Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Vývojář GNOME Christian Schaller reaguje na kontroverzní článek Toma Holwerdy z OSNews. Přiznává, že žádné konkrétní plány na GNOME 3 neexistují a nemyslí si, že by něco jako GNOME 3 bylo v současné době potřeba. Důraz klade na malé a postupné inovace, tak jako Windows, Mac OS X i KDE.
Tiskni
Sdílej:
Gnome se soustředí na postupné menší změny, Vista (už) a KDE4 (v budoucnu) na velký třesk.Upřímně (jako uživatel GNOME) si myslím, že kdyby to bylo možné (třeba kdyby bylo víc vývojářů), tak by se i GNOME soustředilo na velký třesk. Prostě jednou za čas prsk -- a bylo by. Ve zbylém čase menší změny. Některé věci jsou každopádně potřeba co nejrychleji. U GNOME to je zlepšení nebo kompletní nahrazení klíčových aplikací (poštovní klient, kancelářské aplikace) a vylepšení (řekněme si to na rovinu, tohle by bylo doslova "from scratch") integrace mezi aplikacemi. Potom by se pochopitelně hodilo hnout s GTK, ale jak jsem slyšel, tak je zoufale málo vývojářů...
No, a napříč prostředími by bylo dobré (je to vlastně nutnost) usnadnit přechod mezi nimi a nějak standardizovat. Takové projekty již existují, já ale říkám, že jich je málo.
No, nechci nijak snižovat význam KDE 4, bude to určitě významný posun, ale že by to bylo revolučnější než Matrix, to se říci nedá. :-P Ale já vám tu radost nechci brát, já ji chápu.
Každopádně: rozhodně musím pochválit různé "integrační" projekty, které by GNOME také potřebovalo. Je ale nutno zmínit, že většina změn již jinde proběhla anebo se jedná o malé změny, takže KDE 4 zase tak nové nebude...
Oxygen a Plasma by neměly být jen o vzhledu ale (doufám, že i) o HIGu a použitelnosti. Je pravda, že vzhled Gnome se mi líbí víc, jak výchozí vzhled KDE.
Žádná revoluční myšlenka se nekoná ...Já vím, prakticky všechno ohledně GUI vymysleli v 80 letech v Xeroxu. Ale proč teda chtít něco revolučního zrovna po KDE?