V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Vývojáři Hyperboly GNU/Linux-libre, tj. distribuce ze seznamu svobodných distribucí GNU/Linuxu, oznámili, že jádro Linux nahradí jádrem BSD a z Hyperboly GNU/Linux-libre se tak stane HyperbolaBSD.
Tiskni
Sdílej:
Konkurence je určitě dobrá a třeba vyšlapou nějaké cestičky a něco z jejich práce se pak zase ujme v klasickém GNU/Linuxu. Třeba pomůžou k nahrazení nějakého komplexního softwaru čistějším a jednodušším. Jen by mne zajímalo, v kolika lidech na tom budou dělat a jaký na to mají rozpočet1, protože tohle vypadá na dost ambiciózní plán a spoustu práce (jestli to má mít smysl, tak je potřeba na tom dělat dlouhodobě, jsou to roky práce a chce to stabilní tým).
[1] nemusí jít nutně o finanční rozpočet, ale třeba časový – X lidí si řekne, že na tom bude dělat Y hodin každý měsíc
Proč třeba má Gnome (a spoustu jiného sw) na SystemD závislost?
+1
Někdy si říkám, čím ti lidé asi přemýšlejí… Přitom by často stačilo si ten systém a vazby mezi jeho částmi nakreslit na papír a zamyslet se nad tím.
...,je rychlejsi...Ha ha ha, jeho slavné timeouty 1 minuta a 30 sekund natvrdo nastavené, evidentně žiješ v jiné časové rovině.