FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
. Z tohoto pohledu není mezi mnou a někým z mateřské školy prakticky rozdíl.
A ani se nedivím. KDE jsou moloch.Jistěže. A proto se taky dává na LiveCD typu Slax, kde se včetně operačního systému, všech základních a mnoha dalších aplikací bez problémů vleze na 180MB ISO
Antipatii ve mě probudil hlavně fakt, že kvůli každé sebemenší úpravy vyžadovaly pokaždé update 120MB dat.A to vám přijde hodně na tak rozsáhlý framework s tolika aplikacemi? Radši byste, aby těch 120 a víc MB měla každá aplikace jako obludy typu OOo?
Arts je zombie která zůstává viset po spuštění, a rozhraní se snaží přiblížit b..u jaký je obvyklý na Win desktopu.Soudný člověk si arts vůbec nepustí do systému.
Radši byste, aby těch 120 a víc MB měla každá aplikace
nemas problemy s chapanim?ROFL... hlavně že je nemáš ty
Používám OpenOffice s podporou KDE a bez podpory Gnome. Gimp nemá náhradu, Firefox ... jak na co, jsou weby, které s Konquerorem nelze využít úplně (např nefungují některé javascriptové skripty)
Upřímně, mám KDE docela rád, prostě mi ve spoustě věcí naprosto dokonale sedne, stejně jako Gimpa a Firefoxe, ale to, že Gimp a Firefox není možno zkompilovat s použitím QT, místo GTK mi přijde jako veliký handikap. GTK/Gnome UI (zvláště filedialogy) mne docela sere. Bohužel pro to nemám slušnější výraz, naopak spoustu mnohem nepublikovatelnějších. Gnome u mne prostě nemá šanci.
gtk-alternative-button-order, ale ten přehodí tlačítka jen někde, takže jsou pak nekonzistentní i v rámci jedné aplikace. A nejzábavnější je to ve Firefoxu, kde sice je možné tlačítka přehodit, ale nezmění se tím navigace - takže šipkou doleva se přepnu na tlačítko vpravo.
)
Ja se dostal k poměru 0:4.
File dialogy v Gnome mne taky štvali (alespoń na CentOS 4.3 , GNOME 2.8.1), ve verzi GNOME 2.14 jsou úplně jiné a jsem z nich nadšený ...
... jestli teda nemluvíte o historii ...
Ochuzuju se určitě o spoustu dobrých programůurcite? ja by som sa s takym pristupom obral len o 1. na druhu stranu, firefox tiez nie je zly.
Líbí se mi jak mluvíš o "KDE extremistech" když sám se chováš ve všech diskuzích jako ten největší "anti-KDE extremista" a seš to ty kdo všude vyvolává nekonečné flejmy
To jen ty máš nějakou svou vlastní zažitou představu která je pro tebe naprosto svatá a bez debat
Ty jsi zvláštní případ trolla, zřejmě to ani neděláš naschvál abys vyprovokovával flejmy a bavil se tím, ale si tak zaslepený a arogantní egoista, že si nedokážeš přiznat, že to děláš a přesně tak se chováš
KDE nepouzivam, protože je postavene nad QT a to neumožńuje volnou tvorbu multiplatformních aplikací (free i komerčních).výtečný důvod ... takže to, že KDE běží nejen na Linuxu, ale i na *BSD, Solarisu atd. není multiplatformnost, hm, pěkné
takže KDE 4 používat budeš, anžto Qt4 rozšíří počet ("nativně") použitelných platforem o Windows?
(já vim jsem lama používám i Windowsnikoliv lama, nýbrž pokrytec nejhrubšího zrna - používat Qt ti vadí z důvodů nedostatečné multiplatformnosti, ale nemultiplatformnost MFC a cojávím na jakých svinstvech wokna jsou ti zjevně nevadí)
KDE nepouzivam, protože je postavene nad QT a to neumožńuje volnou tvorbu multiplatformních aplikací (free i komerčních).WTF? Myslíš to Qt, které je ve verzi pro X11, Windows a OSX? To by mě zajímalo, který další toolkit je s tímto srovnatelný. Napadá mě Tk, nebo Swing, ale pochybuju, že používáš výhradně aplikace postavené na těchto dvou toolkitech. Gtk afaik ještě nemá dostatečně vyladěný OSX port. BTW: na windows mám pod Qt Skype, Psi (před tím sim) a Operu
Gtk afaik ještě nemá dostatečně vyladěný OSX port.To nema, ale zastupuji ho wxWindows, ktere jsou na tom s multiplatformitou velmi dobre (zvlaste kvuli defaultne nainstalovanemu wxPythonu v OS X — PyQt port pro OS X je AFAIK dead :/ ) a ktere v Linuxu GTK vyuzivaji.
File dialogy v Gnome mne taky štvali (alespoń na CentOS 4.3 , GNOME 2.8.1), ve verzi GNOME 2.14 jsou úplně jiné a jsem z nich nadšený ... ... jestli teda nemluvíte o historii ...Ve 2.16 uz tvurci dokonce pridali adresovy radek, aby Gnome dokazali pouzit i ti, kteri maji problem zmacknout Ctrl+L
BTW: není problém zmáčknout Ctrl+L, ale proč se mám učit klávesové zkratky od takových drobností, jako open/save dialog k tomu, abych je mohl používat tak, jak jsem zvyklý? Proč nebylo aspoň nějaké zaškrtávátko, zobraz dialog v expert módu. A vůbec, proč nemůžu mít všude v systému tyhle dialogy stejné (tj. buď KDE/Gtk/Qt/...)? Tohle už uměla tuším Amiga před nějakou desítkou let a Linux ne (a podle Luboše to hned tak umět nebude)
.
Je to jednoduche. GNOME je pro uzivatele, kteri vetsinou nepouzivaji file dialog stylem, ze cestu pisi a tak tam ten radek je az kdyz zmackes Ctrl+L. Je to takovy problem pochopit?
Ja ten radek pouzivam jen na lezeni do skrytych adresaru.
Uz vidim ty komentare, jak sem widlova lama a malo hardcore linuxak
Uz vidim ty komentare, jak sem widlova lama a malo hardcore linuxakJá byl zase označen (tuším disorderem) za Windows lamu protože používám KDE, člověk si nevybere
.
.
Ještě, že GIMP je v GTKTohle mi přijde vtipné
a velke tlacitka
. Nicmene KDE mi nevadi a mam ho taky rad.
Jenze: na Gnome mi vadi, ze je nekdy az moc hloupe (rozumej: chybi mi treba nejaka volba, ktera mi pripada jako uplne samozrejma). Na KDE mi zase vadi, ze malokdy mam tu chut se prolouskat vsemi konfiguracnimi dialogy a snazi se byt tim padem az moc chytre.
Pokud by do Gnome (KDE) pridali moznost volby rozhrani: zacatecnik/pokrocily, tak by si tim tato desktopova prostredi otevrela cestu k dalsim uzivatelum.
Co se tyce GTK - mohlo by byt rychlejsi. Qt je i z meho pohledu (uzivatele Gnome) rychlejsi nez GTK, presto mi Gnome vyhovuje vice a verim, ze casem ho vyvojari zlepsi natolik, ze mi bude vyhovovat maximalne.
Jinak pouzivam Gnome a programy v GTK, pak firefox, thunderbird a z Qt Operu (prilezitostne), Kopete (tupost a nedostatky Gaimu me doslova ubiji) a Kaffeine (na digitalni televizi). A vysledek je? Na mem 1 GHz Celeronu s 512 MiB RAM mi vykon dostacuje a pamet staci.
btw. vyvoj dvou (a vice produktu stejneho typu) neni rozmelnovani sil. Jde o boj lepsiho reseni a rozdilny pohled na vec. To neni nikdy na skodu.
A co se nastavování týče... Když jsem si instaloval KDE, tak jsem musel nastavit miliardu věcí, aby se mi v něm alespoň trochu dobře pracovalo. A Gnome? Nic nebylo třeba nastavovat (až na ikonky
), hned to bylo podle potřeb.
Nicméně chápu, že někdo potřebuje nastavovat víc věcí, než já. Tisíc uživatelů, tisíc chutí, že.
Daleko víc než nemožnost nastavení nějaké věci mi vadí absence nějakého "zastřešovacího" programu, který by obsahoval jednotlivá nastavení. Něco jako KControl (?).
KDE je zajímavé tím, že ho "táhnou" programy, které ho táhnou už dlouho, a tak jsou díky jejich intenzivnímu vývoji na poměrně dobré úrovni. Myslím tím i to, že není zase tak moc aplikací na výběr. KMail, Konqueror... Gnome má sice spustu projektů, ale ne na takové úrovni. Podle mě bude důležité se soustředit hlavně na vývoj Gnome kanceláře (AbiWord, Gnumeric a spol.), JEDNOHO e-mailového klienta (Balsa vypadá dobře) a nějakého programu podobného Kontactu (kt. by integroval mail klient, RSS čtečku atd.; Evolution je šíleně pomalý a hlavně není složený z modulů: buď všechno, nebo nic). A pak tu je otázka webového prohlížeče. Epiphany je sice rychlejší než Ff, ale pro spoustu lidí méně použitelný. Srovnání s Konquerorem nesnese ani omylem.
Ad ta Epiphany - ono ať by to napsali jakkoliv, tak na rychlosti a nenažranosti toho stejně moc nezmění - problém je v Gecku, které je šíleně pomalé, nenažrané, bloated a moc monstrózní. Řešení by tu však být mohlo - teď když Apple zcela otevřel vývoj WebKitu (který vznikl v minulosti forkem KHTML a KJS), tak by mohli vývojáři GNOME udělat nějaký browser postavený nad ním (případně umožnit v Epiphany použít WebKit jako renderovací engine místo Gecka, ale netuším jak moc je Epiphany s Geckem provázaná, asi bude dost).
On už v minulosti tu byl pokus o portaci WebCore (součást WebKitu) na GTK - viz Gtk+ WebCore - ale ten je myslím už tak cca 2 roky mrtvý.
On už v minulosti tu byl pokus o portaci WebCore (součást WebKitu) na GTK - viz Gtk+ WebCore - ale ten je myslím už tak cca 2 roky mrtvý.Gtk+ WebCore je mrtvy asi definitivne, stejne jako dalsi projekty (tusim ze byly jeste dalsi dva projekty na port khtml pod gtk).
Ad ta Epiphany - ono ať by to napsali jakkoliv, tak na rychlosti a nenažranosti toho stejně moc nezmění - problém je v Gecku, které je šíleně pomalé, nenažrané, bloated a moc monstrózní.Epiphany ma malo funkci a lidi zmlsany z miliard rozsireni pro FF nebo miliard udelatek pro operu to tezko prekousnou, navic se to prostredi (ciste gtk UI) chova trochu jinak, nez FF. Na epiphany jsem postupne prechazel asi pul roku, nez sem si odvykl FF. Na druhou stranu, je to ted pro me uz jenom prohlizec, zadny hlouposti navic a momentlane mi to vyhovuje.
Z duvodu, ktery asi malokdo pochopi - libi se mi vzhled GTKJa to pochopim urcite
Subjektivne je pro me plejada stylu pro GTK+ mnohem zajimavejsi nez styly pro Qt... Gray, Murrina, Ubuntulooks,...
Vim, ze jsou to enginy, myslel jsem, ze ty jejich zakladni temata jsou pro me esteticky zajimavejsi nez Qt styly (i kdyz nic proti Plastiku a Lipstiku...jmenuje se tak?).
Neskromne je napsany bohuzel cely GTK+. Pres vsechnu mou inklinaci ke Gnome a GTK+ aplikacim proste nemuzu delat jako ze nevidim tu lennost GTK oproti Qt. Ale neni konec sveta (snad), takze cekam zlepseni.
na Gnome mi vadi, ze je nekdy az moc hloupe (rozumej: chybi mi treba nejaka volba, ktera mi pripada jako uplne samozrejma).Pokrocilych veci jsou dostupne pres gconf-editor a nebo utility tretich stran (gTweakUI...). Zbytek neni, nikdo to zatim neudelal :). Bugzilla je plna feature requestu :)
Pokud by do Gnome (KDE) pridali moznost volby rozhrani: zacatecnik/pokrocily, tak by si tim tato desktopova prostredi otevrela cestu k dalsim uzivatelum.Nevidim problem v tom zakazat zacatecnikum ledascos, Gnome se da pomerne inteligentne orezat. Kdo chce pokrocile veci, ma je. Delat umele nejake urovne pokrocilosti uzivatele je imho hloupost, pokud si user rozhasi profil, tak se smaze e jede znova a navic v distribucich byvaji profily pomerne inteligentne prednastaveny, takze zacatecnik s tim muze zacit pracovat aniz by musel neco nastavovat.
Co se tyce GTK - mohlo by byt rychlejsi.No neco uz je udelano v 2.16 (Gnome, resp. Gtk 2.10x), doufam taky, ze budou pokracovat.
Měli by změřit spotřebu paměti třeba po 8 hodinách práce, to by bylo možná zajímavé.
Nikdo Ti nebrání to změřit.
) ... sice ten stroj málokdy běžel víc než 8 h, ale když už se tak stalo, žádný divný zpomalení mi nehlásila ...
Tiskni
Sdílej: