Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Článek na australském ZDNetu zhodnocuje současný postoj Sunu ke GNU GPL v3. Dozvíte se něco o názoru FSF na použití GPL v3 u Solarisu a také úvahách Sunu o duálním licencování.
Tiskni
Sdílej:
Kde jsou ti co tomu tak urputně nechteli věřit?
Jestli Solaris bude pod GPLv3 (kdežto Linux pod GPLv2 only), tak asi řeknu Linuxu pá pá
Muzete mi osvetlit, co vam vadi na CDDL? Protoze i kdyby byl OSOL pod GPLv3, bude to s vyjimkou umoznujici linkovat s uzavrenymi objekty. Co pak GPLv3 prinasi oproti CDDL?
*nebo už nepoužíváš ty pekelné uzavřené ovladače od nvidie?
Přecijen nějaký ten pragmatik ve mně pořád je
Ale kdybych si teď kupoval notebook, na 100% bude s kartou od Intelu.
A Solaris je kvalitní OS (navíc je v něm ZFS po kterém toužím
), takže přechod na něj pokud bude pod GPLv3 by měl i svá pragmatická pozitiva (kromě těch čistě idealistických).
Solaris je kvalitní OSAle Archlinux a dokonce ani Gentoo to není
A navíc klidně by nějaká distribuce ala Arch Linux okolo jádra Solarisu vzniknout pak mohla
Dále to že dělí balíčky na normální a *-dev, to mě taktéž šíleně irituje. Pak také to že mi Debianovské balíčky, nastavení systemu, atp. přijde tak nějak "bloated". Možná to zní divně od člověka který miluje KDE, nicméně samotný systém mam prostě rád jednoduchý, čistý a držící se KISS filosofie. A Arch narozdíl od Debianu tyto mé požadavky dokonale splňuje