Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Komiks na ITBiz.cz si tropí žerty z linuxového desktopu: Všechno jde... jen je občas potřeba trochu konfigurovat, trochu kompilovat, trochu toho a trocho tamtoho a už to bude.
Tiskni
Sdílej:
No on si kazdy mysli ze da CD do mechaniky, jednim kliknutim se vse nainstaluje, jednim kliknutim vse nastavi a je hotovo.Přesně tak, a ono to je ještě rychlejší, mě v Linuxu vše funguje hned po instalaci, dokonce nemusím nikam klikat a nic instalovat (vyjma aplikací samozřejmě).
.
)
... pouzival jsem linux uz v dobe, kdy zadne XP nebyly, zacinala beta NT, karalovali w95 a ja mel OS/2 na desktopu .. pak jsem v dobe RH4.2 presel i na desktop
)
... predtim jsem mel unixy a linuxy jako servery
) ... taky jednoduche OS, spravuji se porad stejne dobre
)
V případě netinstalu jeden restart.
Já jsem teda celý systém z CD (dvd) instaloval naposled tak před dvouma rokama, jinak vždy jen netinstall
S instalaci win xp to clovek fakt zazil a stale jeste ma moznost zazit stredovek.
S win 7 je to vsak uplne jina. To se da srovnat s vetsinou modernich dister.
Samotny instalacni program win 7 je sic oproti pruvodci instalaci u SUSE pouha smesna hracka, ale zas se predpoklada ze win 7 bude instalit kdekdo tak proc to komplikovat.
Podpora zakladniho HW je v dnesni dobe jiz srovnatelna a bezproblemova.
Díky za shrnutí, tohle chybělo...
Mimochodem, 600MB ram ? To se mi zdá jako vtip, teď mám zabráno 270MB ram, z toho 50MB si bere chrome (ium), 80MB amarok a ostatní si rozdělí samotný systém, wm a nějaký kdeinit. Když si vezmu že na archu mám momentálně spuštěnou hudbu, grafiku, wifi manažer, několik mých skritpů na kontrolu serveru + nějaký pomocný aplikace pro KDE programy a mám využito více než 2x méně než semičky po startu, zdá se mi to docela nepoměr...
Ví někdo kolik zabírají takové ty nenažraná distra? Čistě pro zajímavost
Mimochodem, mě od výběru archu v grubu po naběhnutí textového přihlášení uděhne cca 12 sekund, do grafiky to trvá nějaké 2 sekundy. Ale né že by to bylo nějak úžasné, protože uspávám (<1 sekunda potřebná pro zapnutí).
Však to ti neoponuji, jen mi přijde dost zvláštní že mě komplet arch se všema aplikacema žere 2x méně RAMky než čistý win 7
<kernel core> : hrtimer_start_range_ns (tick_sched_timer)), takže s tím se asi moc dělat nedá (leda si kompilovat jádro a zkoušet různé obskurní parametry, to teda dělat nebudu - samozřejmě kdo na to má čas a chuť tak super, ostatní si radši nainstalují Win7...:)).
Běží v tom Archu normální GNOME nebo KDE, nebo něco lehčího? On samotný start systému zas tak dlouhý není, ale z přihlašovací obrazovky ve Fedoře k plně naběhlému GNOME, i když nepočítám gnome-do, je to přes 20 s.
Win7 spotřebovává po startu asi 600 MB RAMTy vole, to je vtip?
Protože volbu wifi sítě měl soft dodávaný ke kartě už pod WXP ..
a způsob MS byl vždy horší.
.
A nejsi náhodou moc hrr? To ti nestačí, že už není potřeba rebootovat kvůli změně IP adresy? :-)
Náhodou, Windows umějí i věci, které jsou nad možnosti mého chápání, přestože si neskromně myslím, že se ve fungování linxového síťového subsystému orientuji docela dobře. Třeba nastavit víc default rout, aniž by se nějak specifikovala priorita nebo jiným způsobem určilo, která z nich se má vlastně pro které pakety použít. Bohužel jsem ale zatím nenarazil na nikoho, kdo by tušil, k čemu je to dobré nebo aspoň jak to funguje…
Třeba nastavit víc default rout, aniž by se nějak specifikovala priorita nebo jiným způsobem určilo, která z nich se má vlastně pro které pakety použít. Bohužel jsem ale zatím nenarazil na nikoho, kdo by tušil, k čemu je to dobré nebo aspoň jak to funguje…Nevím jak na Widlích, ale normálně se to používá k Equal Cost Multi-Path (ECMP) routingu což je forma load balancingu. Sám to používám.
To by pak bylo pěkné překvapení...
while true; do xdotool mousemove_relative 10 0; xdotool mousemove_relative -10 0; sleep 300; doneDvě minuty? Byl to asi nějaký pomalý linuxák…