Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Objavil som zaujímavý skriptovací jazyk zo sveta HPC: Julia . Syntax je podobná jazyku LUA (kto programoval v MATLABe, alebo Pythone, tiež sa v ňom nestratí), ale inak je to jazyk z úplne iného súdka: dynamický, strong typed - orientovaný na rýchlosť a efektivitu – používa JIT compiler. V určitých typoch výpočtových úloh dokáže Julia dosiahnuť vyšší výkon než C/C++, pričom je často porovnateľná s Fortranom a Chapelom – najmä pri numerických operáciách a prácou vektormi a maticami, ktoré si vie compiler dobre zoptimalizovať).
No a čím je tento jazyk výnimočný? Je to jeden z mála jazykov obsahujúci skutočný implicitný paralelizmus (podobne ako iný statický HPC jazyk Chapel ktorý sme si spomínali v minulosti), podporuje vykonávanie kódu na CPU aj GPU (GPGPU). Okrem toho podporuje SIMD (počas jednej inštrukcie sa spracováva viacero hodnôt) a distribúciu výpočtov medzi viac počítačov (Grid computing – keď jeden počítač nestačí).
Taktiež má vlastnosti ako broadcasting (v jazyku Chapel sa tomu hovorí „propagácia“), čo znamená, že pracujeme pomocou operátora bodka "." s celým poľom či inou kolekciou (napr. range) ako by to bola jedna hodnota:
arr = [1:5...] # [1, 2, 3, 4, 5] arr1 = arr .^ 2 # Operátor "^" je mocnina – keď použijeme operátor ".^", bude to druhá mocnina všetkých položiek poľa. # Namiesto: `map(a -> a ^ 2, arr)` – platí aj pre iné operátory. println(arr1) # [1, 4, 9, 16, 25]
Samozrejme, dajú sa použiť aj knižničné funkcie ako map, filter, fold atď., ale broadcasting je rýchlejší, lebo si to JIT kompilátor zoptimalizuje tak, že sa spracováva viac hodnôt naraz (SIMD). Má to aj makrá, takže jazyk sa dá „ohýbať“. Tiež sú tam rôzne druhy cyklov, ktoré sa dajú optimalizovať na rýchlosť.
Julia obsahuje viacrozmerné polia (väčšina moderných jazykov vychádzajúcich z C obsahuje len pole polí, ale nie skutočné viacrozmerné polia. Pokiaľ ste ale niekedy programovali v Basicu, Pascale či Fortrane istotne si viacrozmerné polia pamätáte.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
arr = [
1 2 3
4 5 6
]
println(arr[2, 1]) # vypíše 4, keďže polia sa indexujú od 1
Jazyk má pár zvláštností, napríklad že polia sa indexujú od 1 a najprv začínajú riadkami (Y), až potom stĺpcami (X) (podobne ako v matematike, naopak ako v mainstreamových jazykoch). Faktom ale je, že práca s jednotkou je prirodzenejšia a hlavne nám to skracuje kód.
Všadeprítomný je multiple dispatch. OOP to nemá – má to len štruktúry, nad ktorými voláme funkcie. Zapúzdrenie sa robí cez moduly, ale tie moc nezapúzdrujú (moduly sa mi v Julii vôbec nepáčia).
Pokiaľ chceme v Julii napísať rýchly backend a k tomu spraviť GUI, môžeme komunikovať napríklad cez HTTP, sockety, gRPC, ale ja som použil ZeroMQ (package ZMQ), ktoré je rýchle ako sockety, ale pritom jednoduché na použitie ako HTTP.
Tiskni
Sdílej:
using JuMP using HiGHS M = [0 8 2; 1 0 5; 1 4 0;;; 0 4 3; 9 0 4; 3 7 0;;; 0 1 2; 5 0 8; 2 2 0] model = Model( HiGHS.Optimizer) x= @variable(model, x[1:3,1:3,1:3] ≥ 0) @constraint(model, diagonal[i=1:3], sum(x[i,i,1:3]) == 0) from_c = @constraint(model, sum(x,dims=1) .== sum(M,dims=1)) to_c = @constraint(model, sum(x,dims=2) .== sum(M,dims=2)) time = @constraint(model, sum(x,dims=3) .== sum(M,dims=3)) @objective(model, Min, sum(x .^2 )) optimize!(model) @show solution_summary(model)
Faktom ale je, že práca s jednotkou je prirodzenejšia a hlavne nám to skracuje kód.Jestli je indexování pole od jedničky přirozenější je asi subjektivní, ale o tom, že to zkracuje kód bych dost pochyboval. Implementoval jsem relativně dost algoritmů pro práci s vícerozměrnými poli paralelně v Matlabu a Pythonu a v Matlabu furt někde honím jedničku.
Já bych neřekl, že nové jazyky jsou variací na Céčko.Ale jsou. Bud je to assembler s trochou syntaktickeho cukru (proc asi je "unsafe" v Rustu), nebo n-ta varianta LISPu. Ostatni inovativni pristupy se moc neuchytily, nebo je odval cas (treba Algol, nebo "pictures" v COBOLu a PL/1)...
Chapel ale umožňuje explicitně zvolit jakoukoli dolní mez pole.To umí i Fortran, ale nijak extrémně užitečné mi to nepřijde. Napadá mě třeba symetrický index kolem nuly (nějaké FFT třeba) nebo snaha sladit zápis matematiky (např. při použití nějakých konkrétních polynomů). Ale spíš je v tom pak akorát bordel. Zas si ale člověk může změnit výchozí spodní mez z jedničky na nulu, takže je to vlastně fajn...
array[18..120]Uzasny. Takze ti to rozbijou lidi soudem uznani za zletile, podobne az se nejaka baba dozije 120 (coz s rostouci delkou doziti muze klidne nastat, rekord je neco okolo 115).
Takový kód je přehlednější.To je asi otázka názoru. Hlavně bude záležet na tom kdo a jak ten kód píše. A protože znám své kolegy, mám raději jazyky, které neumožňují být příliš kreativní... Tu motivaci ale pochopitelně chápu, ale jak píšete víše:
...Je to mapování n-tice hodnot na výslednou hodnotu. Funkce to dělá algoritmem, pole to dělá tabulkou hodnot - jinak je to to samé...Pro mě je indexování pole jakási low-level operace, pokud potřebuji nestandardní index, volím raději funkci. Ono u možnosti měnit spodní mez nemusíte chtít skončit. Třeba byste rád index, který se neinkrementuje o jedničku, či není lineární, motivace by se asi našla. Ale nemám pochopitelně nic proti tomu, aby to jazyk podporoval, zejména pokud to jeho uživatelé využívají.
V tom, že je potřeba špatným programátorům přistřihnout křídla, máte samozřejmě pravdu. Je třeba se přizpůsobit té které situaci.To se bohužel snadněji řekne, než udělá... Se zbytkem pochopitelně souhlasím snad jen s poznámkou, že řídká pole sice obsahují hromady nul, ale obsahují je, tzn. není to ekvivalentní poli, které ten index nemá vůbec (viz ten příklad sudých indexů). Sice netuším, jak jsou interně implementována, ale nějaký overhead tam bude muset být. Pokud jde o ta asociativní pole, tak přesně ta jsou podle mého názoru vhodná pro zobrazení/mapování netriviálních indexů. Pole jako taková mají podle mě uplatnění především tam, kde provádíte nějaké náročné operace na větším množství dat, kde – přesně, jak píšete – využijete s výhodou možnosti paralelizace. Alespoň tak to mám já. Pole je hromada dat, kterou je třeba zpracovat a index je více méně podružný, pro data, kde má index nějaký význam používám asociativní datové typy.
Chapel ale umožňuje explicitně zvolit jakoukoli dolní mez pole.Pascal také, ale lidé se do něj moc nehrnou. To je škoda, odnaučili by se dělat spoustu blbostí
A co se C týče:
19.7.2025 12:23
int array[201]={0}, *teplota=&array[100];