Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Na GNOME Developer Experience Hackfestu v Bruselu byl konečně vybrán jazyk, který je odpovědí na otázku "Jak mám psát GNOME app?". Dosud na tuto otázku existovalo množství odpovědí v závislosti na preferencích několika vývojářů, nyní byl pro aplikace, se kterými uživatel přímo komunikuje, vybrán Javascript, pro systémové knihovny zůstává jako hlavní programovací jazyk C. Standardizace jazyka pro vývoj aplikací by mělo GNOME jako platformu učinit populárnější mezi vývojáři aplikací.
Tiskni
Sdílej:
Ve světle minulých rozhodnutí týmu gnome se ale javascriptu příliš nedivím, jen mě to utvrzuje v přesvědčení, že vývojáři gnome už ztratili poslední zbytky soudnosti.Naopak. Javascript neni spatny jazyk, podporuje radu hezkych technik, nema zadnou platformu ani runtime knihovnu a tak neduplikuje systemove knihovny, je k dispozici nekolik implementaci, ma standard, krasne se integruje s GObjects a ma velkou uzivatelskou bazi. Knihovny a kod, kde je treba rychlost se v tom psat nebudou, ale pro jednoduche aplikace a GUI, proc ne?
A ted koukni na statistiky ne pro GitHub, ale pro desktopove aplikace na linuxu.Userbase hraje vyznamnou roli, ostatne aktivni vyvoj stovek gnome shell extension potvrzuje, ze je to dobra volba.
Userbase hraje vyznamnou roliNo shit!
ostatne aktivni vyvoj stovek gnome shell extension potvrzuje, ze je to dobra volba.Tak to bych asi tu svou mel stahnout. PS: Pro Shell extensions pouziti javascriptu chapu - uz kvuli primocaremu monkey patching.
Pro Shell extensions pouziti javascriptu chapu - uz kvuli primocaremu monkey patching.Prave, vsak ty "aplikace" v js budou take stejne jednoduche pitomosti, nic sloziteho v tom nikdo psat nebude. Znovu, problem neni jazyk, ale vyvojove tooly, pouzitelne IDE chyby jako sul, a dokumentace.
Ano, Vala je na to lepsi. Ale JS? To snad ne.
Ostatně, co proboha dobrého může vzejít z jazyka jehož podstata je, že se někdo nechce naučit C++?Tady zas někdo něco nepochopil :).
Ve srovnání s ním je C++ sto let za opicema.Neni. Je to jen jazyk s jinym urcenim. Ostatne stacilo by udrzovat gtkmm. Je sice hezke, ze nejaky jazyk integruje lepe GObject model, ale prichazite pak o spoustu znovupouzitelneho existujiciho kodu a limituje pocet lidi schopnych v tom psat a hlavne opravovat chyby. Uprimne doufam, ze Vala zapleveli Gnome code base co nejmene, stacila mi zkusenost s gnome-dvb-daemon.
Neni. Je to jen jazyk s jinym urcenim.Nemyslím si, že by to mělo souvislost s určením.
Uprimne doufam, ze Vala zapleveli Gnome code base co nejmene, stacila mi zkusenost s gnome-dvb-daemon.Mně osobně na to stačí existující dynamické jazyky v lepším případě s nějakou šikovnou optimalizací, když proto bude důvod a někdo to udělá. Backend se dá vždycky napsat v céčku, tady jde spíš o to, že na hraní si s UI není céčko podle mě úplně nejvhodnější.
Rikam kacir. Uz si odvazuje dokonce popirat modernost C++ i ve verzi ISO 14882/2011.Ty zkoncis na te hranici drive nez jsem si myslel.Neni. Je to jen jazyk s jinym urcenim.Nemyslím si, že by to mělo souvislost s určením.
Mně osobně na to stačí existující dynamické jazykyJenze Vala je kompilovany jazyk, tedy za predpokladu ze ti valac vygeneruje kompilovatelny kod, takze jsme jinde.
Rikam kacir. Uz si odvazuje dokonce popirat modernost C++ i ve verzi ISO 14882/2011.Ty zkoncis na te hranici drive nez jsem si myslel.Pravděpodobně :).
Jenze Vala je kompilovany jazyk, tedy za predpokladu ze ti valac vygeneruje kompilovatelny kod, takze jsme jinde.To je pokryto ve zbytku odstavce.
gnome-dvb-daemon Ono to někomu i funguje?Prave ze moc ne, nebo respektive jen velmi kratkou chvili. Tak jsem uvazoval od debugovani, pouziti Vala byl klacek pod nohy, debugovani generovaneho humusu uz klada a tak jsem zacal pouzivat mplayer.
bral bych kvalitní C++ místo toho asi tak přibližně... hned.Nemyslím si, že by výběr mezi C++ a GObjectem (ať už v C nebo v dynamickém jazyce) byl tak jednoznačný, aby šel vyřešit kategorickou odpovědí. Ale každému, co jeho jest.
Jde mi o gobject proti nativnímu C++ modelu. Očividně se někdo rozhodl opačně, ale už je to dávno a při zpětném pohledu mi přijde, že se ty přínosy nedostavily.Mám na to jiný názor.
Vala hezky ukazuje, že je poptávka po jazyce ve stylu C++Není to jen deformace, že pro člověka, který byl odkojen na C++ je cokoli s objektovou notací „ve stylu C++“?
(což už C++ dávno není) se všema problémama a vyrábí pořád ten céčkový gobject kód.Jak sám píšeš, C++ bylo taky často implementované formou preprocesoru, ale u něj ti to zjevně nevadí.
Že se jde stejnou cestou jako KDE s Qt a QML taky o něčem svědčí. Akorát to KDE tam má už tři roky náskok...Nemám k dispozici chronologii obou projektů, takže ani nevím, který z nich byl první v tom, čemu říkáš „cestou jako KDE s Qt a QML“.
Ale Gnome má za sebou technologie které neoslní, KDE je má mnohem lepší.Nějak za tím KDE až tolik zásadně lepších technologií nevidím.
že by výběr mezi C++ a GObjectem (ať už v C nebo v dynamickém jazyce) byl tak jednoznačnými nedavaly smysl. Rikal jsem si, ze je to pozdni dobou, ale ted to neni lepsi
Znovu, problem neni jazyk, ale vyvojove tooly, pouzitelne IDE chyby jako sul, a dokumentace.Java + SWT (nativní GUI komponenty)
Nastesti uz ani moc ne, python v desktopu pomalu vymira a to je jen dobre. Je pravda, ze s prichodem gobject-introspection se situace zlepsila, ale to, co bylo s PyGtk2 a kopou bindingu na vsechno, byla velice spatna situace.
primárně webová technologieUz davno nejen webova technologie.
a za druhé stabilitou API třeba mozjs zrovna neoplývá.(a) nikdo nemluvi o integraci mozjs do aplikace, to vas zde nemusi palit, (b) ECMAScript ma mezinarodni standard, (c) existuje vice implementaci js, nic nebrani pouzit casem treba V8.
hlavně funkční desktopovou aplikaci v JS a nemyslím tím pí.ačinky typu file previewer.Nikdo vam nebrani psat treba v tom C, ale na tyhle jednoduche π-covinky je js dobra volba.
Nedokážu si představit, že někdo napíše standardní a hlavně funkční desktopovou aplikaci v JS a nemyslím tím pí.ačinky typu file previewer.Proc by to neslo? Primarne jde u desktopovych aplikaci o knihovny. A ta knihovna je uplne stejna jako kdyz to pises z C. Neznam aktualni stav JS bindingu, ale predpokladam, ze pokud to ma byt oficialni jazyk, tak se hodne rychle dostane na 100% stav.
C++ knihovna gtkmm se zda mrtva.Proč si tohle autor příspěvku myslí? Docela by mě to zajímalo, uvažoval jsem o gtkmm pro jeden projekt...
Jsou to posledni vykriky do tmy, AFAIK to maintainuje par lidi z Openismu (nebo jine male firmicky), kteri to potrebuji pro sve (komercni) projekty. Stejne jako skomira OS X backend v Gtk+. Ale nikdo uz to nebere seriozne a ani moc aplikaci v tom napsanych neni. Plus tu mame stejny problem s manualnimi bindingy (nebo uz se snad dali na g-i?).
Doted jsem patril mezi fanousky GNOME, i pres vsechny zmeny co se za posledni dobu odehraly, ale toto uz je moc.
A co treba FreePascal .
Opet problem s bindingy.
Oh, pekne, pravda, ze s FPC uz jsem dlouho nedelal a naposledy jsem opravoval gtk2 bindingy rucne.
To by za chvíli mohli začít psát i enterprise aplikace v jazyku určeném pro pračky a podobné spotřebiče.Tim mate na mysli co? Pise se to v C/C++, to je podradny jazyk a zadne enterprise aplikace se v tom nepisi? Ti vyrobci musi dat na tu pracku dva roky zaruku, u rady embedded zarizeni treba osum let se sankcemi za pripadne skody.
Nevim jak je to u JS Gnomackych aplikaci, ale obecne s GObject se pouziva asynchronni model. Nepredpoklada se, ze v JS bude nekdo psat cely kod aplikace, backend by mel byt v necem rychlejsim a tam by mely byt i vypocetni thready. Na jednoduchou GUI aplikaci navic povetsinou staci existujici objekty z glib. Plus, zakladni poucka, na GUI sahat pouze z jednoho threadu!
Na jednoduchou GUI aplikaci navic povetsinou staci existujici objekty z glib.Tak hlavně ještě z nějakého toho toolkitu, GTK+ nebo Clutteru.
nm-applet
, na to, že to je relativně jednoduchej GUI front-end, má dost šílenej zdroják. Zabýval jsem se nápadem napsat ekvivalent pro Qt, ale když jsem to viděl, rychle jsem si to rozmyslel...
nm-appletu by asi nějaké to odlehčení neškodilo.
Nicméně takovej nm-applet, na to, že to je relativně jednoduchej GUI front-end, má dost šílenej zdroják. Zabýval jsem se nápadem napsat ekvivalent pro Qt, ale když jsem to viděl, rychle jsem si to rozmyslel...KDEčkáři nějaký applet mají, ne?
nm-appletu by asi nějaké to odlehčení neškodilo.Pokud si dobře pamatuju, tak nm-applet je napsaný zrovna v céčku. A navíc je to takové nechtěné dítko tím, že ho nepoužívá ani Gnome ani KDE.
KDEčkáři nějaký applet mají, ne?Jo, v KDE je, ale Qt != KDE a krom toho je to Plasma applet. Sám o sobě je celkem dobře zpracovanej, ale já nemam rád Plasmu jako celek...
Pokud si dobře pamatuju, tak nm-applet je napsaný zrovna v céčku. A navíc je to takové nechtěné dítko tím, že ho nepoužívá ani Gnome ani KDE.Je napsanej v C, ve stylu "spaghetti with meatballs"
Je napsanej v C, ve stylu "spaghetti with meatballs"No já mam gnome shell a doufám, že k tomu brzo začnu používat buď nmcli nebo alternativu.A co teda používáš ty pro ovládání NM?
Je napsanej v C, ve stylu "spaghetti with meatballs"Já jen že tématem bylo, zda je JS vhodný pro GUI aplikace a zda JS funguje na principu asynchronního zpracování přes GMainLoop.A co teda používáš ty pro ovládání NM?
Samotný Gnome Shell je z velké části napsán v JS.Taky to podle toho vypadá.