Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Ani neviem preco, ale v poslednej dobe som si z nicoho nic zacal vsimat, o com sa ludia bavia. Doteraz som nad tym nepremyslal a bral som rozhovor ako nejaku samozrejmu entitu v nasich zivotoch, no uvedomil som si, ze tomu tak nie je a studiom rozhovorov by sa mohla zaoberat nejaka veda (mozno sa aj zaobera, co ja viem).
K napisaniu tohto prispevku ma "prinutil" vcerajsi diel diskusnej relacie Pod lampou.
Temou boli "dobre skutky". Vacsina diskutujucich boli krestania. Nechcem sa nikoho dotknut, ale toto nabozenstvo ludstvu velmi nepomohlo a mali same reci o tom, ake je pozitivne konat dobre skutky a stastny moze byt aj ten, kto nema nic, atd.
Naproti tomu, tam bol jeden skromny clovek Vladimir Svantner, ktory pomaha drogovo zavislym a nehovoril do vetra, ale o dobrych skutkoch rozpraval z vlastnej skusenosti. Je to neuceny clovek so zdravym sedliackym rozumom, hovori len narecim, ale velmi mi imponuje, ako dokaze posobit na ludi, coho dokazom su okrem ineho aj stovky deti, ktore vyliecil. Bohuzial sa mi na nete nepodarilo o nom nic najst
So, back to sem. Moje hlavne uvedomenie: su len tri kategorie.
Tieto kategorie sa navyse vselijako premiesavaju a skutocne je velmi zaujimave sledovat ludi, ako obsah svojho mozgu presuvaju do sveta.
Aky mate na to nazor? Respektive, rozmyslali ste uz nad tym vobec, alebo ste to tiez brali ako samozrejmost?
Alebo sa vam zda, ze nie je nad cim premyslat a tento moj clanok su len prazdne reci?
Tiskni
Sdílej:
Objektivní, obecně platné, názory by měla mít právě ta věda, o které se zmiňujete.Musim s vami nesuhlasit, ziadna veda nie je objektivna a vseobecne platna (a uz vobec nie taka, ktora sa zaobera ludmi), hoci zo vsetkych ostatnych nazorov ma k tomu najblizsie, pretoze sa svoje tvrdenia snazi v nejakej miere dokazovat. Napriek tomu vzdy veda stoji na axiomatickych zakladoch, ktore vznikli dohodou urcitej skupiny ludi.