Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Po více než třech měsících vývoje od vydání verze 244 byla vydána nová verze 245 správce systému a služeb systemd (GitHub, NEWS). Z novinek lze zdůraznit novou službu systemd-homed.service(8), viz přednáška "Ahoj, jsem Lennart Poettering a teď vám vezmu váš domovský adresář…" na linuxové konferenci AllSystemsGo! 2019.
Tiskni
Sdílej:
tu srackuProč taková silná slova?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2020 15:13
9.3.2020 13:30
6.3.2020 23:29
.brm, a pak chceš, aby se věci tímto končící resolvovaly na jednom DNS serveru a zbytek na jiném. Typicky se to hackovalo lokálním plnohodnotným DNS serverem. Jenže tohle, pokud dobře koukám, systemd-resolved neumí… (Q: proč to nejde pověsit do veřejného DNS stromu? A: protože náhodné resolvery dělají rebound protection a RFC1918 adresy vám nepřeloží Q: a vůbec, proč? A: já byl koncový uživatel a nemůžu s tím nic dělat)
A pak klasika, že getaddrinfo nevaliduje DNSSEC. A že různé multicast DNS věci jsou v tom dohackované. Obecně tohle mi přijde jako rozumné architekturní rozhodnutí, ale ke kvalitě implementace se nedokážu vyjádřit, protože to nepoužívám.
Pokud je něco špatného na tom, aby /etc/resolv.conf byl obyčejný soubor a v něm řádek nameserver 127.0.0.1 (v případě, že mi tam lokálně běží Bind, nebo jiná IP adresa, když DNS server běží jinde), tak proč se neupraví C funkce pro překlad jmen ve standardní knihovně nebo ten DNS server? Proč se to musí cpát do systemd?
Ten soubor je symlink na ../run/systemd/resolve/stub-resolv.conf a na 127.0.0.53 nenaslouchá můj Bind (ten je na 127.0.0.1), ale systemd-resolved, který funguje jako jakási proxy. Pokud je tam nějaký mezičlánek potřeba, nebylo by lepší, aby to řešila ta funkce v céčkové knihovně, místo dvojitého přeposílání UDP či TCP paketů?
„aplikaci nejde říct, jestli jméno neexistuje, selhal DNSSEC, nebo došlo k nějaké jiné chybě“
Tohle je otázka evoluce API a každé API se s tím setká. Je normální, že se API vyvíjí a přibývají v něm nové funkce. Dobrá knížka na tohle téma je Practical API design. Rozšíření se dá dělat zpětně kompatibilně, není potřeba nic rozbíjet.
Znamená to změnit něco v glibc. Dokážeš si představit ten kvikot systemd sežral glibc!!!11!!!!1! systemd se rozpíná do glibc!!!!!!!111!
Nevidím důvod, proč by to mělo být něco specifického pro systemd. Jestli jde o všeobecně užitečnou funkci/rozšíření, tak může být ve standardní knihovně.
vždyť na to dokonce mají API
systemd je jeden produkt, neříkám, že proprietární, ale je to produkt nějakého autora/autorů. To, na čem bychom měli stavět, jsou otevřené standardy. Tzn. specifikace, na které se shodne širší skupina, nevzniká to nějak svévolně a hlavně je tam závazek, že se to bude rozvíjet nějak předvídatelně a zpětně kompatibilně. Na základě této specifikace pak mohou vznikat nezávislé implementace.
na 127.0.0.53 nenaslouchá můj Bind (ten je na 127.0.0.1), ale systemd-resolved, který funguje jako jakási proxypodle mě systemd-resolve je myšlen právě jako náhrada za lokální Bind. Pokud potřebuješ Bind (nějaká pokročilejší věc, co systemd-resolve neumí), tak systemd-resolve vypni, ne? (a naopak pokud nepotřebuješ systemd-resolve, tak ho vypni taky -- já to tak třeba mám. Dokonce v Debianu ani není defaultně zapnutý.)
Proč se to musí cpát do systemd?Proč se musí md5sum(1) cpát do coreutils? Jako asi by bylo hezké, kdyby to bylo zvlášť, aby se to dobře balíčkovalo, protože třeba Debian má aktuálně všechny tyhle věci v jednom balíčku, takže to mají nainstalované i lidi, kteří to nepoužívají. Má to celkem 14 MB, což je tak na hraně toho, co mi ještě nevadí plýtvat (e.g. systém na industriální SLC flashce která je drahá a má jenom 1 GB).
6.3.2020 22:33
$HOME is my castle.
(artixlinux)
Konečně rozumná integrace Btrfs a domovských adresářů. Samozřejmě jsem je vždycky vytvářel jako subvolume, což má spoustu výhod a asi tak nula nevýhod, ale pokaždé jsem si říkal, že automatizace a unifikace správy domovských adresářů by přišla vhod.
Jako generické řešení asi OK. Ale např. já mám v domovském adresáři různé druhy složek, některé jsou hodně důležité a rád bych měl jejich snapshoty uchované klidně roky, zatímco jiné jsou nepodstatné nebo dočasné a tam o tu historii nestojím. Co s tím? Promazávat je ve snapshotech? Nebo si udělat víc pododdílů v rámci domovského adresáře (takhle to mám teď)?
Pokud by byla nějaká použitelná GNU/BSD distribuce a dobrá podpora HW, tak proč ne? Mít další možnost se vždycky hodí. Ale zatím mi přijde pořád lepší GNU/Linux (a to jsem kdysi FreeBSD používal).
Jakmile to bude mít systemd, hned tam přemigruju. :-P
6.3.2020 23:52
8.3.2020 00:47
.
9.3.2020 13:41