Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Objavil som zaujímavý skriptovací jazyk zo sveta HPC: Julia . Syntax je podobná jazyku LUA (kto programoval v MATLABe, alebo Pythone, tiež sa v ňom nestratí), ale inak je to jazyk z úplne iného súdka: dynamický, strong typed - orientovaný na rýchlosť a efektivitu – používa JIT compiler. V určitých typoch výpočtových úloh dokáže Julia dosiahnuť vyšší výkon než C/C++, pričom je často porovnateľná s Fortranom a Chapelom – najmä pri numerických operáciách a prácou vektormi a maticami, ktoré si vie compiler dobre zoptimalizovať).
No a čím je tento jazyk výnimočný? Je to jeden z mála jazykov obsahujúci skutočný implicitný paralelizmus (podobne ako iný statický HPC jazyk Chapel ktorý sme si spomínali v minulosti), podporuje vykonávanie kódu na CPU aj GPU (GPGPU). Okrem toho podporuje SIMD (počas jednej inštrukcie sa spracováva viacero hodnôt) a distribúciu výpočtov medzi viac počítačov (Grid computing – keď jeden počítač nestačí).
Taktiež má vlastnosti ako broadcasting (v jazyku Chapel sa tomu hovorí „propagácia“), čo znamená, že pracujeme pomocou operátora bodka "." s celým poľom či inou kolekciou (napr. range) ako by to bola jedna hodnota:
arr = [1:5...] # [1, 2, 3, 4, 5] arr1 = arr .^ 2 # Operátor "^" je mocnina – keď použijeme operátor ".^", bude to druhá mocnina všetkých položiek poľa. # Namiesto: `map(a -> a ^ 2, arr)` – platí aj pre iné operátory. println(arr1) # [1, 4, 9, 16, 25]
Samozrejme, dajú sa použiť aj knižničné funkcie ako map, filter, fold atď., ale broadcasting je rýchlejší, lebo si to JIT kompilátor zoptimalizuje tak, že sa spracováva viac hodnôt naraz (SIMD). Má to aj makrá, takže jazyk sa dá „ohýbať“. Tiež sú tam rôzne druhy cyklov, ktoré sa dajú optimalizovať na rýchlosť.
Julia obsahuje viacrozmerné polia (väčšina moderných jazykov vychádzajúcich z C obsahuje len pole polí, ale nie skutočné viacrozmerné polia. Pokiaľ ste ale niekedy programovali v Basicu, Pascale či Fortrane istotne si viacrozmerné polia pamätáte.
arr = [
1 2 3
4 5 6
]
println(arr[2, 1]) # vypíše 4, keďže polia sa indexujú od 1
Jazyk má pár zvláštností, napríklad že polia sa indexujú od 1 a najprv začínajú riadkami (Y), až potom stĺpcami (X) (podobne ako v matematike, naopak ako v mainstreamových jazykoch). Faktom ale je, že práca s jednotkou je prirodzenejšia a hlavne nám to skracuje kód.
Všadeprítomný je multiple dispatch. OOP to nemá – má to len štruktúry, nad ktorými voláme funkcie. Zapúzdrenie sa robí cez moduly, ale tie moc nezapúzdrujú (moduly sa mi v Julii vôbec nepáčia).
Pokiaľ chceme v Julii napísať rýchly backend a k tomu spraviť GUI, môžeme komunikovať napríklad cez HTTP, sockety, gRPC, ale ja som použil ZeroMQ (package ZMQ), ktoré je rýchle ako sockety, ale pritom jednoduché na použitie ako HTTP.
Tiskni
Sdílej:
using JuMP using HiGHS M = [0 8 2; 1 0 5; 1 4 0;;; 0 4 3; 9 0 4; 3 7 0;;; 0 1 2; 5 0 8; 2 2 0] model = Model( HiGHS.Optimizer) x= @variable(model, x[1:3,1:3,1:3] ≥ 0) @constraint(model, diagonal[i=1:3], sum(x[i,i,1:3]) == 0) from_c = @constraint(model, sum(x,dims=1) .== sum(M,dims=1)) to_c = @constraint(model, sum(x,dims=2) .== sum(M,dims=2)) time = @constraint(model, sum(x,dims=3) .== sum(M,dims=3)) @objective(model, Min, sum(x .^2 )) optimize!(model) @show solution_summary(model)
Faktom ale je, že práca s jednotkou je prirodzenejšia a hlavne nám to skracuje kód.Jestli je indexování pole od jedničky přirozenější je asi subjektivní, ale o tom, že to zkracuje kód bych dost pochyboval. Implementoval jsem relativně dost algoritmů pro práci s vícerozměrnými poli paralelně v Matlabu a Pythonu a v Matlabu furt někde honím jedničku.
Já bych neřekl, že nové jazyky jsou variací na Céčko.Ale jsou. Bud je to assembler s trochou syntaktickeho cukru (proc asi je "unsafe" v Rustu), nebo n-ta varianta LISPu. Ostatni inovativni pristupy se moc neuchytily, nebo je odval cas (treba Algol, nebo "pictures" v COBOLu a PL/1)...
Chapel ale umožňuje explicitně zvolit jakoukoli dolní mez pole.To umí i Fortran, ale nijak extrémně užitečné mi to nepřijde. Napadá mě třeba symetrický index kolem nuly (nějaké FFT třeba) nebo snaha sladit zápis matematiky (např. při použití nějakých konkrétních polynomů). Ale spíš je v tom pak akorát bordel. Zas si ale člověk může změnit výchozí spodní mez z jedničky na nulu, takže je to vlastně fajn...
array[18..120]Uzasny. Takze ti to rozbijou lidi soudem uznani za zletile, podobne az se nejaka baba dozije 120 (coz s rostouci delkou doziti muze klidne nastat, rekord je neco okolo 115).
Takový kód je přehlednější.To je asi otázka názoru. Hlavně bude záležet na tom kdo a jak ten kód píše. A protože znám své kolegy, mám raději jazyky, které neumožňují být příliš kreativní... Tu motivaci ale pochopitelně chápu, ale jak píšete víše:
...Je to mapování n-tice hodnot na výslednou hodnotu. Funkce to dělá algoritmem, pole to dělá tabulkou hodnot - jinak je to to samé...Pro mě je indexování pole jakási low-level operace, pokud potřebuji nestandardní index, volím raději funkci. Ono u možnosti měnit spodní mez nemusíte chtít skončit. Třeba byste rád index, který se neinkrementuje o jedničku, či není lineární, motivace by se asi našla. Ale nemám pochopitelně nic proti tomu, aby to jazyk podporoval, zejména pokud to jeho uživatelé využívají.
V tom, že je potřeba špatným programátorům přistřihnout křídla, máte samozřejmě pravdu. Je třeba se přizpůsobit té které situaci.To se bohužel snadněji řekne, než udělá... Se zbytkem pochopitelně souhlasím snad jen s poznámkou, že řídká pole sice obsahují hromady nul, ale obsahují je, tzn. není to ekvivalentní poli, které ten index nemá vůbec (viz ten příklad sudých indexů). Sice netuším, jak jsou interně implementována, ale nějaký overhead tam bude muset být. Pokud jde o ta asociativní pole, tak přesně ta jsou podle mého názoru vhodná pro zobrazení/mapování netriviálních indexů. Pole jako taková mají podle mě uplatnění především tam, kde provádíte nějaké náročné operace na větším množství dat, kde – přesně, jak píšete – využijete s výhodou možnosti paralelizace. Alespoň tak to mám já. Pole je hromada dat, kterou je třeba zpracovat a index je více méně podružný, pro data, kde má index nějaký význam používám asociativní datové typy.
Chapel ale umožňuje explicitně zvolit jakoukoli dolní mez pole.Pascal také, ale lidé se do něj moc nehrnou. To je škoda, odnaučili by se dělat spoustu blbostí
A co se C týče:
int array[201]={0}, *teplota=&array[100];