Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než třech měsících vývoje od vydání verze 244 byla vydána nová verze 245 správce systému a služeb systemd (GitHub, NEWS). Z novinek lze zdůraznit novou službu systemd-homed.service(8), viz přednáška "Ahoj, jsem Lennart Poettering a teď vám vezmu váš domovský adresář…" na linuxové konferenci AllSystemsGo! 2019.
Tiskni
Sdílej:
tu srackuProč taková silná slova?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2020 15:13
9.3.2020 13:30
6.3.2020 23:29
.brm, a pak chceš, aby se věci tímto končící resolvovaly na jednom DNS serveru a zbytek na jiném. Typicky se to hackovalo lokálním plnohodnotným DNS serverem. Jenže tohle, pokud dobře koukám, systemd-resolved neumí… (Q: proč to nejde pověsit do veřejného DNS stromu? A: protože náhodné resolvery dělají rebound protection a RFC1918 adresy vám nepřeloží Q: a vůbec, proč? A: já byl koncový uživatel a nemůžu s tím nic dělat)
A pak klasika, že getaddrinfo nevaliduje DNSSEC. A že různé multicast DNS věci jsou v tom dohackované. Obecně tohle mi přijde jako rozumné architekturní rozhodnutí, ale ke kvalitě implementace se nedokážu vyjádřit, protože to nepoužívám.
Pokud je něco špatného na tom, aby /etc/resolv.conf byl obyčejný soubor a v něm řádek nameserver 127.0.0.1 (v případě, že mi tam lokálně běží Bind, nebo jiná IP adresa, když DNS server běží jinde), tak proč se neupraví C funkce pro překlad jmen ve standardní knihovně nebo ten DNS server? Proč se to musí cpát do systemd?
Ten soubor je symlink na ../run/systemd/resolve/stub-resolv.conf a na 127.0.0.53 nenaslouchá můj Bind (ten je na 127.0.0.1), ale systemd-resolved, který funguje jako jakási proxy. Pokud je tam nějaký mezičlánek potřeba, nebylo by lepší, aby to řešila ta funkce v céčkové knihovně, místo dvojitého přeposílání UDP či TCP paketů?
„aplikaci nejde říct, jestli jméno neexistuje, selhal DNSSEC, nebo došlo k nějaké jiné chybě“
Tohle je otázka evoluce API a každé API se s tím setká. Je normální, že se API vyvíjí a přibývají v něm nové funkce. Dobrá knížka na tohle téma je Practical API design. Rozšíření se dá dělat zpětně kompatibilně, není potřeba nic rozbíjet.
Znamená to změnit něco v glibc. Dokážeš si představit ten kvikot systemd sežral glibc!!!11!!!!1! systemd se rozpíná do glibc!!!!!!!111!
Nevidím důvod, proč by to mělo být něco specifického pro systemd. Jestli jde o všeobecně užitečnou funkci/rozšíření, tak může být ve standardní knihovně.
vždyť na to dokonce mají API
systemd je jeden produkt, neříkám, že proprietární, ale je to produkt nějakého autora/autorů. To, na čem bychom měli stavět, jsou otevřené standardy. Tzn. specifikace, na které se shodne širší skupina, nevzniká to nějak svévolně a hlavně je tam závazek, že se to bude rozvíjet nějak předvídatelně a zpětně kompatibilně. Na základě této specifikace pak mohou vznikat nezávislé implementace.
na 127.0.0.53 nenaslouchá můj Bind (ten je na 127.0.0.1), ale systemd-resolved, který funguje jako jakási proxypodle mě systemd-resolve je myšlen právě jako náhrada za lokální Bind. Pokud potřebuješ Bind (nějaká pokročilejší věc, co systemd-resolve neumí), tak systemd-resolve vypni, ne? (a naopak pokud nepotřebuješ systemd-resolve, tak ho vypni taky -- já to tak třeba mám. Dokonce v Debianu ani není defaultně zapnutý.)
Proč se to musí cpát do systemd?Proč se musí md5sum(1) cpát do coreutils? Jako asi by bylo hezké, kdyby to bylo zvlášť, aby se to dobře balíčkovalo, protože třeba Debian má aktuálně všechny tyhle věci v jednom balíčku, takže to mají nainstalované i lidi, kteří to nepoužívají. Má to celkem 14 MB, což je tak na hraně toho, co mi ještě nevadí plýtvat (e.g. systém na industriální SLC flashce která je drahá a má jenom 1 GB).
6.3.2020 22:33
$HOME is my castle.
(artixlinux)
Konečně rozumná integrace Btrfs a domovských adresářů. Samozřejmě jsem je vždycky vytvářel jako subvolume, což má spoustu výhod a asi tak nula nevýhod, ale pokaždé jsem si říkal, že automatizace a unifikace správy domovských adresářů by přišla vhod.
Jako generické řešení asi OK. Ale např. já mám v domovském adresáři různé druhy složek, některé jsou hodně důležité a rád bych měl jejich snapshoty uchované klidně roky, zatímco jiné jsou nepodstatné nebo dočasné a tam o tu historii nestojím. Co s tím? Promazávat je ve snapshotech? Nebo si udělat víc pododdílů v rámci domovského adresáře (takhle to mám teď)?
Pokud by byla nějaká použitelná GNU/BSD distribuce a dobrá podpora HW, tak proč ne? Mít další možnost se vždycky hodí. Ale zatím mi přijde pořád lepší GNU/Linux (a to jsem kdysi FreeBSD používal).
Jakmile to bude mít systemd, hned tam přemigruju. :-P
6.3.2020 23:52
8.3.2020 00:47
.
9.3.2020 13:41