Byla vydána nová verze 5.12 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Byly publikovány informace (txt) o zranitelnostech CVE-2025-5054 v Apport a CVE-2025-4598 v systemd-coredump. Lokální uživatel se může dostat k výpisu paměti programu (core dump) s SUID a přečíst si tak například /etc/shadow.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,69 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 30,95 %. Procesor AMD používá 68,77 % hráčů na Linuxu.
Byla vydána verze 4.0 open source programu na kreslení grafů Veusz (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Proběhla portace na Qt 6.
Dibuja je jednoduchý kreslící program inspirovaný programy Paintbrush pro macOS a Malování pro Windows. Vydána byla verze 0.26.0.
Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová stabilní verze 3.22.0, tj. první z nové řady 3.22, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Skupina kvantové a nelineární optiky ze Společné laboratoře optiky dosáhla významného úspěchu, když experimentálně sestavila plně optimalizované a laditelné kvantové hradlo C-PHASE pro dva fotony.
Výzkum, na kterém spolupracovala také Katedra optiky a němečtí teoretici z Postupimi, bude v budoucnu sloužit jako další důležitý stavební kámen pro sestavení kvantového počítače. „Význam našeho experimentu spočívá hlavně ve faktu, že námi sestavené kvantové hradlo nabízí možnost ladit jeho parametry a přitom vždy nabídne maximální výkon,“ vysvětlují experimentátoři. O významu experimentu svědčí i fakt, že byl publikován v prestižním časopise Physical Review Letters vydávaném Americkou fyzikální společností [Phys. Rev. Lett. 106, 013602 (2011)]. Plný text článku je volně přístupný prostřednictvím serveru ArXiv.org.
Tiskni
Sdílej:
Oheň taky nepřinesl hned parní stroj.
Ten pán, na kterého reaguješ, je zřejmě akademik, nejlépe z matfyzu a tam se takové povrchní věci, jako je psaní s/z ve slovech neřeší.Takové věci se řeší hlavně u akademiků :). Navíc se po něm vozíš za jednu jedinou chybu (teda já si jedné všiml), což není zrovna fér.
Ta přece neni mrtvá
Kdybys o ní nenapsal, tak taky
Uzasne uz vidim prvni procesor , bude to jedna velka sklenena desticka a bude svitit Kdyz to vyjde tak to bude znamenat revoluci ve vypocetni technice jak ji nezname . Jinak hradlo je zakladni stavebni kamen cislicove logiky , hradla jsou vsude a vsem .
No parada tak prototyp uz je na svete ))
No, se srovnáním arXivu s wiki bych byl opatrný. Jsou to jabka a hrušky - například když se chci dozvědět něco o otázce P vs. NP, tak wiki mi (v tuto chvíli) řekne (správně) "je to otevřený problém", zatímco na arXivu můžete najít kopy publikací, které o sobě tvrdí, že dokazují jednu či druhou možnost :D Proto (alespoň co jsem si já všiml) má arXiv pořád ještě mezi akademiky trochu pochybnou pověst - neexistuje žádný proces recenze, žádná záruka věrohodnosti. Ale nechci ho tím shazovat - jsem za tu službu moc rád a sám ji dost (zatím jen pasivně) používám.
Já na to tak nahlížím a právě proto, že arXiv není encyklopedie, mě zarazilo JiKovo přirovnání.