Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
Jaké nejnižší rozlišení videa považujete za uspokojivé?
>4K |
|
1% (7) |
4K (UHD) |
|
2% (10) |
1080p (FullHD) |
|
16% (88) |
720p (HD) |
|
63% (340) |
480p |
|
12% (66) |
360p |
|
2% (12) |
libovolné |
|
2% (13) |
Celkem 536 hlasů
Vytvořeno: 21.8.2016 21:16
Tiskni
Sdílej:
…a nebo jestli to není ve skutečnosti jen upscaling z nějakého 576i nebo ještě něčeho horšího.
Osobně bych ještě dodal, že upřednostním 720p 50/60fps před 1080p 25/30fps, ale to bude ještě dlouhá cesta, vývoj se zatím bohužel ubírá jinudy (4K, 8K, zvyšování barevné hloubky).
na přírodovědné záběry bývá i fullhd máloNeříkej, že cokoliv většího než FullHD jseš schopen vůbec vnímat...
A někdo pro podobně specifické účely potřebuje několik set snímků za sekundu. Pro všeobecnou diskusi je to asi tak stejně relevantní.
P.S.: nedívám se ani na telenovely, ani na anime seriály, nejspíš si to s někým pleteš.
Když budu počítat s tou obvykle udávanou úhlovou minutou, budu na rozlišení pixelů u FullHD potřebovat přibližně 1.56-násobek úhlopříčky, u 4K polovinu. Třeba pro 55" televizi to znamená, že FullHD mi přestane stačit při vzdálenosti asi 2.2 m, 4K při 1.1 m.
Těch 2.2 m už je dost blízko, ale ještě si dokážu představit, 1.1 m leda když budu chtít zkoumat detaily na fotkách. Takže 4K film ještě může mít smysl pro fajšmekry s velkou obrazovkou, kteří si chtějí užít opravdové "domácí kino" (asi spíš s projektorem a plátnem), ale 8K už mi přijde jako čistý marketing.
Budu se opakovat, ale prostor pro další zlepšování není podle mne v rozlišení. Větší smysl má IMHO barevná hloubka (to se nějakým způsobem promítlo do UHD standardů) a hlavně frame rate. To ale bohužel zatím naráží na propagandu "znalců", kteří zarputile opakují mantru, že film ve více než 24/25 fps nevypadá dost umělecky, případně že vypadá "jako soap opera" nebo "jako domácí video".
Když půjdu do extrému, tak třeba bojové scény v Man of Steel byly z tohohle pohledu jedny z nejhůř sledovatelných. Ale jinak jako příklad poslouží i jakákoli jiná rychlá akční scéna.
Takže teď si konečně můžeš odplivnout, pohrdavě utrousit, že na takový brak nekoukáš, a užívat si pocit, jak jsi kulturně na výši.
logicky, odpovida to prirozenemu vnimaniZdroj - stará Blažková po odebrání řidičáku kvůli slepotě.
Budu se opakovat, ale prostor pro další zlepšování není podle mne v rozlišení. Větší smysl má IMHO barevná hloubka (to se nějakým způsobem promítlo do UHD standardů) a hlavně frame rate. To ale bohužel zatím naráží na propagandu "znalců", kteří zarputile opakují mantru, že film ve více než 24/25 fps nevypadá dost umělecky, případně že vypadá "jako soap opera" nebo "jako domácí video".No hlavně je 24p docela dobrá ochrana před epileptickými záchvaty. I když jsem s tím nikdy neměl problém (a to jsem si zvykl valit Kvíka a CoD na nějakých 120Hz když ještě byly CRT), tak rychlost v jaké jsou schopni producenti stříhat u vyšších snímkových frekvencí je tak akorát o záchvat.
(btw, na velkém plátně je to pochopitelně vidět mnohem víc, protože, překvapivě, vzdálenost mezi pohybem v jednotlivých framech je podstatně větší… Jo, a do kina chodím, v jednom dokonce občas promítám)Teď jsi poskytnul důkaz o tom, že kecas, nebo jsi pod vlivem placeba. Na absolutní vzdálenost totiž sere pes. Důležita je jen ta úhlová a ta je v kině i doma před displejem přibližně stejná. Pokud tedy doma nemáš posazený monitor v dedikovanem kinosále.
Život je kompromis a pozorovací vzdálenost není jediný faktor ovlivňující to, jestli si film užiju. Obývák nemám rozestavený výhradně podle toho, abych mohl sledovat filmy z ideální vzdálenosti, takže když budu chtít sedět dva metry před televizí, budu si muset sednout na konferenční stolek - a na gauči je to přeci jen o dost pohodlnější. Na ten gauč mám taky kalibrovanou audio sestavu.
Ano, pozorovací úhel není jako v kině, ale zase kolem mne nikdo nechrastí popcornem, nesrká kolu a netrousí rádoby vtipné poznámky. A přes veškerou teorii si se svou 5.0 sestavou, o kterou by audiofil neopřel koloběžku, užiju zvuk víc, než v kterémkoli kině.
Důležita je jen ta úhlová a ta je v kině i doma před displejem přibližně stejná.
V normálním moderním kině jsem mnoho let nebyl, ale tohle by odpovídalo tak zadním řadám… kde jsem ale nikdy neseděl.
kteří si ani neumí nastavit a správně umístit televizi
Spíš mi přijde, že to nemá prioritu. Všude jsem zatím viděl televize a křesla umístěné tak, aby se do místnosti ještě rozumně vešel klavír, pár skříní a stůl. Vedlejší efekt je, že půlka lidí pak na lesklé obrazovce vidí odrazy světel nebo oken.
co mě trošku sere, že všechny běžné monitory a televize s vyjímkou pár highend kousků ala eizo brutálně posterizují barvyJak se jmenuje ten zákon kdy není možné rozeznat sarkasmus od vážně míněného příspěvku?