Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Skupina kvantové a nelineární optiky ze Společné laboratoře optiky dosáhla významného úspěchu, když experimentálně sestavila plně optimalizované a laditelné kvantové hradlo C-PHASE pro dva fotony.
Výzkum, na kterém spolupracovala také Katedra optiky a němečtí teoretici z Postupimi, bude v budoucnu sloužit jako další důležitý stavební kámen pro sestavení kvantového počítače. „Význam našeho experimentu spočívá hlavně ve faktu, že námi sestavené kvantové hradlo nabízí možnost ladit jeho parametry a přitom vždy nabídne maximální výkon,“ vysvětlují experimentátoři. O významu experimentu svědčí i fakt, že byl publikován v prestižním časopise Physical Review Letters vydávaném Americkou fyzikální společností [Phys. Rev. Lett. 106, 013602 (2011)]. Plný text článku je volně přístupný prostřednictvím serveru ArXiv.org.
Tiskni
Sdílej:
Oheň taky nepřinesl hned parní stroj.
.
Ten pán, na kterého reaguješ, je zřejmě akademik, nejlépe z matfyzu a tam se takové povrchní věci, jako je psaní s/z ve slovech neřeší.Takové věci se řeší hlavně u akademiků :). Navíc se po něm vozíš za jednu jedinou chybu (teda já si jedné všiml), což není zrovna fér.
Lidstvo je důležitější, než jakýsi středoevropský bánanistán...
Ta přece neni mrtvá 
Kdybys o ní nenapsal, tak taky 
Uzasne uz vidim prvni procesor , bude to jedna velka sklenena desticka a bude svitit
Kdyz to vyjde tak to bude znamenat revoluci ve vypocetni technice jak ji nezname . Jinak hradlo je zakladni stavebni kamen cislicove logiky , hradla jsou vsude a vsem .
No parada tak prototyp uz je na svete
))
No, se srovnáním arXivu s wiki bych byl opatrný. Jsou to jabka a hrušky - například když se chci dozvědět něco o otázce P vs. NP, tak wiki mi (v tuto chvíli) řekne (správně) "je to otevřený problém", zatímco na arXivu můžete najít kopy publikací, které o sobě tvrdí, že dokazují jednu či druhou možnost :D Proto (alespoň co jsem si já všiml) má arXiv pořád ještě mezi akademiky trochu pochybnou pověst - neexistuje žádný proces recenze, žádná záruka věrohodnosti. Ale nechci ho tím shazovat - jsem za tu službu moc rád a sám ji dost (zatím jen pasivně) používám.
Já na to tak nahlížím a právě proto, že arXiv není encyklopedie, mě zarazilo JiKovo přirovnání.