Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Článek na australském ZDNetu zhodnocuje současný postoj Sunu ke GNU GPL v3. Dozvíte se něco o názoru FSF na použití GPL v3 u Solarisu a také úvahách Sunu o duálním licencování.
Tiskni
Sdílej:
Kde jsou ti co tomu tak urputně nechteli věřit?
Jestli Solaris bude pod GPLv3 (kdežto Linux pod GPLv2 only), tak asi řeknu Linuxu pá pá
Muzete mi osvetlit, co vam vadi na CDDL? Protoze i kdyby byl OSOL pod GPLv3, bude to s vyjimkou umoznujici linkovat s uzavrenymi objekty. Co pak GPLv3 prinasi oproti CDDL?
*nebo už nepoužíváš ty pekelné uzavřené ovladače od nvidie?
Přecijen nějaký ten pragmatik ve mně pořád je
Ale kdybych si teď kupoval notebook, na 100% bude s kartou od Intelu.
A Solaris je kvalitní OS (navíc je v něm ZFS po kterém toužím
), takže přechod na něj pokud bude pod GPLv3 by měl i svá pragmatická pozitiva (kromě těch čistě idealistických).
Solaris je kvalitní OSAle Archlinux a dokonce ani Gentoo to není
A navíc klidně by nějaká distribuce ala Arch Linux okolo jádra Solarisu vzniknout pak mohla
Dále to že dělí balíčky na normální a *-dev, to mě taktéž šíleně irituje. Pak také to že mi Debianovské balíčky, nastavení systemu, atp. přijde tak nějak "bloated". Možná to zní divně od člověka který miluje KDE, nicméně samotný systém mam prostě rád jednoduchý, čistý a držící se KISS filosofie. A Arch narozdíl od Debianu tyto mé požadavky dokonale splňuje