Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Antialiasing fontů:
fajn, používám |
|
87% (932) |
chtěl bych, ale linuxový se mi nelíbí |
|
3% (29) |
jen u určitých velikostí |
|
3% (33) |
zásadně vypnutý |
|
7% (79) |
Celkem 1073 hlasů
Vytvořeno: 25.10.2009 18:44
Tiskni
Sdílej:
Co jiného než uspořádání podpixelů se na ClearType nastavuje na rozdíl od podpixelového antialiasingu v Linuxu?
Já jsem ClearType dlouho nezkoumal, ale po ujištění, že tuhle volbu mám správně a přesto je text viditelně duhový, jsem ho po instalaci Vist rychle vypnul.
Přitom na tom samém stroji v Linuxu podpixelové vyhlazovaní vypadá obstojně.
Jestli ono to není spíše vyhlazovacím/hinting algoritmem a optimalizací fontu podobně, jako jsem měl problém vybrat CJK fonty, které by nebyly rozmazané, a musel jsem dlouho ladit font-config, abych dostal použitelnou kresbu.
Čistě prakticky mi přijde, že Microsoft tohle nezvládl (asi jako dlouho bojoval s 96dpi rozlišením).
Mimochodem, když už se tu bavíme o Windows, tak všimli jste si, že ve Vistách je standardně nainstalován font DejaVu?
kontrast
Ten „kontrast“ nemá na duhovost vliv. Když si porovnáte zvětšeniny, uvidíte, že zatímco vodorovné linky mají stejnou barvy, tak svislé linky jsou světlejší. Pokreslená plocha je ale stejná. V podstatě to je pouze zesvětlení svislých tahů. Jenže poměr duhy a šedi se nemění, zůstává stále stejný. (Změřte si barvy barvy dříku a horní části oblouku písmene „d“ v přiloženém obrázku.)
DejaVu defaultně na Vistách? Pochybuju, já si ho tam musel nainstalovat sám...
Vista Business CZ SP2, byl tam. Ale už celkem stará verze. Trklo mě to právě, když jsem ho tam chctěl doinstalovat.
První obrázek ze Salamova příspěvku (první a poslední vzorek). To právě důvod duhovosti ClearType (na Windows). Oni se snaží rozprostřít písmena bez ohledu na rastr obrazovky. Pak jsou sice meziznakové mezery rovnoměrnější, ale text hraje všemi barvami.
myslis nehlasovat?Samozřejmě. Nedává přeci smysl dávat ke každé anketě volbu "téma ankety mě nezajímá". U některých témat to smysl dává, ale tentokrát ne. Pokud tě nezajímá, tak prostě nehlasuj...
Samozřejmě. Nedává přeci smysl dávat ke každé anketě volbu "téma ankety mě nezajímá".Treba poriadne čítať, Marlyn chcel voľby typu: je mi u prdele jestli se me to tyka.
postrádám prostou odpověď "Ano, používám".
Která se zásadně liší od "fajn, používám"...
Ani si nechci představovat, jaké pěkné věci by lidé psali do diskuse, kdyby v anketě byly pod sebou možnosti:
* fajn, používám
* ano, používám
Moznost "nestaram se o to" je zcela adekvatni a bez ni ma anketa minimalni vypovidaci hodnotu.Omyl. Jen nevypovídá o tom, co tebe zajímá... Anketa je namířena na ty, kteří _ví_, co AA znamená.
Zásadně úplně vyplý a používám msttcorefonts protože ty jediné jsou bez AA nekostrabté...Ale ba ne ba ne ba ne ba ne ba ne - ba ne! Liberation taky jdou.
příkaz --help
jsem viděl příkaz help
. To je vysloveně nepříjemné.