Blu-Ray s mplayerem (diskuse)

[Shadow]

Aneb jak zakotvení DRM v autorském zákoně zabraňuje i oprávněnému užití díla (přehrání). Děkujeme příslušným úředníkům, co tuhle úžasnou věc navrhli a implementovali.

[Grunt]

To jako kterým? Vždyť Česká implementace jen implementuje celoevropský návrh, který zase jen implementuje návrh WPIO jejímž členem EU je.

[Scarabeus IV]

To je snadny, na konci najdes nejakyho statniho zamestnance, kterej dostal zaplaceno od vybraneho "svazu autoru".

[Grunt]

Hlavně že se furt chechtáme Američanům za DMCA a schováváme rtmpdump v EU, když je to jen implementace té smlouvy, která platí stejně tak i u nás jak v Americe.

[Amarok]

At zije mplayer :)

[Solitary]

Tak at si ty blb-raye nechaj, kdyz si je tak hlidaj ;)

[zacatecnik]

+100

[the.max]

jo, stejne se daj stahnout prez torrent

[kralyk z abclinuxu]

Tak tak, matroška je matroška.

[Luboš Doležel (Doli)]

Hnusná situace, každopádně své peníze raději posílám filesharing serverům. Poskytují mnohem lepší služby.

[otasomil]

>>>Hnusná situace, každopádně své peníze raději posílám filesharing serverům. Poskytují mnohem lepší služby.

Se ani nedivim pac tady za sve penize tady ziskate funkcni a pouzitelne multimedia.

[Jendа]

MPlayer nyní podporuje většinu kodeků používaných u Blu-ray a HD-DVD filmů

Ehm?

[JeChW]

No jo, některý lidi mají dodnes problém s rozlišením pojmů kodek a formát. Viz. můj článek.

[deda.jabko]

ja bych to tak cerne zase nevidel... kdyz si jednou koupim vhs/dvd/blue-ray ziskal jsem tim prava na prehravani... a imho se tedy na prehravani paragraf 43 AZ nevztahuje...

(1) Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.
(3) Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění...

[Grunt]

Myslím si, že to by asi moc neprošlo. Už jenom z toho důvodu, že je to vytrženo z kontextu:

Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.

A myslím si, že to je hlavní problém. Problém vlastnictví.

[deda.jabko]

imho ta vyznacena cast je zbytecna, protoze je to jenom upresnujici podminka.

k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění AND jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly

[Grunt]

Kdyby to byla konjunkce, tak tam snad bude a nebo něco takového, ne? Asi opravdu záleží na výkladu.

[deda.jabko]

Kdyby to byla konjunkce, tak tam snad bude "a".

konjunkce nemusi byt vyjadrena ciste operatorem A/AND.

IF neudelil-souhlas THEN
    IF lze-kontrolovat-pristup THEN
         JE-TO-ZAKAZENE
    ENDIF
ENDIF

[Delaunay]

Myslím, že závažnějším problémem toho odstavce 3 paragrafu 43 je jeho zcela zřejmá vágnost. Nedá se vůbec očekávat, že by na základě tohoto paragrafu vznikla někdy všeobecně respektovaná judikatura. A to nejen proto, že se za "účinné technické prostředky" dle tohoto znění dají považovat i prostředky zjevně neúčinné. Je totiž těžké rozeznat, zda je zde slovo "účinné" chápáno jako míra kvality technického prostředku ochrany nebo zda jde jen o zdůraznění faktu, že technický prostředek může alespoň v laboratorních podmínkách dosáhnout určitého omezení v užití díla. V prvním případě by šlo o zcela pochybnou kvalifikaci, v druhém pak buď o nadbytečné nebo zcela nevhodně zvolené pojmenování.

Navíc nebylo jistě smyslem zákona postihovat ve výsledku toho, kdo si pro osobní potřebu vytvoří kopii chráněnou technickými prostředky a přitom už nepostihovat toho, kdo si vytvoří kopii stejného díla zcela zřetelně již dříve zbaveného ochrany technickými prostředky.

Hned následující odstavec téhož paragrafu navíc praví:

Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30

Tj. je možné požadovat po autorovi, aby majiteli legální licence umožnil užití díla nebo zhotovení záznamu pro osobní potřebu. Kdyby třeba i jen jediné procento uživatelů požadovalo splnění této povinnosti od autora, tak se prodej filmů a hudby chráněných těmito prostředky z důvodů čistě ekonomických zhroutí. Zcela opomíjím fakt, že jen ve výjimečných případech je autor tou osobou, která používá tyto technické prostředky. Často autor ani netuší, že jsou společně s distribucí jeho díla používány.

Sporné by mohlo být také to, zda by se na takto chráněné dílo nevztahoval i odstavec 6 paragrafu č. 10 zákona na ochranu spotřebitele, protože by šlo zřejmě o výrobek, jehož užitné vlastnosti jsou omezeny:

Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků.

Neumím si představit, že by prodejci v regálech pracně oddělovali CD/DVD s prostředky ochrany a bez nich a stejně tak to, že by na každý výrobek chráněný technickými prostředky museli upozorňovat zákazníka při prodeji nebo výrobek zřetelně označovat jako výrobek s nižší užitnou hodnotou.

[Grunt]

Myslím, že závažnějším problémem toho odstavce 3 paragrafu 43 je jeho zcela zřejmá vágnost.

O tom se přít nebudu. Myslím si, že chyba vznikla buď neúplným překladem z originálu(tento odstavec není výmyslem našich zákonodárců, ale WIPO) a nebo je tak sepsán zcela záměrně.

Nedá se vůbec očekávat, že by na základě tohoto paragrafu vznikla někdy všeobecně respektovaná judikatura. A to nejen proto, že se za "účinné technické prostředky" dle tohoto znění dají považovat i prostředky zjevně neúčinné. Je totiž těžké rozeznat, zda je zde slovo "účinné" chápáno jako míra kvality technického prostředku ochrany nebo zda jde jen o zdůraznění faktu, že technický prostředek může alespoň v laboratorních podmínkách dosáhnout určitého omezení v užití díla.

(3)Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.

Nevím, já když si to přečtu takto celek tak je mi to docela jasné. No ať je to jak chce, zůstává pravdou, že Adobe požadovalo odstranění rtmpdumpu(účinnému technickému prostředku) na základě DMCA(US obdoba tohoto) i když se ten jejich handshake(který teď nedávno dokonce sami zveřejnili) za účinný technický prostředek k zabránění takových úkonů ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění považovat nedal ani omylem.

Hned následující odstavec téhož paragrafu navíc praví:

Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30

Tj. je možné požadovat po autorovi, aby majiteli legální licence umožnil užití díla nebo zhotovení záznamu pro osobní potřebu. Kdyby třeba i jen jediné procento uživatelů požadovalo splnění této povinnosti od autora, tak se prodej filmů a hudby chráněných těmito prostředky z důvodů čistě ekonomických zhroutí. Zcela opomíjím fakt, že jen ve výjimečných případech je autor tou osobou, která používá tyto technické prostředky. Často autor ani netuší, že jsou společně s distribucí jeho díla používány.

Znovu neúplná citace. Prosím, citujte odstavce celé, protože v tomto případě se na konci se nachází ještě dost důležitá poznámka a to:

to nebrání autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoženin.

Sporné by mohlo být také to, zda by se na takto chráněné dílo nevztahoval i odstavec 6 paragrafu č. 10 zákona na ochranu spotřebitele, protože by šlo zřejmě o výrobek, jehož užitné vlastnosti jsou omezeny:

Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků.

Neumím si představit, že by prodejci v regálech pracně oddělovali CD/DVD s prostředky ochrany a bez nich a stejně tak to, že by na každý výrobek chráněný technickými prostředky museli upozorňovat zákazníka při prodeji nebo výrobek zřetelně označovat jako výrobek s nižší užitnou hodnotou.

Ale vždyť to zcela zřetelně jsou. Takovým tím modrým Béčkem co značí Blu-Ray.

[Jendа]

Neumím si představit, že by prodejci v regálech pracně oddělovali CD/DVD s prostředky ochrany a bez nich a stejně tak to, že by na každý výrobek chráněný technickými prostředky museli upozorňovat zákazníka při prodeji nebo výrobek zřetelně označovat jako výrobek s nižší užitnou hodnotou.

Ale vždyť to zcela zřetelně jsou. Takovým tím modrým Béčkem co značí Blu-Ray.

Případně také hudební CD, která na sobě nemají logo CD-DA.

[Grunt]

Ještě bych rád dodal, než se do mně zase někdo pustí, že DRM není nedělitelnou částí Blu-Ray, takže se to ve všech případech bavíme jen o takových Blu-Ray médiích, které právě takovou ochranu mají.

[Grunt]

Nedá se vůbec očekávat, že by na základě tohoto paragrafu vznikla někdy všeobecně respektovaná judikatura. A to nejen proto, že se za "účinné technické prostředky" dle tohoto znění dají považovat i prostředky zjevně neúčinné. Je totiž těžké rozeznat, zda je zde slovo "účinné" chápáno jako míra kvality technického prostředku ochrany nebo zda jde jen o zdůraznění faktu, že technický prostředek může alespoň v laboratorních podmínkách dosáhnout určitého omezení v užití díla. V prvním případě by šlo o zcela pochybnou kvalifikaci, v druhém pak buď o nadbytečné nebo zcela nevhodně zvolené pojmenování.

K tomuto bych si ještě dovolil přidat citaci:

Both title keys and one of the keys used to decrypt them (known as Processing Keys in the AACS specifications) have been found by using debuggers to inspect the memory space of running HD DVD and Blu-ray player programs.^{[22][23] [24] [25]} Hackers also claim to have found Device Keys^[26] (used to calculate the Processing Key) and a Host Private Key^[27] (a key signed by the AACS LA used for hand-shaking between host and HD drive; required for reading the Volume ID). The first unprotected HD movies were available soon afterwards.^[28] The processing key was widely published on the Internet after it was found and the AACS LA sent multiple DMCA takedown notices in the aim of censoring it.^[29] Some sites that rely on user-submitted content, like Digg and Wikipedia, tried to remove any mentions of the key.^{[30] [31]} The Digg administrators eventually gave up trying to censor submissions that contained the key.^[32]

a jeden důležitý pojem:DMCA takedown notice.

Myslím, že praxe ukázala velice dobře jak to bylo myšleno. Tedy jen tak, jak se to hodí.

[otasomil]

>>>Účinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění...

A co prosim obchazim zde: (tyka se DVD)

dd if=/dev/sr0 of=/tmp/dvd_image.bin

growisofs -Z /dev/sr0=/tmp/dvd_image.bin

 

???

Predpokladam ze u bluray to bude podobny zapis....

[Grunt]

Predpokladam ze u bluray to bude podobny zapis....

Nebude. Zkusím to po lopatě. Sice příliš tomu systému DRM nerozumím, ale co o něm aspoň trochu vím je, že pokud už je médium chráněno DRM, tak je potřeba aby tato ochrana byla ve všech zařízeních mechanikou počínaje, televizí/monitorem konče aby snad neměl majitel média možnost opatřit si nechráněnou kopii signálu na médiu či aby náhodou nemohl třeba i neuvědoměle poskytnout tuto možnost někomu jinému. Dále je chráněno samotné médium aby nemohlo dojít k neoprávněnému pořízení rozmnoženiny(za neoprávněné se považuje to, které autor/distributor nepovolil) a je ještě potřeba připojení k internetu aby celý systém vůbec mohl získat časově omezený klíč, který dovolí vůbec samotné rozkódování a přehrání signálu na televizi. K přehrání mimo systém DRM(asi tím mplayerem) či k pořízení neoprávněné kopie je potřeba ten systém rozlousknout. Takže ten nástroj asi těžko bude moct pracovat na principu dd if=/dev/sr0 of=/dev/sr1. Takový nástroj nejen dovoluje posílat do televize signál nezabezpečeně, takže uživatel může dovolit sobě či někomu jinému pořídit si neoprávněnou kopii, ale také obchází asi doatazy na získání přehrávacího klíče(časově omezeného prává k přehrání) a to se asi moc autorům líbit nebude a mám dost pochyby zda-li to bude v souladu s autorským zákonem. Celé je to jen a jen o majetkových právech. Uživatel si s koupí nosiče myslí, že to co si zaplatil patří už jen jemu a může si s tím dělat co chce a autorům je do toho prd(co já vím, tak to platí, ale pouze u jediné mě známé licence – GPL). Autor by nejradši vlastnil nejen celou přehrávací soustavu až po ten monitor(což se také se systémem DRM tak trochu děje), ale ještě by nejradši povoloval jednotlivé přehrání, tak že když se špatně vyspí, tak může komukoliv kdo se mu znelíbí přehrání zakázat a uživateli zůstane jen bezcenný kulatý kus plastu. Mně osobně to přijde absolutně nesmyslné. No představte si, že si koupíte banán, sníte ho a autor, resp. prodavač si najednou smyslí, že už si to rozmyslel a prostě luskne prstem a Vám ten banán zmizne ze žaludku nebo, že autor Etherealu si usmyslí, že Ethereal chce uzavřít, svoje rozhodnutí o otevření zdrojových kódů bere zpět, lusk a všechny zdrojáky Etherealu zmiznou z povrchu zemského…

[David Jaša]

Prosím tě, dávej správně mezery kolem závorek (bez nich se to až překvapivě blbě čte). Nějaký ten odstavec by u tak dlouhého příspěvku taky neškodil.

[Grunt]

Omlouvám se, příště se polepším.

[David Jaša]

Autor by nejradši vlastnil nejen celou přehrávací soustavu až po ten monitor(což se také se systémem DRM tak trochu děje), ale ještě by nejradši povoloval jednotlivé přehrání, tak že když se špatně vyspí, tak může komukoliv kdo se mu znelíbí přehrání zakázat a uživateli zůstane jen bezcenný kulatý kus plastu.

By nejradši? :P

[Grunt]

Sakra, zas byl někdo rychlejší. Mám o tom naskenovaný už nějaký ten týden článek z CHIPu, který jsem chtěl při vhodné příležitosti někam plácnout a tak někomu úplně vypálit rybník. Smůla no, příště. Ovšem je dost možné, že to tak nějak fakt bude.

[Drom]

Stesti, ze na papirovy casopisy se spratne implementuje DRM :)

[Grunt]

No, šlo by to. Přidat tam na ten papír něco co odráží infračervené světlo a nebo dělá posun z viditelného spektra právě do infračerveného (obsahují normální zářivky, popř. blesky IR složku?) a je vymalováno.

[otasomil]

Uz jste moc napred

Toto:

dd if=/dev/sr0 of=/dev/sr1

vypada spis na bluray RAM.

Mate nekdo bluray disk a PC mechaniku ?

Hodte sem ls prosiim.

[Stanislav Brabec]

Nic neobcházíte, jen to u DVD s CSS ochranou nefunguje. Kroky nutné k tomu, aby to fungovalo, jsou nelegální.

1. Aby vůbec bylo možné provést dd if=/dev/sr0 of=/tmp/dvd_image.bin, je nutné provést odemčení klíčem média. To dělá přehrávač při spuštění. V případě stejného regionu to provede legálně mechanika, v případě nesouhlasného regionu jde o nelegální postup (nelegální region-free firmware nebo nelegální lámání klíče média).
2. Pokud DVD používá CSS, takto napálené DVD nebude fungovat. Proces dešifrování závisí na shodě hodnoty booktype, která se u DVD-ROM a DVD-R liší. Některé mechaniky umějí booktype nastavit, nejde však o legální postup (vyžaduje např. nelegální změnu firmwaru).
3. Je ale technicky možné takové DVD přehrát. Xine ani MPlayer to neumí – pokud zjistí, že záznam je na fyzickém médiu, spoléhá na dešifrovnání CSS pomocí mechaniky. To však použíje špatný booktype a selže. Lze to obejít připojením přes loop device, které nepřeposílá speciální příkazy. Programy pak vidí jen ISO soubor, a provedou nelegální lámání šifer jednotlivých sekcí.

[Grunt]

ke kterým autor neudělil oprávnění...

Až teď jsem si uvědomil, že autor uděluje oprávnění k přehrání skrze přehrávací klíče, které si systém po internetu vyžádá a na které se určitě mplayer neptá, takže?

[Amarok]

A co jako na chate bez internetu? To teda vlastnik DVD nema sanci? Jestli to tak je, tak je to jeste vic na hlavu, nez jsem si predstavoval.

[Grunt]

Omlouvám se. Je to moje důsledek mé neinformovanosti a předpokladů. U BD zatím asi opravdu nic takového ještě neplatí. Jen je potřeba udržovat v zařízení aktualizovaný set klíčů a pokud se neshodne s přehrávaným médiem, může odmítnout médium přehrát. U všech ostatních akcí než je samotné přehrání ten internet asi opravdu potřeba je.

[Grunt]

A to zatím myslím fakt doslova. Vždyť už teď jsou plány, že bez TPM si ani neškrtnete. A jakožto levnější náhrada TPM se internet přímo nabízí.

[Grunt]

Dobře, tak beru zpět. Oficiálně ne, ovšem neoficiálně? To je opravdu víc než směšné.

[Delaunay]

To mi připomíná nedávný případ úředníka, kterému jiný výše postavený úředník zakázal nejen informovat veřejnost o nějaké skutečnosti, ale informovat i o tom, že má zákaz informovat .

Ze zákona mám právo pořídit si kopii licencovaného audiovizuálního díla pro osobní potřebu. Kupní smlouvu nebo jakoukoliv skutečnost, která mi v tom bude bránit budu považovat v daném rozsahu za ze zákona neplatnou.

[Kvakor]

... ale informovat i o tom, že má zákaz informovat .

A měl i zákaz informovat o zákazu zakazu informování veřenosti?

[Solitary]

To uz neni potreba :) kdyz mas zakaz informovat o zakazu, tak kdybys informoval o tom, ze mas zakazano informovat o zakazu, tak bys uz informoval o zakazu informovat, tudiz bys porusil zakaz informovat o zakazu informovat :) chapes? Je to jednoduchy jak facka...

[Jan Grmela]

To je případ tzv. rekurzivního zákazu

[Prcek]

To je případ pro vynikající psychiatry .

[Ladislav Nešněra]

to není fér, takhle dráždit mou zvědavost

No, ještě že se u nás smí naznačovat, alespoň podle mínění redakce CD-R.cz. Jára C. byl prostě prorok

[JeChW]

To, že něco smíš udělat ještě neznamená, že na to máš nárok. Uvedu analogii: Ze zákona smíš jezdit v Mercedesu, ale pokud ho nemáš, neznamená to, že si můžeš nějaký ukrást. Stejně tak si smíš pořídit kopii pro osobní potřebu, ale pokud bys jejím pořízením porušil nějaký zákon, tak to udělat nesmíš.

Já s tím zákonem nesouhlasím, pouze Ti vysvětluji fungování práva, aby ses nedostal do problémů...

[Grunt]

Mě by hlavně zajímalo jak to vlastně vůbec je, protože ten inkriminovaný odstavec zní takto:

Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 30a, § 31 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 38, § 38a odst. 2 a § 38e v rozsahu nezbytném k využití výjimky. Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla. Autor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání autorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoženin.

Hlavně mi tam vadí to může, protože dle mé logiky to jasně znamená nemusí, ale může.

[Grunt]

Resp. může, ale nemusí.

[trekker.dk]

Vtipné... podle jednoho zákona platíme výpalné na discích a tiskárnách za to, že máme právo udělat si kopii pro vlastní potřebu, kdežto podle jiného zákona má autor právo neumožnit nám si tu kopii udělat.

[Grunt]

Podle naších zákonů a jakýchsi mezinárodních konvencí u nás neplatí zákony státu Kalifornie, softwarové patenty ani Americké patentové právo obecně. Stačí prohlásit, že ani s jedním výše jmenovaným nesouhlasím a hle, už to všechno z toho asi u nás platí nebo co. Co se týče mě, tak já už se fakt nedivím ničemu. Ale přinejmenším uznávám, že mi to přijde divné. Mám sice právo na záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla pro svou osobní potřebu, ale autor má právo určit si kolik jich bude. Tak asi 0,5, ne? A nebo nebude to tak, že mám právo na kopie a na jednu kopii?

[Grunt]

A nebo nebude to tak, že mám právo na kopie a na jednu kopii?

A nebo nebude to čirou náhodou tak, že mám právo na kopie a ne na jednu kopii?

[David Jaša]

No, v modrpaprsčím faqu se píše tohle:

1.13 Will Blu-ray support mandatory managed copy?

Yes, mandatory managed copy (MMC) will be part of the Blu-ray format. This feature will enable consumers to make legal copies of their Blu-ray movies that can be transferred over a home network. Please note that "mandatory" refers to the movies having to offer this capability, while it will be up to each hardware manufacturer to decide if they want to support this feature.

Takže by ta technologie měla umět kopie pro vlastní potřebu bez ohledu na přání autora. Pokud tuhle funkci výrobce do přehrávače zahrne.

[Grunt]

…This feature will enable consumers to make legal copies of their Blu-ray movies that can be transferred over a home network. …

, ale sem už se ta citace přímo nabízí:

Will Blu-ray require an Internet connection?

No, you will not need an Internet connection for basic playback of Blu-ray movies. The Internet connection will only be needed for …

It will also be required to authorize managed copies of Blu-ray movies that can be transferred over a home network.

[Delaunay]

To slovo "může" tady navazuje na předchozí větu, kde je čistě kogentní formulace, která autorovi přikazuje zpřístupnit dílo. Takže bych dle kontextu chápal, že "může" je jen nevhodně zvolené slovo a má zde také význam slova "musí". Jinak by pak ve větě nedávalo smysl ani sousloví "i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu". Existoval by tak zřejmý rozpor s jiným zákonem.

Nicméně o tom dovětku na konci odstavce je možné si myslet skutečně cokoliv, proto jsem jej ani dříve raději nezmiňoval. A ani bych nepovažoval za nutné se jím blíže zabývat. Smyslem zákona je jistě to, aby bylo povinností autora poskytnout alespoň jednu rozmnoženinu. O významu dovětku si opravdu můžeme myslet cokoliv.

Kdyby se člověk pustil do toho zákona jako celku, tak by ho už po pár týdnech bylo možné veřejně zcela znemožnit. Což by možná nebylo zcela od věci, protože by to mohlo dobře posloužit jako argumentační základ pro Českou pirátskou stranu.

[Grunt]

Já osobně ten výklad chápu takto:

Zákon umožňuje oprávněné použití díla ve speciálních případech, ke kterým dává licence. Konkrétně jsou to § 30a, § 31 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 38, § 38a odst. 2 a § 38e. Pokud jsem se někde nepřehlédl, tak ani do jedné z těch licencí nespadá každá fyzická osoba(třeba konající pro svou vlastní potřebu). V těchto případech je autor povinen nebránit technickými prostředky takovému užití. Ovšem větu, která navazuje na první větu z odstavce číslo (4) § 43 chápu ve stupňovitém tvaru. V první větě toho odstavce je povinen, tedy první stupeň, ale druhá věta už má druhý stupeň, tedy není povinen ovšem může. A ten dovětek za středníkem na konci chápu tak, že pokud už se tedy autor rozhodne neomezovat technickými prostředky rozmnožování díla všem fyzickým osobám pro vlastní potřebu dle §30, může stále těmito technickými prostředky omezit počet těchto rozmnoženin na jednu osobu.

Osobně mi to tak dává docela smysl. Vždyť ani samotný §30 neukládá nikde autorům povinnost nebránit technickými či jinými prostředky všem fyzickým osobám vytvořit si tuto rozmnoženinu či užít dílo pro vlastní potřebu, pouze říká, že pokud tak fyzická osoba provede není to bráno jako porušení toho zákona.

[Grunt]

A hele:

§ 30 Volná užití

(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.

…

(6) Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.

Takže min. pro užití díla fyzickými osobami pro vlastní potřebu to neplatí vůbec. Jak je to se zhotovením záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny díla pro vlastní potřebu dle odstavce 2 (Kýmkoliv, když je tam ten, kdo?) absolutně netuším, protože jsem se do toho slušně zamotal.

[Delaunay]

Stejně tak si smíš pořídit kopii pro osobní potřebu, ale pokud bys jejím pořízením porušil nějaký zákon, tak to udělat nesmíš.

Samozřejmě souhlasím. Nicméně se nedá moc předpokládat, že by někdy mohl být vágně formulovaný paragraf 43 ve zcela běžných případech aplikovatelný v nějakém soudním rozhodnutí. Nezjistí se to ale dříve než vznikne precedent. A ten by se dal zajistit i pouhým vylosováním jakéhokoliv člověka z populace.

Důsledné uplatňování zákona by zde zcela neadekvátně závažnosti jednání postihovalo asi nejméně společensky závažný delikt autorského zákona. Opravdu si neumím představit, že by kohokoliv jakýkoliv příčetný soudce mohl odsoudit za trestný čin porušování autorského zákona, když si pro vlastní potřebu zkopíruje legálně nabyté DVD, u kterého byly obejity zcela neúčinné technické prostředky ochrany. Nikomu totiž nejenže nevznikne škoda, ale ještě jde o společensky zcela nezávadné "protiprávní" jednání.

Asi nejpřísnější rozsudek by v takovém případě mohl znít třeba takto: "odsuzuji Vás za trestný čin porušování autorského práva propadnutím věci". Odevzdám tedy kopii DVD a jdu domů. A budu mít záznam v trestním rejstříku. Proboha vždyť by se pak autorské právo stalo jen nesmyslným fasciklem fungujícím jako kladivo na čarodějnice.

[priserka]

Autorske pravo se uz stalo - velmi efektivnim nastrojem pro prosazovani ekonomickych zajmu nejruznejsich prekupniku/prizivniku na ukor cele spolecnosti. S ochranou dusevniho vlastnictvi ve smyslu podpory dalsi produkce dusevnich statku uz leta nema nic spolecneho.

[otasomil]

Asi bych se mel vypravit nekdy do  nejake videopujcovny a zeptat se kolik maji filmu na bluray.

Pripadne do obchodu s CD / DVD ...

Kdyz nechcou, aby se to prehravalo, lidi to kupovali,  tak at si huknou.

Neverim tomu ze se bluray chytne ani jako writable medium. Kapacita dnes uz smesnych par desitek GB nestoji ani za rec. DVD z trafiky uz od 10-20 Kc/ks. DVD prehravac radove za stokoruny....

Ze starsich filmu nikdo full HD neudela a ty moderni nizkorozpoctovky toceny pri chabym osvetleni aby se usetrilo za efekty .... tady s prehledem staci DivX (700 MB / 90 min film).

[robotics]

+1

[Amarok]

Co mas za monitor, 14" ?? 700 Mb divX rozhodne nestaci, to je na velkem monitoru docela hruza. Da se na to jasne v nouzi koukat, ale zdaleka se to nevyrovna normalni DVD kvalite.

[vain]

Já zásadně stahuju vše v 700MiB (19" monitor). Nezabírá to moc místa, rychle se to stahuje a pokud jde o mě, je to v pohodě dívatelné, mám dokonce Simpsny v kvalitě snad 40MiB na díl, a taky mi to nevadí =) Ale kamarádka je přes tohle naopak úchyl a musí mýt všechno v super truper kvalitě, záleží na člověku =)

[impact]

S tymto sa stotoznujem. DVD som nikdy nepozeral, vzdy stacil 700MiB (pripadne 2CD) XViD. Filmy sa aj tak robia cim dalej tym horsie, naco plytvat miestom a vykonom ?

Kamarat mal velke 22" LCD. Pozerali sme na tom spolu filmy v XViD a musim konstatovat, ze mi na obraze nic neprekazalo. Pozeral som to z dialky, kedze velky monitor potrebuje aj dostatocnu vzdialenost pozorovatela. Priznajme si ale, ze dnesne filmy sa robia na efekty a teda vsetky HD srandicky maju zmysel. Plytky scenar to nezachrani, tak aspon nech su efekty pekne.

Kupovat cisto Blueray mi pride ako mat celu zbierku hudby vo FLAC. Nepotrebujem mat super kvalitnu nahravku, ked obsah sa ku kvalite neda ani prirovnat.

[Jendа]

Pozerali sme na tom spolu filmy v XViD

O pár příspěvků výše odkazuje JeCh velmi zajímavý článek, který by sis měl přečíst.

Pozerali sme na tom spolu fotky v ImageMagicku

[Jendа]

Napadlo mě přesnější poslal mi dokument v OpenOffice (myšlen formát ODT).

[Miloslav Ponkrác]

Aha, on pan Jech je linuxák! Proto když jsem kdysi četl jeho stránky mi přišly některé věci tendenční, jako třeba nekritické tvrzení a zdůrazňování toho, že ogg vorbis je nejlepší. Tím se mnohé vysvětluje.

Trochu mě zmátlo, že nevychvaluje theoru až do nebes, ale už tehdy při čtení stránek mi leccos přišlo trochu podezřelé, zejména ohledně zvukových formátů. Stránky jsou skvělé, autor si udržel odstup, ale v případě oggu už to nedokázal a začal psát bludy a je vidět velká snaha stavět ogg vorbis výše, než kde je a snahu pokud možno jemně naznačit, že mp3 už je za zenitem.

Teď už rozumím proč, když jsem ho našel na linuxovém serveru.

[Petr Šobáň]

Ono taky záleží na kvalitě obvodů co ten signál spracovávají, prostě DVD kvalita přehraná v starém DVD přehrávači se nedá srovnat na DVD moderním přehrávači a moderní TV (jde to poznat) ovšem pro normální lidi DVD kvalita stačí, ještě nemáme tak veklé obyváky abychom tam dávaly TV s uhlopříčkou 2 metry a na normální TV DVD stačí.

To je to stejné jako HD vysílání je to nákladnější a hromada lidí ho nepotřebuje a tak se od něho ustupuje

To stejné je z blublitkou ochrany které brání rozšíření a na to abych si přehrál blublitku pouze na přehrávači který je připojen k internetu a pouze pod windows na to se můžu vykašlat obzvláště když tam bude pouze DVD rozlišení prostě ze starého filmu nové HD rozlišení neuděláš, a ty ceny kdy to stojí několikrát více jak DVD.

A kapacita pro PC je uplně nevhodná to si rač pořídím několik (e)sata disků na které budu zálohovat a vyjde mi to levněj jak bějaký bluray.

Prostě logicky řečeno dokud bluray nebude stát 50 korun za film a nebude prolomena ochrana aby nemusel být připojen na internet tak mi to nesmí do domu!

[Amarok]

Jo, taky bojkotuju blu-ray a podobne rado-by-monopolni silenosti se snahou udelat z lidi otroky.

U tech DVD taky hodne zalezi na kvalite kodovani. Kdo videl Matrix nebo The Fountain v originalnim DVD formatu, tak vi o cem mluvim. A to neni zpusobeno lepsi kvalitou filmarskych studii, to je ciste v kodovani videa pro DVD. A takova kvalita staci naprosto i pro velkoplosne TV.

[Drom]

Ja bojkotuju i DVD. Vlastne i CD sly dost mimo me, ty jsem pouzival hlavne do doby, nez sem si poridil nemodemovy pripojeni k Internetu. Od te chvile nevidim v mediich smysl, sit je pohodlnejsi. CD mechaniku pripojuju pouze v pripade instalace OS, v pocitaci ji bezne nemam.

Po CD prisly DVD a krom vetsi kapacity prinesly jen samy negativa. Jako jediny prespektivni medium vidim flashdisky, to je takovy pohodlny do kapsy, kdyz nejakej chudsi kamarad (== nema pripojeni k Internetu) potrebuje nejaky data, nebo na kratkodoby zalohovani.

[Jendа]

No, 700Mb je fakt málo. Ale 700MB nebo MiB, to už je lepší.

[Amarok]

jo, ty silene kibi mibi jednotky, me to prijde jak ve skolce, proc to nenechali jako driv... bajt jsem mimochodem zvykly psat porad s malym b

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Osmkrát víc nebo míň co na tom sejde, že.

[Amarok]

bit pisu jako bit, coz je i doporuceny zapis

takze jednotkou b myslim byte

[petr_p]

Až na to, že značkou pro bajt je velké B. Malé písmeno akorát píší zarytí uživatelé IRC, protože mačkat shift navíc je hrozně těžká práce.

[Jendа]

Protože takhle to odpovídá SI?

[David Jaša]

bity a bajty jsou SI jednotky?

[Jendа]

Ne, předpony k, M, G a T.

[trekker.dk]

Každý, kdo se v počítačích vyzná, ti řekne, že kB je 1024 bytů protože k = 1000 prostě u výpočetní techniky nedává smysl. Že se do toho ves*aly hovada z marketingu následně podporovaný inkvizitorama totální korektnosti a udělali v tom bordel, to je věc druhá a je to problém pro toho, kdo tyhle trotly bere vážně.

[Jendа]

A proto máme předpony Ki, Mi, Gi, Ti, aby to bylo jednoznačné.

Proč by všude mělo k znamenat 10^3 a jenom u počítačů 2^10?

[trekker.dk]

kB, MB atd. jsou jednoznačné dost; pro normální lidi je to 1024B a 1024kB, ostatní mě nezajímají, protože buď patří do skupiny 1, 2 nebo do skupiny "jenom uživatelů", kteří stejně neví, o co jde.

[Bilbo]

"kilo" je SI predpona pro 1000nasobek a tedy 1 kB je 1000 bajtu. Disky a flash pameti se dnes prodavaji s kapacitami psanymi v nasobcich 1000, nasobky 1024 se pouzivaji prakticky jen pro pameti (RAM, cache, ...) kde velikost modulu musi byt kvuli adresaci mocninou dvojky.

To ze nekdo pouzil kdysi davno kB = 1024 B je snaha o optimalizaci v drevnich dobach vypocetni techniky, kdy posun cisla o 10 bitu je vypocetne vyrazne jednodussi nez neco delit tisicem - posun trval jednotky taktu procesoru, ale deleni strvalo treba i stovky taktu (nebo i vice, pokud procesor nemel instrukci deleni a ta se musela softwarove emulovat) a 1024 je k 1000 celkem blizko (bohuzel nedomyslel ze odchylka s vyssimi jednotkami - mega, giga, tera - ponekud uz vzrusta). Je to stejne kratkozrake reseni, jako pouzivat pro rok jen dve cifry. Usetri to nejaky CPU cas/pamet, ale pak si clovek vlece kouli u nohy a jednoho krasneho dne se to vymsti....

Coz je sice i dnes, bitovy posuv je typicky instrukce v jednom taktu, deleni muze trvat radove jednotky taktu v zavislosti na typu CPU, ale pocitace maji dostatecne velky vykon, ze si "luxus" deleni pri zobrazovani souboru muzeme dovolit.

A stejne jako se casem pocitace naucily krome velkych pismen psat i mala pismena, pozdeji prisla diakritika a jeste pozdeji Unicode, tak si myslim ze je cas vymytit jednotky zalozene na 1024 - aspon tam, kde se prezentuji uzivatelum. Blbe se s tim pocita a resit ulohy typu "Vejde se 712458 KiB souboru na 700MiB CDcko?" chce bud dobry odhad nebo kalkulacku (v hlave).

Ty "inkvizitori totalni korektnosti" zavedli binarni jednotky typu kiB, MiB, Gib, atd, taky proto aby bylo mozne jednoznacne urcit jestli jde o 1024^N nebo 1000^N bajtu a nevznikalo nedorozumneni. V rozumnych programech jde taky nastavit jake jednotky chci videt, problem pak nekdy byva s lidmi. Je jasne, ze kdyz nekdo rekne 1 KiB, mysli tim 1024 bajtu, ale kdyz nekdo rekne 1 kB tak abych si na to vzal krisatalovou kouli...

[l4m4]

Ale prd.

Založení jednotek na mocninách dvou bylo (je) u čehokoli počítačového přirozený postup. Moje Atari 130XE mělo pamět 128 kB, ne 131,072 kB, kdo by si to pamatoval. Recyklace předpony kilo nebyla nejšťastnější, protože kdybychom vymysleli novou, nestrašily by nás dnes kibi, mebi a gibi. Tyhle předpony, to je trest, hroší to už mohlo být jen stěží, resp. horší už jsou jen lidi, kteří je s budovatelským nadšením prosazují.

Nicméně vše dlouho fungovalo, než začali zmrdi z marketingu prodejců harddisků číslovat podle SI, aby si bez práce zvětili kapacitu. To byl začátek konce, protože rozšíření takového zlozvyku šlo zabránit jen exemplárními popravami, což se neudělalo zavčas a v dostatečné míře. Invizitoři totální korektnosti vycítili příležitost, a ačkoli to trvalo ještě dost let, nakonec prosadili papředpony.

Je jasné, že když někdo řekne 1 kB, je to 1024 bajtů -- pokud ho tedy okem nezhodnotím na zmrda, pak je to 1000, a možná jen 996.

[Jendа]

Nemělo to Atari paměť 128KB?

[Drom]

+1!

[Amarok]

+1

Vsadil bych se, ze jeste meli deprese z toho, ze nemohli byte definovat jako 10 bitu. Cela vec je padla na hlavu a jsem rad, ze to tak vidi vic lidi. Argumenty typu, ze se tim prekopanim zprehledni nabidka harddisku je vic nez absurdni, je prece kazdemu fuk, jestli kupuje disk o nejaky ten GB vetsi/mensi. Holt vse vzniklo puvodne z dvojkove soustavy a to by se melo akceptovat. Kdyz uz, tak meli udelat uplne nove jednotky zalozene na desitkove soustave a stary zapis ponechat jak je. Treba 10 dMB (deka-mega-bajtu).

[trekker.dk]

Je jasné, že když někdo řekne 1 kB, je to 1024 bajtů -- pokud ho tedy okem nezhodnotím na zmrda, pak je to 1000, a možná jen 996.

Ono je to asi tak

[trekker.dk]

Disky a flash pameti se dnes prodavaji s kapacitami psanymi v nasobcich 1000

Ano, protože nějakého trotla napadlo, jak vydělat peníze. Jak je uvedené v příspěvku výše, zde měla následovat exemplární poprava. A vzhledem k technologii budou flash disky také v mocninách dvou (s tím, že část je možná skryta a použita interně)

nasobky 1024 se pouzivaji prakticky jen pro pameti (RAM, cache, ...) kde velikost modulu musi byt kvuli adresaci mocninou dvojky.

Disky se samozřejmě adresují taky a uvnitř pracují s mocninami dvou. Venku je nicméně marketingové oddělení.

To ze nekdo pouzil kdysi davno kB = 1024 B je snaha o optimalizaci v drevnich dobach vypocetni techniky, kdy posun cisla o 10 bitu je vypocetne vyrazne jednodussi nez neco delit tisicem

Z kterého prstu sis to vycucal? 1024 a mocniny se používají odjakživa a ne jako snaha o optimalizaci, ale aby člověk nemusel říkat, že procesor umí naadresovat 65,536 kB

je cas vymytit jednotky zalozene na 1024 - aspon tam, kde se prezentuji uzivatelum. Blbe se s tim pocita a resit ulohy typu "Vejde se 712458 KiB souboru na 700MiB CDcko?"

Proto máme počítač, aby za nás tuto úlohu vyřešil.

Ty "inkvizitori totalni korektnosti" zavedli binarni jednotky typu kiB, MiB, Gib, atd, taky proto aby bylo mozne jednoznacne urcit jestli jde o 1024^N nebo 1000^N bajtu a nevznikalo nedorozumneni.

Které by bez jejich výmyslů nevznikalo ani tak.

[Bilbo]

Disky se samozřejmě adresují taky a uvnitř pracují s mocninami dvou.

Disky interne adresuji trojrozmerne (hlava, stopa, sektor ve stope) a uvnitr pak maji pomerne slozity mechanismus co prepocitava linearni adresaci na interni cylinder/head/sector (navic u dnesnich disku maji stopy dal od stredu casto vetsi pocet sektoru nez ty uvnitr aby se tam vic veslo). Takze vyrobce disku vyrobi plotny, naflaka na to sektory a jako kapacita mu vyjde neco, co s nejvetsi pravdepodobnosti nebude mocnina dvojky (napr. 125 sektoru/stopu v prvnim pasmu u stredu, 141 o kus dal a 179 na okraji), ani nijak jinak hezke cislo ma to aniz by kvuli tomu musel kapacitu nejak umele omezovat.

Udelat pametovy modul s velikosti jinou nez mocnina dvou by sice technicky slo (proste se tam da mene pametovych bunek), ale radic pameti by se zblaznil z prepocitavani adres (na kazdem pristupu do pameti by bylo porovnavani dvou cisel a odcitani), se soucasnym systemem si ulozi ze adresy 000xxxxxxxx.. jsou prvni modul, 001xxxxxxxx.. je druhy modul a 01xxxxxxxx je treti modul se dvojnasobnou kapacitou. Porovna se prvnich par bitu, podle nich se vybere modul a zbyle bity se poslou dal jako adresa

Pamet a adresace je snad jedine misto kde maji jednotky o bazi 1024 smysl. Jinde ne a jen ztezuji lidem orientaci.

Proto máme počítač, aby za nás tuto úlohu vyřešil.

Pocitac nejen ze tyhle ulohy za nas nevyresi, ale jeste je pred nas klade. Pokud oba dva udaje nejsou zobrazeny se stejnou presnosti aby je slo jednoduse porovnat (coz casto nebyvaji, pokud je na kazdy z nich vyhrazeno na obrazovce jinak velke misto), tak cloveku nezbyde nez tahat kalkulacku (i kdyz si ji muze pustit primo na pocitaci)

[trekker.dk]

Pocitac nejen ze tyhle ulohy za nas nevyresi, ale jeste je pred nas klade.

Blbost. Dával jsi příklad se soubory a CD - když už náhodou ve vypalovacím programu nebude nějaký ukazatel, kolik se vejde, tak tam určitě bude chybové hlášení, když dáš moc.

[Spike]

Stačí někomu, komu stačí se koukat na šmouhy v pohybu.

[otasomil]

>>>Stačí někomu, komu stačí se koukat na šmouhy v pohybu

To mate tezky. Nekdo zas sleduje film na 32" lcd tv z metrove vzdalenosti. To uz je ku**a rozdil.

Pri optimalni vzdalenosti (vzhledem k uhlopricce tv) je rozdil mezi 1920x1080 a 640x350 v podstate zanedbatelny.

[JeChW]

Proč si myslíš, že ze starých filmů full HD neuděláš? Starý filmy se točili na celuloid s rozlišením odpovídajícím cca 16 Mpx. To znamená, že i 50 let starý film má mnohem vyšší rozlišení než je full HD.

[otasomil]

>>>Proč si myslíš, že ze starých filmů full HD neuděláš?

A Vy takovy nejaky film (nejlepe bluray disk) znate, kde by to tak studia zpracovaly ?

Kvalita (samozrejme technicka) starych filmu na DVD je podstatne horsi nez tech modernich. Mam na mysli filmy tocene pri rozumnem osvetleni a nikoli nizkorozpoctove horory tocene zasadne v noci pri svitu svicek.

[onovy]

Pulp Fiction.

[otasomil]

To si tu z nas delate srandu ? Tento film byl snad i natocen a sestrihan digitalne. Byl vydan na laser disku !

Psal jste o filmu stari 50 let !

[Spike]

Co na něm bylo natočeno digitálně? A není Laserdisc analogové médium?

20-30 let staré filmy v 1080p vypadají celkem obstojně. ;) (Rozhodně je to někde jinde než scene ripy v polovičním rozlišení oproti DVD, aby se to vešlo na jedno CD. Vzhledem k tomu, že k 1080p displeji/projektoru se ale dostanu zřídka, tak preferuji 720p jako slušný kompromis.)

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Třeba Markéta Lazarová. To je dokonce černobílý a přesto je digitalizace veliký problém, protože takovou dynamiku jasu máš celkem problém protáhnout celým řetězcem od nasnímání až po zobrazení. To co je na filmovém originálu dostaneš těžko.

[otasomil]

>>>To co je na filmovém originálu dostaneš těžko.

A to je prave jeden z duvodu proc se to nedela.

[FF]

To jako prehrani legalniho koupeneho origo Blueray disku je nelegalni?? A kdyz si sosnu z netu vypalim a pustim tak to legalni je protoze stahovat se u nas muze. To je demence Chtelo by to defenestraci na prislunych uradech kde to vymysleli a schvalili.

[Jendа]

IANAL a úplně selským rozumem: Jak se liší funkce mplayeru, „oficiálního“ přehrávače blbray pro Windows a „HW“ blbray přehrávačů pod televisi? Vždyť i ty „oficiální“ přehrávače musí tu ochranu nějak překonat, ne?

[Pavel]

No ba!

[Grunt]

Tak že se zeptá autora jestli si to fakt smíš přehrát(třeba na jeden den) v tomto daném zařízení a tak, že pokud budeš mít zařízení, které nevyhovuje specifikaci(tedy zabezpečenější než pentagon), tak si to nepřehraješ. IMHO.

[Jendа]

Už jsem si to nastudoval. Takže jestli to dobře chápu, tak k přehrání zaDRMovaného blbray na „stolním“ přehrávači musí být připojen k Internetu a požádat o povolení server vydavatele.

Takže když vydavatel za dva roky v důsledku imperialistické krise zkrachuje, tak mi zbude bezcenná plastová placička?

[David Jaša]

Ve FAQ se píše něco jiného.

[Grunt]

Teda nevim:

It will also be required to authorize managed copies of Blu-ray movies that can be transferred over a home network.

To nevypadá moc jako ne.

[David Jaša]

Jeden o koze a druhej o voze. :P Reagoval jsem na tohle:

Takže jestli to dobře chápu, tak k přehrání zaDRMovaného blbray na „stolním“ přehrávači musí být připojen k Internetu a požádat o povolení server vydavatele.

a k tomu se v tom faqu píše tohle:

No, you will not need an Internet connection for basic playback of Blu-ray movies.

[Grunt]

Vždyť už jsem se také omluvil. Šlo mi hlavně o to, že může být dost problém s pojmem přehrávač. Stačí místo něj nějaké HTPC(předpokládám, že na bázi DLNA) a je vystaráno, takže někdo si může myslet, že má přehrávač a přitom ho vůbec nemusím mít.

[Grunt]

No říká se to. Jen bych ještě dodal po internetu či obdobnou cestou. Asi bude záležet na konkrétní implementaci, protože samotné DRM je jen obecný pojem.

[Grunt]

Jinak DRM chráněné WMA v kombinaci s WMP tak nějak fungují, ne?

[Jendа]

Ano, a snad byl i nějaký problém, že právě nějaké hudební vykladatelství asi před půlrokem řeklo „hoši, balíme to“.

[Stanislav Brabec]

Oficiální přehrávače tu ochranu nepřekonávají. Jejich výrobci si dekodér licencovali, a zřejmě jim byl i přidělen unikátní dešifrovací klíč (tak to alespoň bylo u DVD). Všechna oficiální DVD pak obsahují podporu pro ten konkrétní klíč.

Pokud s klíčem výrobce nezachází podle licence, může být taková licence zrušena. Klíč by byl vyřazen z nově vyráběných médií, a zákazníci by už si nic nového s přehrávačem takového výrobce nepřehráli.

A pokud si myslíte, že by nebyl problém zaplatit licenci pro MPlayer, Xine nebo GStreamer, tak se mýlíte. Vydavatel licence si stanovil podmínky, které open source nemůže splnit (např. držet kód v tajnosti). Na open source licenci nedostanete. A proprietární kód zase nemůžete linkovat s GPL aplikací, protože byste porušili její licenci.

[Grunt]

Pokud s klíčem výrobce nezachází podle licence, může být taková licence zrušena. Klíč by byl vyřazen z nově vyráběných médií, a zákazníci by už si nic nového s přehrávačem takového výrobce nepřehráli.

Přesně to, o čem mluvím výše. Třináct různých zpětně nekompatibilních verzí klíčů za tak krátké časové období je víc než směšné.

[Nicky726]

Jak je na tom přehrávání dvd v Linuxu? Tam se afaik taky nějak musí obejít ochrana, ne? Tedy aspoň podle tohoto zvráceného výkladu.

[Grunt]

libdvdcss.

[Nicky726]

No, mi šlo o to, že když je podle ve zprávičce uváděného výkladu nelegální přehrát blu-ray, tak by to mělo být u DVD podle stejného výkladu též.

No a reálně si uživatel stáhne tu knihovnu. Hm, tak nevím, proč takový poprask tedy. Na druhou stranu, jsou pak nějaké komentáře útočící na blu-ray a doporučující dvd vlastně zcestné ne.

[Grunt]

No, mi šlo o to, že když je podle ve zprávičce uváděného výkladu nelegální přehrát blu-ray, tak by to mělo být u DVD podle stejného výkladu též.

Zprvu bych nevěřil kdejaké zprávičce co se to objeví. Jinak je dost možné, že to platí, ale prostě se to neřeší když to jede. Už jsem se tu k tomu vyjadřoval u jiného tématu.

Hm, tak nevím, proč takový poprask tedy.

Že by protože si toho někdo (konečně?) všimnul?

Na druhou stranu, jsou pak nějaké komentáře útočící na blu-ray a doporučující dvd vlastně zcestné ne.

Tady asi nejde o samotnou specifikaci formátu. Vždyť Blu-Ray samotné podporuje videoformáty MPEG-2 Part 2, H.264/MPEG-4 AVC a SMPTE VC-1, audioformáty Dolby Digital (AC-3), DTS, a linear PCM a celé to je multiplexované v kontejneru MPEG-2 Transport stream, což oproti DVD považuju jednoznačně za posun kupředu. Spíš jde o ty nesmyslné ochrany, proč se asi Blu-Ray tolik kritizuje. Ale jinak jsem samozřejmě aspoň já rád, že se to řeší.

[Nicky726]

Co se bluray x dvd týče, šlo mi o to, že oba formáty mají ochranu, oba stejně neúčinnou a oba se v Linuxu přehrávají za obcházení té ochrany. Z tohoto důvodu mi doporučování dvd přijde trochu zcestné. Nesmyslné ochrany mají oba dva formáty, ten novější využívá novější technologie, toť vše.

[otasomil]

>>>Jak je na tom přehrávání dvd v Linuxu?

To Vam asi jen tak nikdo nerekne pac to kazdymu funguje a dal se o to nezajima.

Stejne tak kopirovani DVD.

Problem bude mit clovek (widle user) jedine s NEREM protoze NERO je od slova NEROzmnozuje.

Jednou jsem takto zaslechl debatu dvou mladych lidi v hospode a bavili se o kopirovani DVD - dokonce o nejakem konkretnim filmu a skoncili na tom ze nero to nemuze zkopirovat protoze disk je chranen proti kopirovani. Takze nero vyblilo takovy nejaky dialog a uzivatel vedel ze to proste nejde a hotovo.

O tomto to je.

Hlasky lidi ze DVD nejde zkopirovat tedy pokladam za zcela zcestne ac sam DVD nekopiruju.

[Stanislav Brabec]

Že DVD nejde zkopírovat, může být fakt.

Pravda, na rozdíl od CD a her, u DVD mají výrobci s ochranou poměrně svázané ruce. Médium musí korektně odpovídat standardu DVD a musí mít korektní strukturu. Jinak riskují, že jej některé mechaniky nepřečtou.

Přece však našli únikovou cestičku. Například DVD „posypou“ vadnými bloky. Speciálně sestavené DVD menu místa s vadnými bloky přeskáče, ale jakýkoliv pokus o zkopírování celého média na vadné bloky zákonitě narazí.

Každý linuxák sice ví, jak takovou ochranu obejít, nicméně fakt, že mezi miliony bloků může být pár set tisíc vadných, a že každý pokus o přistoupení k vadnému bloku znamená zdržení, může lehce prodloužit dobu provedení příkazu dd i na týdny.