Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.

)
, body 4 a 6 jsou "nediskutovatelné" 

Tiskni
Sdílej:
, ale jinak klidne Lubuntu nebo Xubuntu budou taky dobra volba.
Red Hat wants to deep-throat Microsoft
No, nejsem jistý, jestli to jde ve Fedoře úplně bez příkazové řádky, já ji zcela dobrovolně využívám hodně, ale asi by to šlo. Jinak o jakém řešení řady problémů mluvíte? Oproti distribucím typu Mintu má Fedora jen citelnou nevýhodu v tom, že nemá patentově chráněné kodeky. Stačí ale přidat jedno repo a nainstalovat pár balíčků a je to vyřešené. A ani na to AFAIK není potřeba příkazová řádka.
Nemyslím si, že zrovna Fedora by byla první volbou pro člověka, který nechce za žádnou cenu do příkazové řádky, ale bylo by to schůdné. To spíš Fedora nesplňuje požadavek centra pro nastavení všeho. Grafická klikátka existují prakticky na všechno, ale není to integrované do jednoho centra.
Neprehledny instalator, ktery nekolikrat spadne.Ano, to uznávám, že nová Anaconda ještě není ve 100% formě, i když mě osobně teda ještě nespadla.
Kdyz uz se povede, tak prvni boot vede do menu ve stylu instalace Windows.A to je něco špatného? Jaký je rozdíl tím nastavit si uživatele během instalace a hned po instalaci?
Gnome Shell bez jakychkoliv rozsireni.A to mi přesně vyhovuje, protože používám pouze jedno: to-do list.
Na thinkpadu t61 tam nefunguji klavesy na ovladani hlasitosti.Toto nemůžu nijak rozporovat, ani potvrdit. T61 jsem se zbavil už před třemi lety. Ale v Red Hatu jedeme jen na ThinkPadech. Jsou tu hromady různých modelů a takového problémy jsem tu nepozoroval.
Skaredy vychozi GTK theme.Zcela subjektivní a z pohledu toho, jestli musí uživatel řešit nějaké problémy nebo ne, irelevantní. Mně se taky nelíbí GTK téma Ubuntu, ale rozhodně bych to nepoužíval jako argument, že je Ubuntu nepoužitelné.
A pak si tam zkus treba takovou prkotinu jako je nainstalovani Flash pluginu.To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem?
Sorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.
To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem?V takovém případě by měl zvážit jestli správa počítače obecně je pro něj dobrá volba.Sorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.
ja jsem vyvojar, ja mam rad kdyz to za me spravuji distribuci a muzu se soustredit na svou praci.
čéče, není to zrovna o hlasitosti, ale takový podobvný problém na TP v RH můžeš pozorovat třeba tu :-/Na thinkpadu t61 tam nefunguji klavesy na ovladani hlasitosti.Toto nemůžu nijak rozporovat, ani potvrdit. T61 jsem se zbavil už před třemi lety. Ale v Red Hatu jedeme jen na ThinkPadech. Jsou tu hromady různých modelů a takového problémy jsem tu nepozoroval.
To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem?Mně to teda složité přijde! Potom totiž můžeš říct, že není složité zajít na stránku Adobe, Oracle, KDE, GIMPu, Huginu, Libre Office, doplň si sto dalších…, stáhnout si tam rpm balíčky atakdále… A pak ještě všude chodit obden znovu a kontrolovat aktualizace. Přece nejsme ve Windows! Složité není zadatSorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.
pacman -S flashplugin a pak už jen aktualizovat.
To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem?Mně to teda složité přijde! Potom totiž můžeš říct, že není složité zajít na stránku Adobe, Oracle, KDE, GIMPu, Huginu, Libre Office, doplň si sto dalších…, stáhnout si tam rpm balíčky atakdále… A pak ještě všude chodit obden znovu a kontrolovat aktualizace. Přece nejsme ve Windows!Sorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.
Složité není zadat
pacman -S flashplugina pak už jen aktualizovat.
Sorry, toto mi přijde jako hrušky s jabkama. KDE, GIMP, LibreOffice jsou open source a proto ve Fedoře vždy budou. Flashplayer je proprietární software, který nemá v distribuci, která si zakládá na free software, co dělat. Pokud s tím má někdo problém, tak ano, Fedora není distribuce pro něj. Asi mu bude víc vyhovovat distribuce, která licence neřeší. Tvrdit, že pak můžeme chodit na 100 stránek a instalovat software z nich, pak považuji za demagogické reductio ad absurdum. Počet proprietárních nebo patentově chráněných balíčků, které si do Fedory doinstalovávám já, lze spočítat na prstech jedné ruky, a pouze Adobe Flashplayer stahuju ze stránek výrobce. A pokud i toto dělá někomu problémy, může použít easyLife nebo Fedora-utils, kde si jenom zaškrtá, co chce doplnit: kodeky, Flashplayer, Oracle Java,... a klikne na Nainstalovat.
Mimochodem tím nainstalováním Flashplayeru přímo od Adobe se přidá mezi zdroje softwaru repozitář přímo od výrobce, takže ani to, že bych musel pořád chodit na jejich stránky a kontrolovat, jestli tam není nějaká aktualizace, není pravda.
co bys řekl člověku, který tvrdí, že Linux není dobrá volba pro toho, kdo chce instalovat software z repozitářů?Že je to blbec? Vím, že to není konstruktivní argument, ale co jiného než linuxové distribuce má dlouholetou tradici v instalaci software z repozitářů?
Pevně věřím, že se JE pouze špatně vyjádřil a nemyslel to úplně tak, jak to napsal.hm, anebo se vyjádřil dobře a ty jsi to jen špatně pochopil, že? - jak už zde bylo řečeno, Flash se instaluje z repozitáře (akorát to není repozitář sídlící na serverech Fedory, nýbrž u Adobe, pročež aby se tento zkonfiguroval, jedna z možností je jít na stránky Adobe a tam si stáhnout adobe-release ...)
hm, anebo se vyjádřil dobře a ty jsi to jen špatně pochopil, že? - jak už zde bylo řečeno, Flash se instaluje z repozitáře (akorát to není repozitář sídlící na serverech Fedory, nýbrž u Adobe, pročež aby se tento zkonfiguroval, jedna z možností je jít na stránky Adobe a tam si stáhnout adobe-release ...)Jo, je možné, že jsem špatně chápající, každopádně jsem ale rád, že balíčky mé distribuce mi nedělají bordel v systému a nepřidávají cizí repozitáře, a že je nemusím shánět po všech čertech, ale pouze navštívím stránku používané distribuce. A jsem rád, že je to jedna z velkých předností, kterými linuxové distribuce oplývají, ačkoliv se zde paradoxně dozvídám, že pokud se mi zdá shánění balíčků po všech čertech složité, měl bych zvážit, za Linux vůbec používat...
že pokud se mi zdá shánění balíčků po všech čertech složité, měl bych zvážit, za Linux vůbec používat...Přecijen to bude tím špatným chápáním. Sešívaný zcela jistě neměl namysli ani tak konkrétní úkon jako úroveň složitosti takového úkonu. Že sis z toho volně vyvodil důsledky, které z toho vůbec neplynou, už je jiná věc. Ale uznávám, že mám v tom chápání velkou výhodou, že Jirku znám.
Pevně věřím, že se JE pouze špatně vyjádřil a nemyslel to úplně tak, jak to napsal.Pevně věřím, že JE nic takového nenapsal :).
Já jsem nechtěl nikoho urazit a beru to zpět, pokud to tak někdo pochopil a dotklo se ho to. Myslel jsem to tak, že na uživatele Linuxu čeká celá řada náročnějších nástrach než stáhnutí jednoho balíčku a nainstalování a že tedy ten postup opravdu nepovažuji za nijak náročný.
To, jestli má být takový software jako Flashplayer v distribuci, už je jiná debata. Můj názor je takový, že v distribuci, která si zákládá na open source a propaguje ho, být nemá, a jsem ochoten podstoupit určitý nekomfort, pokud ho potřebuji, to je ještě když je tento nekomfort minimální. Na mém počítači se to týká jen tří balíčků: Flashplayer, Opera a googletalk-plugin. Všichni mají své repozitáře a je pro mě otázka pár minut je nainstalovat. Mimochodem ona to není otázka jen ideologická, ale i technická. Často takové proprietární věci vyžadují bundlování (např. Chrome/Chromium). Pustit je do standardní repozitářů by znamenalo výrazně ustoupit z balíčkovacích standardů a smířit se s tím, že si budou programy tahat vlastní verze knihoven, kterých pak bude v systému od každé několik verzí, a jeden z velkých benefitů repoitářů tím ztrácíme.
Pokud si správně pamatuju, tak i Debian a ten striktně dbá na licence má v non-free balíček co umí nainstalovat flash-plugin..Zkus odkázat na oficiální prohlášení, že non-free je součást Debianu. Vyhýbají se tomu, jak to jen jde, ale i tak se pohybují na dost tenkém ledě. Pokud jde konkrétně o flash, i Fedora obsahuje balíček, který ho umí nainstalovat ze stránek adobe a dokonce i průběžně aktualizovat. Jmenuje se
yum.
proč by to nemohlo stejně fungovat i ve fedoře?Čas od času se na některé z IT konferencí objeví člověk který je zároveň právník, rozumí americkému či evropskému autorskému právu a má nějaké ty technické znalosti. Doporučuju si pár takových přednášek najít a pustit alespoň z netu. Občas z toho vypadne, že obcházet právní problém technickými prostředky není vždy dobrý nápad, protože soud ve výsledku může technicky odlišné věci vyhodnotit jako právně ekvivalentní a technický postup označit jako pokus o pouhé zakrytí nelegální činnosti. Nevím, jestli to vyjadřuju úplně správně. Navíc k tomu není žádný zvláštní důvod, když Adobe poskytuje přímo repozitář. Snad jediné, co chybí k plnému pohodlí je aby někdo udělal a zpropagoval non-free respin Fedory, který by už obsahoval tyto repozitáře a případně rovnou instaloval vybrané balíky.
Myslím, že zrovna licence Flashplayeru umožňuje volnou distribuci třetími stranami.Na RPMFusion se píše, že nikoliv. Pokud je redistribuce povolena, tak by teoreticky flash mohl být součástí non-free repozitáře RPMFusion.
Řešení Debianu mi přijde dost pokrytecké.Je. Ukrutně.
Proč není Flashplayer ve Fedoře, je čistě ideologický problém, ne technický.Pak je otázkou, proč není v RPMFusion. Navíc to, že k něčemu ani neexistuje zdrojový balíček, bych tak úplně nepovažoval za problém čistě ideologický.
Jenže tam nebylo jádro problému v tom, jestli se to musí instalovat z repozitářů nebo ne, ale jak složité to je.O tom by se dalo polemizovat. Reagovals totiž na tuto větu:
A pak si tam zkus treba takovou prkotinu jako je nainstalovani Flash pluginu.- co jiného to je, než výtka, že daný software, který běžně dost velké procento uživatelů využívá, není v repozitáři? Právě z té nepřítomnosti vyplývá stížnost na komplikovanou instalaci. Jinými slovy, on si nestěžoval na to, že je balíčkovací systém komplikovaný (přitom právě ten je možná jedním z důvodů, proč Linux používá), ale stěžoval si na to, že v konkrétní distribuci chybí něco, co je jinde běžné. Pochopil bych, kdybys mu odpověděl, že Fedora není dostribuce pro něj, že si má vybrat distribuci jinou, ale nepochopím, žes odpověděl to, cos odpověděl. Kdybych si tě nevážil pro tvou činnost, přisadil bych si pod to, co je v reakci nad tebou.
To myslíš jako jít na stránku Adobe, dát stáhnout RPM balíček, kliknout, že ho chci nainstalovat a potvrdit to heslem?Jit na stranku Adobe? Jezis, to je stejne hrozny jak ty Windows!Sorry, ale jestli toto někomu přijde složité, tak by měl vážně zvážit, jestli je Linux pro něho dobrá volba.
Moc prace (a navic na wiki fedory je ten postup jeste slozitejsi!) v ubuntu to resit takto hrozne vubec nemusim.
A vo tom to je. Fundamentální rozdíl mezi Fedorou je v tom, že Fedora má ve svých stanovách co nejlepší podporu otevřeného softwaru, ale jen otevřeného softwaru. Zatímco Ubuntu je platforma, která sice sází především na open source, ale proprietární software a služby jí nejsou cizí a propaguje je stejně jako open source. Je tedy logické, že k Fedoře budou tíhnout spíše ti, pro které je otázka open source důležitá (jako třeba já), a k Ubuntu budou naopak tíhnout spíše ti, kterým to je volné. Jak už Visáči zpívají: každé zboží má svého kupce 
. A hlavne vysvetlit tem japkum z Gnome Shellu, ze jejich cilovka nejsou "konzumenti obsahu" ale linux hackeri/profesionalove (tohle si treba Ubuntu uvedomuje a "unix workflow" se snazi podporovat i v Unity - viz tvuj bug v launchpadu ohledne "global menu")
Jinak, jak uz jsem psal v prvnim prispevku, proti fedore nic nemam, dokonce i dobrovolne travim cas, abych pro ni pridal podporu do svyho softu! Jen me fakt zklamala a amigovi ji fakt doporucit nemuzu.
A to je něco špatného? Jaký je rozdíl tím nastavit si uživatele během instalace a hned po instalaci?Divej, na po treti se nejak prokousu tou anakondou, tak se raduju ze uz to mam za sebeou, reboot a ted na me vybafne znova instalator a tentokrat ve stylu windows - to fakt ne.
To je sice pěkné, že bys to chtěl mít v instalátoru, ale čím dál méně imagů Fedory se instaluje a má Anacondu. Např. Fedora pro ARM se jen nakopíruje na disk. Pořád si ale člověk musí nastavit uživatelský účet a heslo roota, takže mít ty věci oddělené od instalátoru dává smysl.
Jinak výtky na nespolehlivostí Anacondy beru. Ve Fedoře 18 opravdu není v dobrém stavu, ale vyhnout se tomu asi nedalo. Stará Anaconda sloužila 13 let. Pokud to bude vždy jeden release za 13 let, tak se to dá ještě přežít 
Stačí ale přidat jedno repo a nainstalovat pár balíčků a je to vyřešené. A ani na to AFAIK není potřeba příkazová řádka.Máš pravdu. Stačí rozkliknout repo balíky na webu a dál instalovat z GUI. Ale faktem je, že to instalační GUI není dobré a už dlouho mi nefunguje vyhledávání kodeků a to si myslím, že je hodně špatně.
Vlastně jediný, jak by to šlo vyvrátit je směrem nahoru a to by se dalo pojistit podobnou aretací za převis plechovýho parapetu jako má třeba mlejnek na maso na stůl. Díky! Jde se bastlit...
.
Ne Ubuntu - nesnášim hnědou, gnome a celej ten jejich "herbalife-style" marketing...Když jsem naposledy viděl Ubuntu, připadlo mi spíš fialovooranžové. GNOME zase černostříbrnomodré.
KDE, nebo jiný plnohodnotný prostředí kromě gnome (Něco jako dotažený LXDE)To MATE není zase tak špatné.
Preferuju ".rpm" - nechci se zas učit něco novýho...lol, jsi snad balíčkář? V čem je pro lamu rozdíl oproti něčemu jinému?
Nikdy v životě, na tom kompu nechci vidět příkazovej řádek! - nechci, tečka!Můžeš zvolit řešení jako Oidipus.
Ituitivní "ovládací centrum" alá MandrivaAneb aby si superuživatelská práva mohla změnit i sekretářka.
Chci zapomenout, co to je "tar.gz"Musíš víc chlastat.
Vysoká debiloodolnost (sekretářkoodolnost)Dej tam MS Bob, to bude tak odolné, že si sekretářka ani neškrtne.
Zprovoznění Samsung SCX-4500 pouze za použití myši, nikoliv harakiry typu HP dj-F2420 (Dreit by moh tušim vědětHarakira? To je nějaký sýr, jako bylo kiri?)
Nesnažte se mně přesvědčit že "to dám", "je to je jednoduchý" atd. - nedám, neniVšak je diskutovat nemusíš., body 4 a 6 jsou "nediskutovatelné"
Vím, že po přečtení tohoto někomu mohl stoupnout adrenalin a hlavou mu proběhlo spousta synonimů ke slovu debil, ale pokud se povede splnit tyto požadavky, budou na kopytech rozneseny míty o Linuxu a nic nebude bránit jeho širšímu nasazení v této firmě...Spíš jsem ztratil i poslední iluze o českém (ba dokonce socialistickém) školství.
Dost trapný dotaz. Rozdíl může být výrazný. Už jenom neinteraktivní instalace je důvod, proč někomu vyhovuje rpm. Až budu chtit klikat při instalaci čehokoli na next->next->next pořídím si Windows nebo Debian, to vyjdetak nastejnoPreferuju ".rpm" - nechci se zas učit něco novýho...lol, jsi snad balíčkář? V čem je pro lamu rozdíl oproti něčemu jinému?
Jasně, můžu si nafurt nastavit DEBIAN_FRONTEND=noninteractive, ale pak jde člověk "neoficialni cestou" a vysledek funkcnosti systemu pak neni vzdy slusne receno optimalni.
RPM ma i zajimave funkce, ktere DEB realne nema (když tak me opravte, jestli se to zmenilo), napriklad verify files rpm -V (konrola integrity systemu pomoci MD5), podporuje update pomocí rozdílových balíčků delta RPM, atd....
ANO. Uzivatel muze mit racionalni duvody pro sve preference.
O tom snad rozhoduje nastavení prav, nikoli moznost to naklikat nabo napsat do CLI. Ve vasi oblibene distribuci je root chranen pouze tim, ze lama neumi pouzivat bash?Ituitivní "ovládací centrum" alá MandrivaAneb aby si superuživatelská práva mohla změnit i sekretářka.
např. odklikat změny závislostí v YaST2 při upgradu KDE byl porodpoužívám Yast včetně zypper s terminálu a nemám s tím problém. Yast otravuje akorát když jsou změny poskytovatele a když se mu hodně něco nelíbí ale dá se to celé v klidu použít. A když by moc otravoval tak se to dá řešit přímo přes zypper Yast není jen správce balíčků, ale i dokonalé kontrolní centrum přes které se dá skoro všechno v klidu a v pohodě nastavit.
nebo se to pralo se zbytkem systému/prostředí (nastavení sítě, myši a klávesnice)No nevím, mně to funguje vše
When packages are being installed, debconf asks the user questions which determine the contents of the system-wide configuration files associated with that package.Víte co to je Debconf?
To je přesně to modré okno, které uprostřed instalace Apt-get, konzolový výpis v Synaptic, aptitude... vyskočí, a dožaduje se konfigurace právě instalovaného balíčku. Až potom, co uživatel odkliká všechny volby, který správce balíku připravil, pokračuje instalace dalšími balíčky.
Toto chování lze částečně ovlivnit nastavením DEBIAN_FRONTEND a PRIORITY.
Vím, že po přečtení tohoto někomu mohl stoupnout adrenalin a hlavou mu proběhlo spousta synonimů ke slovu debil, ale pokud se povede splnit tyto požadavky, budou na kopytech rozneseny míty o Linuxu
Spíš jsem ztratil i poslední iluze o českém (ba dokonce socialistickém) školství.taky tak
Grammar nazi Grammar nazi (též grammar natzi, grammar nazzi, spelling nazi) je v anglickojazyčném prostředí typ internetového trolla, který je nemístně zaměřen na spisovnost projevu. Grammar zde označuje gramatiku a nazi odkazuje k nacismu. Grammar nazi například využívá náhodné překlepy k agresivnímu zpochybňování kulturnosti a celkové intelektuální kapacity ostatních diskutujících.zdroj: Wiki
zdroj: WikiKterá?
Your Source nazi.
Ale já u Amigy tyhle drobnosti blahosklonně přehlížím :)
Mám na autě magnetku pro CB a drží to perfektně, ale je fakt, že to je jen bič cca 1,2m dlouhý. Jenže zas jezdím podálnici…
)
Jo!
A to se vyplatííííí
Navíc kondiky asi nebudou to jediný...
Navíc kondiky asi nebudou to jediný...skoro vzdy su to kondiky. ine sa asi ani neopravi prebastlovat.
Upřímě se přiznám, že řešení mně absolutně nenapadá, plechovej parapet pochopitelně taky nijak kuchat nemůžu...Co montáž na silné magnety?
tohle je celý
A i na UTP kabel existují průchodky, co jdou zavřít do okna, i když já osobně bych vzal obyčejný kabel, stahovací bužíku, jednotlivé dvojlinky bych vyrovnal vedle sebe, strčil do bužírky, něčím zplacatil a takto zplacatěné ohřál. Ostatně, ten kabel, co jsem měl v ruce, byl nejspíš přesně takto udělaný.
Možná by šel použít i plochý kabel (třeba starý od diskety nebo PATA disku), pokud by se mezi dvojcí se signálem nechal vždy jeden drát přizemněný (jako se to dělá u osmdesátižilných PATA kabelů), případně by se to celé ještě zabalailo do přizemněného alobalu nebo něčeho podoného. Sice to nejspíš sníží maximální rychlost (odrazy kvůli rozdílné impedanci a pod.), ale pokud to bude jen kousek, tak by to snad tak moc vadit nemělo. Nen ta výroba bude pěkně pracná ...
PS: Desky na SktA jdou pořád sehnat nové (třeba u Alzy), i když se za ty peníze asi nevyplatí kupovat.
Nemám vystudováno nic v technickym ani elektrotechnickym směru, elektriku mam rád od dětství, matiku a fyziku jsem objevil prakticky až po třicítce, v počítačáích se hrabu od začátku devadesátejch let, s linuxem jsem přišel poprvé do styku okolo roku 96 (????), byl to 68k a šel okamžitě pryč, po roce 2000 sem na kompy zanevřel až do 07 kdy sem postavil svoje první PC na x86 (s Mandrivou), je mi (bez pár dnů) 36, nemam žádný děti, 7 koček, 3+1 v OV a ty bys měla bejt zhruba 160-165cm vysoká, mít okolo 65-70kg, 75C, 95/70/95, dlouhovlasá brunetka nebo zrzka, zhruba 30-40 let. PS: děti netýrající kočky žijí podstatně déle...
To si děláš kozy?To byla otázka nebo odpověď?
Potkal jsem ji po letech (vdala se někam daleko až někam k Hamburku) a stále je to kus baby za kterou se každý chlap otočí.
12, 13, 14 centimetrůna dĺžku?
Jinak, podle mně je písmeno spíš velikost košíčku, nikoliv nějakej rozdíl v cm...
Stačí si uvědomit, že metráková matrona s metrovým obvodem pod, která má ale jen lehce nafouklé kopečky, může mít celkový objem podobný, jako kočena, co má krásná déčka s obvodem 70 pod.
.
)

BTW: Pentium III to je jako co u AMD???
Já Intel nikdy nijak nemusel...
Ty nemáš pro KDE "cit" !!!
jasně, 1.5GB
0.5, ale KDE 4 + Compiz Fusion mi tušim lítalo i na 768
tak na 512 by mohlo snad taky
Abys si to tu nezaspamoval
Ale neodpisuje mi, hoci je online. Možno si píšem s košiškami