Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Podle průzkumu Eclipse Foundation za poslední dva roky vzrostl podíl GNU/Linuxu na počítačích vývojářů o 6-7% a to především na úkor MS Windows. Další skutečnosti vypichuje Ian Skerrett.
Tiskni
Sdílej:
Podíl nevzrostl o 7%, ale o 7 procentních bodů (z 20% na skoro 27%, tedy nárůst o třetinu).
Jo, taky jsem ten článek o procentech četl. Je to pěkná blbost. Dřív žádné procentní body nebyly a všichni věděli o co jde.
> ale nějak mne nenapadá, jestli je opravdu nutné to takto rozlišovat --- myslím, že jsme všichni pochopili, oč jde
Pokud nekdo rekne, ze zastoupeni, ktere driv bylo 20 procent, se zvysilo o 10 procent, tak spravna interpretace teto vety je ta, ze ted je to zastoupeni 22 procent. Pokud by nekdo vyse zminenou vetu interpretoval tak, ze ted je zastoupeni 30 procent, tak by se mel vratit do zakladni skoly si zopakovat procenta. Zmena vyjadrovana v procentech se vzdy vztahuje k podilu nove a stare hodnoty, nikoliv k jejich rozdilu. Pokud clovek chce zmenu popsat pomoci velikosti rozdilu, tak takova zmena se vyjadruje v puvodnich jednotkach, protoze ale puvodni velicina je bezrozmerna (procento neni jednotka, ale v podstate syntakticka zkratka, s kterou je treba zachazet opatrne), tak se zavedla jina syntakticka zkratka, ktera se v tomto kontextu hodi.
Myslim, ze uplni idioti tady nejsme, ale kdyz se hovori o trznich podilech, tak tam je podle me zrejme, ze ma autor na mysli to, cemu se dnes popularne rika "procentni bod".
Hmm... a ja snad nazyvam metr procentem? Kdyz budu mit nejakou tabulku, kde budou udaje v metrech a "hodnota" u jednoho z udaju se zvetsi o "2 metry", tak proste reknu, ze se "'hodnota' se zvysila o '2 metry'". Kdyz mam ale trzni podil, kde jsou "hodnoty2" udavane v "procentech", tak nemuzu rict "'hodnota2' se zvysila o 'x procent'?
Vzdyt to je nesystemove tvrdit, ze procento stoji nad vsemi jednotkami.
Tohle jste si mohl odpustit. Pochybuju, ze se tady najde clovek, ktery by nechapal koncept procent. Ja se jen pozastavuji nad tim, ze procento vlastne stoji uplne mimo vsechny ostatni jednotky, a ze s udaji o trznim podilu musim nakladat nesystemove(jinak, nez s udaji v jinych jednotkach).
Tohle jste si mohl odpustit.Ne, nemohl, protože někdo, kdo tvrdí toto:
Ja se jen pozastavuji nad tim, ze procento vlastne stoji uplne mimo vsechny ostatni jednotkyopravdu nechápe koncept procent.
A centimetr je funkce metru?
V roce 2007 tedy vzrostla oproti předchozímu roku o 2%Ne, vzrostla o 66,6% (přesněji o 2/3).
A v roce 2008 o 3%.Ne, o 60%.
A jak teď v těch slavných procentních bodech vyjádřím, jak se změnil růst inflace mezi 2007 a 2008?Klesl o 6,6 procentních bodů.
V roce 2007 tedy vzrostla oproti předchozímu roku o 2 procetní body (mně je to fakt šumafuk).Ano.
A v roce 2008 o 3 procentní body.Ano.
A jak teď v těch slavných procentních bodech vyjádřím, jak se změnil růst inflace mezi 2007 a 2008?Už jsem vám to napsal – klesl o 6,6 (přesněji o 20/3) procentních bodů. Neumíte číst?
Daleko podstatnější než debata o procentních bodech a procentech by dle mého měla být o kvalitě provedeného měření - pokud se podívate na zastoupení Javy (jazyků), Neměcka (zemí) a různých frameworků... měli byste se začít ptát jací uživatelé tvořili vzorek dat a zda, na co a s jakou přesností, lze výsledky tohoto měření generalizovat. Na světovou programátorskou populaci to moc nevypadá.
Více viz http://en.wikipedia.org/wiki/Misuse_of_statistics
Když se člověk napřed zamyslí nad tím, jestli tu obrovskou hromadu .NET patlalů vůbec jde zařadit do světové programátorské populace...