Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Skupina kvantové a nelineární optiky ze Společné laboratoře optiky dosáhla významného úspěchu, když experimentálně sestavila plně optimalizované a laditelné kvantové hradlo C-PHASE pro dva fotony.
Výzkum, na kterém spolupracovala také Katedra optiky a němečtí teoretici z Postupimi, bude v budoucnu sloužit jako další důležitý stavební kámen pro sestavení kvantového počítače. „Význam našeho experimentu spočívá hlavně ve faktu, že námi sestavené kvantové hradlo nabízí možnost ladit jeho parametry a přitom vždy nabídne maximální výkon,“ vysvětlují experimentátoři. O významu experimentu svědčí i fakt, že byl publikován v prestižním časopise Physical Review Letters vydávaném Americkou fyzikální společností [Phys. Rev. Lett. 106, 013602 (2011)]. Plný text článku je volně přístupný prostřednictvím serveru ArXiv.org.
Tiskni
Sdílej:
Oheň taky nepřinesl hned parní stroj.
.
Ten pán, na kterého reaguješ, je zřejmě akademik, nejlépe z matfyzu a tam se takové povrchní věci, jako je psaní s/z ve slovech neřeší.Takové věci se řeší hlavně u akademiků :). Navíc se po něm vozíš za jednu jedinou chybu (teda já si jedné všiml), což není zrovna fér.
Lidstvo je důležitější, než jakýsi středoevropský bánanistán...
Ta přece neni mrtvá 
Kdybys o ní nenapsal, tak taky 
Uzasne uz vidim prvni procesor , bude to jedna velka sklenena desticka a bude svitit
Kdyz to vyjde tak to bude znamenat revoluci ve vypocetni technice jak ji nezname . Jinak hradlo je zakladni stavebni kamen cislicove logiky , hradla jsou vsude a vsem .
No parada tak prototyp uz je na svete
))
No, se srovnáním arXivu s wiki bych byl opatrný. Jsou to jabka a hrušky - například když se chci dozvědět něco o otázce P vs. NP, tak wiki mi (v tuto chvíli) řekne (správně) "je to otevřený problém", zatímco na arXivu můžete najít kopy publikací, které o sobě tvrdí, že dokazují jednu či druhou možnost :D Proto (alespoň co jsem si já všiml) má arXiv pořád ještě mezi akademiky trochu pochybnou pověst - neexistuje žádný proces recenze, žádná záruka věrohodnosti. Ale nechci ho tím shazovat - jsem za tu službu moc rád a sám ji dost (zatím jen pasivně) používám.
Já na to tak nahlížím a právě proto, že arXiv není encyklopedie, mě zarazilo JiKovo přirovnání.