nerekl bych. Staci zapatrat a podivat se, jak dukladne jednotlive DVCS vyhodnocoval prave OpenSolaris - ten vybiraci proces probihal docela otevrene.Relativně zajímavý byl i vybírací proces u Pythonu. Popravdě řečeno bych chtěl znát jeden jasný důvod, proč volit Bazaar místo Gitu i Hg. Důvody proč volit Git místo Hg bych při troše snahy dohromady dal, teď už možná i důvody použít Hg místo Gitu. Takže pokud mám nějaký projekt považovat za zajímavý, tak by o něm mělo jít říct, v čem je lepší než všechny jeho alternativy (i kdyby to měla být kombinace funkcí). U bazaaru mě napadá snad jedině jestli má nějakou návaznost na Launchpad...
Popravdě řečeno bych chtěl znát jeden jasný důvod, proč volit Bazaar místo Gitu i Hg.No tak napriklad Bazaar umi narozdil of Hg a gitu verzovat i prazdne adresare. To se muze zdat jako pitomost, ale docela se hodi, kdyz mame v repository verzovanou prevazne prazdnou adresarovou strukturu, do ktere nam nas build system vyrobi obsah (nainstaluje binarky). Bzr je lepsi v tom, ze rozumi operaci rename (i pro adresare) a pamatuje si historii, ale zase je horsi, ze neumi operaci copy (resp. umi, ale neskopiruje historii). A jak jsem rikal, bzr a hg se nam oproti gitu zdaly intuitivnejsi. Zpetne se mi na bzr jeste libi to, ze co branch, to adresar (mozna jde i natlacit vic vetvi do jednoho adresare, ale to jsem nezkousel, nemam overeno a nelibi se mi to). Taky je docela dobra provazanost s launchpadem, coz docela hojne vyuzivame.
ad prázdná adresářová struktura - build systém by jí neuměl vyrobit? případně dřevní způsob - verzovat prázdný soubory v prázdných adresářích?Urcite by to slo udelat nejak jinak, pripadne pridat i EMPTY soubory, ale protoze jsme prechazeli ze svn, tak jsme to s bzr nemuseli resit.
No tak napriklad Bazaar umi narozdil of Hg a gitu verzovat i prazdne adresare. To se muze zdat jako pitomost, ale docela se hodi, kdyz mame v repository verzovanou prevazne prazdnou adresarovou strukturu, do ktere nam nas build system vyrobi obsah (nainstaluje binarky).Tuto vlastnost považuju za bezvýznamnou od přečtení diskuze, jestli se bude přidávat do Gitu nebo nebude. Verzovat prázdnou adresářovou strukturu mi přijde zbytečné. A seznam prázdných adresářů se dá verzovat v texťáku nebo ve skriptu. Takže ji neocením.
Bzr je lepsi v tom, ze rozumi operaci rename (i pro adresare) a pamatuje si historii, ale zase je horsi, ze neumi operaci copy (resp. umi, ale neskopiruje historii).V Gitu chybí obojí už z principu, v Hg si přesný stav nepamatuju. Zabýval jsem se tím při přechodu od Subversion a výsledkem je, že mi ta vlastnost vůbec nechybí. Dala by se využít jen v případě souběhu přejmenování a úprav v různých větvích a následném merge. Ale přejmenování většího rozsahu se dají naplánovat. Takže jo, tahle vlastnost by se dala považovat za něco, co Bzr poskytuje oproti Gitu a co by šlo v určitých případech použít.
A jak jsem rikal, bzr a hg se nam oproti gitu zdaly intuitivnejsi.Dobře, ale to není bzr oproti všem alternativám.
Zpetne se mi na bzr jeste libi to, ze co branch, to adresarTo vnímám intuitivně spíše jako nevýhodu, ale nepamatuju si, jak to má Bzr řešené. Používal jsem ho před lety a ještě k tomu krátce.
Taky je docela dobra provazanost s launchpadem, coz docela hojne vyuzivame.Ok. Jak se dalo čekat, žádná výhoda, která by mě přímo oslovila, ale stejně díky za informace.
Ok. Jak se dalo čekat, žádná výhoda, která by mě přímo oslovila, ale stejně díky za informace.No, jak jsem uz nekomu odpovidal tak v zasade zadna omracujici vyhoda, protoze si jsou ty DVCS docela hodne podobne. Nicmene ruzne projekty mohou pripadnym malym rozdilum prirazovat tu vetsi, tu mensi vahu.
Nicmene ruzne projekty mohou pripadnym malym rozdilum prirazovat tu vetsi, tu mensi vahu.To souhlasí. Plus to, co napsal Michal výše. Ne vždy je rozhodování založené pouze na skutečných potřebách.
No tak napriklad Bazaar umi narozdil of Hg a gitu verzovat i prazdne adresare. To se muze zdat jako pitomost, ale docela se hodi, kdyz mame v repository verzovanou prevazne prazdnou adresarovou strukturu, do ktere nam nas build system vyrobi obsah (nainstaluje binarky).Mně by tedy přišlo daleko logičtější, kdyby build system instaloval do adresářů, které jsou zcela mimo verzovanou adresářovou strukturu, aby bylo jasně oddělené, co jsou zdrojáky a co nainstalované soubory.
Bzr je lepsi v tom, ze rozumi operaci rename (i pro adresare)Je to doopravdy k něčemu dobré? Mně vždycky přišel daleko lepší přístup Gitu, totiž ten, že primární je obsah, ať už se k němu došlo jakkoliv (ve výsledku je totéž, jestli někdo soubor zkopíroval, cut-and-pastoval, nebo řádek po řádku opsal). Rename nebo kopie se pak automaticky detekují podle toho, co se stalo s obsahem.
Můj důvod je přitom zcela subjektivní - většina projektů které z SVN přešly na Bazaar místo na git, začaly brzy skomírat.xkcd.com/552/