Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Steven Wittens oznámil projekt TermKit. TermKit je na WebKitu postavený emulátor terminálu snažící se obrodit koncept linuxového terminálu, který se od 80. let nezměnil. Velká část inspirace pochází z Mac OS X. Vylepšení se tedy týkají synchronní interakce, uplatnění moderní typografie a „bohatého“ zobrazení, orientaci na řetězce namísto dílčích částí příkazů a použitelnosti terminálu jako takového. Kód je dostupný na GitHubu.
Tiskni
Sdílej:
to cíleně porušuje filozofii Unixu "malé utility, co dělají jen tu jednu svou věc"Please elaborate.
Není třeba:to cíleně porušuje filozofii Unixu "malé utility, co dělají jen tu jednu svou věc"Please elaborate.
The Unix philosophy talks about software as a toolset, about tiny programs that can be composed seamlessly. The principles are sound, and have indeed stood the test of time. But ...Citováno z článku "On TermKit" na který odkazuje novinka.
So while I agree that having a flexible toolbox is great, in my opinion, those pieces could be built a lot better.V čem konkrétně TermKit porušuje filosofii malých nástrojů, které dělají jednu věc? V tom, že ty malé nástroje jsou napsané v JavaScriptu? No, tak to jste to rozsekli.
Nevím jak vám, ale mně přišly ukázkové screenshoty jako vrchol nepřehlednosti. Jedna z obrovských výhod klasického terminálu je, že můžete vidět mnoho informací pohromadě. TermKit zaplní celou obrazovku trivialitami. Navíc to kvůli WebKitu a JS nejspíš bude řádově pomalejší.
Myšlenka předávat data mezi programy včetně content-type je sama o sobě pěkná, ale nemyslím, že je potřeba k tomu znovu vynalézat všechna kola. Nenásilný způsob, jak to provést, by mohl být třeba tento: vytvořím příkaz, který dostane jako parametr shellovou kolonu, spustí všechny příkazy v koloně, ale přidá jim nějaký další switch, kterým jim řekne, že mají zpracovávat data s content-type; nakonec výsledek rozumně zobrazí. Přitom programy, které content-type neznají, správně selžou, ostatní se přizpůsobí.
ls, tak mi to přijde výrazně přehlednější než klasické ls -l (nebo spíš – jako mnohem líp podaný mnohem lepší výběr relevantních informací). Vidím název, zvýrazněný, vidím velikost, potlačenou, ale je tam, a vidím typ, v podobě ikony. Práva? Vlastník a skupina? Datum … čeho vlastně? Ne, to obvykle nepotřebuju.
cat obrázku přímo zobrazí ten obrázek, v případě potřeby nejspíš zmenšený tak, aby se do okna terminálu vešel? ANO! Doplňování s rozbalovacím seznamem možností? Hell yeah!
Mně je tahle snaha sympatická, ale dokud se neprokoušu zdrojákama (nejdřív příští týden), nevím, co říct dál.
alias ll='ls -lhA', protože číst velikost souborů v bajtech je perverzní (taky nutně potřebuju mít něco tučně, i když to nedává smysl). Ostatně, najít největší soubor znamená ls -S, ta obsese v hledání naprosto šílených situací jakožto zásadních argumentů mne nepřestává udivovat.
Doplňování s rozbalovacím seznamem možností? Hell yeah!To by šlo ale i v bashi v textovém terminálu, např. přes něco ve stylu ncurses, nebo jak má autocomplete midnight commander.
imho zsh to umíDoplňování s rozbalovacím seznamem možností? Hell yeah!To by šlo ale i v bashi v textovém terminálu, např. přes něco ve stylu ncurses, nebo jak má autocomplete midnight commander.
linuxového terminálu, který se od 80. let nezměniltohle mi uplne moc nedava smysl
ale k veci, videicko: http://www.youtube.com/watch?v=dAeZTgRuWsU
Hustý, snad se to chytne
Neříkám že TermKit bude špatný, určitě někomu sedne víc jak textová verze. Někdo by to ale mohl zkusit i opačně - místo GUI v terminálu zkusit principy terminálu v GUI - jednoúčelové aplikace, které by komunikovaly mezi sebou. Třeba takový e-mailový klient. Ten umí jen posílat a přijímat zprávy (zase ale co nejlíp, podpora víc účtů, zabezpečení, atd.). Neobsahuje ani vlastní adresář, jen rozhraní (třeba D-Bus), přes které si adresy může získat od jiné aplikace, která se o kontakty stará: jednoduchý adresář, LDAP klient... Je spojen se správcem připojení, takže pokud se odpojím od internetu, nejen že na mě nebude křičet že se nemůže spojit, ale ani se o to nebude pokoušet (na druhou stranu může křičet když mu to nepůjde s připojením funkčním). Další spojení je s ikonou v oznamovací oblasti - samostatná aplikace, která obsahuje pouze rozhraní pro ovládání svojí "plné" verze. Jen fantazie :)
Moc nechápu, co tím chtěl básník říci, ale v KDE se něco takového děje, protože Plasma, Nepomuk atp.