Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Vývojář GNOME Christian Schaller reaguje na kontroverzní článek Toma Holwerdy z OSNews. Přiznává, že žádné konkrétní plány na GNOME 3 neexistují a nemyslí si, že by něco jako GNOME 3 bylo v současné době potřeba. Důraz klade na malé a postupné inovace, tak jako Windows, Mac OS X i KDE.
Tiskni
Sdílej:
Gnome se soustředí na postupné menší změny, Vista (už) a KDE4 (v budoucnu) na velký třesk.Upřímně (jako uživatel GNOME) si myslím, že kdyby to bylo možné (třeba kdyby bylo víc vývojářů), tak by se i GNOME soustředilo na velký třesk. Prostě jednou za čas prsk -- a bylo by. Ve zbylém čase menší změny. Některé věci jsou každopádně potřeba co nejrychleji. U GNOME to je zlepšení nebo kompletní nahrazení klíčových aplikací (poštovní klient, kancelářské aplikace) a vylepšení (řekněme si to na rovinu, tohle by bylo doslova "from scratch") integrace mezi aplikacemi. Potom by se pochopitelně hodilo hnout s GTK, ale jak jsem slyšel, tak je zoufale málo vývojářů...
No, a napříč prostředími by bylo dobré (je to vlastně nutnost) usnadnit přechod mezi nimi a nějak standardizovat. Takové projekty již existují, já ale říkám, že jich je málo.
No, nechci nijak snižovat význam KDE 4, bude to určitě významný posun, ale že by to bylo revolučnější než Matrix, to se říci nedá. :-P Ale já vám tu radost nechci brát, já ji chápu.
Každopádně: rozhodně musím pochválit různé "integrační" projekty, které by GNOME také potřebovalo. Je ale nutno zmínit, že většina změn již jinde proběhla anebo se jedná o malé změny, takže KDE 4 zase tak nové nebude...
Oxygen a Plasma by neměly být jen o vzhledu ale (doufám, že i) o HIGu a použitelnosti. Je pravda, že vzhled Gnome se mi líbí víc, jak výchozí vzhled KDE.
Žádná revoluční myšlenka se nekoná ...Já vím, prakticky všechno ohledně GUI vymysleli v 80 letech v Xeroxu. Ale proč teda chtít něco revolučního zrovna po KDE?