Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Na oficiálním blogu projektu Wireshark vyšla zpráva o přechodu na Qt. Tento program vždy tradičně používal GTK+, ale potýká se s nedostatky GTK+. Už teď je možné si Qt GUI nainstalovat, ale teprve se na něm pracuje.
Tiskni
Sdílej:
"...potýká se s nedostatky GTK+" Vývojáři Wiresharku zmiňují přesně jeden nedostatek: špatný stav portu GTK+ na OS X, pro který chtějí kvůli poptávce Wireshark dělat. To je celé.
Na iOS zatim bohuzel pokud vim, chybi podpora pro QML.
existuje komunitní port pro Tizen.To je pomerne nedavna vec, tlaci se to tam navzdory Intelu a Samsungu par lidi a dokud to bude mit v rade veci treba polovicni framerate oproti EFL, ruzove to nevidim.
Skiny pro aplikaci bych viděl jako nevýhodu - aplikace má zapadata do prostředí.To znie ako keby takú základnú vec skiny pre Gtk+ nevedeli. Každopádne mne vyhovuje, keď môže nastaviť to, čo potrebujem (v mojom prípade napr. farbu XFce panelu a tlačidiel na ňom na tmavší odtieň, ako majú ostatné okná).
Kdysi dávno (před začátkem vývoje Gtk3) v Canonicalu uvažovali postavit nový Gnome desktop nad QT. Není to problém, Qt se dá "skinovat" do úplně jiného vzhledu. Byla by to paráda, ubyla by půlka knihoven.. Jenže pak se rozhodli pro vývoj Gtk3 .. :(Toto zní jakoby měl Canonical nějaký vliv na vývoj GTK+. Jenže vzhledem k tomu, že nemá v upstreamu GNOME a GTK+ žádné vývojáře, je jeho vliv prakticky nulový. A samozřejně, že se Canonical rozhodl postavit svoje prostředí na Qt/QML. Ubuntu je jako primárně GTK+ distro už jen dočasně.
Na tabletu/mobilu Gtk nikdo nepoužívá.To je pravda. A Qt na tom neni o nic lepe. Blackberry jde do haje, a Sailfish a Ubuntu Phone se jeste nedostaly do pozice, kdy by vubec mohli rici, ze z toho haje vylezly. O zbytku, kde QML/Qt hraje treti ligu vedle nativniho toolkitu, nema smyslu vubec mluvit.
A copak se za par cyklu asi stane s GDK X backendem, az bude Wayland default...?
Taky tak. Vždycky když to používám tak z toho mám takovej divnej pocit. Když nad tím přemýšlím, tak celkově v poslední době těch Qt aplikací používám víc a víc Vůbec su poslední dobou s Linuxovým desktopem s KDE spokojenej. Momentálně mám uptime 29 dní, bez restartu KDE, padání nějaké aplikace, podivnejch grafickejch artefaktů a podobnej věcí. Prostě všechno krásně funguje
Tak tak , éra GTK zkončila u gtk2 a s nástupem gtk3 už všichni stejně přecházejí na QT. Nejde ani tak o KDE4 , když QT bude modulární tak stačí pár knihovniček a například na LXDE pojede hezkej shark a zabere to jen pár mega bez bordelu. http://www.youtube.com/watch?v=FIs5YqzS4Bc
skončila
Klamať je hriechMomentálně mám uptime 29 dní, bez restartu KDE, padání nějaké aplikace, podivnejch grafickejch artefaktů a podobnej věcí. Prostě všechno krásně funguje
Tak se to přejmenuje na GNOME toolkit
To, že na Windows si aplikace přibalí každá svou verzi Qt není problém Qt, ale problém Windows, resp. absence správy balíčků.Ne, to je problem vyvojaru SW, kteri nepouzivaji nativni toolkity.
jediny skutecne nativni toolkit na Windows je Win 32 APIPresne tak, a chodi i to na Linuxu
Na Linuxu se to dela taky tak.Svatá pravda. Na Linuxu se taky „cizí živly“ snaží prasit, jak se dá, a používat postupy mimojiné naučené z Windows.
Moc bych nad vyuzivanim Qt nejasal. Uz jednou kousnul odprodej Nokii, kterou nasledne zariznul MS. Ted ji drzi a vyviji ciste komercni Digia, porad se prodava komercni licence a je otazka jak moc dobre, protoze to muze mit vliv na odstaveni prostredku pro dalsi vyvoj.
Imho na forknuti a vylepsovani tady neni potencial. Qt3 a KDE3 budiz prikladem.Btw. souhlas s kritikou C++ a to jak ho v tom frameworku ohli jako zatazeni mechanismu signalu a slotu.
Qt je ted pod open governance,Komicke je jak Digia tohle interpretuje podle toho s kym mluvi.
Takze ano, pokud to pusti Digia, bude to horsi.Nemyslim, ze to pusti.
Pokud umre BlackBerry, bude to horsi.Umre, s temihle prodeji neudrzi platformu, a nebo dopadne jako vyrobce marginalnich reseni.
Ted ji drzi a vyviji ciste komercni Digia, porad se prodava komercni licence a je otazka jak moc dobre, protoze to muze mit vliv na odstaveni prostredku pro dalsi vyvoj.Kam lidi chodí na názor, že se Qt neprodává. Viděli jste vůbec někdy finanční výsledky býv. Trolltechu?
Je mozne ze v QT existuji dva ruzne widgety, ktere implementuji metodu stejneho jmena, ktera neni zdedena od spolecneho predka.Pokud vím, tak tohle by se s QWidgety většinou stávat nemělo, od toho tam jsou takové ty různé QAbstract... věci.
Myslim ale, ze mas spis problemy s C++ jako takovym nez s QT.to je vic nez pravdepodobne, c++ me nijak nevoni, svet je ale zly a musim s tim pracovat. rad se ale dovim vice. Jestli jsem ty navrhy ohledne dedicnosti a toho ucebnicoveho pristupu spravne pochopil, tak udelam nasledujici. Nejdrve odvodim myWidget z QWidgetu. V tom napisu ty me virtualni metody. Pote odvodim z myWidgetu ty ostatni widgety, napr scrollarea->frame->label. Zopakuji vicemene to same, co udelali vyvojari Qt s temi vlastnimi widgety. A v tech konkretnich odvozenych widgetech pak implementuji ty konkretni metody. Je to takhle mysleno? Jen pro upresneni. Jsou jine toolkity, kde odvodim myWidget z nejakeho konkretniho , ktery je jiz soucasti toolkitu a v nem realizuji me metody. Tyto metody pak mohu pouzit v jakekoliv casti programu, aniz bych musel delat _cast_. Ten toolkit mi dava nejakou obecnou metodu k dispozici, pomoci ktere jine metody vyvolam. To je podle me inzenyrsky pristup.
Typicke reseni z OOP ucebnice je, aby myLabel a myButton meli stejneho predka myWidget, ktery nastav_pos_x() implementuje, tudiz pak neni potreba hadat, jestli je to pointer na jedno nebo na druhe, ale staci udelat dynamic_cast (nebo qobject_cast, jak bylo zmineno, ale ten je o neco pomalejsi nez standardni casty) na myWidget*