Byla vydána nová verze 10.4 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Vyzkoušet lze experimentální podporu postkvantového algoritmu mldsa44-ed25519.
Open Printer je otevřená kompaktní tiskárna od Open Tools. Brzy by měla být spuštěna kampaň na její podporu na Crowd Supply. Současně by měly být uvolněny zdrojové kódy. Postavena je na Raspberry Pi Zero W a STM32. Používá inkoustové kazety HP 302.
Byla vydána nová verze 3.28.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 8 zranitelností.
Čeští policisté společně se svými tureckými kolegy zadrželi 51 lidí, kteří se podle kriminalistů podíleli na provozu podvodného call centra v Istanbulu. Skupina je spojena s 1173 případy podvodů na českých občanech, při kterých vznikla škoda přes 553 milionů korun.
Immich byl vydán v nové verzi 3.0.0. Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Společnost Juno Computers prodávající počítače s předinstalovaným Linuxem má nově v nabídce linuxový tablet Juno Tab 4 - WiFi. Na výběr je Debian, Ubuntu a Kubuntu. Předobjednat jej lze za 949 liber (26 500 korun).
Podman (Pod Manager), nástroj umožňující vytvářet a provozovat kontejnery, aniž by uživatel potřeboval práva roota, byl vydán v nové major verzi 6.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Řešena je i vážná bezpečnostní chyba CVE-2026-57231.
Společnost Sony oznámila, že od ledna 2028 přestane vydávat nové hry pro PlayStation na fyzických discích. Všechny budoucí tituly budou dostupné výhradně v digitální podobě na PlayStation Store.
Google Chrome 150 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 150.0.7871.46 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 433 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (100 miliard Kč) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.
Po více než třech měsících vývoje od vydání verze 244 byla vydána nová verze 245 správce systému a služeb systemd (GitHub, NEWS). Z novinek lze zdůraznit novou službu systemd-homed.service(8), viz přednáška "Ahoj, jsem Lennart Poettering a teď vám vezmu váš domovský adresář…" na linuxové konferenci AllSystemsGo! 2019.
Tiskni
Sdílej:
tu srackuProč taková silná slova?
.brm, a pak chceš, aby se věci tímto končící resolvovaly na jednom DNS serveru a zbytek na jiném. Typicky se to hackovalo lokálním plnohodnotným DNS serverem. Jenže tohle, pokud dobře koukám, systemd-resolved neumí… (Q: proč to nejde pověsit do veřejného DNS stromu? A: protože náhodné resolvery dělají rebound protection a RFC1918 adresy vám nepřeloží Q: a vůbec, proč? A: já byl koncový uživatel a nemůžu s tím nic dělat)
A pak klasika, že getaddrinfo nevaliduje DNSSEC. A že různé multicast DNS věci jsou v tom dohackované. Obecně tohle mi přijde jako rozumné architekturní rozhodnutí, ale ke kvalitě implementace se nedokážu vyjádřit, protože to nepoužívám.
Pokud je něco špatného na tom, aby /etc/resolv.conf byl obyčejný soubor a v něm řádek nameserver 127.0.0.1 (v případě, že mi tam lokálně běží Bind, nebo jiná IP adresa, když DNS server běží jinde), tak proč se neupraví C funkce pro překlad jmen ve standardní knihovně nebo ten DNS server? Proč se to musí cpát do systemd?
Ten soubor je symlink na ../run/systemd/resolve/stub-resolv.conf a na 127.0.0.53 nenaslouchá můj Bind (ten je na 127.0.0.1), ale systemd-resolved, který funguje jako jakási proxy. Pokud je tam nějaký mezičlánek potřeba, nebylo by lepší, aby to řešila ta funkce v céčkové knihovně, místo dvojitého přeposílání UDP či TCP paketů?
„aplikaci nejde říct, jestli jméno neexistuje, selhal DNSSEC, nebo došlo k nějaké jiné chybě“
Tohle je otázka evoluce API a každé API se s tím setká. Je normální, že se API vyvíjí a přibývají v něm nové funkce. Dobrá knížka na tohle téma je Practical API design. Rozšíření se dá dělat zpětně kompatibilně, není potřeba nic rozbíjet.
Znamená to změnit něco v glibc. Dokážeš si představit ten kvikot systemd sežral glibc!!!11!!!!1! systemd se rozpíná do glibc!!!!!!!111!
Nevidím důvod, proč by to mělo být něco specifického pro systemd. Jestli jde o všeobecně užitečnou funkci/rozšíření, tak může být ve standardní knihovně.
vždyť na to dokonce mají API
systemd je jeden produkt, neříkám, že proprietární, ale je to produkt nějakého autora/autorů. To, na čem bychom měli stavět, jsou otevřené standardy. Tzn. specifikace, na které se shodne širší skupina, nevzniká to nějak svévolně a hlavně je tam závazek, že se to bude rozvíjet nějak předvídatelně a zpětně kompatibilně. Na základě této specifikace pak mohou vznikat nezávislé implementace.
na 127.0.0.53 nenaslouchá můj Bind (ten je na 127.0.0.1), ale systemd-resolved, který funguje jako jakási proxypodle mě systemd-resolve je myšlen právě jako náhrada za lokální Bind. Pokud potřebuješ Bind (nějaká pokročilejší věc, co systemd-resolve neumí), tak systemd-resolve vypni, ne? (a naopak pokud nepotřebuješ systemd-resolve, tak ho vypni taky -- já to tak třeba mám. Dokonce v Debianu ani není defaultně zapnutý.)
Proč se to musí cpát do systemd?Proč se musí md5sum(1) cpát do coreutils? Jako asi by bylo hezké, kdyby to bylo zvlášť, aby se to dobře balíčkovalo, protože třeba Debian má aktuálně všechny tyhle věci v jednom balíčku, takže to mají nainstalované i lidi, kteří to nepoužívají. Má to celkem 14 MB, což je tak na hraně toho, co mi ještě nevadí plýtvat (e.g. systém na industriální SLC flashce která je drahá a má jenom 1 GB).
$HOME is my castle.
(artixlinux)
Konečně rozumná integrace Btrfs a domovských adresářů. Samozřejmě jsem je vždycky vytvářel jako subvolume, což má spoustu výhod a asi tak nula nevýhod, ale pokaždé jsem si říkal, že automatizace a unifikace správy domovských adresářů by přišla vhod.
Jako generické řešení asi OK. Ale např. já mám v domovském adresáři různé druhy složek, některé jsou hodně důležité a rád bych měl jejich snapshoty uchované klidně roky, zatímco jiné jsou nepodstatné nebo dočasné a tam o tu historii nestojím. Co s tím? Promazávat je ve snapshotech? Nebo si udělat víc pododdílů v rámci domovského adresáře (takhle to mám teď)?
Pokud by byla nějaká použitelná GNU/BSD distribuce a dobrá podpora HW, tak proč ne? Mít další možnost se vždycky hodí. Ale zatím mi přijde pořád lepší GNU/Linux (a to jsem kdysi FreeBSD používal).
Jakmile to bude mít systemd, hned tam přemigruju. :-P