Richard Stallman v El País

Ve španělském deníku El País vyšel popularizující rozhovor s Richardem Stallmanem.

14.3.2009 09:00 | krab20 | Zajímavý článek

Komentáře

[Dent]

Kdo tady umí španělsky, aby alespoň zmínil nějaké zajímavé body? :))))

[mif]

google translate ftw :)

[helb]

To teda... Vynálezce první alternativa k systému od společnosti Microsoft (Windows) a Apple (Mac OS) má koníčky star, no cestování bez nafukovací matrace a dává přednášky na ponožky. Zvláštnosti mimo návyky.

[____]

ROFL

[V3N3C3D]

Ty přednášky budou v poho!! :D

[Tomáš]

Já.

 

Jsou to sračky co ten člověk píše (ne že by otázky byly lepší), Opravdu nechápu jak ho někdo může chovat v úctě

[Zadejte vaše jméno]

Sracky pises leda ty. A poradne. Uz jsi vyblil vsechno? Opravdu? Tak vypadni a neukazuj se tady.

[Tomáš]

aspoň, že ty v tom máš jasno ;) Tak teda sbohem

[jupino]

Podla mna na reci RMS nie je nic zleho a nie su to ziadne sracky. jednoducho ako vzdy RMS hovori o svojej filozofii vdaka ktorej tu mame Linux ako open source.. Ak sa ti nepaci sloboda slova a tiez sloboda linuxu bez na ZIVE.cz  a zboznuj microsoft a tie ine sracky.

[Martin]

Na tom, že tady máme Linux jako opensource nemá RMS sebemenší podíl. Linux byl opensource ještě před tím, než byl označkován jako GPL software.

[Michal Fecko]

GNU/Linux - guess what...

[Martin]

Joj, to prastaré dilema.

[Zadejte vaše jméno]

Asi mel na mysli GNU aplikace, bez kterych by soucasny GNU/Linux nebyl fenomenem, ktereho se boji i nadnarodni softwarove korporace.

[mibo]

O tom co by bylo, kdyby nebyl RMS můžeme samozřejmě spekulovat a ano Linux byl licencován pod GPL od verze 0.12 (to je fakt pozdě :D), avšak bez RMS by zde zřejmě nebylo GNU a s ním celá řada softwaru, včetně překladače gcc a samotný vývoj jádra by byl nejen k ničemu, ale nebyl by pořádně ani v čem ho dělat. A k samotnému faktu, že máme Linux jako opensource pokud vím tak Linux byl na nějaké přednášce RMS než vydal Linux a tehdy byl viditelně mnohem více těma myšlenkama opojený než dnes, avšak RMS dělá stále to samé šíří tyto myšlenky dál po světě. Můžeme s něčím co říká nesouhlasit, ale jeho lví podíl na vzniku vůbec opensource ač v jeho podání se jedná o freesoftware je jednoznačný a neodpáretelný, tvrdit opak je naprostá a nepodložená demagogie.

[default]

S těmi sračkami naprosto souhlasím. Ale podle mě jsou třeba.

Člověk se na to musí dívat z jiného pohledu: co člověk, to názor. Každý křičí. Tak vynikne jen ten, který křičí nejvíc.

Osobně nemůžu říct, že se všemi jeho názory souhlasím, ale výsledek jeho křiku beru pozitivně.

A chování v úctě? No, zkus si být tak extrémistický, objíždět konference a přednášet tam svoje výplody. To si přinejmenším respekt zaslouží.

[hajma]

jen v bodech a věci co mi přišly zajímavé:

 

existuje alternativa k MS a Apple - svobodný software, ten je možno legálně i v souladu s morálkou šířit

RMS umí španělsky

linuxová komunita se příliš soustředí na kód, místo společenské solidarity

uvedl definici svobodného software

proprietární soft je špatný - zavádí morální dilemata - mám kamarádovi zkopírovat soft a tím porušit licenci nebo ho odmítnout?

školy by měly vyučovat svobodný software

gmail je špatný a navíc z USA, lepší je, když se dá pár lidí dohromady a udělají si mailserver

jste proti obchodu? nejsem komunista, nechcizničit obchod. Pouze nechci aby se z uživatele stal vězeň

co krize? nadnárodní společnosti si zaslouží trest, kupovaly si zákony proti nám. Nejsem proti myšlence prodávání disků - pokud je možné je kopírovat a šířit. umění a zábava a to co slouží k přenosu myšlenek ( ? možná knihy) nemusejí být svobodné, ale praktické věci ano

[billgates]

Vdaka.

[Zadejte vaše jméno]

diky moc

[Dunric]

+1

[Sešívaný]

RMS respektuju, ale některé jeho hlášky fakt stoji za to. Když mě kamarád požádá, abych pro něj vykradl banku, tak je banka špatná, protože u mně vyvolává dilema, jestli to udělat nebo ho odmítnout...

[robotics]

Samozřejmě bych to udělal, ale prachy bych si nechal .

[bhy]

Respektuju vás, ale některé vaše hlášky fakt stojí za to. Když bude v bance jeden milion korun a já od tam ukradnu jeden milion korun, kolik v ní zůstane? když někde bude jeden kus software a zkopíruju od tam jeden kus software, kolik kusů sotware zůstane tam, odkud jsem ho zkopíroval?

[Mti.]

Problem srovnani je vtom, ze aby jste porovnal "kradez" sw s loupenim v bance, pak by jste z te banky musel odnest relativne malou castku a to s zadnou/malou mirou sance na odhaleni "loupeze" ... a delalo by Vas to spousta (ale neodnesli by jste vse). Pak by taky uz mnoho lidem nevadilo, ze loupi v bance ... vzdyt jim neukradli moc ... a prece si za ty penize neco koupi a banka to ma za chvilu od prodavajiciho zase v trezoru, ne? (obdoba argumentu, ze ukradeny sw dela vlastne reklamu).

Dusledek bude ten, ze banka zvedne zabezpeceni. Ale tim zneprijemni cinnost i "normalnim" (cti: nekradnoucim) zakaznikum. Zvednou se ji i naklady na placeni hlidace/mrizi/zadosti o nekradeni... . Cast lidi se nakrkne, proc platit bance vyssi poplatky a prestane ji vyuzivat legalne. Totez delaji autori sw. Vsechny nesmyslne protikopirovaci ochrany jsou vicemene snaha o zabraneni uzivani. Teda ... zabraneni uzivani v rozporu s licenci/cenou, ale realita je jinde, ze?

O moralce to je. Nekdo si stanovil licenci a cenu. Pokud chcete jeho dilo pouzivat, dodrzte licenci a cenu. Nelibi? Nepouzivej.

Na cele myslence GNU se mi naopak libi to, ze licence je postavena tak, aby moje dilo nemohl nekdo "koupit",uzavrit a znepristupnit ostatnim.

Pravdou je, ze "moderni" audio/video dila mne neberou, takze mne myslenka DRM nejak netrapi v soucasne podobe, ale pokud to nechame prerust pres hlavu, tak uz nepujde sehnat zarizeni, ktere bez "spravneho" podpisu neprehraje ani VASE osobni dilo. Kolid se plati, kdyz si chci na svuj telefon (reknemeod apple ) nahrat moji vlastni aplikaci? (nastesti mam c55 siemens, na ktery nema uz smysl neco chtit dostat ... a myslenka openmoko je mi stale milejsi ... teda, mi se to libilo uz od zacatku, ale cim dal vic se tesim az mi ten siemens chcipne, abych mel ten spravny duvod... )

Takze kdyz mne znamy pozada o sehnani a nainstalovani windows, tak mu vysvetlim cenu licence (3kKc, protoze oem uz nejde) nebo nabidnu fedoru/ubuntu. (a f/u velice rad nainstaluju a vysvetlim, kdezto windowsy jen ve specialnich pripadech a cd shanet urcite nebudu... )

Moc mi to keca, du do hospody ... na kofolu.... kdyz mame ten svatek, ze. :-P (ne, nejsu Matylda)

[rane]

Pôvodne ma napadlo niečo veľmi podobné tomu čo si napísal. Potom som sa ale zamyslel nad tým, ako vlastne v skutočnosti fungujú dnešné banky a došlo mi, že medzi skopírovaním softwaru a ukradnutím peňazí z banky až tak veľký rozdiel nieje

[Sešívaný]

Aha, takže když ten statek není hmotný, tak se krást může, že? To, že někdo vytváří statek, který musí člověk ukrást nebo zaplatit, aby ho získal, není nic špatného. Tady tato věta, kterou MRS řekl, je jak od někajého komunisty, i když se dušuje (a já mu snad i věřím), že jím není.

[bhy]

Ne že může a hotovo, vždyť právě o tom, že to je dilema, tam Stallman mluví. Porušení autorského práva není totéž co krádež v žádném právním systému, ani to není totéž z etického hlediska. Označují to tak jen organizace typu BSA ve svých kampaních, kterými jste možná ovlivněn. Když budu obsah pojmu krádež libovolně účelově rozšiřovat, můžu dojít také k tomu, že už původní autor sw ukradl některé koncepce z jiného sw, kde je předtím viděl; pak by byl kradený všechen sw, který se nějak podobá dříve vydanému. (A váš důraz na to, jestli někdo je nebo není komunista, jako by to mělo jednoznačný význam a bylo synonymem pro slovo ďábel, na mě působí dojmem jakéhosi kádrování s opačným znaménkem.)

[Delaunay]

Chtěl bych upozornit na nesmyslnost pojmu krádež softwaru. Protože svět je plný těchto účelových dysfemismů a musí se proti nim bojovat až do roztrhání těla. Software jako takový nemá přirozenou majetkovou povahu. Nezáleží na tom, zda se oceňuje v bilancích společností. Ještě menší význam má pak skutečnost, že to tvrdí zájmové organizace. Oceňování softwaru jako majetkové hodnoty je důsledkem závazného respektování mezinárodních konvencí a pravidel. Ale stejně tak jako společnosti neukradnu goodwill, tak autorovi softwaru nebo softwarové společnosti nelze jen tak ukrást software. Mohu ho ale použít v rozporu se stanovenými pravidly a žít v očekávání, že mě za to stihne trest.

Každému je asi jasné, že tzv. krádež softwaru neleží na stejné úrovni jako např. krádež auta nebo vyloupení bytu. Když totiž někdo označí nějaké jednání za krádež, tak téměř každý intuitivně předpokládá, že postiženému vznikla újma. Což v případě softwaru nastává jen v ojedinělých případech. Velmi často neoprávněným používáním softwaru dokonce vzniká postiženému i prospěch.

[sid]

Kdyby vsichni "nakupovali" software na pirate bay, tak by spolecnosti, ktera do nej investovala miliony, nevznikla ujma? Vzdyt to je prece kravina. A nejake argumenty o tom, ze ten, kdo si to stahnul by si to jinak nekoupil(takze ujma nevznikla) je taky nesmysl. To bych pak mohl zobecnit na kradez cehokoliv - ukradnu treba auto, ale nekdo(ty) bude tvrdit, ze mam byt stihan jenom za materialni skodu(tedy naklady na material a energie). Ze je do ceny auta rozpocitan i vyvoj, provoz prodejen a spousta dalsi veci uz je preci podruzne. Ja to vidim jednoznacne - kradez software by mela byt hodnocena stejne, jako kradez zbozi v hodnote ceny software v beznem prodeji. Ukradl jsi OEM Windows? - prestupek(da se koupit za cenu okolo 2000 kc). Ukradl jsi Adobe Photoshop - trestny cin (20000 kc). Zni to sice drsne, ale to jen proto, ze lide jsou na kradez sw zvykli. Za par let by kradli skutecne jen kriminalnici a normalni lidi by si davali pozor.

[Delaunay]

To je sice hezké, co jste napsal, ale zároveň to nic nemění na faktech, která jsem uvedl předtím. Kdyby všichni stahovali software na The Pirate Bay a používali ho v rozporu s danými podmínkami, tak všichni porušují zákon a měl by je čekat zasloužený trest. O tom není třeba diskutovat. Zákon hovoří více než jasně. Takový limitní případ ale v praxi nikdy nenastane. Je bláhové si myslet, že by se za takových extrémních podmínek komerční software vůbec vyvíjel a že by bylo pak smysluplné se takovou věcí příliš zabývat.

Vlastně jsem pro to, aby organizace typu BSA apod. byly více aktivní a častěji se postihovalo vědomé porušování zákonů. A to i v domácnostech, přestože není tento sektor ekonomiky z obchodního pohledu tak moc zajímavý. Ale s praktikami takových organizací opravdu nesouhlasím. Mám na mysli zejména účelové překrucování pojmů, různé bonzovací akce, zastrašování, neinformování o možnostech legálního využívání svobodného softwaru apod. Věřím ale, že taková strategie přináší své ovoce.

[default]

Hele, jen takové malé zamyšlení.

Pravidla jsou jasná. Výrobce vyrobí software, dotlačí ho na trh. Nabízí ho za nějakých podmínek (cena, způsob užití, a tak dále). Tyto pravidla jsou nad slunce jasná a netřeba o nich debatovat. Navíc jsou tato pravidla v souladu nejen se zákony ale i s morálkou. Jsou tedy vpořádku.

Když ta pravidla někdo z libovolného důvodu nedodržuje, je to špatně a mělo by se to řešit (alespoň tím zákonem, když někdo morálku necítí ).

Takže má otázka zní: Proč je kolem tak jasné věci tolik slovíčkaření, definic a přirovnání? To to nikdo necítí?

[Delaunay]

Petře, taky si to neumím vysvětlit. Ale jednou na to možná přijdu .

[Sešívaný]

Průmyslová špionáž taky není brána jako kráděž, i když de facto o kráděž jde. Jde o to, že se nákládá s dílem/majetkem někoho tak, jak on si nepřeje. Pokud vytvořím nějaký program, tak mám snad právo rozhodnout, jak s ním můžou ostatní nakládat. Nevidím nic špatného na tom, když to nedám každému volně k dispozici nebo si za používání nechám zaplatit. Jestli to v RMS vyvolává dilema, tak budiž, ale ve mně to potom vyvolává dilema, že ty jeho představy nejsou zdaleka tam svobodomyslné, jak se tváří.

[Delaunay]

Průmyslová špionáž je trochu široký pojem. Navíc probíhá v různých kontextech (rozvědka, konkurenční boj).

Na mě je RMS příliš komplikovaná osobnost na to, abych některé jeho názory dokázal vůbec pochopit.

[xkesh]

Jde o to, že se nákládá s dílem/majetkem někoho tak, jak on si nepřeje.

Vskutku zajímavá definice krádeže.

Pokud vytvořím nějaký program, tak mám snad právo rozhodnout, jak s ním můžou ostatní nakládat.

Pokud vyrobím nějakou židli, tak mám snad právo rozhodnout, jak s ní můžou ostatní nakládat.

A běda, jak si na ní sedne někdo, kdo ji nekoupil! Protože každý, kdo si na ní sedne a nekoupil si ji, by si ji musel koupit, vzniká mi každým usednutím neoprávněné osoby na mnou vyrobenou židli škoda ve výši prodejní ceny židle!

Proto budu vybírat prdelovné preventivně: kdo má prdel, bude mi platit 1 Kč denně za to, že by mohl někdy teoreticky usednout na mnou vyrobenou židli, aby mi to kompenzovalo škody, které bych mohl utrpět. Jinak není na světě žádná spravedlnost!

A jakmile nachytám někoho, kdo dovolí, aby si na jeho židli sedali lidi, kteří mi to nezaplatili, zaplatí mi tolik židlí, kolik lidí si mohlo na jeho židli za celou dobu sednout - protože každý takový člověk si mohl koupit u mě svoji židli a pro mě je to jednoznačně ukradený zisk!

Nevidím nic špatného na tom, když to nedám každému volně k dispozici nebo si za používání nechám zaplatit.

My truhláři se nenecháme o své zisky okrádat nějakýma komoušema!

[Pavel]

to je dobry toto a celkem i k zamysleni

[Fill]

+1

[Mti.]

Jak mali kluci, porad dokola.

Pokud, dobra, dnes teda zidle, budes prodavat za zlomkovou cenu vyrobnich nakladu, tak mas samozrejme pravo takto cinit. Nicmene nebudes prodavat zidli, ale "pravo na vyuzivani zidle" ... a to s prislusnymi podminkami - takovymi, aby ses uzivil.

Pri vyrobe sw/audia/videa mas krkolomne naklady na vyvoj, ale minimalni naklady na rozmnozeni a distribuci. U zidle je vetsi cast ceny prave v produkci rozmnozenin. Pokud Ti nekdo bude psat sw na zakazku jako jedinemu zakaznikovi, cena bude uplne jinde nez u masove distribuovaneho sw. To u zidli nehrozi.

[Delaunay]

U spotřebou nezmenšitelného nehmotného statku (např. software) je použití tradičních přístupů kalkulace jednotkových nákladů a vyvozování jakýchkoliv závěrů ve vztahu ke koncové ceně nebo podmínkám jeho distribuce přinejmenším zavádějící. Přečtěte si něco o metodách oceňování nehmotných aktiv. Nákladový přístup se při oceňování nehmotných statků užívá jen výjimečně.

Možnost poskytovat za úplatu právo užívat statek za výrobcem určených podmínek existuje bez ohledu na kapitálovou náročnost jeho výroby. A ještě méně pak souvisí se snadností neoprávněného vytváření rozmnoženin. Firma může klidně vybírat i prdelovné za sezení na židli, pokud takové jednání není v rozporu se zákonem. Otázkou je, zda s tímto přístupem přežije na trhu a nikoliv zda to může.

[Mti.]

Nic z toho, co pisete, nepopiram. Pouze uz mne toci, kdyz nekdo vicemene ospravedlnuje porusovanim licence s tim, ze autorovi nevznika skoda a podobne... (vsechny ty zidle,auta,banky... a dalsi 2kB nadavani na soucasny stav jsem radeji smazal, protoze za to Vy nemuzete  )

[xkesh]

Pouze uz mne toci, kdyz nekdo vicemene ospravedlnuje porusovanim licence s tim, ze autorovi nevznika skoda a podobne...

To není ospravedlňování porušování. To je konstatování faktu, že pohodlná možnost porušovat licenci (jakési přání "vlastníka práv") je u "duševních statků" implicitně obsažena v jejich podstatě. Licence není nic jiného než staré dobré poskytnutí práva k užívání cizího majetku, jakýsi přenos vlastnictví. Když je ten majetek hmotný, těžko ho můžete poskytnout miliónu lidí najednou, protože majetek může užívat jen jeden.

Jen díky tomu, že si to milióny lidí můžou prakticky bez nákladů a omezení zkopírovat, můžete vůbec takové licence prodávat. Pak vám ale není nic platné rozčilování, že si leckdo naprosto ekonomicky odmítne licenci koupit a přesto si kopíruje bez omezení a bez nákladů, tj. vlastně uplatňuje váš vlastní obchodní model v praxi. Kdyby si to kopírovat nemohl, nemohl byste ani vy na masovém prodeji licencí vydělávat.

Licence a autorská práva nebyly zavedeny proto, aby vydělal autor díla, ale proto, aby vydělal distributor, zpravidla ten, kdo autorská práva od skutečného autora koupí za nějakou běžnou cenu práce (odměna takového běžného autora se tudíž neliší od odměny řemeslníka za vykonanou práci, což je ale naprosto v pořádku). To suprové na tom je, že takto zaplacenou práci můžete díky metafyzické instituci "duševního vlastnictví" jako distributor pak prodat ještě tisíckrát, stotisíckrát, miliónkrát aniž musíte překřížit dvě stébla.

Tohle jaksi ve světě hmotných produktů chybí - i když se to velké korporace zdatně pokoušejí napravit: proto se v asijských robotárnách minimalizují náklady na hmotnou výrobu, aby se de facto virtuální produkt (značka) prodával aspoň stokrát dráž než vydělá otrok-dělník (autor hmotného produktu).

[michich]

Licence a autorská práva nebyly zavedeny proto, aby vydělal autor díla, ale proto, aby vydělal distributor

Vůbec ne. Autorské právo bylo zavedeno, aby autoři knih získali výhodu nad tiskaři. Viz britský zákon "Statute of Anne", píše o tom Lessig.

[xkesh]

Licence a autorská práva nebyly zavedeny proto, aby vydělal autor díla, ale proto, aby vydělal distributor

Vůbec ne. Autorské právo bylo zavedeno, aby autoři knih získali výhodu nad tiskaři. Viz britský zákon "Statute of Anne", píše o tom Lessig.

Povrchně a idealisticky viděno sice ano, ale historicky šlo zřejmě o ochranu zisků londýnských tiskařů po vypršení monopolu, protože když máte právo na distribuci dané monopolem, nepotřebujete instituci copyrightu:

the Author of any Book or Books already Printed, who hath not Transferred to any other the Copy or Copies of such Book or Books, Share or Shares thereof, or the Bookseller or Booksellers, Printer or Printers, or other Person or Persons, who hath or have Purchased or Acquired the Copy or Copies of any Book or Books, in order to Print or Reprint the same, shall have the sole Right and Liberty of Printing such Book and Books for the Term of One and twenty Years

Principem copyrightu přece je, aby vlastníci copyrightu získali výhody nad těmi, kdo ho nevlastní. Autor je tvůrce díla a vlastník copyrightu je ten, kdo vlastní práva k rozšiřování (copyright), což nemusí být jedno a totéž. Copyright je vlastně takový monopol na produkci médií s určitým duševním obsahem.

[Delaunay]

Bohužel dnes není vůbec řídkým jevem pojmenovávat neoprávněné užití softwaru různými expresívními výrazy. Někdo prohlašuje neoprávněné užití hned za krádež softwaru, druhý tomu říká podvod, třetí třeba padělání softwaru.

Čekám až někdo přijde s loupeží, znásilněním, výtržnictvím nebo záškodnictvím, aby ten výcuc z trestního zákona byl trochu bohatší. Dávám tomu rok, maximálně dva.

[TomCat1]

Já osobně tomu říkám vražda.