Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Vývojáři skriptovacího jazyka PHP oznámili úspěšné dokončení přechodu z verzovacího systému Subversion na Git. PHP má nyní i mirror na GitHubu, odkud může být pohodlně forknut. V příštích několika dnech by se ze Subversion na Git měla přestěhovat i dokumentace k PHP a měly by být uvolněny i GPG klíče.
Tiskni
Sdílej:
20.3.2012 15:47
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
21.3.2012 02:24
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
21.3.2012 08:21
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
21.3.2012 17:50
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
... ze git je asi milionkrat vic pouzivanejsi nez bzr (podle ohloh.net).Tím spíš mi přišlo na hlavu, když se rozhodli GRUB2 přemigrovat z SVN na Bazaar, přestože se ozvaly hlasy, které navrhovaly použít raději git.
Pravdepodobne si provedli nejake interni srovnani gitu, hg a bzr a vyslo jim, ze pro ne bude z nejakeho duvodu nejlepsi pouzivat bzr.To zní jako čirá spekulace.
Nerekl bych, ze nas projekt skomiraJá bych řekl že jo, když nestojí ani za jmenování :).
Nerekl bych. Staci zapatrat a podivat se, jak dukladne jednotlive DVCS vyhodnocoval prave OpenSolaris - ten vybiraci proces probihal docela otevrene. Stejne je to v pripade HelenOSu - nekde v ML archivu kolem roku 2009 existuje thread, ve kterem jsme hodnotili vsechny tri a vybrali bzr.Pravdepodobne si provedli nejake interni srovnani gitu, hg a bzr a vyslo jim, ze pro ne bude z nejakeho duvodu nejlepsi pouzivat bzr.To zní jako čirá spekulace.
Jmenoval jsem ho na konci predchozi vety.Nerekl bych, ze nas projekt skomiraJá bych řekl že jo, když nestojí ani za jmenování :).
Jmenoval jsem ho na konci predchozi vety.Pardon, viz výše pod Alešovým upozorněním.
Nerekl bych. Staci zapatrat a podivat se, jak dukladne jednotlive DVCS vyhodnocoval prave OpenSolaris - ten vybiraci proces probihal docela otevrene.Relativně zajímavý byl i vybírací proces u Pythonu. Popravdě řečeno bych chtěl znát jeden jasný důvod, proč volit Bazaar místo Gitu i Hg. Důvody proč volit Git místo Hg bych při troše snahy dohromady dal, teď už možná i důvody použít Hg místo Gitu. Takže pokud mám nějaký projekt považovat za zajímavý, tak by o něm mělo jít říct, v čem je lepší než všechny jeho alternativy (i kdyby to měla být kombinace funkcí). U bazaaru mě napadá snad jedině jestli má nějakou návaznost na Launchpad...
Popravdě řečeno bych chtěl znát jeden jasný důvod, proč volit Bazaar místo Gitu i Hg.No tak napriklad Bazaar umi narozdil of Hg a gitu verzovat i prazdne adresare. To se muze zdat jako pitomost, ale docela se hodi, kdyz mame v repository verzovanou prevazne prazdnou adresarovou strukturu, do ktere nam nas build system vyrobi obsah (nainstaluje binarky). Bzr je lepsi v tom, ze rozumi operaci rename (i pro adresare) a pamatuje si historii, ale zase je horsi, ze neumi operaci copy (resp. umi, ale neskopiruje historii). A jak jsem rikal, bzr a hg se nam oproti gitu zdaly intuitivnejsi. Zpetne se mi na bzr jeste libi to, ze co branch, to adresar (mozna jde i natlacit vic vetvi do jednoho adresare, ale to jsem nezkousel, nemam overeno a nelibi se mi to). Taky je docela dobra provazanost s launchpadem, coz docela hojne vyuzivame.
ad prázdná adresářová struktura - build systém by jí neuměl vyrobit? případně dřevní způsob - verzovat prázdný soubory v prázdných adresářích?Urcite by to slo udelat nejak jinak, pripadne pridat i EMPTY soubory, ale protoze jsme prechazeli ze svn, tak jsme to s bzr nemuseli resit.
No tak napriklad Bazaar umi narozdil of Hg a gitu verzovat i prazdne adresare. To se muze zdat jako pitomost, ale docela se hodi, kdyz mame v repository verzovanou prevazne prazdnou adresarovou strukturu, do ktere nam nas build system vyrobi obsah (nainstaluje binarky).Tuto vlastnost považuju za bezvýznamnou od přečtení diskuze, jestli se bude přidávat do Gitu nebo nebude. Verzovat prázdnou adresářovou strukturu mi přijde zbytečné. A seznam prázdných adresářů se dá verzovat v texťáku nebo ve skriptu. Takže ji neocením.
Bzr je lepsi v tom, ze rozumi operaci rename (i pro adresare) a pamatuje si historii, ale zase je horsi, ze neumi operaci copy (resp. umi, ale neskopiruje historii).V Gitu chybí obojí už z principu, v Hg si přesný stav nepamatuju. Zabýval jsem se tím při přechodu od Subversion a výsledkem je, že mi ta vlastnost vůbec nechybí. Dala by se využít jen v případě souběhu přejmenování a úprav v různých větvích a následném merge. Ale přejmenování většího rozsahu se dají naplánovat. Takže jo, tahle vlastnost by se dala považovat za něco, co Bzr poskytuje oproti Gitu a co by šlo v určitých případech použít.
A jak jsem rikal, bzr a hg se nam oproti gitu zdaly intuitivnejsi.Dobře, ale to není bzr oproti všem alternativám.
Zpetne se mi na bzr jeste libi to, ze co branch, to adresarTo vnímám intuitivně spíše jako nevýhodu, ale nepamatuju si, jak to má Bzr řešené. Používal jsem ho před lety a ještě k tomu krátce.
Taky je docela dobra provazanost s launchpadem, coz docela hojne vyuzivame.Ok. Jak se dalo čekat, žádná výhoda, která by mě přímo oslovila, ale stejně díky za informace.
Ok. Jak se dalo čekat, žádná výhoda, která by mě přímo oslovila, ale stejně díky za informace.No, jak jsem uz nekomu odpovidal tak v zasade zadna omracujici vyhoda, protoze si jsou ty DVCS docela hodne podobne. Nicmene ruzne projekty mohou pripadnym malym rozdilum prirazovat tu vetsi, tu mensi vahu.
Nicmene ruzne projekty mohou pripadnym malym rozdilum prirazovat tu vetsi, tu mensi vahu.To souhlasí. Plus to, co napsal Michal výše. Ne vždy je rozhodování založené pouze na skutečných potřebách.
No tak napriklad Bazaar umi narozdil of Hg a gitu verzovat i prazdne adresare. To se muze zdat jako pitomost, ale docela se hodi, kdyz mame v repository verzovanou prevazne prazdnou adresarovou strukturu, do ktere nam nas build system vyrobi obsah (nainstaluje binarky).Mně by tedy přišlo daleko logičtější, kdyby build system instaloval do adresářů, které jsou zcela mimo verzovanou adresářovou strukturu, aby bylo jasně oddělené, co jsou zdrojáky a co nainstalované soubory.
Bzr je lepsi v tom, ze rozumi operaci rename (i pro adresare)Je to doopravdy k něčemu dobré? Mně vždycky přišel daleko lepší přístup Gitu, totiž ten, že primární je obsah, ať už se k němu došlo jakkoliv (ve výsledku je totéž, jestli někdo soubor zkopíroval, cut-and-pastoval, nebo řádek po řádku opsal). Rename nebo kopie se pak automaticky detekují podle toho, co se stalo s obsahem.
Můj důvod je přitom zcela subjektivní - většina projektů které z SVN přešly na Bazaar místo na git, začaly brzy skomírat.xkcd.com/552/
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
20.3.2012 16:17
20.3.2012 20:40
21.3.2012 12:45