Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »
Nejprve se již tradičně podívejme na instalaci. Zde není potřeba prakticky žádného komentáře, proces je již několik let stejný a mění se maximálně v tom, že přibývají souborové systémy jako Ext4 atd. Mandriva (pro účely článku „Mandriva“ = „Mandriva Linux“) si s většinou kroků poradí sama, pokud vyberete některý ze dvou hlavních desktopů, nebude už otravovat s balíčky, naopak pokud se v nich chcete dopodrobna povrtat, ta možnost zde je – a to je velký bonus pro pokročilejší uživatele.
Jako vždy jsou po instalaci nastaveny pouze základní zdroje softwaru, ale přidání dalších repozitářů je otázkou několika kliknutí myší. Ty specifické jako PLF a další samozřejmě přidáváme obvyklou cestou.
V době dělání screenshotů ještě nebyly k dispozici ve standardních repozitářích žádné aktualizace vůči DVD médiu.
„Protežovaným“, někdo by řekl „vymazleným“ desktopem na Mandrivě je KDE, zde již prakticky dotažené k dokonalosti. Chyby KDE 4 let minulých jsou zcela pryč, desktop je velmi příjemný na používání, velmi dopodrobna konfigurovatelný a v základu nastavený do podoby, která je mi z distribucí používajících primárně KDE nejmilejší.
Nabídka aplikací je v Mandrivě členěna stále stejně. Vůbec vše od instalace až po konfiguraci se v Mandrivě nijak nemění, to je velké plus pro trvalé uživatele tohoto OS.
Systémový monitor má jako v jiných distribucích stále tu nevýhodu, že jeho samotný chod do jisté míry vytěžuje CPU. Nechce už s tím někdo něco udělat?
Nastavení KDE se taktéž pochopitelně nemění.
Dnes se tedy spolu podíváme i na pár nastavení hardwaru.
Tentokrát přeskočíme zjevné programy jako Konqueror. Mandriva nyní přidala do standardní instalace Chromium, na něj se za chvíli podíváme. Nyní tedy čtečka RSS kanálů Akregator a „kecálek“ Kopete. Žádné velké překvapení se opět nekoná, zkrátka staré dobré KDE 4.
Digikam se umí zeptat, jak nakládat s RAWy, bohužel poté, co jsem mu zadal projít celý 1,5TB disk, kde se potloukají tisíce fotek v JPEGu, RAWu a bůhvíjakých dalších formátech (pár stovek budou skeny z negativu do TIFF), tak znenadání hapal.
Nepochybně dobrý základní nástroj pro RAWy je v Linuxu UFRaw, zejména ve spojení s GIMPem, který si jej umí pro export z RAWů přímo volat. Tuto dvojku jsem si osobně velmi oblíbil, a to i na Windows.
Mezi jednoduchými programy pro kreslení nechybí „dětsky laděná“ obdoba „MS Paint“, z KDE pocházející KolourPaint. Pro výběr barev odkudkoli je zde praktický nástroj KColorChooser.
Tak jako ve Fedoře 13, nacházíme i v Mandrivě 2010.1 nástroj pro výběr barevného prostoru, resp. „kalibraci“ zobrazení. Je dobře, že se linuxové distribuce konečně vydávají i tímto směrem.
Nyní již slíbené Chromium, které si samozřejmě umí importovat nastavení a záložky z jiných prohlížečů. Zde třeba z Firefoxu (ten je pro Mandrivu nadále standardním prohlížečem, jeho ikona je umístěna i v hlavní liště).
Editor videa Avidemux asi netřeba představovat, jen mě vždy zklame, když jej nechám nainstalovat z repozitářů v té či oné distribuci a chybí v něm podpora x264 (resp. MPEG-4 AVC). Toto je i případ Mandrivy 2010.1.
Z přehrávačů pro tento článek zvolme tentokrát podrobnější ukázky z populární nástavby SMPlayer. Konfigurace je velmi podrobná a rozhodně potěší i zabudovaná podpora pro hardwarovou akceleraci na kartách Nvidia díky rozhraní VDPAU.
VLC jen čistě pro ilustraci, připomeňme, že od verze 1.1 také pomalu přichází s hardwarovou akcelerací videa.
KTorrent jsme si představili již několikrát, protentokrát tedy jen ukázka interního vyhledávání.
Blíže se podíváme na GTK+ klienta DeLuge, na screenshotech mimochodem puštěného v KDE 4. Jeho nastavení jsou velmi podrobná, včetně důležité možnosti filtrace IP adres a pro mnohé též nepostradatelného webového rozhraní.
GNOME je v Mandrivě vždy implementováno velmi kvalitně, využity jsou konfigurační nástroje z tohoto prostředí, proto si dnes o GNOME nic bližšího nepovíme. Nijak zvlášť se neliší od verze minulé (tedy pochopitelně kromě toho, že je zde v aktuální verzi). Rozhodně však (odhlédněme od GNOME) chválím výběr dostupných wallpaperů v Mandrivě.
Ani Xfce, LXDE a další desktopy (IceWM, WindowMaker, …) nepřinášejí nic revolučního.
Na Mandrivu 2010.1 jsme si počkali hodně dlouho. Zdali to čekání stálo za to, bude muset zhodnotit někdo, kdo s ní pracuje dnes a denně. Dle mého se systém povedl, došlo i na jisté novinky, ale hlavně se systém chová stabilně, byť jej lze za jistých okolností přivést do nesnází. Start i ukončení jsou poměrně svižné, byť na Ubuntu 10.04 ani zdaleka nemají. Každopádně pokud je Mandriva Linux vaše krevní skupina, jistě budete s jarním vydáním zas o něco spokojenější.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pridávam sa. Práve som (zbabelo?) z KDE-Mandrivy utiekol. Ten Drak nerešpektoval moje farebné nastavenie. Nič som tam nevidel, dosť ma to dojalo - podobne blbo to má aj Sabayon v tom svojom vlastnom nástroji.
Inak ale škoda - také svižné KDE nebolo už dávno.
Vezmu to od konce. Ad2) Její dnešní vazba na KDE je minimální. (nejsou peníze ani vývojáři).Vyznívá to negativně, přitom nebýt Mandrivy, tak třeba K3b nebo Nepomuk nepokročily ve vývoji. Tam udělali lidi z Mandrivy dost práce. Ano, dneska už ta přímá podpora není, možná taky proto, že byly splněny definované cíle. (Nezaměňovat s "bylo dokončeno".)
. Připojil jsem tedy kabel. To byla jediná vada. Krásně odladěné prostředí, rychlé, nic mi nepadalo. Naprosto super. Dokonce jsem uvažoval, že si ji hodím na desktop
. Opravdu jsem byl velmi mile překvapen jak krásně všechno chodilo.
. Nevadí, prostě jsem našel krabici se switchem, vlezl pod stůl, všechno zapojil a šlo to. Jen je škoda, že to nechodilo samo
.
Ta Mandriva fakt chodí parádně. Nainstaluju si ji do viruálu a budu sledovat. KDE4 tam chodí moc pěkně. Pokud zmrví Gnome tím jejich Gnome3, půjdu k Mandrivě a jejich KDE4. Nebo skončím někde u Xubuntu.
/etc/profile.d dostali prioritu a namiesto alias.sh sa to teraz volá 60alias.sh) a v /usr/share/X11/xkb/symbols/ znovu obnoviť súbor sk, aby mi behala moja špeciálna klávesnica. Všetko ostatné (wifi, zvuk, čokoľvek) rovno fungovalo.
mozna reknou jini, jestli je to flash ci ne?
Nuz vidim ze jedine co sa novej mandrive da vytknut je default kde vzhlad + to ze drakconf je v gtk 
Navíc by to třeba mohlo ukazovat ještě progressbar s celkovým průběhem.Ja som si doteraz myslel ze zobrazuje :)
(obycajne dam update a neriesim, takze si asi pametam zle )
urpmi to jistí, nebo používám vyhledávání (urpmf nebo rpmdrake) a nějaká abeceda mě nezajímá.
(x balik v poradi ktory instaluje, y: celkovy pocet balikov)
Toto nie je moj problem. Za 15 minut stiahnem apson 1 giga a taky velky balik som zatial nevidel - a takiez velmi zriedka mam update 500 balikov.
V skratke zapnem pc kliknem na cervene tlacitko s updatmi, zapnem co chcem. Vacsinov ani nepozeram na to, ale "robim" si svoje.
Systémový monitor má jako v jiných distribucích stále tu nevýhodu, že jeho samotný chod do jisté míry vytěžuje CPU.
Nevím jestli to je obecný jev i jinde. Osobně pod Slackware 13.1 nic takového nepozoruji.
Jen pro přesnost - u mě se jedná také o Athlon X2, jen na 2,1GHz. Jinak když o tom teď ještě přemýšlím, něco takového jsem zažil i na Fedoře, ale to bylo pod GNOME. Nevím nakolik tam může být souvislost.
)
To už je pak jiná 
Compizu jsem taky nepřišel na chuť, ale pod KDE už si KWin s pár efekty vychutnám..